4.5.2 Úprava rozsahu a obsahu učiva

Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

Deficit v oblasti kognitivních schopností žáka.
Žák má výukové problémy z důvodu přidružených poruch a onemocnění (např. poruchy aktivity a pozornosti, vývojové poruchy motorických funkcí, specifické poruchy učení, vývojové dysfázie, poruchy autistického spektra aj.).

Popis opatření

V čem spočívá

V důsledku sluchového, případně dalšího zdravotního postižení není žák schopen dosáhnout na výstupy některých předmětů stanovené školním vzdělávacím programem v plném rozsahu. Podpůrné opatření spočívá v přiměřeném snížení nároků na vzdělávání a přizpůsobení učiva respektujícím individuální možnosti a schopnosti žáka.

Čemu pomáhá

Umožňujeme, aby žák nebyl vystavován situacím a požadavkům, které nemůže ze zdravotního hlediska splnit.
Zabraňujeme pocitům méněcennosti v úkonech, které není schopen zvládnout, stejně jako posměšným reakcím spolužáků při neúspěšnosti.
Naopak umožňujeme žákovi pocítit úspěch zvládnutím přizpůsobených či redukovaných úkolů.
Nepřetěžujeme žáka úkoly, které by nebyl schopen v plné míře zvládnout.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Úpravu obsahu a rozsahu učiva doporučuje školské poradenské zařízení na základě speciálněpedagogického a psychologického vyšetření při dlouhodobém selhávání žáka v daném učivu/předmětu. Podpůrné opatření umožňuje upravit rozsah a obsah učiva v jednom nebo více předmětech, popřípadě jen části učiva (např. vyloučení poslechových cvičení). Umožňuje také uvolnit žáka z výuky některého z předmětů na doporučení registrujícího či odborného lékaře, na žádost rodičů či žáka samotného (v případě plnoletosti). Doporučení uvolnění z předmětu může podpořit také vyjádření ŠPZ (SPC pro SP).

Na co klást důraz

Učitel, který navrhuje uvolnění žáka z předmětu, by měl předtím vyzkoušet všechny alternativy pro zvládnutí požadavků stanovených ŠVP .
Uvolnění z předmětu by mělo být poslední možnou volbou řešení výukových potíží v případě dlouhodobé neúspěšnosti žáka.

Rizika

Při snaze žákovi co nejvíce pomoci můžeme nastavit příliš nízké nároky.
Rodiče se často obávají redukce učiva či uvolnění z předmětu s ohledem na další vzdělávání žáka a jeho budoucí uplatnění.

Ilustrační příklad

Žákyně SŠ studující obor sociální a humanitární činnost je neslyšící, komunikuje výhradně znakovým jazykem (nemá nadání pro odezírání, nemluví). K dispozici má během výuky asistentku pedagoga, která kromě tlumočení zároveň pomáhá studentce vysvětlovat nové a neznámé pojmy, v případě potřeby vykonává funkci zapisovatele. V průběhu studia jsou tolerovány symptomy v písemném projevu v českém i anglickém jazyce. Komunikace s žákyní probíhá výlučně prostřednictvím asistentky nebo písemně. Žákyně požádala o uvolnění z druhého cizího jazyka a hudební výchovy a tento čas efektivně věnuje společně s asistentkou pedagoga procvičování učiva v ostatních předmětech dle potřeby.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

MŠ

Opatření neaplikujeme.

ZŠ, SŠ

Aplikuje se v oblastech a předmětech, kde žák z důvodu přechodného oslabení sluchového vnímání selhává (sluchová diferenciace – diktáty, poslechová cvičení, hudební výchova).
Upravuje a koriguje učitel, event. na doporučení a pod dohledem ŠPP.

Stupně ٢–٣

MŠ

Respektujeme individuální potřeby dítěte dle doporučení školského poradenského zařízení.

ZŠ, SŠ

Aplikuje se v oblastech a předmětech, kde žák z důvodu dlouhodobého oslabení sluchového vnímání či trvalého sluchového postižení selhává (sluchová diferenciace – diktáty, poslechová cvičení, hudební výchova).
Korekce a úprava pod dohledem a na doporučení ŠPZ.

Stupeň 4

ZŠ a SŠ

Aplikuje se v předmětech, kde žák z důvodu trvalého sluchového postižení selhává (sluchová diferenciace – diktáty, poslechy, hudební výchova).
Možnost oslabení v důsledku deficitu kognitivních schopností žáka.
Korekce a úprava pod dohledem a na doporučení ŠPZ.
Možné uvolnění z výuky druhého cizího jazyka a hudební výchovy.

Stupeň 5

ZŠ, SŠ

Aplikuje se v předmětech, kde žák z důvodu trvalého sluchového postižení selhává (sluchová diferenciace – diktáty, poslechová cvičení, hudební výchova).
Korekce a úprava pod dohledem a na doporučení ŠPZ.
Možné uvolnění z prvního cizího jazyka u žáků se souběžným postižením více vadami (např. v kombinaci s mentálním postižením, těžkou vadou řeči, jako je vývojová dysfázie, PAS aj.) – u těchto žáků je většinou velkým problémem již výuka českému jazyku, který je považován rovněž za jazyk cizí (ne primární).
Na SŠ je možné žáka s těžkým sluchovým postižením v pátém stupni podpory (využívajícího služeb dalšího pedagogického pracovníka) uvolnit také z některého z předmětů, které nemají vliv na výstupy zásadní pro studovaný obor (např. hudební výchova), aby v takto uvolněných hodinách mohl pracovat s asistentem pedagoga (druhým učitelem) např. na úkolech k maturitním předmětům.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. POTMĚŠIL, M. a kol. Metodika práce se žákem se sluchovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012. 142 s. ISBN 978-80-244-3310-3.

2. POTMĚŠIL, M. Úvodní stati k výchově a vzdělávání sluchově postižených. Praha: Fortuna, 1999. 72 s. ISBN 80-7168-744-8.

3. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

4.10.1 Úprava pracovního prostředí

Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

Žák má obtíže v oblasti sluchového vnímání – přeslechy.
Žákovi nevyhovují akustické podmínky ve třídě, dochází ke zhoršení porozumění řeči.

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření spočívá v celkové úpravě prostředí, ve kterém probíhá vzdělávání žáka v souladu s dodržováním zásad komunikace u žáků se sluchovým postižením.

Čemu pomáhá

Zajistíme žákovi vhodné akustické a vizuální prostředí ve třídě, kde je vzděláván.
Úpravou umožníme žákovi lepší porozumění řeči nejen pedagoga, ale i spolužáků.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Třída, ve které se žák vzdělává, by měla pro dobré porozumění mluvené řeči splňovat následující opatření:

Třída má mít co nejvíce členěný povrch stěn (zabrání odrazům zvuku od stěn – ozvěny, echa), na stěny je vhodné umístit co nejvíce nástěnek s hrubým povrchem (korek, jekor apod.).
Záclony, závěsy a koberec jsou velice důležitým prvkem pro zajištění vhodných akustických podmínek ve třídě.
Třída se má nacházet v klidnější části školy, dostatečně izolovaná od hluku z okolních tříd.
Do třídy by neměl doléhat okolní hluk z venkovního prostředí (zajistit třídu, která nemá okna na frekventovanou ulici).
Nohy židlí mají být opatřeny koncovkami pro snížení hluku nebo je dobré mít ve třídách položený koberec.
Okna je vhodné opatřit žaluziemi, které brání případnému oslňování sluncem.
Třída má mít kvalitní osvětlení.

Rizika

Nedostatek finančních prostředků.
Problémy s hygienou (každodenní vysávání koberce, praní záclon apod.).
Neochota ze strany školy.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Aplikujeme dle potřeby, vhodné je zajistit optimální poslechové podmínky.

Stupně 2–5

Žáci potřebují při vzdělávání akustickou úpravu třídy.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. POTMĚŠIL, M. a kol. Metodika práce se žákem se sluchovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012. 136 s. ISBN 978-80-244-3310-3.

2. POTMĚŠIL, M. Úvodní stati k výchově a vzdělávání sluchově postižených. Praha: Fortuna, 1999. 72 s. ISBN 80-7168-744-8.

SLOVNÍK ODBORNÝCH POJMŮ

(terminologie, se kterou se můžeme setkat v odborných lékařských zprávách)

Audiometrie	Jedná se o vyšetření sluchu, kterým se testuje citlivost sluchu na jednotlivé tóny.
BERA	Objektivní vyšetření sluchu – vyšetření evokovaných kmenových potenciálů.
CERA	Objektivní vyšetření sluchu – vyšetření evokovaných korových potenciálů.
Dyslalie	Patlavost – vadná výslovnost hlásek.
Eustachova trubice	Spojuje nosohltan a dutinu středního ucha, a umožňuje tak vyrovnávání tlaku na obou stranách bubínku. Mohou jí, hlavně v dětském věku, pronikat záněty do středního ucha.
Gromety	Neboli stipuly – ventilační trubičky zavedené bubínkem do středního ucha.
Hypacusis	Nedoslýchavost (H. mixta – smíšená, H. l. dx – vpravo, H. l. sin – vlevo, H. bill – bilaterální – oboustranná.
Cholesteatom	Jedná se o nepravý nádor z tukových buněk, utlačuje okolní struktury a způsobuje jejich atrofii, až nekrózu (destruuje sluchové kůstky a okolní kost).
Kiném	Jednoduchý mluvně-pohybový útvar, který má tu vlastnost, že je zrakem odlišitelný od jiných mluvně-pohybových úvarů.
Meniérova choroba	Onemocnění projevující se záchvaty, závratěmi s nevolností (vertigo), sluchovými šelesty (tinnitus) a později i trvalejší poruchou sluchu.
Mediátor	Pomáhá komunikovat různým stranám (např. rodině a škole, učiteli a rodičům), překonávat překážky a hledat řešení, které je pro obě strany přijatelné; nerozhoduje o případných řešeních, ta nalézají zúčastněné strany.
neslyšící	S malým „n“ – označení osob s těžším sluchovým postižením, konkrétně s těžkou nedoslýchavostí nebo praktickou či totální hluchotou.
Neslyšící	S velkým „N“ – označení osob, které se pokládají za příslušníky jazykové a kulturní menšiny (za svůj mateřský jazyk pokládají jazyk znakový), používá se ve spojení s identitou a kulturou, např. kultura Neslyšících, komunita Neslyšících apod.
OAE	Screeningové vyšetření sluchu – měření otoakustických emisí, lze provádět již 24 hodin po narození dítěte.
Otitis media chronica (acuta)	Zánět středního ucha chronický (akutní).
Otoskleróza	Postihuje mladší dospělé osoby, především ženy, a může mít i rodinný výskyt. Nemoc vede k tuhnutí kloubů mezi sluchovými kůstkami a jejich srůstání, takže se nakonec zvuk do vnitřního ucha přestane převádět. Ztráta sluchu je pomalá a lze ji zvrátit operací, při níž se sluchové kůstky nahradí plastickými implantáty. (www.i-lekarna.cz)
Percepční vada sluchu	(lat. perceptiva) Vzniká při poškození vnitřního ucha nebo sluchové dráhy.
Převodní vada sluchu	(lat. conductiva) Příčinou bývá překážka v zevním nebo středním uchu.
Supervizor	Cílem supervize je podpořit osobnost (autentičnost a tvořivost) supervidovaného (např. pedagoga, asistenta pedagoga) a rozvíjet jeho vlastní styl práce se žáky. Supervizor je odborníkem, který je pro učitele či asistenta pedagoga přirozenou a důvěryhodnou autoritou a který je podporuje v jejich profesionálním růstu.
Surditas	Hluchota.
Surdopedie	Speciálněpedagogická disciplína zabývající se výchovou, vzděláváním, rozvojem jedince se sluchovým postižením a snahou o jeho plné začlenění (sociální, pracovní) do společnosti.
SSEP	Somatosenzorické evokované potenciály – objektivní vyšetření sluchu.
Tinnitus	Jinak také šelesty – pocit hučení v uchu nebo v hlavě, laiky popisovaný jako „zvonění v uších“; zvuky jsou nepříjemné, někdy až ohlušující a mohou nepříznivě působit na psychický stav dotyčného.
Tympanometrie	Objektivní vyšetřovací metoda – testování funkce středního ucha a mobility bubínku a kůstek středního ucha změnou tlaku vzduchu v ušním kanálku.
Tympanotomie	Neboli Armstrongova drenáž – odsátí sekrece a zavedení provzdušňující gromety bubínkem do středního ucha.
Vývojová dysfázie	Centrální porucha řeči (receptivní neboli senzorická – porucha vnímání, paměti a porozumění řeči; expresivní neboli motorická – porucha schopnosti vyjadřovat se).
Zdravotní postižení	Odchylka ve zdravotním stavu člověka, která jej omezuje v určité činnosti.
Zdravotní znevýhodnění	Školský zákon definuje zdravotní znevýhodnění jako zdravotní oslabení, dlouhodobou nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují při práci s dítětem zohlednění.

Používané zkratky:

AAK alternativní a augmentativní komunikace

ČZJ český znakový jazyk

IVP individuální vzdělávací plán

OSPOD orgán sociálně-právní ochrany dětí – je opatrovníkem (zástupcem) dítěte v řízeních, jako je rozhodování o péči o děti, o výživném apod. OSPOD vyhledává ohrožené děti, je zodpovědný za preventivní opatření v rodinách, zprostředkovává náhradní rodinnou péči a vypracovává pro soud posudky a doporučení (např. aby byla nařízena výlučná nebo střídavá péče o dítě apod.)

OŠD odklad školní docházky

PAS porucha autistického spektra

RVP rámcový vzdělávací program

SP sluchové postižení

SPC speciálněpedagogické centrum

ŠPP školní poradenské pracoviště

ŠPZ školské poradenské zařízení

ŠVP školní vzdělávací program

ZV základní vzdělávání

UŽITEČNÉ ODKAZY

4.5.1 Respektování specifik žáka

Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

Žák má obtíže v oblasti sluchového vnímání (přeslechy a záměny zvukově podobných slov – souvisí také s výukou cizích jazyků).
Žák má špatnou výslovnost.
Žák má deficit v oblasti jazykových kompetencí (agramatismy v řeči, omezená slovní zásoba, nesprávné zpracování informací a jejich chybná interpretace apod.)
Opoždění v oblasti sociálních zkušeností žáka.
Žák má potíže ve výuce jazyků (český i cizí).

Popis opatření

V čem spočívá

Podpůrné opatření reaguje na projevy postižení sluchu dětí a žáků v průběhu vzdělávání. Čím větší jsou ztráty sluchu, tím větší má jedinec potíže v oblasti kvality i kvantity sluchového vnímání a v oblasti komunikace. Ke specifickým projevům je potřeba v průběhu vzdělávání přihlížet a respektovat je.

Čemu pomáhá

Vytváříme takové sociální a pracovní klima ve třídě, které přijímá žáka s postižením s omezeními, jež mu jeho handicap vytváří.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Specifické zvláštnosti žáka sledujeme v oblastech:

Sluchové vnímání – respektujeme chyby vzniklé na podkladě špatného sluchového zpracování.
Komunikace – respektujeme nedostatky v mluvené řeči, které jsou přímým důsledkem sluchového postižení, dodržujeme pravidla pro komunikaci s jedincem se sluchovým postižením, tomu učíme i ostatní spolužáky.
Sociální dovednosti – děti a žáci se sluchovým postižením mají často potíže se začleněním do kolektivu. Čím větší jsou ztráty sluchu, tím větší je jejich izolovanost. Budujeme zdravé sociální návyky, korigujeme společensky nepřijatelné projevy chování.

Na co klást důraz

Při práci se žáky využíváme speciální metody a formy práce, zejména v českém jazyce (rozvoj slovní zásoby a nácvik čtení s porozuměním).
Snažíme se o přijetí žáka kolektivem a zamezení negativním projevům chování ze strany spolužáků (výsměch, sociální vyloučení).
Snažíme se vyzdvihnout to, v čem je žák výjimečný, šikovný, zdatný.
Učíme spolužáky správné komunikaci se sluchově postiženými.

Rizika

Problém může souviset se zakoupením indukční smyčky nebo kvalitnějšího přehrávače s požadovaným výstupem pro sluchátka.
Komunikační bariéra může být pro spolužáky nebo i vyučující nepřekonatelná (komunikace ve znakovém jazyce, nesrozumitelná výslovnost aj.).

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupně 1–2

MŠ, ZŠ

Respektování zásad správné komunikace se sluchově postiženými.
Respektování výslovnosti a potíží souvisejících se špatným sluchovým zpracováním.
Obtíže ve sluchovém zpracování reprodukovaného slova bez možnosti odezírat (poslechová cvičení). Proto doporučujeme poslechová cvičení, zejména v cizích jazycích, vyloučit, popř. umožnit poslech přes audiovýstup zařízení pomocí sluchátek, přičemž žák má vždy možnost pracovat s textem.

SŠ

Navíc – uzpůsobení maturitní zkoušky (SP_I).

Stupeň 3

Žáci v tomto stupni většinou používají kompenzační pomůcku. Je nezbytné zajistit její používání v průběhu celého vzdělávacího procesu.

MŠ

Respektování omezené slovní zásoby a chyb způsobených jazykovou deprivací.
Uzpůsobení na vycházkách (na dohled a doslech).

ZŠ

Respektování nedostatečně osvojených jazykových kompetencí v českém jazyce.
V případě, že žák může psát diktáty, mohou se objevovat chyby v důsledku špatného sluchového zpracování (přeslechy, záměny podobných slov apod.), proto tyto chyby nehodnotíme.
Žák může psát jen část diktátu nebo je od psaní diktátů osvobozen (lze naradit doplňovacími cvičeními).
Žák často „vyrušuje“ tím, že se otáčí do třídy, aby lépe vnímal odpovědi spolužáků. Tomu můžeme předejít, pokud budeme odpovědi po žácích opakovat.
Nehodnotíme výslovnost při výuce cizích jazyků.
V tělocvičně je odlišná akustika, žákovo vnímání zvuků je tím negativně ovlivněno (nerozumí).
Uzpůsobení na vycházkách (na dohled a doslech).
Respektujeme prodlevu v odpovědích, žák potřebuje delší čas na zpracování a formulaci.
Vadná výslovnost se často přenáší také do písemného projevu. Učitel by se měl naučit zhodnotit, které chyby v rámci výuky tolerovat, a které ne. Odbornou pomoc zajistí speciální pedagog SPC pro SP.
Vytváříme slovníček neznámých pojmů v jednotlivých předmětech.
Umožňujeme vyhledávat významy slov ve slovnících, encyklopediích, na internetu.
Pro lepší porozumění nemluvíme ve složitých souvětích, volíme raději jednodušší způsob vyjadřování.
Podporujeme rozvoj slovní zásoby pomocí četby.
Poskytujeme delší čas na vypracování úkolu.
Tolerujeme obtížnější vyjadřování v samostatném písemném sdělení.
S omezeným přísunem informací souvisí jejich odlišné zpracování a vytváření mylných závěrů.
Nácvik sociálních dovedností.

SŠ – totéž jako ZŠ, navíc uzpůsobení maturitní zkoušky (SP_I nebo SP_II).

Stupeň 4

ZŠ, SŠ

Sluchové postižení již natolik ovlivňuje výuku českého jazyka i cizích jazyků, že je nutno používat speciální metody práce a vzdělávací program uzpůsobený pro žáky se sluchovým postižením.
Neslyšící žáci mají nárok na vzdělávání prostřednictvím znakového jazyka (zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, č. 155/1998 Sb., ve znění novely č. 384/2008 Sb.), nutné je personální zajištění vzdělávání (druhý učitel – surdoped, tlumočník znakového jazyka, přepisovatel mluveného slova apod.).
Cizí jazyk je vyučován psanou formou.
Český jazyk je vhodné vyučovat jako jazyk cizí.
Vhodné je zajištění výuky znakového jazyka, který je jazykem mateřským či primárním. Ten se mohou v integraci jako nepovinný předmět nebo v kroužku učit také ostatní žáci ve třídě.
Respektujeme potíže v porozumění i při použití specifické komunikace.
Mohou se vyskytovat nevhodné projevy v chování spojené s negativními pocity vyplývajícími z komunikačních obtíží (vyjádřit se a správně porozumět).

SŠ – totéž jako ZŠ, navíc uzpůsobení maturitní zkoušky (SP_II, popř. SP_III).

Stupeň 5

SŠ – uzpůsobení maturitní zkoušky (SP_III).

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. POTMĚŠIL, M. a kol. Metodika práce se žákem se sluchovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012. 142 s. ISBN 978-80-244-3310-3.

2. POTMĚŠIL, M. Úvodní stati k výchově a vzdělávání sluchově postižených. Praha: Fortuna, 1999. 72 s. ISBN 80-7168-744-8.

٣. ŠEDIVÁ, Z. Rozvíjení sociálních dovedností 1. Praha: Septima, 1997. 23 s. ISBN 80- -7216-034-6.

٤. ŠEDIVÁ, Z. Rozvíjení sociálních dovedností 2. Praha: Septima, 1998. 35 s. ISBN 80-
-7216-048-6.

5. Zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, č. 155/1998 Sb., ve znění novely č. 384/2008 Sb.

6. http://www.novamaturita.cz/

4.4.3 Kompenzační pomůcky, reedukační pomůcky

Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

Žák má obtíže v oblasti sluchového vnímání a v oblasti komunikace.

Popis opatření

V čem spočívá

Nejčastější kompenzační pomůcky, se kterými se učitel může setkat, jsou sluchadla a kochleární implantát. Méně často se může setkat i se sluchadlem pro kostní vedení, kterým je zvuk veden pomocí vibrací, a také se zesilovacím přístrojem pro zvýšení komfortu slyšení žáka s jeho kompenzační pomůckou v akusticky nepříznivém prostředí (FM systémy pro sluchadla i pro kochleární implantáty, indukční smyčky).
Náklady na pořízení kompenzačních pomůcek nesou vždy rodiče, kromě zesilovacích FM systémů a indukčních smyček, viz níže v textu.
Reedukační pomůcky nejsou konkrétně specifikovány – ve většině případů se jedná o didaktické nebo speciálnědidaktické pomůcky, které pedagog užívá specifickým způsobem k reedukaci sluchu („učí žáka využívat efektivně sluch“), viz PO „Didaktické pomůcky“, viz PO „Speciální didaktické pomůcky“.

Čemu pomáhá

Pokud užívá žák se sluchovým postižením některou z kompenzačních pomůcek, neznamená to, že jeho handicap zmizel. Konkrétní pomůcka pouze umožní dítěti lépe slyšet (ne každá a ne vždy), bez další práce, bez využití vhodných reedukačních pomůcek, ale nezajistí okamžité porozumění řeči, schopnost mluvenou řeč užívat přiměřeně svému věku a orientaci dítěte ve složitých sociálních vztazích, které jsou na komunikaci založené.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Sluchadla jsou pomůcky, jejichž efekt pro rozvoj mluvené řeči závisí ve značné míře na vhodně zvoleném typu sluchadla a zejména na jejich naprosto individuálním nastavení dle potřeb konkrétního dítěte. Dopad kompenzace sluchadly není okamžitý jako např. u kompenzace zrakové vady brýlemi. Po nasazení brýlí člověk ihned vidí lépe, ostřeji, nemusí se však teprve učit poznávat předměty, které právě s brýlemi lépe vidí. Sluchadla dítěti umožní zaslechnout zvuky okolního světa – rodiče potom musí dítě naučit zvuků si všímat, otáčet se za nimi, poznávat zdroj zvuku a pamatovat si, co který zvuk znamená. Teprve mnohem později může dítě začít rozumět zvukům mluvené řeči a ještě později napodobuje jednoduchá slova. Kompenzace sluchu tedy „postaví“ dítě na startovní čáru vývoje řeči, bez ohledu na fyzický věk je toto dítě sluchově a řečově na úrovni právě narozeného dítěte (pozn.: ale s handicapem i v porovnání s dítětem slyšícím – slyšící dítě už před narozením slyší zvuky různé kvality, reaguje na melodii a rytmus mateřského jazyka, vnímá „náladu“ hlasu své matky i okolí, „naposlouchá“ tím základy svého mateřského jazyka). Zde je na místě říci, že pokud sluchadla nemohou sluch kompenzovat plně (při těžké sluchové vadě), dítě nebude ani přes nasazená sluchadla slyšet všechny zvuky. Bez dalších kompenzačních mechanismů nebude mluvené řeči zcela rozumět (v závislosti na typu vady nebude dítě slyšet některé hlásky).
Kochleární implantát sice technicky dovolí dítěti slyšet ihned po jeho „oživení“, pokud však dítě před implantací neslyšelo ani se sluchadly téměř žádné zvuky, nemá dostatečnou zkušenost se „zaslechnutím“ zvuku, ani s přiřazením zvuku k jeho zdroji a chová se dále jako neslyšící. Teprve po pochopení vztahu mezi zaslechnutým a významem zaslechnutého se začne rychle rozvíjet zájem o svět zvuků, sluchová pozornost i paměť a začíná se vytvářet paměťová banka zvuků (obecných zvuků okolního světa, významových zvuků – mezistupeň mezi zvukem okolního světa a zvukem slova jako symbolu, zvuků řeči). V průběhu prvního roku od implantace dojíždí dítě s rodičem na tzv. nastavování, tj. „dolaďování slyšení“ různě vysokých a hlasitých tónů, a tím zlepšování porozumění zejména mluvené řeči. V tomto období je role rodičů i pedagogů jako průvodců světem zvuků (ve smyslu jejich detekce, identifikace, diskriminace) naprosto nenahraditelná. Vzhledem k tomu, že ke kochleárním implantacím dochází i v průběhu docházky do mateřské školy, zapojuje se do této primární péče o rozvoj sluchu i učitel.
V případě kochleární implantace v době školní docházky se bude (nejspíše) jednat o operaci po ohluchnutí. Reedukace sluchu a řeči bude probíhat odlišným způsobem, protože žák už má zkušenost se světem zvuků, má vytvořenou řeč ve smyslu jazykového systému a jeho užívání. Protože slyšení s kochleárním implantátem je odlišné od slyšení uchem, bude se muset tento žák naučit rozumět slovům a větám, které najednou znějí jinak, než si pamatuje. Kochleární implantát má dvě části – viditelnou, snímatelnou (řečový procesor), a voperovanou v kosti za uchem (vlastní tělo implantátu). Vnější část drží na hlavě pomocí magnetu, který se přichytí ke druhému pólu na těle implantátu.
Sluchadlo BAHA je sluchadlo zakotvené do kosti. Zvuk, který přichází do zvukového procesoru, je přenášen přímo do kosti a kostním vedením do vnitřního ucha. Toto sluchadlo nosí děti v čelence (softband), dospělým je voperován titanový šroub do kosti v blízkosti ucha. Na tento šroubek se nasadí sluchadlo. Zvuk je přenášen ze sluchadla přes šroub přímo do kosti.
Přenosná bezdrátová zařízení jsou zařízení, která dávají osobám se sluchovou ztrátou možnost lépe slyšet a porozumět řeči, když se ocitnou v hlučném prostředí se špatnou akustikou. Dokážou totiž přivést zvuk přímo do sluchadla (FM systém Widexscola) nebo do kochleárního implantátu uživatele (FM systém Phonak) – žák je tak méně rušen hluky, šumy a komunikací ve třídě. Část zařízení si připíná žák ke své kompenzační pomůcce, druhou část nosí u sebe např. učitel.
Indukční smyčka je elektronické zařízení, které se užívá v prostředí s vnějšími rušivými zvuky a ozvěnami, nebo když člověk potřebuje slyšet vzdálené nebo zkreslené zvuky a porozumět jim. Prostory vybavené indukčním smyčkovým zesilovacím systémem (divadelní a koncertní sály, kinosály) jsou označené mezinárodně přijatým grafickým symbolem. Indukční smyčkou lze vybavit prostory různých velikostí i tvarů, tedy i školy, třídy.

Na co klást důraz

Při nástupu žáka do školy nebo při změně zdravotního stavu a doporučení k užívání kompenzační pomůcky je vhodné zajistit zácvik v ovládání (zapnutí, vypnutí, výměna baterií, co u pomůcky znamená signalizace světelná nebo zvuková, nasazení a sejmutí pomůcky, zobrazení stavu vnější části kochleárního implantátu – řečového procesoru na dálkovém ovladači, co dělat v krizové situaci – styk přístroje s vodou). Zácvik zajistí rodič nebo pracovník poradenského zařízení, dle okolností. Je vhodné přiměřeným způsobem kompenzační pomůcku ukázat i spolužákům a zvolit jednoduchý příměr její funkce (Alenka má brýle, aby lépe viděla; Pepa má sluchadlo, aby lépe slyšel.).
Při běžných pohybových aktivitách není nutné kompenzační pomůcku sundávat z obavy z poškození. Výjimkou je plavání, sprchování (i probíhání pod ostřikovačem v letních měsících na zahradách MŠ) a prudký déšť. U kochleárních implantátů je nutné být obezřetný v případě hry dítěte na skluzavce – výboje statické elektřiny, které skluzem vznikají, mohou přístroj poškodit (stává se ojediněle; v lepším případě čeká rodiče s dítětem cesta do centra kochleárních implantací pro opětovné nahrání nastavení slyšení zvuků, tzv. mapy).
Je dobré mít v zařízení náhradní baterie (zajistí rodiče – vědí, o jaký typ se jedná) do přístroje (sluchadla, implantát) pro případ vybití. V případě nefunkčního implantátu je dítě ZCELA NESLYŠÍCÍ, u vybitého sluchadla záleží na stupni sluchové vady u žáka. Slyšení a rozumění řeči bez pomůcky je ale i pro toto dítě obtížné a náročné, protože bez kompenzace je zvuk slyšené řeči úplně jiný, žák nemusí rozumět ani známým slovům a větám.

Zvláštní upozornění!!!: Při operaci kochleární implantace je nutné zajistit kopii zdravotní kartičky uživatele kochleárního implantátu! Při úrazu žáka je bezpodmínečně nutné informovat zasahující záchranáře o přítomnosti těla implantátu v hlavě dítěte (pokud viditelná vnější část implantátu spadla, nebude tuto informaci lékař mít). Při nutném zobrazovacím vyšetření (rentgen, magnetická rezonance) by mohlo v důsledku tohoto vyšetření dojít k poškození implantátu nebo zdraví dítěte.

rizika

Doporučení ke kompenzaci jsou zcela v kompetenci odborného lékaře. To, zda je žák má nebo nemá, škola nemůže ovlivnit. Škola by však měla sledovat, zda žák doporučenou pomůcku nosí, a její užívání vyžadovat.
Výjimkou jsou zesilovací systémy, které nemusí doporučit přímo lékař, ty totiž „jen“ zesilují efekt té pomůcky, kterou už žák má. O jejich možném efektu může škola rodiče informovat, zdůraznit jejich přínos pro slyšení žáka při výuce a motivovat je k jejich pořízení (nebo zapůjčení – některá SPC).

Ilustrační příklad

Dívenka se sluchadly na obou uších, v 1. ročníku běžné základní školy, individuální integrace. Ve třídě, kde byli vzděláváni žáci dvou postupných ročníků, dívenka hůře rozlišovala, kdy mluví paní učitelka. SPC zapůjčilo k vyzkoušení zesilovací systém, rodiče zajistili výrobu součástky, která se nasadila na sluchadlo dívenky. Paní učitelka nosí na krku vysílačku. Hlas p. učitelky se přenáší přímo do sluchadla dívenky, a zlepšuje tak značně její porozumění i orientaci v průběhu výuky.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupně 1–3

MŠ, ZŠ, SŠ: Bez nároku na finanční prostředky.

Stupně 4–5

MŠ, ZŠ, SŠ: Ve zvláštních případech, na doporučení ŠPZ, může škola pořídit pro žáky ve stupni podpory 4, 5 zesilovací přístroje – bez individuální koncovky, která se vyrábí přímo na míru konkrétnímu žákovi, jeho osobní kompenzační pomůcce a zamýšlenému využití (lépe pak budou rozumět výkladu učitele v nepříznivém akustickém prostředí). Základní část přístroje může mít škola (škola zřízená pro žáky se sluchovým postižením nebo ta, jejíž součástí je SPC, které bude tuto pomůcku nabízet k zápůjčce) trvale ve svém majetku. V tom případě je nutná finanční podpora při pořízení tohoto zařízení. Další možností podpory žáka je nabídka využívání poslechu s jeho kompenzační pomůckou přes tzv. indukční smyčku – pokud ve škole není instalována nebo je třeba ji seřídit, je nutné počítat s finančními nároky na zajištění provozu.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. KOLEKTIV AUTORŮ. Kochleární implantáty: rady a zkušenosti. Praha: FRPSP, 2009. ISBN 978-80-86792-23-1.

2. POTMĚŠIL, M. a kol. Metodika práce se žákem se sluchovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012. 142 s. ISBN 978-80-244-3310-3.

3. Kochleární implantace. Slyším, mluvím… učím se… [DVD]. Cittadella, 2009.

4.4.2 Speciální didaktické pomůcky

Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

Žák má deficit v oblasti jazykových kompetencí (jazyk český).
Žák má obtíže v oblasti kognitivních schopností.

Popis opatření

V čem spočívá

S úspěchem lze využít i běžné didaktické pomůcky zcela specifickým způsobem. Mohou to být pomůcky technického charakteru, které nám pomáhají pracovat se žákem tak, aby dobře pochopil zákonitosti okolního světa, mohou nám pomoci domluvit se se žákem jiným způsobem než mluvenou řečí a předávat mu informace pro něj efektivním a zajímavým způsobem.

Čemu pomáhá

Speciální didaktické pomůcky obcházejí nebo nahrazují sluchový handicap posilováním názornosti v jiné oblasti. Zvyšují efekt reedukace u žáků, u kterých selhávají dosud využité prostředky a didaktické pomůcky.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Vzhledem k dopadům sluchového postižení, které na vývoj schopností a další rozvíjení dovedností žáka má, můžeme mezi speciální didaktické pomůcky zařadit pomůcky na rozvoj komunikačních schopností s podporou náhradních nebo doplňujících prostředků a pomůcky pro výuku.

Pomůcky na rozvoj komunikačních schopností s podporou náhradních nebo doplňujících prostředků, např.:

1. Zážitkový deník – zaznamenáváme, co žák zažil – kresbou, vlepováním, fotografiemi. Otáčením stránkami zpět vytváříme povědomí žáka o minulosti, zároveň vytváříme a upevňujeme slovní zásobu. Stálým doplňováním rozvíjíme slovní zásobu o ta slova, která mají v mysli žáka velký prožitkový význam, lépe proto chápe jejich význam, rychleji si je pamatuje a dříve je zkouší využít. Prostřednictvím deníku může žák samostatně komunikovat – ukazováním na zobrazené předměty nebo osoby vyslovuje svá přání. Začíná komunikace – i my se s ním můžeme takto domlouvat.

2. Pomůcky pro indikátor hlasu nebo kvality zvuku, který žák vydává – PC programy a aplikace v tabletech, které „něco“ udělají, pokud se ozve zvuk, správně artikulovaný zvuk nebo zvuk potřebné vlastnosti – krátký, dlouhý, tichý, hlasitý.

Např.:

PC – Mentio, Brepta;
tablety (aplikace BlaBlaBla);
fonátor;
SpeechViewer – speciální logopedický počítačový program na podporu rozvoje řeči (se sluchovou i zrakovou zpětnou vazbou).

3. PC programy (pro výrobu komunikačních tabulek, do hlasových komunikátorů nebo pro procvičování konkrétního jevu):

BOARDMAKER – program slouží ke zhotovování a tisku komunikačních tabulek pro osoby, které se nemohou dorozumívat mluvenou řečí. Množství symbolů se dá libovolně navyšovat vkládáním vlastních fotografií nebo využitím obrázků z internetové sítě. Ovládání je jednoduché (www.petit-os.cz).
SYMWRITER – program nejen pro alternativní komunikaci. Součástí programu je kvalitní český syntetický hlas pro hlasový výstup. Symwriter funguje jako jednoduchý textový editor, v němž se ovšem při psaní textu automaticky objevují symboly. Ty se zobrazí rovnou nad napsané slovo v textu. Je však možno je použít jenom jako podporu pro uživatele, kteří se učí psát – v okně se objevuje text, ale symboly se zobrazují pro kontrolu v postranním panelu, takže uživatel vidí smysl toho, co napsal. Pro uživatele, kteří nepíší na běžné klávesnici, lze využít klávesnici na obrazovce s principem skenování, takže ji lze ovládat jedním spínačem. Program se dá využívat jako podpora mluvené řeči – dítěti, které má obtíže s vybavením slova nebo s pořadím slova ve větě, pomáhá obrázek nad textem. Zobrazování obrázků podporuje také porozumění řečenému (básničky, písničky, text – popis činnosti aj). (www.petit-os.cz)
MENTIO – výukový software pro děti a dospělé se speciálními potřebami. Čtení, psaní, výslovnost, počítání, manipulace s penězi, paměťová cvičení, zrakové vnímání, logické a časoprostorové vztahy, rozvoj komunikačních dovedností. (http://www.mentio.cz)
FONO – je soubor programů pro použití v logopedických ambulancích, ve školách pro děti s poruchami komunikačních schopností a v jiných speciálněpedagogických zařízeních. (www.emitplus.sk)
BREPTA – je výukový a diagnostický program nejen pro logopedy – zahrnuje problematiku rozvoje komunikativních dovedností v co nejširším pojetí. Program je zaměřen především na děti předškolního věku, lze jej však využít i u dospělých. Program je určen také pro děti se specifickými poruchami učení (snížená koncentrace, poruchy řeči, poruchy vnímání, dyslexie, dyskalkulie, dysgrafie apod.). (www.petit-os.cz)
MÉĎA A OBRÁZKY – je výukový a vzdělávací program zaměřený na smyslovou a rozumovou výchovu dětí předškolního věku. Program je využitelný i u prvňáčků. Jednoduchostí ovládání a snadnou nastavitelností úrovní obtížnosti je program určen především pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami – děti s mentálním, zrakovým i tělesným postižením, a to v mentálním věku od tří do sedmi let. Program je určen také pro děti se specifickými poruchami učení (snížená koncentrace, poruchy řeči, poruchy vnímání, dyslexie, dyskalkulie, dysgrafie apod.).
MÉĎA ČTE – je počítačový multimediální program určený pro všechny děti, které začínají číst. Program využívá spojení skládaných slov s obrázky a zvuky a nabízí tak mnohem širší možnosti než klasický slabikář nebo čítanka. Nastavení programu (výběrem vhodných slov a úrovně obtížnosti řešení) umožňuje pedagogům nebo rodičům přizpůsobit tuto multimediální učebnici úrovni každého dítěte. Program je určen také pro děti se specifickými poruchami učení (snížená koncentrace, poruchy řeči, poruchy vnímání, dyslexie, dyskalkulie, dysgrafie apod.).
MÉĎA POČÍTÁ – je zaměřený na poznávání základů matematiky na úrovni první třídy základní školy. Jednoduchostí ovládání a snadnou nastavitelností úrovní obtížnosti je vhodný především pro praktické a speciální školy i školy zřízené pro žáky se zdravotním postižením. Program je určen také pro děti se specifickými poruchami učení (snížená koncentrace, poruchy řeči, poruchy vnímání, dyslexie, dyskalkulie, dysgrafie apod.).
PAVUČINKA – je materiál (CD – pracovní listy) určený těm, kdo mají obtíže ve sluchovém vnímání a v činnostech, které s touto dovedností souvisejí. Sluchové rozlišování je předpokladem správné výslovnosti. Materiál je též určen pro děti s nesprávnou výslovností, děti s dyslexií a dysortografií, pro děti s vadami sluchu, popř. s dalšími obtížemi, jejichž jednou z příčin může být nedostatečně rozvinuté sluchové vnímání. (http://www.tobias-ucebnice.cz/?11,pavucinka-–-sluchove-vnimani-(interaktivni-ucebnice)

4. Aplikace do tabletů

Pro výrobu komunikačních tabulek – CustomBoards (více v AppStore – pozn.: je digitální distribuční platforma pro aplikace pracující na systému Mac OS X; je vlastněn a řízen firmou Apple Inc).
Pro přímé využití pro komunikaci – GridPlayer, SchoodScheld, Niki Talk + Tweet, Go Talk Now (více v AppStore).

5. Pomůcky s hlasovými výstupy pro jejich přehrávání – komunikátory s možností hlasové přehrávky a s podporou porozumění (možnost vložit obrázek do prostoru k tomu určenému), jednovzkazové, např. Go talk 1, Big Point, a vícevzkazové, např. Go talk 4 – 25, více na www.petit-os.cz.

6. Pomůcky pro budování náhradní nebo doplňující komunikace

PC programy (www.petit-os.cz).
Aplikace do dotykových tabletů (virtuální obchod v dotykových zařízeních – AppStore, Obchod Play), inspirace na http://www.i-sen.cz.
Budování komunikace prostřednictvím metodiky VOKS – VOKS je zkratka pro výměnný obrázkový komunikační systém, metoda pro rozvoj funkčních komunikačních dovedností, obdoba v zahraničí využívaného systému PECS (Picture Exchange Communication System), alternativní a augmentativní systém využívaný zejména pedagogy u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, které mají výrazné problémy v komunikaci mluvenou řečí.
Znak do řeči – je kompenzační, doplňující a mnohdy i dočasný prostředek komunikace mezi osobami s narušenou komunikační schopností a jejich okolím. Použitím znaku pomáháme komunikovat formou, která je založena na řeči našeho těla, mimice a přirozených znacích a která se snadněji používá než mluvená řeč.

7. CD nebo aplikace se ZJ neslyšících pro budování plnohodnotné komunikace

Znakujte s námi – mobilní aplikace má podpořit komunikaci mezi rodiči a jejich malými dětmi se sluchovým postižením do cca 4 let (více na https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.frpsp.znakovka. Android), určená pro mobilní zařízení Smart Phone a tablety s Android OS, verze 4.4.2 a vyšší).
CD se slovníky znakového jazyka a kurzy ZJ na http://www.pevnost.com/.
Nabídka knih, CD pro výuku ZJ, dokumentů o neslyšících – http://frpsp.cz/cs-CZ/uvod.html.
MARŠÁLKOVÁ, J. Audiovizuální tvorba týkající se sluchového postižení. Brno: 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.

8. Obrázkové soubory vytvořené speciálně pro zácvik konkrétního jazykového jevu, s využitím názoru

Jazykové soubory karet Jazyk a řeč – obrazový a metodický materiál k podpoře správného a přirozeného vývoje řeči a k logopedické prevenci v rámci předškolních zařízení, elementárních tříd základních škol, ve speciálních pedagogických zařízeních a v ambulancích klinických logopedů (http://www.montanex.cz/document. Asp?C=1229).
Šimonovy listy (Portál).
Čítanky, učebnice – možnost výroby žákovi na míru v dotykových tabletech – dle aktuální znalosti písmen, slabikových spojení, slov, obsahu výuky s možností vlastní ilustrace, např. Ipad – bookcreator, schoodscheld, Comics.

Pomůcky pro výuku

9. Speciální učebnice pro žáky se sluchovým postižením.

Pozor na učebnice s „redukovaným učivem“! Pro výuku češtiny lze využít učebnice češtiny jako druhého (cizího) jazyka:
http://www.ucebnice.com/skoly-a-skolky-akce-pro-skoly/ucebnice-pro-ms-zs-ss/zakladni-skoly-prakticke-a-specialni/ucebnice-pro-sluchove-postizene/.
http://www.septima.cz/nakladatelstvi/katalog.php?kategorie=8.
10. Vytváření slovníčku s neznámými nebo těžkými pojmy – u žáků ZŠ pro záznam neznámých slov, obtížně vyslovitelných nebo těch, ve kterých žák chybuje. Osvědčuje se zadní strana sešitu, kam žák v předmětu píše. Někdo využívá jeden sešit pro všechny předměty.

11. Pomocné texty a cvičení:
Pro žáky s SPU http://www.dyscentrum.org/.
CD se slovníkem pro konkrétní slovní zásobu předmětu výuky nebo oblasti v životě žáka/studenta.
12. Dětský percepční test (DPT) – pro nácvik audiologického vyšetření; sada deseti listů po deseti obrázcích; můžeme využít pro nácvik odezírání, rozvoj slovní zásoby v českém znakovém jazyce i v českém jazyce, orientační zkoušku sluchu (možno zakoupit u firmy WIDEX).

13. Bzučáky – jeden pro učitele a druhý pro žáka; nácvik uvědomování délky a počtu hlásek, slabik i slov.

Na co klást důraz

Některé speciální pomůcky se dají před zakoupením vyzkoušet – předem můžeme ověřit, zda se nám bude pomůcka hodit a plně ji využijeme (SPC, http://www.saak-os.cz/stranka-pujcovna-pomucek-4).

rizika

Zavádění tohoto opatření s sebou nese obrovskou invenci v podobě času a schopností pedagoga, který se dané speciální didaktické pomůcky musí naučit užívat, obsluhovat a zabudovat je do výuky s co největším efektem pro žáka/žáky.
Vytvoření podmínek (časových, finančních, prostorových) ze strany ředitele nebo zřizovatele je další možnou překážkou v ochotě toto opatření zavádět.

Ilustrační příklad

Příkladem dobré praxe může být způsob vzdělávání žáka s těžkým sluchovým postižením, s narušenou komunikační schopností těžkého stupně a tělesným postižením, vzdělávaným v základní škole určené pro žáky se zdravotním postižením. Škola má k dispozici PC program SymWriter (pořízen z příspěvku nadace, ve vlastnictví žáka) a notebook (nadace, vlastnictví žáka). Pokud žák nezná význam čteného nebo slyšeného slova, napíše ho do tohoto programu. Když slovo správně zapíše, objeví se nad ním obrázek (význam slova). Pokud je slovo zapsané s chybou, žádný obrázek se neobjeví, žák vidí, že musí pokus opakovat. Počítač slovo i přečte, žák má zpětnou sluchovou kontrolu. Program je vybaven chytrou funkcí pro automatickou výměnu obrázku za obrázek lépe vyhovující smyslu věty – žákovi pomáhá porozumění při čtení textů v učebnicích. Zápůjčkou notebooku bylo možné přejít z výuky psacího písma na psaní na klávesnici – vzhledem k postižení motoriky ruky byla tato dovednost stále nižší a pro psaní rukou nevyužitelná.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupně 1–5

Zcela individuálně dle doporučení poradenského zařízení – dle vybavení školy, dostupných prostředků z jiných zdrojů (možná zápůjčka, finanční příspěvek nadací, sponzorů, případně spolků a obecně prospěšných společností – bývalá občanská sdružení).

1. Zážitkový deník (MŠ, ZŠ).

2. Pomůcky pro indikátor hlasu nebo kvality zvuku, který žák vydává (MŠ, ZŠ).

3. PC programy (pro výrobu komunikačních tabulek, do hlasových komunikátorů nebo pro procvičování konkrétního jevu), (MŠ, ZŠ, SŠ).

4. Aplikace v tabletech (na výrobu zážitkových deníků, pro přímé využití aplikace k náhradní komunikaci, k procvičování konkrétních dovedností), (MŠ, ZŠ, SŠ).

5. Pomůcky s hlasovými výstupy pro jejich přehrávání – PC programy s hlasovým výstupem, komunikátory pro přehrávání slov, vět a sdělení místo uživatele, který tuto schopnost nebo dovednost nemá (MŠ, ZŠ, SŠ).

6. Pomůcky pro budování náhradní nebo doplňující komunikace – PC programy, aplikace do tabletů, komunikace prostřednictvím metody VOKS, znaku do řeči (MŠ, ZŠ, SŠ).

7. CD nebo aplikace se ZJ neslyšících pro budování plnohodnotné komunikace u žáka, který pro rozvoj mluvené řeči nemá předpoklady, nebo je tento jazyk jeho primárním jazykem (MŠ, ZŠ).

8. Obrázkové soubory vytvořené speciálně pro zácvik konkrétního jazykového jevu, s využitím názoru (jazykové soubory karet pro gramatické jevy), (MŠ, ZŠ).

9. Pomůcky pro výuku (ZŠ, SŠ).

10. Speciální učebnice pro neslyšící (ideálně multimediální).

11. Vytváření slovníčku s neznámými nebo těžkými pojmy.

12. Pomocné texty a cvičení pro žáky s SPU.

13. CD se slovníkem pro konkrétní slovní zásobu předmětu výuky nebo oblasti v životě žáka.

14. Dětský percepční test (MŠ, ZŠ).

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. MARŠÁLKOVÁ, J. Audiovizuální tvorba týkající se sluchového postižení. Brno: 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.

2. POTMĚŠIL, M. a kol. Metodika práce se žákem se sluchovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012. 142 s. ISBN 978-80-244-3310-3.

3. http://www.Amosek.cz/amosek/eshop/29-1-LOGOPEDIE-A-GRAFOMOTORIKA/0/5/635-Bzucak-pro-dyslektiky

4. http://www.i-sen.cz

5. http://www.mentio.cz

6. http://www.montanex.cz/document. Asp?c=1229

7. http://www.petit-os.cz

8. http://www.petit-os.cz/brepta_popis.php

9. http://www.saak-os.cz/stranka-pujcovna-pomucek-4

10. http://www.spektra.eu/cs/komunikace/jednoduche-komunikatory

11. http://www.tobias-ucebnice.cz/?11,pavucinka-–-sluchove-vnimani-(interaktivni-ucebnice

12. www.emitplus.sk

4.4.1 Didaktické pomůcky

Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

U žáka se projevuje oslabení v oblasti kognitivních funkcí.
Žák není schopen v důsledku oslabení jazyka a jazykových funkcí pochopit předkládané učivo v plném rozsahu.
U žáka je oslabena oblast představivosti a jsou narušeny exekutivní funkce.

Popis opatření

V čem spočívá

Využitím didaktických pomůcek můžeme výrazně zkrátit dobu trvání této cesty, určitě ji však dítěti zpříjemníme, a zajistíme tím trvalejší dovednost. Didaktickou pomůckou mohou být běžné hračky, stavebnice, vkládanky, modely atd., které lze koupit v běžných obchodech, mohou to být pomůcky vyrobené pro rozvoj konkrétních smyslů, schopností nebo dovedností. Vyhledáváme pomůcky motivující ke komunikaci, zaměřené na rozvoj sluchového vnímání, zrakového vnímání, rozvoj kognitivních dovedností, rozvoj řeči a rozvoj motorických schopností dítěte.

Čemu pomáhá

Vhodně vybrané didaktické pomůcky mohou ideálně zvyšovat účinnost kompenzační pomůcky.
Využívání vhodných pomůcek „nutí“ žáka zpřesňovat, zlepšovat slyšení, jeho komunikační dovednosti i schopnost navazovat sociální vztahy.
Prostřednictvím didaktických pomůcek doplňujeme žákovo vnímání a zkušenost tam, kde byl přístup k informacím z důvodu sluchového postižení zkreslený nebo úplně chyběl, a ovlivnil tak další vývoj konkrétní dovednosti.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

MŠ

Důležitá je komentovaná přítomnost dospělého – dospělý vede hru tak, aby řečově odpovídala stavu řečových, sluchových i mentálních dovedností, ne fyzickému věku.
Komentuje děj, vhodnými otázkami nabízí dítěti možnosti vývoje hry, pokud dítě nemluví, mluví za něj (dítě slyší ideální znění věty v dané situaci), odpovídá za něj (dítě slyší ideální odpověď a vidí odpovídající děj).

ZŠ

Pokud je žák v oblasti řeči i dalších dovedností na úrovni mladšího dítěte, nebojíme se využívat i didaktické pomůcky pro mladší věkovou skupinu. U jejich výroby se klade důraz na jednoduchou manipulaci, na rozvíjení konkrétní dovednosti. Typ aktivity je jasný pouhým vhledem – není potřeba dlouhého vysvětlování, které může žáka odradit (žák už vidí, co může s pomůckou dělat, chce a umí začít pracovat bez doprovodného komentáře).

SŠ

Nutné je učit studenta informaci nebo podporu vyhledat – cvičné učebnice, pracovní sešity a materiály k procvičování konkrétního jevu, slovníky, tabulky, soubory pravidel, mapy, odkazy, vše dostupné u pracovního místa žáka!

Na co klást důraz

Didaktickou pomůcku dělá z běžné pomůcky nebo hračky způsob práce s ní!

rizika

Speciální školy se zaměřují na dovybavení chybějících pomůcek i hraček pro různá zdravotní postižení, pro trénink všech sledovaných dovedností v různých věkových obdobích. Překážkou bývá jejich vysoká pořizovací hodnota, a to i přesto, že ještě stále nejsou vyráběny jako speciální didaktické pomůcky (zvýšené nároky na zdravotní nezávadnost užitého materiálu, včetně povrchové úpravy, bezpečnost při manipulaci – odolnost spojů, bez ostrých hran a výčnělků, schopnost materiálu vydržet dezinfekční omývání atd.)

Nákup pomůcek pro vzdělávání žáka se souběžným postižením více vadami – tyto pomůcky už mohou být finančně nákladné a natolik specifické, že je tato zařízení téměř jistě nemají ve svých skladech z minulých let (PC, programy a aplikace tabletů).

MŠ

Omezení a překážky nejsou v rovině dostupnosti, předškolní zařízení bývají výborně vybavena – překážkou může být nechuť nebo malá kreativita personálu užívat tyto hračky didakticky, s přihlédnutím k aktuálnímu stavu všech dovedností – nikoliv stavu, který odpovídá věku dítěte.

ZŠ

Může být problém s dostupností určitých pomůcek, které dosud nejsou v majetku školy a jsou natolik specifické, že není představa o jejich využití i jinými žáky. Po porovnání ceny a míry předpokládaného využití se od jejich pořízení ustoupí. V jejich nákupu může bránit uvažování z hlediska vnímání cílové skupiny – hračky nebo pomůcky pro předškolní věk se do školy nepořizují (hračky do školy nepatří).
Další cvičné učebnice, pracovní sešity a materiály k procvičování konkrétního děje jsou většinou vnímány jako potřebné a s jejich zakoupením není problém.

Ilustrační příklad

Příkladem dobré praxe je dívenka se sluchadly na obou uších, v 1. ročníku běžné základní školy, individuální integrace. Obtíže s analýzou hlásek/písmen ve slově, jejich výčtu, pořadí ve slově i s jejich dalšími vlastnostmi (krátká, dlouhá samohláska). Škola zakoupila kartičky s obrázky, s prázdnými okénky v počtu hlásek ve slově pod obrázkem. U obrázku bylo napsáno konkrétní písmeno – úkolem bylo připnout kolíček tam, kde si dívenka myslí, že určené písmeno/hláska ve slově je. Otočením obrázku na druhou stranu dívenka uviděla své hodnocení – pokud kolíček překrýval dané písmeno v napsaném slově, byla nalezená pozice hlásky/písmene správná.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Školská zařízení jsou pomůckami vybavena zcela různě, doporučení vhodného způsobu práce s konkrétní didaktickou pomůckou je proto nutné posoudit individuálně.

Stupně 1–5

MŠ

Běžné hračky, ideálně se zvukovými efekty, obrázkové knížky, různé hudební nástroje, materiály k tvoření dítěte.

Stupně 1–5

ZŠ, SŠ

Běžně dostupné souhrny pravidel, tabulky s přehledy, cvičné sešity a učebnice (skvěle se hodí materiály pro žáky se specifickými poruchami učení, protože jejich výuková oslabení jsou velmi podobná, podobným způsobem lze přistupovat i k jejich nápravě). Pro pochopení zákonitostí v různých oborech lidského konání se výborně hodí některé pomůcky užívané v alternativních výukových systémech (Montessori), ať už vyráběné pro mateřské školy, nebo do škol základních. Znalosti, dovednosti a povědomí o fungování „světa“ žák získává přímou manipulací s materiálem, ověřováním různých možností, vyhodnocováním úspěšnosti konkrétního kroku a jeho úpravou v případě neúspěšnosti. Jazykové dovednosti žáka nehrají v tomto případě téměř žádnou roli, přesto se intenzivně rozvíjí rozumové dovednosti i pracovní návyky.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. POTMĚŠIL, M. a kol. Metodika práce se žákem se sluchovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012. 142 s. ISBN 978-80-244-3310-3.

2. http://www.Amosek.cz

3. http://www.Aurednik.cz/

4. http://www.Autismus-a-my.cz/ (e-shop Jiný svět pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami)

5. http://www.dida.cz/

6. http://www.didaktikashop.cz

7. http://www.educaplay.cz/didakticke-hry/

8. http://www.helpnet.cz

9. http://www.lendid.cz/

10. http://www.material-montessori.cz

11. http://www.maxim-zdr.cz/vyukovy-program-pro-specialni-pedagogiku/didakticke-pomucky/

12. http://www.oldipo.cz/

13. http://www.stiefel-eurocart.cz/

14. http://www.tvorivaskola.cz

15. http://www.vyukoveprogramy.com/didakticke-pomucky-k2/

4.3.10 Výuka prostřednictvím podporující a alternativní komunikace

Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

Žák má výrazně omezenou a narušenou oblast komunikace v českém jazyce.
Žákova mluvená řeč je nesrozumitelná.
Žák nemá nastavený vhodný komunikační kanál.

Popis opatření

V čem spočívá

Míra úspěšnosti vzdělávání žáků závisí na zvoleném komunikačním prostředku. Žáci musí porozumět jazyku, ve kterém jsou vyučováni, aby nedocházelo ke komunikační bariéře a nepochopení výkladu pedagoga.

Čemu pomáhá

Užití alternativních či jiných způsobů komunikace je nezbytně nutné pro pochopení obsahu učiva.
Pomáhá vzájemnému předávání informací ve škole nejen mezi pedagogem a žákem.
Důležitá je komunikace se spolužáky, jinak se žák cítí ve třídě osamocen a nedochází k sociálním kontaktům.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Z hlediska komunikačních prostředků, které jsou při vzdělávání žáků se sluchovým postižením různé a velmi specifické, můžeme vzdělávání žáků rozdělit do pěti skupin:

orální přístup;
přístup s využitím totální komunikace;
přístup postavený na bilingvální komunikaci;
komunikační techniky vhodné pro žáky se sluchovým postižením v inkluzi;
komunikační techniky vhodné pro práci s dětmi s kochleárním implantátem – zohledňujeme přitom žákovy potřeby a preference.

Daktyl: daktyl čili prstová abeceda je soustava znaků, které jsou vytvořeny většinou prsty pravé ruky nebo jindy prsty obou rukou. Těmito různými polohami prstů vyjadřujeme jednotlivá písmena, z nichž se syntetickou metodou tvoří vizuální obrazy slov.

Pomocné artikulační znaky: užívají se převážně v logopedické péči při artikulaci a fixaci hlásek. Podporují správnou artikulaci, mají vztah k hláskám, nikoli k písmenům. Děti pomocí vibračního cítění, výdechového proudu vzduchu tvoří (artikulují) hlásky.

Znakovaná čeština: znaky se vytvářejí v souladu s mluveným textem, znakovaná čeština přejímá v zásadě gramatický systém mluvené či psané formy českého jazyka.

Český znakový jazyk: český znakový jazyk nelze u neslyšících osob chápat jako alternativní komunikační prostředek, nýbrž jako mateřský neboli „přirozený jazyk funkčně srovnatelný s češtinou, a strukturně odlišný v závislosti na své vizuálně-motorické existenci zvláště tím, že pro gramatické účely využívá prostor, je vizuálně motivovaný a ve svých strukturách exponuje simultánnost“. (Macurová, 2006)

Orální metoda: žák komunikuje mluvenou řečí a ke komunikaci využívá odezírání. Orální přístup je upřednostňován u žáků, kteří mají využitelné zbytky sluchu a úspěšně užívají kompenzační pomůcky – sluchadla, kochleární implantát či FM systém.

Bilingvální metoda: ve „vzdělávání sluchově postižených je cílem funkční schopnost používat znakový jazyk a mluvený jazyk majoritní společnosti, ve které žijí, ke komunikaci alespoň v některé jeho formě (orální nebo grafické). (srov. např. Jabůrek, 1998). Vedle znalosti daných jazyků by se jedinec měl orientovat i v kulturách obou jazykových společenství – kromě toho, že je bilingvní, je tedy i bikulturní […] Oba používané kódy (psaná forma mluveného národního jazyka a národní znakový jazyk) nejsou používány simultánně (v tom případě by se jednalo o simultánní komunikaci se všemi jejími nedostatky) a nezbytnou složkou bilingválního systému vzdělávání je dodržování nedirektivních metod výuky národního mluveného i znakového jazyka. Větší význam je během vzdělávacího procesu kladen na přirozený jazyk neslyšících – znakový jazyk.“ (Langer, Kučera, 2012, s. 34–35)

Totální komunikace: totální komunikace zahrnuje orální řeč, odezírání, prstovou abecedu, pomocné artikulační znaky, gesta, mimiku, pantomimu, psanou řeč. Těžiště totální komunikace spočívá ve znakovém systému. Znaky se maximálně využívají pro rozvoj myšlení, slovní zásoby a komunikace u žáků se sluchovým postižením. Toto vše následně ovlivňuje schopnost používání mluvené (orální) řeči. Přitom se neopomíjí skutečnost, jaká kombinace komunikačních forem dítěti prospívá. Nikdy ovšem nesmí být opomenuto užívání mluvené řeči.

Na co klást důraz

Vytvořit adekvátní komunikační systém se žákem podle jeho potřeb.
Vyloučit komunikační bariéru.

Rizika

Žák a pedagog nekomunikují ve stejném komunikačním kódu.
Pedagog neovládá alternativní způsoby komunikace.
Žák odmítá z různých důvodů komunikaci prostřednictvím alternativních způsobů.
Rodiče si nepřejí, aby dítě komunikovalo alternativním způsobem komunikace.

Ilustrační příklad

Příkladem dobré praxe je: asistent pedagoga i žák, který je individuálně integrován v běžné základní škole, částečně ovládají komunikaci ve znakované češtině. Asistent pedagoga tedy vždy, pokud žák se sluchovým postižením nerozumí výkladu pedagoga, užije komunikaci ve znakované češtině pro pochopení obsahu učiva.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupně 1–2

Žáci komunikují mluvenou řečí.

Stupně 3–5

Aplikace způsobu komunikace dle potřeby žáka.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. HORÁKOVÁ, R. Sluchové postižení, úvod do surdopedie. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-
-80-262-0084-0.

2. KRAHULCOVÁ, B. Komunikace sluchově postižených. Praha: UK, 2001. ISBN 80-246-
-0329-2.

3. POTMĚŠIL, M. a kol. Metodika práce se žákem se sluchovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012. 136 s. ISBN 978-80-244-3310-3.

4. STRNADOVÁ, V. Hádej, co říkám aneb odezírání je nejisté umění. Gong, č. 12/1998. 158 s. ISSN 0323-0732.

5. Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění novely č. 384/2008 Sb.

6. http://ruce.cz/clanky/251-desatero-pro-komunikaci-s-neslysicim-clovekem-za-pritomnosti-tlumocnika

7. http://ruce.cz/clanky/252-desatero-komunikace-s-osobami-se-sluchovym-postizenim

8. http://ruce.cz/clanky/4-jak-komunikovat-s-neslysicimi

9. http://ruce.cz/clanky/5-nektera-pravidla-chovani-ve-spolecenstvi-neslysicich

10. kurzy-spp.upol.cz/CD/4/3-03.pdf

11. www.Asnep.cz/tlumoceni

14. www.saak-os.cz

15. www.sancedetem.cz

4.3.9 Metodická intervence směrem k pedagogům ze strany ŠPZ a ŠPP

Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

Žák má sluchové postižení, je nezbytné jeho přijetí do inkluzivního vzdělávání připravit.
Došlo ke změně zdravotního stavu žáka, je nezbytné provést změny v IVP na základě doporučení ŠPZ.
Změny v doporučení ke vzdělávání reagují na vývoj adaptace žáka na školní a výukové prostředí.

Popis opatření

V čem spočívá

Pracovníci ŠPZ nebo ŠPP mohou významnou měrou ovlivnit výběr konkrétního školského zařízení – pro rodiče zpřehlednit a ujasnit ideální podmínky pro vzdělávání konkrétního dítěte s handicapem, současně zmapovat reálné možnosti konkrétních školských zařízení tyto potřeby uspokojit. Ovlivňují také průběh vzdělávání žáka, od pouhého monitoringu v bezproblémových situacích po aktivní doporučení vzdělávacích opatření při změnách ve zdravotním stavu nebo způsobu adaptace žáka na podmínky výuky i prostředí školy.

Čemu pomáhá

Personál školy, který má možnost připravit se na přijetí žáka se speciálními vzdělávacími potřebami a konzultovat s někým úpravu podmínek i další specifika pro jeho výuku, se tohoto přijetí méně obává.
Spolupráce s poradenským zařízením dává jistotu, že personál školy se má na koho obrátit v případě problémů.
Díky seznámení se s dopady zdravotního postižení na žáka umí personál školy po nějakém čase možné obtíže předvídat, naučí se jim snáze předcházet a je vybaven kompetencí problémy řešit.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Školské poradenské pracoviště (ŠPP)

Vytváří ideální podmínky pro vzdělávání i pro bezproblémovou adaptaci žáka na školní prostředí na počátku i v průběhu docházky. Je v kontaktu s vedením školy i učiteli žáka pro řešení problémů na jejich počátku. Pomáhá personálu školy vysvětlit dopad zdravotního postižení dítěte na vzdělávání, při změnách vyučujících, přechodech na jiný stupeň vzdělávání, při zařazení dalšího předmětu do výuky (cizí jazyk) – se souhlasem zákonných zástupců. Bez tohoto souhlasu je intervence možná pouze v obecné rovině! V cílových skupinách žáků pracuje zejména se žáky ve stupni podpory č. 1, pomáhá také realizovat doporučení ŠPZ u žáků s vyšší potřebou podpory a spolupracuje s konkrétním poradenským pracovištěm.

Školské poradenské zařízení (ŠPZ – SPC, PPP)

Zajišťuje podpůrná opatření u žáků ve stupních podpory 2–5, včetně těch, kteří dosud nejsou žáky konkrétní školy.

Zajistí informované přijetí žáka do školského zařízení běžného typu a podklady, které s přijetím souvisí – doporučení pro integraci, doporučení pro vzdělávání dle IVP, podílí se na jeho vypracování, doporučení pro zajištění funkce asistenta pedagoga, doporučení pro získání pomůcek pro zvyšování kompetencí přijatého žáka.
Vystavuje podklady potřebné pro vřazení žáka se zdravotním postižením do jiné formy vzdělávání (skupinová integrace, individuální integrace ve skupině či třídě žáků s jiným zdravotním postižením, vřazení do školy zřízené pro typ zdravotního postižení tohoto žáka), podklady pro uzpůsobení různých typů zkoušek (přijímacích, závěrečných, vč. maturitních), doporučení pro vzdělávání po vypršení jejich platnosti nebo při změně vzdělávacích potřeb (změna zdravotního stavu, změna v doporučení pro pomůcky, které kompenzují sluchovou vadu – jiný typ sluchadel, operace kochleární implantace, situace, kdy kompenzace není ze zdravotního důvodu možná, atd.).
Personálu školy pomáhá vysvětlit dopad zdravotního postižení žáka na vzdělávání při změnách vyučujících, přechodech na jiný stupeň vzdělávání, při zařazení dalšího předmětu do výuky (cizí jazyk).
Je metodickým garantem i průvodcem při zavádění nebo změnách podpůrných opatření a při zlepšování celkové spokojenosti žáka, kolektivu třídy, personálu zařízení i zákonných zástupců žáka.
Intervenční podpora se týká i žáků, u kterých došlo ke změnám v jejich vzdělávacích potřebách z jiných než výše uvedených důvodů (např. stavy po ohluchnutí, dočasné sluchové poruchy, změna v doporučených kompenzačních pomůckách nebo v jejich nastavení, a tedy v jejich efektu pro využití při slyšení a rozumění řeči).

Na co klást důraz

Intervence poradenského zařízení směrem k personálu školy je nejefektivnější, pokud v sobě zahrnuje i aktivní účast rodičů ve fázi výběru zařízení – přesné informace o možnostech ve vzdělávání jejich dítěte, a tedy realistická očekávání, jsou podstatné pro výběr zařízení, které může nebo nemůže tyto potřeby efektivně naplnit.
Velmi důležitá pro uplatnění tohoto opatření je i vytvořená důvěra mezi poradenským zařízením a školou – jen tak se personál školy obrátí na poradenského pracovníka včas (schopnost a ochota přiznat svůj neúspěch vyžaduje odvahu a obsahuje v sobě důvěru v efektivní pomoc poradenského pracovníka – ne jeho nekonstruktivní kritiku).

rizika

Předpokladem pro toto opatření je souhlas, resp. žádost zákonného zástupce o jeho uplatnění a upřesnění rozsahu opatření.
Pokud zákonný zástupce nesouhlasí s intervencí poradenského pracovníka ve škole, je obtížné toto opatření škole poskytnout.
Překážkou zavedení tohoto opatření může být situace, kdy žák vstupuje do vzdělávacího procesu, přechází do jiného stupně vzdělávání, změnily se podmínky ve vzdělávání, ve zdravotním stavu žáka nebo došlo ke změnám ve schopnosti žáka zvládat efektivně současný způsob vzdělávání a nikdo ze zúčastněných stran vzdělávacího procesu o tuto službu poradenské pracoviště nepožádá.

Ilustrační příklad

Příkladem dobré praxe je dívka se středně těžkým sluchovým postižením, se sluchadly na obou uších, s tělesným postižením, které ji omezuje v rychlosti chůze, v obratnosti a v přesnosti prováděných tělesných pohybů. Její zdravotní stav se často mění, z důvodu častých ortopedických operací, jejichž následkem je dívka i několik týdnů upoutána na lůžko a přerušuje docházku do předškolního zařízení. Komunikuje pouze jednoslovně nebo v jednoduchých větách, střídá mluvená slova a znaky. Porozumění mluvené řeči je omezené. Místní základní škola je malotřídní. Ředitelka školy přijala dívenku ke vzdělávání, právě po intervenci poradenského zařízení přímo ve škole, rok před zápisem dívenky do školy. Konzultace ŠPZ byla zaměřena na vysvětlení zdravotního postižení, dopadů na vzdělávání, požadavků na uzpůsobení aktivit ve výuce. Dívenka byla přijata – škola se během roku a půl před jejím přijetím na tuto žačku připravila a přizpůsobila podmínky pro její vzdělávání. Problémy nejsou avizovány, intervence v podobě opětovného výjezdu do zařízení nebyla požadována, komunikace se odehrává telefonicky nebo elektronicky.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Opatření poskytuje ŠPP, výjimečně i ŠPZ.

Stupně 2–5

Opatření poskytuje ŠPZ ve spolupráci se ŠPP.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. POTMĚŠIL, M. a kol. Metodika práce se žákem se sluchovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012. 142 s. ISBN 978-80-244-3310-3.

2. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

3. Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

4. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, ve znění pozdějších předpisů.

4.3.8 Zvládání náročného chování

Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

Chování žáka ve výukové i sociální situaci, které lze považovat za výchovně negativně hodnotitelné, společensky nepřijatelné nebo takové, které ohrožuje zdraví a bezpečnost přítomných v důsledku jazykové deprivace nebo dalších souvisejících dopadů zdravotního postižení.

Popis opatření

V čem spočívá

Toto podpůrné opatření zahrnuje možnost přiblížit důvody odlišného chování žáka se sluchovým postižením spolužákům, pedagogům, ale i žákům se sluchovým postižením samotným (dle stupně vyspělosti každého žáka), nabídnout možnosti, jak předcházet náročnému chování nebo řešit chování právě probíhající.

Čemu pomáhá

Pomáhá upravit, zlepšit nebo v ideálním případě zachovat přívětivé pracovní i sociální prostředí pro žáky i personál zařízení (přeneseně i rodinu žáka) i po nástupu žáka se zdravotním postižením do školského zařízení.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Opatření může být prospěšné ve fázi prevence (jaké problémy mohou být a z čeho vyplývají), v akutní fázi i ve fázi po skončení incidentu nebo obtížného chování.

Prevence práce se třídou, s personálem školy

Před přijetím žáka se sluchovým postižením se seznámit se specifiky sluchového postižení, s aktuálním zdravotním stavem žáka, s typem kompenzační pomůcky (a tím, jakým způsobem dané postižení koriguje) a s možným vlivem na schopnost vzdělávání.
Důležité je krátké „zaškolení“ spolužáků, aby se naučili správným způsobem se žákem jednat, a tím mu usnadňovat porozumění.
Výborné jsou zkušenostní zážitkové akce – pro spolužáky lze připravit simulace postižení a nutnost „fungovat“ s ním tak, jak běžně požaduje okolí.

Akutní fáze

V akutní fázi není prostor na zdlouhavé vyšetřování, vysvětlování nebo apel na schopnosti žáka (tento zásah je totiž veden většinou slovně, s danou formou intervence má ale žák se sluchovým postižením největší problémy, stejně tak s pochopením v sociálních vztazích, které může žák se sluchovým postižením obtížně nebo pro okolí „divně“ navazovat).
Správnost řešení ale vyplývá pouze z pochopení toho, proč k takovému problému došlo nebo dochází (prevence). Právě pro problematickou možnost řešení a velké riziko, které hrozí z pocitu nespravedlivě řešeného konfliktu, je dobré mít vypracovaný jakýsi krizový scénář (viz PO „Vytvoření krizových scénářů“).

Fáze ex post

Rozbor celé situace, už v klidu, má obrovský význam pro identifikaci celého průběhu a změn, které mohou pomoci změnit vnější i vnitřní „spouštěče“ problematického nebo jinak náročného chování.
Důležité je náročné chování přiměřeně věku rozebrat se samotným žákem (nejlépe se k tomu hodí jeho oblíbený učitel), s kolektivem (předcházíme nevraživosti z pocitu, že „mu, jí“ všechno projde, protože má postižení).
Personál by měl po rozboru situace svá pravidla modifikovat, a to přesně v té oblasti, která se největší měrou na vzniklém problémovém chování podílela.

Na co klást důraz

Malá informovanost personálu školy o konkrétním zdravotním postižení a jeho dopadech na vzdělávání i osobnost žáka ze strany rodičů (sami o něm vědí málo, informace nejsou vypovídající nebo relevantní), ze strany poradenského zařízení (není v časových ani personálních možnostech těchto zařízení intervenovat před vřazením žáka v takovém rozsahu, který je třeba) nebo samotného personálu (nevyhledá poradenskou intervenci).
Malé možnosti ovlivnit vnější podmínky tak, aby byly ideální (nedostatek finančních prostředků na úpravu prostředí, na nákup pomůcek, ideální poměr v počtu žáků na jednoho pedagogického pracovníka, složení třídy, jednání jednotlivců i kolektivu, vliv rodiny na jednotlivce). Omezené možnosti ovlivnit vnitřní podmínky (typ a stupeň zdravotního postižení, možnosti kompenzace, charakterové vlastnosti tohoto žáka a způsob, jakým se vyrovnává se svým handicapem).
Neochota kteréhokoliv ze zúčastněných subjektů (jedinec se zdravotním postižením, spolužáci i personál zařízení, rodin jmenovaných) být nápomocen v předcházení problematickému chování i při jeho řešení.

rizika

Pokud žák užívá ke komunikaci znakový jazyk nebo některý náhradní nebo podpůrný komunikační prostředek, je dobré znát alespoň základní uklidňující, případně „provozní“ fráze ke zvládnutí žáka v akutní fázi problému a později pro efektivní rozbor příčiny, průběhu i konce problému.
Se zavedením tohoto opatření může souviset požadavek na náklady k vybudování, k úpravě nebo dovybavení relaxační místnosti (snoezelen). (http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=190)

Ilustrační příklad

Příkladem dobré praxe je vzdělávání dívenky s kochleárním implantátem, před nástupem do 1. třídy běžné základní školy. Po intervenci SPC ve škole ještě před začátkem školního roku – p. učitelka si je jistá v hodnocení tzv. sluchových chyb dívenky – i spolužáci vědí, že některé chyby nemůže p. učitelka dívce známkovat, protože ta to nemůže umět lépe (pro spolužáky simulace postižení a nutnost „fungovat“ s ním – se zacpanýma ušima si vyzkoušeli napsat diktát). Nedochází ke zpochybňování hodnocení výsledků práce dívenky, ani k nevraživostem vůči ní.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupně 1–3

MŠ, ZŠ, SŠ: Poskytuje se bez finanční podpory.

Stupně 4–5

MŠ, ZŠ, SŠ: Žáci se souběžným postižením více vadami v těžké formě (mentální postižení, souběžné postižení více vadami, autismus, ADHD).

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. POTMĚŠIL, M. a kol. Metodika práce se žákem se sluchovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012. 142 s. ISBN 978-80-244-3310-3.

4.3.7 Nácvik sociálního chování

Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

Žák má obavy ze zvládnutí běžných životních situací (požádat o pomoc, zeptat se na cestu, komunikace s prodavačem, lékařem apod.).
Žák se dostává do konfliktů a nedorozumění způsobených mylným vyhodnocením konkrétní situace (např. „Oni se mi posmívají za zády.“ – situace způsobená tím, že se dvojice, která spolu komunikuje, náhodně se smíchem podívala směrem k žákovi).
Žák je uzavřený, je to způsobeno obavami ze zesměšnění, z důvodu sníženého sebevědomí.
Žák nekriticky přijímá informace od lidí, které považuje za svůj vzor (hrozí maskovaná šikana, zneužívání nevědomosti, sociálněpatologické jevy).
Žák působí neomaleně – „co na srdci, to na jazyku“.
Žák nemá dostatečně zvládnuté společenské normy (tykání).

Popis opatření

V čem spočívá

Omezení množství přijímaných informací v důsledku sluchového postižení způsobuje opoždění v oblasti sociálních zkušeností. Rozvoj sociálních dovedností je proto nedílnou součástí speciální péče o žáky se sluchovým postižením a spočívá v nácviku zvládání reálných životních situací.

Příčiny deficitu v oblasti sociálního chování:

Nedostatečný rozvoj komunikace ovlivňující rozvoj sociální inteligence.
Omezení mimovolního učení.
Nedostatečné sociální zkušenosti v důsledku sociální separace.
Ochranitelský výchovný styl.

Čemu pomáhá

Posilujeme sebevědomí žáka.
Pomáháme upevňovat vědomí společenských norem.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Hlavní zásadou je dávat dítěti příkladný vzor chování, vysvětlovat a zdůvodňovat společenské normy a zkoušet různé životní situace.

Při nácviku je nutné respektovat způsob komunikace žáka se sluchovým postižením. Pokud komunikuje mluvenou řečí, učíme ho formulovat žádost o pomoc, zeptat se na cestu apod. Žák používající ke komunikaci český znakový jazyk si bude v budoucnu při řešení důležitých životních situací převážně objednávat sociální službu tlumočení znakového jazyka. Přesto se jistě ocitne v situacích, kdy si bude muset poradit sám. Proto jako náhradní prostředek použijeme psanou formu komunikace, které bude rozumět i slyšící. Je dobré vysvětlit žákovi, že nemusí mít obavy z nedostatečné kvality psaného slova, oceňujeme jeho snahu se dorozumět. Důležitá je pozitivní zkušenost, pak získá větší odvahu ke společenským stykům.

Učíme základům společenského chování – zdvořilostním návykům, poděkování, vykání a asertivnímu chování – zvládání agresivity a potlačení pasivity. Nácvik lze provádět v reálných situacích, cíleně např. v hodinách občanské nauky, formou her, pantomimy, hraním krátkých etud, ve kterých si žáci procvičují správné a vhodné dialogy a rozhovory. Každý trénink vyžaduje určitý čas ke zvládnutí a následnému používání.

Na co klást důraz

Chování žáka korigujeme citlivě, aby nedošlo k většímu odtažení a uzavření.

rizika

Nebezpečím může být neporozumění sluchovému postižení žáka ze strany učitele, důsledkům postižení nejen pro komunikaci, ale i socializaci.

Ilustrační příklad

Častým projevem „nezdvořilosti“ neslyšících žáků je tykání neznámým lidem a autoritám. Avšak tento jev je možno vysvětlit tím, že gramatika českého znakového jazyka, který je pro neslyšící jazykem primárním (popřípadě mateřským), podobně jako gramatika anglického jazyka, vykání nezná. Postupem času, s osvojením gramatiky českého jazyka, si žáci vykání uvědomují a začínají ho používat. Poté již není důvod tykání tolerovat.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Opatření se aplikuje ve všech stupních podpory podle individuálních potřeb žáka v průběhu vzdělávacího procesu nenásilnou formou (vysvětlování, zdůvodňování, ukázky vzorů chování), v situaci vyžadující okamžitou reflexi nebo v třídnických hodinách formou hry, přednášky a dále dle výše uvedeného.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

١. ŠEDIVÁ, Z. Rozvíjení sociálních dovedností 1. Praha: Septima, 1997. 23 s. ISBN 80- -7216-034-6.

٢. ŠEDIVÁ, Z. Rozvíjení sociálních dovedností 2. Praha: Septima, 1998. 35 s. ISBN 80- -7216-048-6.