Katalog podpůrných opatření


ÚVOD

  • Kolektiv autorů

Vážená paní učitelko, vážený pane učiteli,

do rukou se Vám dostává dílčí část Katalogu podpůrných opatření zaměřená na žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu poruchy autistického spektra nebo psychického onemocnění.

Cílem této dílčí části je nabídnout pedagogickým pracovníkům přehledný sumář informací o poruchách autistického spektra nebo psychických onemocněních, ukázat jim cestu, jak pracovat se žákem, který má obtíže v této oblasti, i jak pracovat s třídním kolektivem, ve kterém se tento žák nachází. Jedná se o organizační úpravy, metody práce, pomůcky a další opatření, která bychom měli ve výchovně-vzdělávacím procesu s takovým žákem používat, aby se cítil ve škole spokojený, stal se přirozenou součástí třídního kolektivu, mohl se plně rozvíjet a později zapojit do společnosti a uplatnit se v životě podle svých přání a snů. (Pro zjednodušení používáme v textu pojem „žák“ pro všechny sledované věkové kategorie, tedy jak pro děti v mateřské škole, žáky na základní a střední škole, tak i pro studenty vyšších odborných škol.)

Moderní společnost má zaručit rovné příležitosti všem lidem, tedy i lidem se zdravotním postižením nebo zdravotním či sociálním znevýhodněním. To platí také pro oblast vzdělávání – všichni žáci by měli mít rovnocenné šance dosáhnout plnohodnotného vzdělání. Pokud je některý žák znevýhodněn z důvodu zdravotního či sociálního, je zapotřebí mu poskytnout adekvátní podporu, aby se toto znevýhodnění minimalizovalo. Tomu může pomoci celá řada podpůrných opatření. Mnohá opatření jsou ve školách běžně používána, jiná mají své zakotvení v oblasti legislativní.

Všechna v současnosti obvyklá či dostupná podpůrná opatření jsou popsána v této dílčí části Katalogu. Zcela nové je jejich řazení do oblastí a stupňů podpory z pohledu novely školského zákona. Vzdělávací systém již nenahlíží na žáka z hlediska druhu postižení či znevýhodnění. Nově je k naplnění jeho speciálních vzdělávacích potřeb přistoupeno z hlediska míry potřeby podpůrných opatření. Klíčem k posouzení jejich naplnění se stává úroveň dosažených klíčových kompetencí žáka.

Posouzení rozsahu podpůrných opatření a zařazení žáka do příslušného stupně podpory je záležitostí školského poradenského zařízení (ŠPZ), kterým je v našem případě speciálněpedagogické centrum (SPC) s odborníkem pro oblast poruch autistického spektra (PAS), resp. pro žáka s poruchou autistického spektra, případně pro žáky s jiným postižením, či pedagogicko-psychologická poradna (PPP), kde pracuje odborník se zaměřením na PAS. Tato zařízení zároveň plní funkci metodickou, poradenskou a intervenční v oblasti inkluzivního i speciálního vzdělávání žáků s tímto zdravotním handicapem.

Trpí-li žák např. sociální fobií, není většinou schopen pravidelně docházet do školy, dokonce pro něj může být problém přijít do školy pro zadané úkoly, případně k prozkoušení zvládnutého učiva. Návrat takového žáka zpět do školního prostředí vyžaduje dlouhodobou terapeutickou podporu nejen prostřednictvím medikace, ale k jeho úspěšnému zapojení do vzdělávání je nezbytná i spolupráce školského poradenského zařízení, jeho rodiny, pedagogů školy a odborníků, kteří se podílejí na terapeutickém působení. Nástup žáka zpět do školního prostředí vyžaduje dlouhodobou přípravu, úpravu prostředí, organizace vzdělávání i jeho obsahu.

Vzdělávání žáka se závažnou psychickou poruchou může vyžadovat zřízení funkce asistenta pedagoga, což je při současné školské legislativě velmi problematické a obtížně realizovatelné. Naproti tomu můžeme uvést příklad žáka s mírnou symptomatikou poruchy autistického spektra, s intelektem v normě a bez dalších přidružených poruch a onemocnění, který může v současné době využít vysokou míru speciálněpedagogické podpory, aniž by ji nezbytně v takovém rozsahu potřeboval.

Žáky s neurovývojovými a dalšími psychickými poruchami nelze ve vzdělávacím procesu vnímat jen z hlediska edukace, ale pohled na ně musí být mnohem širší, především v rovině sociálně-adaptační, sociálněkomunikační, tělesné a psychologické. Pouze tímto komplexním přístupem lze zajistit vyvážený a respektující pohled na tyto žáky, který je nebude ve školním prostředí diskriminovat a zajistí jim rovný přístup ke vzdělávání, stejně jako jejich zdravým vrstevníkům. Základem úspěšného vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je vzájemná spolupráce školy, rodiny, příslušného poradenského zařízení, odborníků z řad lékařů i spolupracujících organizací. Věříme, že publikace bude při vytváření optimálních podmínek pro vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra nebo s psychickým onemocněním přínosným pomocníkem.

Uvedený systém podpůrných opatření a jejich zpracování ve formě jednotlivých karet se zaměřuje na poskytnutí podpory žákovi v situacích, kdy tuto podporu pro vyrovnání svého znevýhodnění potřebuje. Rozhodně nemá v úmyslu snižovat přirozené schopnosti a dovednosti žáků. Vždy je třeba respektovat individualitu každého z nich. Pokud jsou v některé části konkrétních podpůrných opatření použity formulace o „nedostatečnosti dovedností či výkonu“ žáka, vždy je třeba mít na paměti, že se nemusí vyskytovat u všech žáků zařazených do téhož stupně podpory. Praktická aplikace podpůrného opatření je dokladem pedagogické úrovně a svého druhu mistrovství každého učitele.
Autoři na závěr děkují desítkám pedagogů, kteří navržená podpůrná opatření v průběhu roku 2014 ověřili v praxi a poskytli dostatek podnětů, jež mohly být využity při závěrečné redakci.

Kolektiv autorů