Katalog podpůrných opatření


ÚVOD

  • Kolektiv autorů

Vážení kolegové,

předkládaný Katalog podpůrných opatření – dílčí část pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sociálního znevýhodnění (dále jen Katalog) nabízí některé z praxí ověřených forem podpory žáků s překážkami v učení v důsledku příčin zahrnovaných do kategorie sociální znevýhodnění. Na rozdíl od zdravotního postižení či znevýhodnění jsou symptomy sociálního znevýhodnění častěji hůře rozpoznatelné, přesto je možné žákům účinně pomoci snižovat překážky v učení a zapojení do kolektivu. Jedním z nejdůležitějších aspektů podpory je včasné zahájení jejího poskytování. Je to nezřídka řada drobných obtíží, které se postupem času rozvinou v závažný problém, k jehož řešení již běžné prostředky nestačí, a je třeba přizvat externí odborníky. V této souvislosti je třeba zdůraznit úlohu pedagogické diagnostiky, která je klíčem k poznávání potřeb žáka i celé třídy. Průběžné monitorování a vyhodnocování projevů žáků v učební situaci i interakci s vrstevníky a pedagogy je nezbytnou součástí podpory všech žáků a zejména těch se speciálními vzdělávacími potřebami. Včasné odhalení příčin obtíží žáka a zahájení adekvátní podpory jsou tou nejlepší prevencí dlouhodobého selhávání a předčasného odchodu ze vzdělávání. Dlouhodobé selhávání také nezřídka vede k následným negativním projevům v chování žáka, který jimi kompenzuje frustraci z pocitu vlastního neúspěchu a nedostatečnosti. Řešení sekundárních důsledků dlouhodobého neprospěchu bývá velmi náročné a mnohdy také ne zcela účinné. I proto jsou v Katalogu zahrnuta opatření, která mají zejména preventivní charakter.

Katalog blíže popisuje jednotlivé aspekty sociálního znevýhodnění, jejich dopady do vzdělávání a možnosti pedagogické práce s nimi. Dále také stručně přestavuje některé metody pedagogické diagnostiky. V této oblasti existuje řada kvalitních publikací (viz Seznam odborné literatury), proto jsou k této problematice uvedeny pouze základní informace. Samotná podpůrná opatření jsou rozdělena do deseti oblastí, většina opatření je také dělena do stupňů podpory podle organizační, personální či finanční náročnosti a chara­kteristik žáků s potřebou podpory v daném stupni. Podpůrná opatření 1. stupně jsou koncipována jako opatření preventivní, umožňující podpůrný přístup, který je vhodný pro všechny žáky a který zlepšuje celkovou kvalitu vzdělávání a klimatu školy. Aplikace opatření 1. stupně může zamezit rozvoji závažnějších problémů (např. rizikového chování žáků) a nutnosti použít podpůrná opatření vyššího stupně, která jsou organizačně, personálně či finančně náročnější nebo vyžadují vyšší nasazení učitele.

Základem úspěšného vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je vzájemná spolupráce školy, rodiny, příslušného poradenského zařízení, odborníků z řad lékařů i spolupracujících organizací. Na vzdělávání je nutno pohlížet nejen z hlediska edukačního. Jde také o rozvoj žáka po stránce sociálně adaptační, sociálně komunikační, tělesné i psychologické.

Uvedený systém podpůrných opatření a jejich zpracování ve formě jednotlivých karet je zaměřen na poskytnutí podpory žákovi v situacích, kdy tuto podporu pro vyrovnání svého znevýhodnění potřebuje. Rozhodně nemá v úmyslu snižovat jeho přirozené schopnosti a dovednosti, naopak klade důraz na respekt k individualitě každého žáka. Pokud jsou v ně­které části konkrétních podpůrných opatření použity formulace o „nedostatečnosti dovedností či výkonu“ žáka, vždy je třeba mít na paměti, že se nemusí vyskytovat u všech žáků zařazených do téhož stupně podpory. Praktická aplikace podpůrného opatření je do­kladem pedagogické úrovně a svého druhu mistrovství každého učitele.

Vážení kolegové, naším přáním je, aby vám byl tento katalog užitečným zdrojem inspirace a pomocníkem při naplňování potřeb žáků, jejichž překážky v učení a zapojení do kolektivu pramení ze sociálního znevýhodnění. Zároveň děkujeme desítkám pedagogů, kteří navržená podpůrná opatření v praxi ověřili v průběhu roku 2014 a poskytli dostatek podnětů, které mohly být využity při závěrečné redakci.

A ještě poznámka na závěr: pro zjednodušení používáme (zpravidla) pojem „žák“ pro všechny sledované věkové kategorie, tedy jak pro děti v mateřské škole, žáky na základní a střední škole, tak i studenty vyšších odborných škol.

Kolektiv autorů