Katalog podpůrných opatření

4

POSUZOVACÍ SCHÉMA

  • Kolektiv autorů

Předkládané posuzovací schéma je podpůrným nástrojem pro práci s Katalogem podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sociálního znevýhodnění. Schéma je určeno pedagogickým pracovníkům škol a školských poradenských zařízení k identifikaci vhodné podpory pro tyto žáky. V posuzovacím schématu jsou popsány projevy žáků, které mohou mít příčiny v různých aspektech sociálního znevýhodnění. Pro větší přehlednost jsou jednotlivé projevy rozděleny do pěti oblastí – Materiální podmínky vzdělávání žáka, Indikátory spojené s rodinou žáka a jejím sociokulturním statusem, Indikátory popisující interpersonální charakteristiky žáka, Indikátory popisující intrapersonální a osobnostní charakteristiky žáka a Školní připravenost v období prvních let docházky do školy. Záměrně byly zvoleny projevy, které učitelé mohou pozorovat ve škole, nikoliv projevy vztahující se k situaci v rodině žáka.

Projevy v jednotlivých oblastech jsou diferencovány dle míry závažnosti – od projevů vyžadujících aplikaci podpůrných opatření ve stupni 1 až po závažné projevy, jejichž řešení vyžaduje spolupráci s dalšími subjekty (školským poradenským zařízením, orgánem sociálně-právní ochrany dětí) a aplikaci podpůrných opatření ve stupni 3. U každého projevu je zároveň popsán optimální stav.

Primárním účelem posuzovacího schématu je pomoci učiteli, resp. řediteli školy rozhodnout, zda je řešení situace žáka v kompetenci školy (aplikace podpůrných opatření ve stupni 1 reagující na pozorované projevy žáka ve stupni 1), nebo je již nezbytné zapojení školského poradenského zařízení (opatření ve stupni 2 až 3 reagující na pozorované projevy žáka v těchto stupních). V případě některých projevů je též nezbytná spolupráce s orgány sociálně-právní ochrany dětí.

K jednotlivým projevům jsou uvedena podpůrná opatření, které mohou napomoci žákovu situaci řešit. Uživatel schématu tak má okamžitý přehled o tom, jaké opatření lze k podpoře žáka využít. Je důležité zdůraznit, že některé uváděné projevy se občas týkají většiny žáků, podpůrná opatření jsou využívána tehdy, pokud tyto projevy mají dopad do vzdělávání žáka (ať již dlouhodobý – např. snížená schopnost koncentrace pozornosti, či časově omezený – např. změna v chování žáka v důsledku rozvodu rodičů).

Některé projevy mohou mít různé příčiny, proto je při rozhodování o vhodné podpoře žáka třeba vycházet z komplexního posouzení projevů a vztahů mezi nimi. K podpoře žáka lze zvolit i další opatření než ta, která jsou doporučená pro jednotlivé projevy uvedené níže.

Posuzovací schéma bylo ověřeno na vzorku 4 433 žáků základních škol.

Věříme, že se vám toto posuzovací schéma stane užitečným pomocníkem při zjišťování potřeb žáků, kteří vyžadují podporu v důsledku nezdravotních překážek v učení, a také vám usnadní práci s katalogem podpůrných opatření určeným těmto žákům. Včasná identifikace potřeby podpory může těmto žákům velmi pomoci při překonávání obtíží ve vzdělávání a zapojení v kolektivu.

PROJEVY ŽÁKA A DOPORUČENÁ PODPŮRNÁ OPATŘENÍ

Níže jsou uvedeny jednotlivé oblasti projevů žáka a doporučená podpůrná opatření, která na tyto projevy reagují.

1. INDIKÁTORY SPOJENÉ S RODINOU ŽÁKA A JEJÍM SOCIOKULTURNÍM STATUSEM

V této kategorii indikátorů jsou uvedeny projevy, které mají taktéž dopad do vzdělávání žáka a jeho zapojení v kolektivu. Spolupráce s rodinou je důležitou součástí komplexní podpory vzdělávání žáka, zejména pak žáka z odlišného sociokulturního prostředí. Projevy v této oblasti nesledujeme přímo u žáka samotného, ale v situacích, kdy dochází (nebo by mělo docházet) ke kontaktu s jeho rodiči (zákonnými zástupci). Nízká míra spolupráce či nespolupráce rodičů žáka se školou může mít různé příčiny (jazyková bariéra, nedostatečné kompetence rodičů při podpoře žáka, konflikt s některým z pedagogů, nezájem o vzdělávání žáka apod.). Odhalení příčiny tohoto stavu je zásadní pro volbu postupu při aplikaci podpůrných opatření. Další dva uvedené projevy již pozorujeme u žáka samotného, přesto i v jejich případě je komunikace a užší spolupráce s rodiči žáka pro efektivní řešení situace a potřeb žáka nezbytná.

  • 1.1 Spolupráce s rodinou – podpůrné opatření 3.1, 7.1, 8.4
  • 1.2 Absence ve výuce – podpůrné opatření 3.1, 5.4, 8.4
  • 1.3 Omezení ve výuce z důvodu kulturní odlišnosti – podpůrné opatření 5.1,5.5, 9.1.6, 9.1.7

2. INDIKÁTORY POPISUJÍCÍ INTERPERSONÁLNÍ CHARAKTERISTIKY ŽÁKA

Indikátory uvedené v této oblasti se projevují v interakci s dalšími osobami – spolužáky ve třídě či dalšími žáky školy a učiteli. Projevy v této oblasti mohou v různé míře narušovat chod výuky i vztahy v kolektivu žáků. Velkou pozornost věnujeme zjištění příčin problémů v chování žáka a interakci s vrstevníky a učiteli. Ty totiž zásadním způsobem ovlivňují volbu podpůrných opatření (jinak budeme postupovat, pokud zjistíme, že nápadné chování žáka je způsobeno šikanou ze strany spolužáků, týráním či zneužíváním v domácím prostředí žáka, syndromem ADHD či dlouhodobým neřešeným konfliktem mezi žákem a některým z učitelů). Pro efektivní řešení situace žáka je nezřídka nezbytné přizvat externí odborníky.

  • 2.1 Jednání a chování žáka ve škole – podpůrné opatření 1.2, 1.6, 1.7, 2.4, 3.3, 3.7, 3.8
  • 2.2 Vztah k autoritě – podpůrné opatření 1.4, 1.7, 2.4, 3.3, 3.7, 3.8, 9.1
  • 2.3 Začlenění do kolektivu – podpůrné opatření 1.8, 2.1.1, 1.4, 1.7, 2.4, 3.3, 3.7, 3.8, 5.5, 9.1

3 INDIKÁTORY POPISUJÍCÍ INTRAPERSONÁLNÍ A OSOBNOSTNÍ CHARAKTERISTIKY ŽÁKA

Tato kategorie zahrnuje projevy, které mají velmi významný dopad na vzdělávací pokrok žáka, jeho aktivitu ve výuce a úspěšnost při dosahování vzdělávacích cílů. Včasným odhalením příčin obtíží žáka a započetím poskytování podpůrných opatření můžeme předejít závažným dopadům do vzdělávání, jejichž krajní variantou je nenaplnění vzdělávacího potenciálu žáka a jeho předčasné ukončení vzdělávání.

  • 3.1 Sebepojetí – podpůrné opatření 2.1.3, 2.7, 3.3, 3.7.1, 6.1.1, 6.2.2, 9.1.9
  • 3.2 Motivace ke vzdělávání – podpůrné opatření 2.1.1, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 5.2, 6.1, 6.1.1, 6.2, 6.2.1, 6.2.2, 6.3, 8.4
  • 3.3 Únava – podpůrné opatření 1.1.3, 1.2, 3.1, 8.4, 10.1
  • 3.4 Pracovní tempo – podpůrné opatření 1.1.3, 1.2, 2.2, 2.2.1, 5.2, 6.1, 6.2.1
  • 3.5 Znalost vyučovacího jazyka – podpůrné opatření 1.2, 1.4, 2.1, 2.2, 2.2.1, 2.3, 2.4.1, 2.9, 3.2, 3.2.6, 3.4, 4.1.1, 5.1.1, 5.2, 5.5, 6.1, 6.1.1, 6.2, 6.3
  • 3.6 Pracovní návyky a samostatnost ve výuce – podpůrné opatření 2.2.1, 2.3, 3.5.8
  • 3.7 Pozornost – podpůrné opatření 1.1.3, 1.2, 1.3, 1.4, 1.5, 2.1, 2.2, 2.2.1, 2.3, 2.8, 2.9, 3.5.8, 5.2, 6.1.1
  • 3.8 Kognitivní výkon – podpůrné opatření 1.1.3, 1.2, 1.4, 1.5, 2.1, 2.2, 2.2.1, 2.3, 2.4, 2.4.1, 2.5, 2.7, 2.9, 3.5, 3.5.8, 5.2, 5.4, 6.1, 6.1.1, 6.2, 6.2.2, 6.3

4 MATERIÁLNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKA

Indikátory uvedené v této kategorii jsou úzce spojeny s ekonomickou situací rodiny. Škola má k jejich řešení jen omezené prostředky, které spočívají v  komunikaci s rodinou žáka, a v závažnějších případech i s poskytovali externích služeb včetně orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Přesto jsou tyto indikátory uvedeny, protože mají přímý dopad na vzdělávání žáka i jeho zapojení v kolektivu (žák, který při pobytu ve škole hladoví, se nedokáže dostatečně soustředit na učební látku a dění ve výuce; žák, který chodí v oblečení, které zapáchá, může být odmítán spolužáky apod.). Úlohou školy je zmírňování dopadů nepříznivé situace v domácím prostředí žáka do jeho vzdělávání a vztahů se spolužáky. Zároveň je to mnohdy právě škola, kdo iniciuje podporu žáka ze strany OSPOD v případě podezření na závažné zanedbávání ze strany rodiny, neboť má v těchto záležitostech uloženu oznamovací povinnost.

  • 4.1 Výživa – podpůrné opatření 3.1, 8.2, 8.4.
  • 4.2 Ošacení – podpůrné opatření 3.1, 8.4.
  • 4.3 Hygiena – podpůrné opatření 3.1, 8.4.
  • 4.4 Pomůcky – podpůrné opatření 3.1,4 .1, 4.2, 8.4.

5 ŠKOLNÍ PŘIPRAVENOST V OBDOBÍ PRVNÍCH LET DOCHÁZKY DO ŠKOLY

Indikátory zařazené v této oblasti jsou úzce spojeny s prvními roky povinné školní docházky. Často jsou to právě níže uvedené projevy, které registrujeme od prvních dnů docházky dítěte do školy a které, pokud zůstanou neřešené, vedou k pozdějším závažným obtížím ve vzdělávání. Zde je klíčové včasné zahájení podpory bezprostředně po registraci prvních projevů obtíží v níže uvedených oblastech.

  • 5.1 Připravenost na školní docházku – sebeobsluha a samostatnost ve výuce – podpůrné opatření 2.3, 3.2, 3.5.8, 3.6, 3.7.2
  • 5.2 Připravenost na školní docházku – dílčí funkce – podpůrné opatření 3.5.2, 5.2, 6.1
  • 5.3 Připravenost na školní docházku – zvládání myšlenkových operací – podpůrné opatření 2.2, 1.2, 3.5.2, 3.5.3, 5.2, 6.1

Podkapitoly:

  1. 4.1 INDIKÁTORY SPOJENÉ S RODINOU ŽÁKA A JEJÍM SOCIOKULTURNÍM STATUSEM
  2. 4.2 INDIKÁTORY POPISUJÍCÍ INTERPERSONÁLNÍ CHARAKTERISTIKY ŽÁKA
  3. 4.3 INDIKÁTORY POPISUJÍCÍ INTRAPERSONÁLNÍ A OSOBNOSTNÍ CHARAKTERISTIKY ŽÁKA
  4. 4.4 MATERIÁLNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKA
  5. 4.5 ŠKOLNÍ PŘIPRAVENOST V OBDOBÍ PRVNÍCH LET DOCHÁZKY DO ŠKOLY