Katalog podpůrných opatření

4.1

INDIKÁTORY SPOJENÉ S RODINOU ŽÁKA A JEJÍM SOCIOKULTURNÍM STATUSEM

  • Kolektiv autorů

4.1.1 SPOLUPRÁCE S RODINOU

OPTIMÁLNÍ STAV

Rodiče se školou spolupracují podle nastavených pravidel a motivují k takové spolupráci i své dítě. Docházejí na třídní schůzky, reagují na výzvy pedagoga, pravidelně kontrolují žákovskou knížku, řádně omlouvají absence svého dítěte ve škole a v rámci svých možností pravidelně zajišťují adekvátní domácí přípravu žáka. Svoji případnou neúčast na třídních schůzkách a jiných setkáních se zástupci školy omlouvají a o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka se informují jinou formou.

Žák má obvykle splněné domácí úkoly v souladu s požadavky učitele, má potřebné pomůcky, učebnice a sešity podle svého rozvrhu. Rodiče chápou domácí přípravu jako důležitou podporu úspěchu dítěte ve škole.

STUPEŇ 1

Nižší kvalita spolupráce rodičů se školou vede u žáka k méně závažným rozporům s požadavky učitele nebo školního řádu (např. častěji nenosí vypracované úkoly, rodiče nezajišťují kvalitní domácí přípravu, neinformují se o prospěchu žáka, nezajímají se o drobné kázeňské potíže svého dítěte apod.). Důvody nižší spolupráce rodiny mohou mít objektivně pochopitelnou příčinu (časové vytížení, nízké výchovně-vzdělávací kompetence jinak pečujících rodičů, vztahové problémy mezi rodiči, dlouhodobá nemoc rodiče apod.), ale také nemusejí. Při motivaci školou jsou rodiče ochotni ke spolupráci, ale většinou s krátkodobým dopadem nebo s potřebou průběžného metodického vedení učitelem, protože si se situací sami poradit neumějí. Na řešení závažnějších potíží dítěte rodiče mají zájem a vždy se na nich v rámci svých možností podílejí.

STUPEŇ 2

Nízká kvalita spolupráce rodičů se školou vede u žáka k závažnějším rozporům s požadavky učitele nebo školního řádu (žák např. nemá několikrát do týdne vypracovaný úkol, je zanedbáváno doplnění zameškaného učiva provázející dlouhodobé zdravotní potíže žáka, dochází ke krytí občasných absencí ze strany rodiny apod.). Bez kompenzace podpory rodiny jinou osobou nebo institucí hrozí u žáka významný propad ve školních výsledcích nebo v chování, a to prokazatelně právě z důvodu nedostatečné podpory žáka rodinou. Rodina je však ochotná přijmout školou nabízená alternativní řešení situace, nebo alespoň nepodniká kroky proti nim. Na řešení závažnějších kázeňských problémů svého dítěte rodina alespoň formálně spolupracuje.

STUPEŇ 3

Žákovi se doma nedostává pravidelné nebo účelné pomoci od rodičů v oblasti přípravy na výuku. Nespolupráce rodiny se školou vede u žáka k dlouhodobým nebo velmi závažným potížím v oblasti vzdělávací nebo kázeňské. Rodiče přitom neprojevují zájem o řešení situace či negují nabízená opatření ze strany školy.

4.1.2 ABSENCE VE VÝUCE

OPTIMÁLNÍ STAV

Žákova docházka do školy je bezproblémová, případná absence žáka ve výuce má relevantní (nejčastěji zdravotní) příčiny a je rodiči řádně omluvena.

STUPEŇ 1

Žák vykazuje vysoký počet hodin omluvené absence a/nebo se objevuje ojedinělá neomluvená absence v nižším rozsahu (do deseti hodin za pololetí u žáků plnících povinnou školní docházku). Absence žáka ve škole zjevně negativně ovlivňují žákovy školní výsledky, ale žák je při intenzivnější spolupráci se školou (případně rodinou) schopen postupně pracovat přibližně v souladu se svými předpoklady. Do tohoto stupně zařazujeme i žáky, kteří ve škole chybí minimálně třikrát do měsíce z důvodu účasti na různých akcích či soutěžích (např. sportovních, hudebních aj.). Rodina na řešení důsledků absence v převažující míře spolupracuje.

STUPEŇ 2

Žák vykazuje vysoký počet hodin omluvené absence, případně se objevuje neomluvená absence v rozsahu od 10 do 20 hodin za pololetí u žáků plnících povinnou školní docházku. Vysoká míra absence je prokazatelně jednou z příčin závažnějších výukových obtíží alespoň v jednom vyučovacím předmětu, případně je zdrojem adaptačních nebo kázeňských problémů žáka. Rodina samotná nezajišťuje nebo není schopná zajistit přiměřené řešení situace, je však ochotná přijmout řešení nabízená školou (vč. např. zajištění bezplatného doučování apod.), případně se jich účastní alespoň formálně.

STUPEŇ 3

Žák vykazuje vysoké počty omluvených a/nebo neomluvených hodin (nad 20 hodin za pololetí u žáků plnících povinnou školní docházku). Rodina se školou na řešení absence:

  1. nespolupracuje,
  2. nebo spolupracuje pouze pod vnějším tlakem,
  3. nebo její snaha o spolupráci není přijímaná žákem samotným (u žáků se známkami závažnějších adaptačních nebo kázeňských potíží, které se rodičům dlouhodobě nedaří řešit).

Absence na výuce přitom zásadně negativně ovlivňuje žákovy studijní výsledky ve více než dvou předmětech a/nebo jeho začlenění do skupiny vrstevníků ve třídě.

4.1.3 OMEZENÍ VE VÝUCE Z DŮVODU KULTURNÍ ODLIŠNOSTI

VYMEZENÍ NORMY

Žák se účastní veškerých vzdělávacích aktivit. Nejeví známky výrazně zvýšené nepohody v souvislosti s kulturně citlivými tématy v rámci probíraného učiva ve škole.

STUPEŇ 1

Žák v souvislosti s některými tématy výuky vyžaduje z důvodu kulturních a náboženských specifik omezení účasti na některých aktivitách v rámci výuky (např. při probírání tématu zodpovědného sexuálního chování v rámci výchovy ke zdraví apod.) nebo odlišnou činnost (např. v rámci výtvarné výchovy vyloučení námětu lidské postavy apod.).

STUPEŇ 2

Žák se nezúčastňuje výuky jednoho předmětu (například sexuální výchovy z náboženských důvodů). Je nutné zajistit náhradní činnost a dohled během výuky tohoto předmětu (např. umístěním žáka do jiné třídy či povolení samostudia v knihovně apod.).

STUPEŇ 3

Žák se z důvodu kulturních či náboženských specifik neúčastní výuky více než jednoho předmětu.