Integrovat žáka s NKS do školy hlavního vzdělávacího proudu se na první pohled zdá jako velmi jednoduché a bezproblémové. Z laického pohledu se jedná o dítě, které vidí, slyší, chodí, má přiměřený intelekt, jeho jediným nedostatkem je vada řeči. Tento názor však neodpovídá realitě. Zvlášť u žáků s těžkou formou vývojové dysfázie je vhodné alespoň po nějakou dobu vzdělávat dítě ve speciální škole, pokud bude vzděláváno ve škole „běžné“, je třeba připravit takové podmínky, aby zařazení do takovéto školy bylo pro dítě přínosné nejen po stránce vzdělávací, ale i sociální. Vývojová dysfázie je jen málokdy čistě expresivní. Často se stává, že dítě nastupuje do školy, má navozeny téměř všechny hlásky a mluví bez výrazných agramatismů. Vázne však porozumění, což nebývá na první pohled zjevné. Žák s dysfázií se tak dostává do situace, jakou zažíváme, pokud se dostaneme na přednášku v cizím jazyce, který neovládáme úplně dokonale. Bez zrakové opory a toho, že přednášející bude mluvit pomalu a v krátkých větách, velmi rychle ztratíme pozornost a postupně i zájem. Takové dítě může sedět ve třídě, dívat se na učitele a přikyvovat, bohužel z výkladu si nic neodnese.

Jaké problémy se při vzdělávání žáků s NKS nejčastěji vyskytují?

Problémy s mluvením a vyjadřováním

Žáci s dysfázií kromě narušené výslovnosti mají další závažné obtíže v mluvní expresi: problémy se správným sestavením věty, nedodržují slovosled, špatně časují a skloňují, nevhodně používají předložky. Pokud jen odpovídají na otázky, může se zdát mluva vcelku dobrá. Pokud však musí mluvit na určité téma nebo popisovat nějaký zážitek, jsou většinou neúspěšní. Často mluví hyperspisovně, používají nezvyklé výrazy, které někde slyšeli, bez dostatečného porozumění či správného kontextu. Nerozumí nadsázce, ironii.

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLAD

Dívenka s dysfázií měla za domácí úkol napsat popis jednoduché činnosti v kuchyni. Ve škole potom měla tento popis převyprávět. Dívka se rozhodla pro vaření pudinku. Celý postup si doma nejdřív prakticky vyzkoušela, maminka jednotlivé kroky fotila. Podle fotek potom dívka s pomocí matky popis napsala a ve škole ho podle fotografií převyprávěla.

Problémy s instrukcemi, s přesným porozuměním zadání

Dítě často nepochopí přesně, na co se ho ptáme nebo co po něm chceme. Nechce se stále ptát, proto pracuje, jak nejlépe dokáže, často s malým zpožděním kopíruje spolužáky.

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLAD

Paní učitelka rozdá papíry a řekne dětem: „Podepište se do pravého horního rohu.“ Barunka koukne k sousedovi a na svůj papír napíše Honzík.

Orientace dle klíčových slov – odhadování obsahu věty

Paralela s cizincem, pochopí jedno slovo, a udělá úplně něco jiného.

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLAD

Paní učitelka v MŠ říká dětem: „Zasuňte židle a běžte si umýt ruce.“ Chlapec s vývojovou dysfázií si sedne na židli a čeká. (Instrukce byla dlouhá, chlapec se orientoval dle známého slova židle, a na židli se přece sedí.)

Problémy v porozumění řeči směrované k celé třídě

Žák s NKS je rychle unavitelný, často „vypíná“, když se mluví na celou třídu. Dlouhým zadáním navíc nerozumí.

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLAD

Paní učitelka říká: „Otevřete si učebnice na straně 34, cvičení 7. Řada u okna najde všechna podstatná jména, prostřední řada všechna slovesa a řada u dveří spojky. Až to budete mít, tak mi otevřený sešit donesete.“ Žák s vývojovou dysfázií z této instrukce nepochopí, co má vlastně dělat on.

Problémy ve čtení a psaní

U žáků s dysfázií dochází často k rozvoji poruch učení, především dyslexie a dysortografie. Dítě často není schopno psát diktáty, protože nefunguje hlásková analýza slova. Dělá typické chyby – záměny znělých a neznělých hlásek, má obtíže ve fonematické diferenciaci, neporadí si s délkou samohlásek – nedostatky v rytmické reprodukci. Ve čtení vázne především porozumění.

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLAD

Žák s vývojovou dysfázií nebyl schopen psát diktát na psaní I/Y po měkkých a tvrdých souhláskách společně se třídou. Pokud ale psal řízený diktát s asistentkou, při němž používal tabulku písmen a místo toho, aby hlásku vyslovil, ji ukázal, byl schopen napsat diktát s poměrně velkou úspěšností.

Obtíže v ČJ a při výuce cizích jazyků

Žáci s NKS mají často narušený jazykový cit. Mají obtíže při odvozování slov, naučí se vyjmenovaná slova, ale nerozpoznají příbuzná, mají obtíže v chápání předpon, předložek, rozeznávání druhů příslovečných určení apod.

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLAD

Žák 3. ročníku psal diktát z vyjmenovaných slov. Paní učitelka tomuto žákovi vybírala jen jednotlivá slova z vět, které psala celá třída. Chlapec napsal slovo „hřebýk“. Tvrdé Y odůvodnit tak, že hře je předpona ke slovu býk.

Problémy s aplikací naučených pravidel a s výběrem pravidla, které má pro danou úlohu použít

Žáci s dysfázií mají často problém použít správné pravidlo, i když ho znají.

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLAD

Žák odůvodňuje psaní I/Y ve slově. Učitel (asistent pedagoga) žáka navádí, jak postupovat. Je I/Y uprostřed slova? – NE, je na konci? – ANO, jaký je to slovní druh? Vezmi si svoji tabulku – Jak se zeptáš…?

Obtíže v porozumění abstraktním pojmům – především v naukových předmětech

Žáci s receptivním postižením mají často problémy porozumět novým nebo nezvyklým výrazům. Často je neumí ani přečíst a vyslovit.

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLAD

Žáci 3. třídy v hodině prvouky hledali dvojice k sobě patřících slov z probraného učiva o vesmíru. Tomášek s vývojovou dysfázií držel v ruce kartičku se jménem Gagarin, která se mu k ničemu nehodila. Po dotazu paní učitelky, kdo to byl Gagarin, rozpačitě odpověděl, že to má babička na jahody (hnojivo Fragarin).

Problémy s časovými souvislostmi

Žáci s dysfázií si často neuvědomují vzájemný vztah událostí. Mají problémy s časovými údaji včera, dnes, zítra, neorientují se v ročních obdobích, nechápou časovou osu v dějepise.

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLAD

Při vyšetření jsem se ptala chlapce ve 2. třídě na to, jaké je nyní roční období (za okny právě kvetly stromy). Matyáš nevěděl, tak jsem pomohla návodnou otázkou: Jaké znáš roční období? A dodala – jaro. Matyáš rychle doplnil jaro, léto, podzim, zima…, zima…, zima, dárky, hurá – Vánoce.

Obtíže se zápisky, neschopnost z textu vybrat to důležité

U žáků s dysfázií je velkým problémem samostatná práce s textem. Žák si nedokáže vybrat nejdůležitější pasáže, které si zapíše do sešitu. Pokud si má dělat poznámky podle diktátu, selhává, slova píše zkomoleně, většinou po sobě zápis není schopen přečíst. Někdy je pro něj obtížné i opisovat z tabule. Prakticky vůbec tito žáci nedokážou zpracovat referát či napsat slohovou práci.

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLAD

Žák druhé třídy měl do textu doplňovat předložky z předem stanoveného výběru. Pracoval samostatně a všechny předložky měl špatně. Po vyučování dělal cvičení ještě jednou s paní učitelkou, která chlapci jednotlivé věty kreslila, případně ukazovala názorně. Pokud vůbec nevěděl, dávala mu na výběr ze dvou předložek. Chlapec nakonec úkol splnil správně.

Obtíže s plánováním řešení úkolu – poruchy exekutivních funkcí

Porucha v této oblasti je často jednou z příčin, proč by žák s receptivní formou vývojové dysfázie měl dostat asistenta pedagoga. Žák často neví, jak má postupovat, čím má začít. Tyto obtíže se projevují nejen v hlavních předmětech, ale třeba i v pracovním vyučování, kdy sice ví, že bude na papír lepit raketu z ústřižků látky, ale neví, jak má začít.

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLAD

Žák s dysfázií má počítat příklad na písemné dělení. Asistent pedagoga sedí vedle žáka a kontroluje, zda pracuje správně. Po každém mezi výpočtu nechá žáka zopakovat, co bude dělat dál, případně ho navede na správný postup.

Oslabená verbální paměť, obtížné zapamatování a znovu vybavování slov, kategorizace

Žáci s dysfázií si velmi těžko zapamatovávají nová slova, zvláště taková, kterým nerozumí. Učí se velmi těžko, obtížně si zapamatují básničku, dny v týdnu, vyjmenovaná slova.

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLAD

Žákyně 3. třídy ZŠ se nedokázala dlouho naučit vyjmenovaná slova. Pomohlo jí, až když dostala kartičky s jednotlivými slovy namalovanými jako obrázky. Dívka se velmi rychle naučila kartičky řadit za sebe ve správném pořadí a po několika dnech uměla vyjmenovaná slova zpaměti odříkat.

Obtíže ve slovních úlohách a v pamětních operacích v matematice

Přestože žáci s dysfázií obvykle patří mezi dobré počtáře, zadání slovní úlohy nerozumí. Je tedy nutné, aby učitel nebo asistent se žákem zadání rozebral, upozornil na klíčové pojmy. Ujistil se, zda žák ví, na co se ve slovní úloze ptáme, co má počítat.

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLAD

Při pololetní písemné práci z matematiky učitel zadá třídě úkol a se žákem s dysfázií znovu probere každé zadání. Žák si barevnou pastelkou podtrhává základní údaje, co má počítat.

Obtíže v úkolech na rychlost (pětiminutovky)

Pětiminutovky, matematické diktáty, hry na početního krále. Všechny tyto aktivity dokážou znechutit dítěti s NKS školu. Tito žáci mají většinou oslabenou verbální paměť, hůře si vybavují informace, jsou celkově méně pohotoví, často mají také problém odpovědět.

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLAD

Paní učitelka v 1. třídě dávala na začátku každé hodiny matematiky krátký matematický diktát, kdy žáci psali jen výsledky. Žákyně s vývojovou dysfázií dosahovala velmi špatných výsledků, i když jinak počítala velmi dobře. Po upozornění SPC dostávala dívka příklady předem napsané a psala jen výsledky. Ve většině případů je měla všechny správně.

Časté odlišnosti v chování a v kontaktu se spolužáky

Projevy dětí s vývojovou dysfázií bývají někdy zaměňovány za autistické projevy. Působí dětsky, ulpívají na činnostech, které jim jdou, tíhnou k dospělým, kteří jsou pro ně čitelnější než vrstevníci. Tyto děti jsou bezelstné a naivní, často proto bývají terčem posměchu. Mnohdy si nevšímají detailů v oblékání, stolování – mluví s plnou pusou.

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLAD

Matyáš chodí už několik let na logopedii. Ví, že mu mluvení moc nejde, plnění úkolů je pro něj dost namáhavé, někdy reaguje negativisticky („neci ucit“). Vyniká ale v matematice. Pokaždé, když přijde do místnosti logopedky, vezme křídu a začne psát příklady. Do počítání zapojuje i matku a logopedku. Počítání komentuje, je zřejmé, že přesně napodobuje paní učitelku ze školy. Pokud mu v počítání chce někdo zabránit, je mrzutý a chová se nepřiměřeně.

Dyspraxie, poruchy jemné motoriky, časté projevy ADD, ADHD

Dítě s dysfázií má obtíže v motorice, v 1. třídě si nezaváže tkaničky, všechno mu padá, má i problém v tělesné výchově. Ve škole se obtíže projevují v geometrii, kdy rýsuje velmi pomalu a nepřesně.

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLAD

6 letý chlapec s dysfázií jel na letní tábor. Přes den bylo horko, zůstal proto oblečený tak, jak přijel. Po večeři vedoucí zadala dětem instrukci, aby si oblékli tepláky. Dominik bez problémů našel tepláky v tašce, seděl ale na posteli, tepláky držel obrácené naopak – spodky nohavic nahoru a nedokázal se obléci. Až po příchodu vedoucí, která mu tepláky otočila, si je dokázal správně obléknout.