Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák nedokáže kvůli snížené úrovni jazykových schopností plnit školní výstupy stejně jako ostatní žáci.
• Hodnocení musí zohledňovat jeho možnosti vyplývající ze snížené úrovně komunikačních dovedností.

Popis opatření

V čem spočívá

Hodnocení žáků ve vyučování je také jediné hodnocení v životě člověka, které je ve své podstatě systematické. Specifičnost hodnocení ve vyučování je dána také tím, co hodnotíme na sledované činnosti a kdy hodnocení provádíme. Opatření pomáhá diferencovat mezi heterogenní skupinou dětí a žáků při hodnocení jejich výkonu. Vnitřní diferenciace začíná již ve formulování cílů, kterých má každý jednotlivý žák dosáhnout, dále pak také v úkolech či rozsahu práce, kterou má žák zvládnout. Individualizované hodnocení pomáhá pozitivnímu přístupu ke školní práci.

Čemu pomáhá

• Pocitu úspěšnosti.
• Zvýšení motivace pro školní činnost.
• Rozšíření nástrojů pro hodnocení.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Při hodnocení známkou dochází vždy k rozkolísání spravedlivého hodnocení (tzv. sumativní hodnocení). Při diferencovaném zadávání úkolů (těžší/lehčí) mohou žáci získat stejné hodnocení. V individualizovaném hodnocení můžeme hodnotit i předem domluvené parametry (soustředění, čas, samostatnost aj.). Nicméně při výsledné klasifikaci musí učitel vycházet z těch aktivit, které jsou srovnatelné pro všechny žáky. V určitých situacích přecházíme na slovní hodnocení, které eliminuje tyto rozpory.

Na co klást důraz

• Srozumitelné formulování pravidel pro hodnocení.
• Označení kritérií, která bude učitel hodnotit specificky u žáků s NKS.

Rizika

• Mýty rodičů o tom, že žák s NKS nemůže dostat horší známku.
• Nedodržování pravidel hodnocení (ve snaze motivovat) tak, že za stejný výkon jednou žák dostane jedničku a jednou trojku.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Neaplikuje se do stupňů. V každém stupni podpory se využívá individualizace hodnocení. Pedagog vnímá žáka jako individualitu, proto u každého hledá parametry, ve kterých se posouvá a je možné je individuálně ohodnotit („mluvíš ve větách“, „správně jsi označil a pojmenoval panovníky“ aj.). U žáků s koktavostí oceňujeme jistotu v komunikačním kontaktu, držení zrakového kontaktu aj. U dětí s OVŘ, dysfázií k specifickým parametrům hodnocení řadíme komplexnost vyjádření, vyjádření souvislosti a vztahů.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. Solfronk, J. Zkoušení a hodnocení žáků. Učební texty z didaktiky; č. 2. Praha: PDF UK, 1996.

2. SPILKOVÁ, V. Nové přístupy k hodnocení žáků při vyučování. In: Slovní hodnocení. Kroměříž: Iuventa, 1994.

3. ČERVENKA, S. et al. Slovní hodnocení. Kroměříž: Iuventa, 1994.

4. Kalbáčová, J. Současné přístupy k hodnocení žáka primární školy. In: K současným problémům vnitřní transformace primární školy. Praha: PDF UK, 1998.

5. Košťálová, H.; Miková, Š.; Stang, J. Školní hodnocení žáků a studentů. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-314-7.

6. Slavík, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999. S. 85. ISBN 80-7178-262-9.

7. Trunda, J. Český jazyk a literatura. In: Slovní hodnocení na 1. stupni ZŠ. Praha: Raabe, 2006. ISBN 80-86307-28-X.

8. DVOŘÁKOVÁ, M. Hodnocení ve vyučování. In: Pedagogika pro učitele. Plzeň: PDF ZČU, 1992.

9. LANG, G.; BERBERICHOVÁ, CH. Každé dítě potřebuje speciální přístup. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-144-4.