Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• U žáka se zhoršují projevy NKS při zátěžových situacích.
• Projevy NKS mají u žáka dopady do oblasti psychické, sociální.
• Žák má doprovodné zdravotní potíže.
• Žák má ze zdravotních důvodů omezenou možnost docházet do školy.

Popis opatření

V čem spočívá

U žáka s NKS jde především o režimová opatření. Záleží opět na druhu NKS, jaká opatření je třeba uplatnit. Žáci s dysfázií jsou velmi rychle unavitelní, je třeba počítat s výpadky pozornosti, krátkodobou koncentrací související se zvýšenou psychickou námahou, kterou musí žáci vynaložit při komunikaci, zpracování informací a kompenzování všech svých deficitů.

U žáků s koktavostí je třeba počítat s různými vlivy na jejich aktuální stav při komunikaci. Při zvýšené zátěži, stresu (i pozitivním) se projevy koktavosti mohou zhoršovat. Úpravou režimu se tuto zátěž snažíme eliminovat.

Dále se mohou vyskytovat více či méně závažné zdravotní obtíže, které mohou být doprovodnými symptomy daného druhu NKS (např. u žáků s dysartrií poruchy polykání), nebo se může jednat o další onemocnění (např. epilepsie, astma) či dlouhodobé onemocnění, úraz a jejich dopad na komunikační schopnost žáka. Je tedy třeba uzpůsobit vzdělávací podmínky podle zdravotního stavu klienta.

Čemu pomáhá

• Předcházet, snižovat projevy sekundárních, doprovodných obtíží u jednotlivých typů NKS.
• Zabezpečovat podmínky vzdělávání při závažnějších zdravotních obtížích, minimalizovat rizika ohrožující bezpečnost dítěte.
• Překonávání, zmírnění důsledků dlouhodobého onemocnění.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Aplikuje se ve spolupráci s logopedy, zákonnými zástupci, poradenským pracovištěm, lékaři, klientem.

V rámci individuálního vzdělávacího plánu bude dle daných obtíží pro žáka vypracován postup, jak postupovat.

U dětí s dysfázií je třeba zvážit vhodné časové rozvržení při vyučování, zařazování relaxačních chvilek během hodiny, mít prostor, kam si dítě může jít odpočinout, střídání činností. Při individuální práci – podle toho, jak žákovi vyhovuje (ráno před začátkem vyučování nebo po vyučování, rozdělení do více úseků během týdne nebo jednou týdně v delším časovém úseku, ale se střídáním činností).

U dětí s koktavostí je třeba věnovat pozornost výběru aktivit, které by mohly dítě ovlivnit. Je důležité, aby žák nebyl přetěžován, jinak se projevy neplynulosti a doprovodného chování mohou zhoršit. Snažíme se redukovat vlivy, které mohou mít negativní efekt na plynulost řeči (např. časový tlak, nečekané nové situace, nevhodná komunikace s dítětem, žákem), vytvářet klidné pracovní prostředí. Vhodné je využití relaxačních aktivit. Je třeba počítat se zhoršením řeči v náročných dnech a situacích.

U žáků s dysfázií, koktavostí a ADHD je třeba se informovat, zda užívají medikaci. Pokud ano, informovat se o účincích medikace, způsobu podávání, možnostech nežádoucích účinků. Také u žáků s NKS, kteří mají další zdravotní obtíže (většinou se jedná o děti s epilepsií, ale i různými alergiemi, astmatem), je třeba se seznámit s medikací, kterou užívají.

U žáků s alergií je důležité znát pro ně nebezpečné alergeny a to, jaká reakce nastává po kontaktu s alergenem. Je třeba počítat s tím, že po záchvatu epilepsie či alergické reakci je dítě unavené, vyčerpané.

Pokud má dítě nějakou dietu, rodiče tuto situaci konzultují s ředitelem školy a dále s vedoucí stravování, případně hlavní kuchařkou. Je možné část jídla odebírat z MŠ (ZŠ), část si přinášet z domova. Při podávání léků se opět rodiče obracejí na vedení školy, na základě doporučení ošetřujícího lékaře je možné léky podávat, ale musí být sepsána pravidla (kdy, jaké množství, po jakou dobu apod.).

U žáka s poruchou polykání je nutné stanovení a dodržování přesného postupu při stravování:

• Výběr vhodných strategií.
• Polohování při přijímání stravy.
• Jaká konzistence stravy je pro žáka nejvhodnější.

U žáka dlouhodobě nemocného:

• V době nemoci – spolupráce s rodiči či zákonnými zástupci, umožňuje-li to zdravotní stav žáka, průběžné zadávání úkolů v souvislosti s probíranou látkou a poskytnutí odpovídajících výukových materiálů.
• V době rekonvalescence – dle individuálních potřeb žáka a s ohledem na délku nepřítomnosti vytvoření harmonogramu postupného doplnění učiva.

Rizika

• Nedostatečná informovanost školy, poradenského pracoviště o důsledcích druhu NKS.
• Nedostatečná informovanost školy, poradenského pracoviště o zdravotním stavu žáka.
• Nedostatečné personální zabezpečení na režimová opatření.
• Nemožnost zavést režimová opatření do chodu školy z dalších organizačních důvodů.

Ilustrační příklad

Žák s těžkou formou dysfázie, integrovaný do 1. třídy v menší vesnické škole chodil již po 3. vyučovací hodině dozadu do třídy, kde měl místo na odpočinek a často zde na krátkou chvíli usnul. Všichni to tolerovali, po odpočinku se hoch zase zapojil do vyučování.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Převážně se jedná o uzpůsobení podmínek, režimová opatření u žáků s lehčími formami NKS, žáků dlouhodobě nemocných, žáků s epilepsií, opatření jsou v kompetenci školy.

Stupeň 2

Převážně se jedná o uzpůsobení podmínek, režimová opatření u žáků se středně těžkými formami NKS, žáků dlouhodobě nemocných, dětí, žáků s epilepsií. Opatření jsou navržena pracovníky SPC, lékaři, logopedem.

Stupeň 3

Převážně se jedná o uzpůsobení podmínek, režimová opatření u žáků s těžšími formami NKS, žáků dlouhodobě nemocných, žáků s epilepsií. Opatření jsou navržena pracovníky SPC, lékaři, logopedem.

Stupeň 4

Jedná se o uzpůsobení podmínek, režimová opatření u žáků s těžkými formami NKS, kombinovaným postižením, dětí a žáků dlouhodobě nemocných, žáků s epilepsií. Opatření jsou navržena pracovníky SPC, lékaři, logopedem.

Stupeň 5

Jedná se o uzpůsobení podmínek, režimová opatření u žáků s těžkými formami NKS, kombinovaným postižením, žáků dlouhodobě nemocných, žáků s epilepsií. Opatření jsou navržena pracovníky SPC, lékaři, logopedem.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. LECHTA, V.; KRÁLIKOVÁ, B. Když naše dítě nemluví plynule. Praha: Portál, 2011.

ISBN 978-80-7367-849-4.

2. LECHTA, V. Základy inkluzivní pedagogiky. Praha: Portál, 2010.

ISBN 978-80-7367-679-7.

3. VRBOVÁ, R. a kol. Metodika práce se žákem s narušenou komunikační schopností. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3312-7.