SLOVNÍK ODBORNÝCH POJMŮ

Kolektiv autorů

AAK	Alternativní a augmentativní komunikace.
ADD	Porucha pozornosti.
ADHD (attention deficit hyperactivity disorder)	Porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou.
Agramatismus	Neschopnost tvořit správné mluvnické tvary, skloňovat, časovat, řadit slova správně do vět.
Alternativní a augmentativní komunikace (AAK)	Komunikační systémy, které přechodně nebo trvale kompenzují projevy poruchy u osob se závažným postižením řeči.
Augmentativní komunikace	Podporující komunikace, podporuje již existující, ale nevyhovující komunikaci.
Alternativní komunikace	Náhradní komunikace, používá se jako náhrada mluvené řeči.
Autoagresivita	Agresivita směřující k sobě.
Akustický	sluchový
Artikulace	Výslovnost, ٣ fáze: intenze (nastavení mluvidel), tenze (setrvání mluvidel v artikulačním postavení při vyslovování hlásky), detenze (opuštění artikulačního postavení).
Artikulační neobratnost	Dítě umí správně vyslovit hlásky i celá jednoduchá slova, ale nedokáže vyslovit víceslabičná a složená slova, slova se shluky souhlásek (např. lokomotiva, paroplavba, podplukovník); artikulace je těžkopádná, neobratná, často i těžko srozumitelná.
Autismus	Pervazivní vývojová porucha projevující se triádou příznaků: 1. neschopnost vzájemné společenské interakce; 2. neschopnost komunikace; 3. omezené a stereotypní zájmy.
Behaviorální	Zabývající se studiem lidského chování ve společnosti.
Canisterapie	Terapie za pomoci psů.
Diagnostika	Poznávací proces zaměřený na získání co nejhlubších a nejkomplexnějších poznatků o diagnostikovaném objektu (osobě); výsledkem diagnostiky je diagnóza.
Dysgramatismus	Vývojová vada projevující se neúplně a nepřesně vyvinutou schopností užívat v mateřské řeči obvyklých gramatických tvarů, a to v řeči mluvené i psané.
Dyspraxie	Vývojová porucha motorických funkcí, porucha motorické koordinace, snížení schopnosti vykonávat složité pohyby.
Edu-kineziologie	Metoda vycházející z kineziologie.
Efektivní, efektivita	Účinný, účinnost (např. pedagogického opatření).
Etiologie	Nauka o příčinách nemoci, postižení.
Exekutivní funkce	Schopnost a dovednost vnímat, zacílit pozornost, plánovat, rozhodovat se, realizovat postupy, řešit problémy, tvořit analogie, pamatovat si a myslet.
Fyziologický	Normální, přirozený.
Fonematický sluch	Schopnost rozlišovat ve slovech sluchem hlásky s distinktivní funkcí (fonémy); distinktivní rys hlásky je rozlišující příznak – vlastnost, kterou se hláska liší od jiné, a tím slouží k rozlišení významu slov, např. míša – mísa (Dvořák, 2007).
Frustrační tolerance	Míra velké či malé snášenlivosti a odolnosti vůči stresům, zátěžím, neúspěchům.
Funkční komunikace	Komunikace, při které jedinec dokáže vyjádřit svá přání, pocity (často bývá narušena u autismu, případně u těžších forem vývojové dysfázie).
Grafomotorika	Druh jemné motoriky, specifická pohybová aktivita při grafických projevech, např. při kreslení, psaní a rýsování.
Hiporehabilitace	Nadřazený název pro všechny aktivity a terapie v oblastech, kde se setkává kůň a člověk se zdravotním postižením.
Hypersalivace	Zvýšené vylučování slin.
Hypernazalita	Patologicky zvýšená nosovost u otevřené huhňavosti, kdy se výdechový proud vzduchu dostává do dutiny nosní.
Hyponazalita	Patologicky snížená nosovost u zavřené huhňavosti, výdechový proud vzduchu u nosovek neprochází dutinou nosní (typické u rýmy).
Inkluze	Nikdy nekončící proces, ve kterém se lidé s postižením mohou v plné míře zúčastňovat všech aktivit společnosti stejně jako lidé bez postižení; inkluze znamená nejen formální zahrnutí do skupiny vrstevníků, ale také přijetí ze strany ostatních členů skupiny.
Integrace (pedagogická)	„Dynamický, postupně se rozvíjející pedagogický jev, ve kterém dochází k partnerskému soužití postižených a intaktních na úrovni vzájemně vyvážené adaptace během jejich výchovy a vzdělávání a při jejich aktivním podílu na řešení výchovně-vzdělávacích situací.“ (Jesenský, 1995, s. 50)
iPad	Jedná se o konkrétní značku tabletu, aplikace pro iPad jsou vytvořeny pouze pro tuto značku a není možné je využít na jiném tabletu nebo PC.
Instrumentální obohacování FIE	Jedná se o metodu pro systematickou výuku myšlení; někdy bývá nazývána též metoda zprostředkovaného učení; vychází z myšlenky, že každý člověk je schopen neustále zvyšovat své schopnosti a dovednosti v rámci vhodného a podnětného prostředí; metoda je založena na zprostředkování postupně stále náročnějších úkolů sestavených do cvičných pracovních listů; při práci nad listy je důležitá intenzivní komunikace; nesoutěží se, nehodnotí se, respektuje se osobní tempo každého jedince; chyba je běžnou součástí života.
Jazykové roviny	1. foneticko-fonologická (výslovnost, fonematický sluch), 2. morfologicko-syntaktická (uplatňování gramatických pravidel, slovosled, rod, číslo, pád apod.), 3. lexikálně-sémantická (pasivní i aktivní slovní zásoba, úroveň zobecňování, definování pojmů apod.), 4. pragmatická (schopnost vyjádřit různé komunikační záměry, schopnost vést rozhovor, vyprávět apod.).
Kineziologie	Věda o mechanických zákonitostech pohybového ústrojí člověka a zvířat, zabývá se fyziologickými, mechanickými a psychologickými mechanismy; v alternativní medicíně se používá tzv. aplikovaná kineziologie, jejímž základním principem je představa, že všechny tělesné i duševní problémy jsou způsobeny poruchou proudění energie mezi orgány, včetně mozku, a svalstvem a že se blokáda projeví oslabením příslušného svalu.
Komunikace	(lat. communis – společný, obecný; comunicare – sdělovat) Výměna nebo přijímaní a zpracování, případně vydávání informací; představuje jednu z nejdůležitějších lidských schopností sloužících k vytváření a udržování mezilidských vztahů; ve školním prostředí se považuje za jednu z klíčových kompetencí, kterou má dítě ve škole získat.
Kognitivní schopnosti	Neboli poznávací funkce, patří sem vnímání, představování, fantazie, myšlení, usuzování, inteligence, pozornost a paměť.
Mluvní pohotovost	Verbální reakce na nečekané podněty, schopnost přizpůsobit mluvní projev vzniklým okolnostem.
Modifikace	Úprava, např. učiva, vzdělávacích podmínek, hodnocení u žáků se zdravotním postižením.
Motorika	Hybnost, soubor pohybových činností řízených nervovou soustavou a uskutečňovaných kosterním svalstvem; rozlišujeme hrubou motoriku (zajišťována velkými svaly – např. chůze) a jemnou motoriku (zajišťována činností drobných svalů), např. grafomotorika (pohybová aktivita při psaní a kreslení), mimika (pohyby obličeje), oromotorika (pohyby dutiny ústní), logomotorika (pohyby mluvních orgánů při artikulované řeči).
Multisenzoriální	Více smyslů, např. při učení jazyků.
Neverbální komunikace	Souhrn mimoslovních sdělení, která vyjadřujeme beze slov či spolu se slovy jako doprovod slovní komunikace.
Orální	Ústní.
Orofaciální	Týkající se dutiny ústní a tváří (v logopedii se provádí orofaciální stimulace, kterou zlepšujeme motoriku rtů, jazyka, měkkého patra, patrohltanového uzávěru a tváří).
Oromotorika	Motorika mluvidel.
Percepce	Vnímání.
Perinatální	Krátce po porodu (v řádu několika dnů).
Pojmový slovník	Slovník, který si buduje dítě k jednotlivým oblastem (zvířata, jídlo, rodina apod.); velmi důležité u žáků s dysfázií a autismem.
Prozodické faktory řeči	Zahrnují tempo, melodii, přízvuk.
Psychomotorika	Pohybové aktivity člověka, které jsou projevem jeho psychických funkcí a psychického stavu.
Respirace	Dýchání.
Seberegulace	Plánovaná změna chování jedince, ke které sám dospěje porovnáním svého chování a normy.
Serialita	Schopnost jedince zapamatovat si, myslet a pracovat krok za krokem v posloupnosti.
Snoezelen	Místnost na podporu smyslového vnímání.
SPC	Speciálněpedagogické centrum – školské poradenské zařízení zaměřené většinou na jednu vadu (pro děti s vadami řeči, pro sluchově postižené, pro mentálně postižené apod.); poskytuje bezplatnou komplexní diagnostickou, terapeutickou a poradenskou činnost v oblasti speciálněpedagogické, psychologické a sociální u daného postižení.
Specifické asimilace	Přizpůsobení, spodoba dvou hlásek, 1. sykavkové asimilace – obtíže při vyslovování slov, kde se střídá ostrá a tupá sykavka, případně polosykavka (např. sušenka = susenka nebo šušenka); v běžných slovech, kde je jen jedna sykavka, artikulaci zvládá; 2. asimilace typu T, D, N ×Ť, Ď, Ň – obtíže při vyslovování slov, kde se střídají hlásky T, D, N a Ť, Ď, Ň (např. hodiny= hodyny nebo hodini); 3. asimilace typu L × R – obtíže při artikulaci slov, kde se společně objevuje L i R, přičemž výslovnost jednotlivých hlásek ve slovech zvládá (např. Klára = Krára nebo Klála).
Specifický logopedický nález	Souhrnný název pro specifické asimilace a artikulační neobratnost.
Verbální komunikace	Komunikace prostřednictvím jazyka a řeči; užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a větami, je vázána na určitý jazyk; probíhá pomocí slov – mluvených, psaných nebo čtených, může mít podobu mluvené nebo psané řeči.
Taktilní paměť	Hmatová paměť, souvisí s rozvojem jemné motoriky.
Vizualizace	Metoda užívaná především u žáků sautismem, ale i u žáků se senzorickou dysfázií, kdy jsou instrukce doplněny vizuálním (zrakovým) vjemem (předmětem, obrázkem, piktogramem, rozvrhem); žák se tak lépe orientuje v jednotlivých situacích; vizualizace souvisí se strukturalizací.
Vizuální	Zrakový.