Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žákova porucha v dorozumívání se promítá do sociálních vztahů ve třídě, u žáka se může projevit emoční frustrace.
• Žák má obtíže při navazování sociálních vazeb v rámci třídního kolektivu.
• Žákova schopnost sociálního, praktického úsudku (schopnost řešit problémové situace) je z důvodu samotné diagnózy oslabena.
• Třídní kolektiv je přesycen dlouhodobou zvýšenou pozorností pedagogů určenou pouze integrovanému žákovi.

Popis opatření

V čem spočívá

Pro výchovného poradce, školního psychologa, speciálního pedagoga nebo metodika prevence je při práci s dítětem či žákem s NKS nezbytné zvládnout nejméně tři relativně samostatné činnosti:

a) získat dostatečné teoretické znalosti o problematice NKS a o sociálněpsychologických jevech, které se ve školství vyskytují;

b) umět diagnostikovat klima školní třídy, klima školy, příp. klima učitelského sboru;

c) umět (na základě zjištěných skutečností) navrhnout a provést vhodnou intervenci, která by pomohla jak žákům, tak učitelům.

Čemu pomáhá

• Snadnějšímu začlenění žáka do kolektivu třídy.
• Celkovému utužování vrstevnických vztahů a posilování vztahu mezi žákem a učitelem.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Zavedení opatření předchází monitoring vztahů ve třídě. Práce se třídním kolektivem spočívá:

• V rozhovorech s dětmi/žáky.
• V prvcích ze zážitkové pedagogiky a sociálním výcviku, kdy je potřeba zachovat princip hry a dobrovolnosti.
• V dotazníkových metodách a sociometrii, která slouží k zjišťování, popisu, směru a intenzity preference ve vztazích v malých sociálních skupinách.

Při práci s třídním kolektivem je vhodné přiblížit ostatním spolužákům a pedagogům problematiku žáka. Vhodné a užitečné informace žákům umožní uvědomit si reálné problémy spolužáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Nácvikem sociálních rolí ve skupině je možné ostatní žáky seznámit s pocity a postavením žáka s NKS ve skupině. Narušená komunikační schopnost žáka může často vyvolávat u ostatních spolužáků, ale i u pedagoga dojem, že žák je „hloupý“. Díky znalosti a orientaci v problematice se však dá tomuto předejít správnou osvětou pedagogů a následně žáků.

Ve třídě s problematickými vztahy může pedagog svůj postup konzultovat s odborníkem (školní psycholog, psycholog z externího poradenského zařízení apod.), který provede diagnostiku vztahů a navrhne další kroky. Spolupráce pedagoga a přizvaného odborníka v takových případech bývá dlouhodobější.

Práci s emocemi žáků v konfliktních situacích provádí pedagog v rámci běžné výuky a nároky na speciální personální zabezpečení primárně nevznikají. Pokud vznikne potřeba přizvat odborného pracovníka, logicky následují náklady na jeho konzultace (s pedagogem a/nebo se žákem).

Na co klást důraz

• Kvalitní proškolení pedagogických pracovníků, zejména školních speciálních pedagogů, školních psychologů a výchovných poradců.
• Příprava třídního učitele, ostatních pedagogů a v neposlední řadě žáků na příchod žáka s NKS.
• Dostatečně proškolený třídní učitel a ostatní pedagogičtí pracovníci.
• Vztah důvěry mezi pedagogem, případně speciálním pedagogem, psychologem, dalšími pedagogickými pracovníky a žáky.
• Kurzy pro pedagoga (např. kurz krizové intervence, kurz práce s tělem, syndrom vyhoření v pomáhajících profesích apod.).
• Průběžné vzdělávání pedagoga a práce na sobě, psychohygiena.

Rizika

• Nedostatek prostředků na soustavné vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřené na tuto oblast (školní speciální pedagog, školní psycholog, výchovný poradce, metodik prevence), finanční nároky na pořízení odborné literatury, ze které pedagog čerpá inspiraci.
• Neosvícený učitel, který není ochoten pracovat na udržování a zlepšování zdravého třídního klimatu.
• Nepřijetí žáka třídním kolektivem.
• Nevybavenost standardizovanými testy a metodickými materiály.

Ilustrační příklad

Do 6. třídy běžné ZŠ měl nastoupit žák s těžkou formou balbuties. Důvodem přestupu během školního roku bylo stěhování rodiny. Třídní učitelka připravila pro žáky materiály, které pomohly přiblížit situaci a pocity jedince s balbuties při komunikaci v rámci třídy. To, jak nepříjemné může být, když se člověk neumí vyjádřit plynule a ještě se mu ostatní smějí, se jim podařilo navodit hraním sociálních rolí, kdy hlavní aktér měl projevy balbuties a ostatní spolužáci na něj reagovali různými způsoby. Poté, co žák do třídy opravdu nastoupil, byl většinou třídy velmi pozitivně přijat a pro ostatní byla tato zkušenost opravdovým obohacením.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň postižení nekoresponduje se stupněm podpory. Může se lišit intenzitou potřeby v závislosti na sociodynamice třídy.

V případě, že pozice žáka ve třídě je přiměřená, učitel zohledňuje obtíže v jeho narušené komunikační schopnosti. Třída je informována o jeho odlišnosti, učitel zvládá problémové situace řešit domluvou. Důležité je začleňovat do vyučovacího procesu nácvik sociálních situací. V MŠ se učitel snaží o co nejvíce přirozené začlenění dítěte mezi ostatní děti pomocí sociálních her, hudebních, výtvarných a pracovních činností.

Pokud je postavení žáka ve třídě ztíženo, ostatní spolužáci ho akceptují, občasně k němu projevují ne vždy žádané reakce, jako je např. přílišný soucit. Za těchto okolností by učitel měl vytvořit IVP pro žáka ve spolupráci s SPC, pravidelně začleňovat do vyučování hry na rozvoj sociálních dovedností, prvky dramaterapie, muzikoterapie i arteterapie. V ZŠ i MŠ je vhodné zavést osvětu zaměřenou na obtíže žáka, a to nejen mezi žáky, ale i mezi rodiči (např. v rámci třídních schůzek apod.).

Může se stát, že žák má natolik ztíženou pozici ve třídě, že ho někteří spolužáci odmítají, přehlížejí, má v kolektivu málo kamarádů. Je tedy na místě, aby učitel pro žáka vypracoval IVP, situaci konzultoval s SPC a ostatními odborníky, absolvoval kurzy v oblasti logopedie, případně SPU. Vhodné je zařadit žáka do pravidelné skupiny, která by napomáhala učení se sociálním rolím a zvládání problémového chování ostatních vůči žákovi. Skupinu by měl vést proškolený psycholog nebo speciální pedagog.

V případě, že pozice žáka ve třídě je velmi výrazně zhoršena, ze strany spolužáků se mohou objevovat projevy lhostejnosti, někdy až agresivní sklony vůči žákovi s NKS. Zde je vhodná individuální práce žáka s NKS s psychologem či speciálním pedagogem z důvodu zmírnění negativních dopadů na psychiku žáka a další práce ve skupině s třídním kolektivem.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. ČÁP, J.; MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-463-X.

2. PASCH, M. a kol. Od vzdělávacího procesu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998.

ISBN 80-7367-054-2.

3. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-170-3.

4. VRBOVÁ, R. a kol. Metodika práce se žákem s narušenou komunikační schopností. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3312-7.