Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák v důsledku snížení úrovně dorozumívacích dovedností není schopen dosahovat adekvátních výsledků při domácí přípravě jako jeho zdraví vrstevníci.
• Žák potřebuje více času a příležitostí k zafixování probíraného učiva, jeho utřídění a zařazení do systému vědomostí.
• Žák nemá dostatečný časový prostor pro upevnění učiva ve škole.
• Rodiče žáka nejsou motivováni k podpoře žáka.

Popis opatření

V čem spočívá

Zahrnuje převážně domácí přípravu, která by měla odpovídat možnostem žáka, je tedy třeba přizpůsobit, diferencovat úkoly vzhledem k ostatním žákům. Domácí příprava nemá nahrazovat výuku, je pouze doplňkem výuky ve škole, potřebným k procvičení, upevnění učiva (pokud se nejedná o domácí přípravu při dlouhodobé absenci žáka).

Pedagog by měl zohledňovat opatření v IVP žáka, která jsou daná již u výuky, např.:

• rozsah prací, způsob a formy zpracování (zápis, opis × doplňování pouze určitých jevů, vypisování jednotlivých slov místo celých vět, střídat úkoly písemné, praktické, ústní, využití ICT);
• časovou náročnost, je třeba zohlednit pracovní tempo žáka a jeho obtíže – úkol, který většina dětí zvládne za 10 minut, může zpracovávat až 1 hodinu. Délka domácí přípravy by neměla přesáhnout 30 minut, ideální je 10–15 minut;
• nutnost vícerého opakování probíraného jevu, delší doba fixace;
• potřeba domácí přípravy před ověřováním některých znalostí – např. gramatická pravidla, paměťové znalosti (letopočty apod.), orientace na mapě aj.

Pro domácí přípravu je rozhodující spoluúčast rodičů, kteří zajišťují podmínky pro vypracování úkolů, ale stejně jako u ostatních dětí, rodič nezodpovídá za věcnou správnost úkolu. Naopak, chyby, které dítě udělá, představují pro pedagoga důležitou zpětnou vazbu o tom, co dítě zvládá a co je potřeba znovu procvičit.

Na rodiče dětí s NKS je však kladena větší náročnost při vypracování úkolů. Děti většinou nemohou pracovat samostatně, potřebují neustále vedení při plnění, vypracování úkolu. Rodič často znovu vysvětluje dítěti probírané učivo, pomáhá s porozuměním zadání úkolu. Toto se týká i žáků starších, na 2. stupni. Některé oblasti výuky či intervence se bez pravidelného opakování a procvičování doma neobejdou (čtení, psaní, matematické operace, logopedická intervence).

Čemu pomáhá

• Procvičit, upevnit učivo.
• Možnost využití jiných forem a metod pro upevnění učiva než při vyučování ve škole.
• Zpětná vazba pro učitele, pro rodiče i pro žáka.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

V MŠ se nejedná o přípravu na výuku jako v ZŠ, ale rozvoj předškolních dovedností dle výchovně-vzdělávacího programu MŠ ve spolupráci s rodiči. Učitel MŠ může poskytnout pracovní materiály, listy, pomůcky na rozvoj percepcí, na rozvoj řeči, grafomotoriky aj. V rámci logopedické intervence, pokud je poskytována v MŠ, materiály na rozvoj slovní zásoby, procvičování výslovnosti aj.

V ZŠ:

Zadávání domácích úkolů:

• Učitel zkontroluje, zda si žák úkol zaznamenal, případně pomůže se záznamem či úkol žákovi zaznamená sám, žák by měl mít možnost individuální konzultace s učitelem k úkolu.
• Učitel si ověří, zda žák porozuměl zadání a úkol je srozumitelný pro rodiče (je velmi důležité zejména u žáků s poruchou porozumění, s obtížemi ve vyjadřování).
• Při zadávání množství úkolů a jejich četnosti je třeba zohledňovat priority ve vzdělávání žáka, nekumulovat úkoly z různých předmětů.
• Je vhodné seznámit rodiče se způsoby, metodami výuky u jednotlivých předmětů (např. jakou metodou se vyučuje v dané třídě čtení, jakým způsobem se děti učí matematické operace apod.).
• Pokud rodiče tuto úlohu neplní, pak škola musí přistoupit k dalším opatřením.

Domácí příprava v rodině, která nepovažuje vzdělávání za prioritu v rozvoji dítěte:

• Přesné vymezení v IVP povinností rodičů (zákon o rodině – rodiče spoluzodpovídají za vzdělávání svých dětí).
• Konzultace s rodiči ohledně organizace, zásad domácí přípravy.
• Pokud pokusy o domácí přípravu selhávají, je možné nahradit domácí přípravu přípravou v ZŠ – v rámci navýšené časové dotace, doučování, kroužku, v rámci družiny apod.

Domácí příprava v rodině, která nemá potřebné znalosti a dovednosti, aby ji mohla realizovat:

• Možnost nahradit domácí přípravu přípravou v ZŠ (viz výše).
• Možnost doporučení externího pracovníka – jedná se o spolupráci s různými organizacemi, nadacemi, dobrovolníky, studenty.
• Pravidelné konzultace s rodiči.

Na co klást důraz

• Nepřetěžovat žáka, jedná se o doplnění výuky, je třeba respektovat možnosti žáka.

Rizika

• Přeceňování nebo podceňování domácí přípravy.
• Nestimulující rodinné prostředí nebo naopak situace, kdy je dítě přetížené různými zájmovými aktivitami, nemá prostor pro sebe.
• Jiné sociokulturní prostředí.

Ilustrační příklad

Žákyně s vývojovou dysfázií ve 3. ročníku ZŠ ze slabého sociálního prostředí. Maminka žákyně je absolventka bývalé zvláštní školy (ale je pravděpodobné, že by se u ní diagnostikovala také vývojová dysfázie), otec také není schopen dceři pomoci při domácí práci. Do rodiny začala docházet studentka učitelství, dobrovolnice z občanského sdružení zajišťujícího terénní sociální službu v daném městě. Žákyně měla velké výukové obtíže, do výuky se vůbec nezapojovala, domácí práci nechtěla plnit. S dobrovolnicí se domácí práce zlepšila, i když do výuky se žákyně stále nezapojovala.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Není výrazná specifikace domácí přípravy, mohou být úpravy v rozsahu, přizpůsobení časové náročnosti, jiná forma zpracování. O formě domácí přípravy rozhoduje škola.

Stupeň 2

Vždy úprava dle možností žáka, ve spolupráci se SPC se domluví možnosti, formy. Neplatí, že menší stupeň podpory znamená menší domácí přípravu. Spíše naopak. Jsou zde žáci, kteří mají již závažnější výukové potíže, ale vhodně zvolenou formou, rozsahem domácí přípravy lze žákovi výrazně pomoci.

Stupeň 3

Vždy úprava dle možností žáka, jako stupeň 2, domácí příprava může být více zaměřena na jiné formy intervence.

Stupeň 4

Vždy úprava dle možností žáka, zde je možné, že před domácí přípravou budou upřednostněny jiné možnosti intervence (podpůrné terapie).

Stupeň 5

Jako u stupně 4.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BENDOVÁ, P. Dítě s narušenou komunikační schopností ve škole. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3853-6.

2. LECHTA, V. a kol. Základy inkluzivní pedagogiky. Praha: Portál, 2010.

ISBN 978-80-7367-679-7.

3. VRBOVÁ, R. a kol. Metodika práce se žákem s narušenou komunikační schopností. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3312-7.