Do skupiny žáků se zrakovým postižením řadíme žáky s různým typem a druhem zrakové vady, kdy zraková vada způsobí podstatné omezení schopnosti vnímat zrakem, podstatné zkreslení zrakových vjemů nebo když zrakové vnímání žákům zcela chybí. Kvalita vidění je určena kvalitou zrakových funkcí:

• zraková ostrost (žák vidí ostře na různé vzdálenosti).
• zorné pole (binokulární zorné pole vzniká sloučením zorného pole pravého a levého oka, souvisí s kvalitou sítnice v oku a čirým optickým prostředím. světelné paprsky musí mít volný průchod okem a dopadat na správné místo na sítnici).
• barvocit (schopnost vnímat barevné spektrum).
• okulomotorika (schopnost pohybovat očima v různých směrech, ale také tzv. souhyb (konvergence) očí – osy očí se protínají v jednom bodě předmětu, na který se díváme, a předmět se zobrazuje na sítnici obou očí v místě nejostřejšího vidění – žlutá skvrna).
• adaptace na tmu a oslnění.
• schopnost vnímat kontrast.
• zpracování zrakových vjemů v mozku.

Určité zrakové postižení představuje většinou poruchu více zrakových funkcí najednou. U všech závažných zrakových vad se vyskytuje omezení (snížení) zrakové ostrosti nebo zorného pole. Proto především podle omezení zrakové ostrosti a zorného pole bylo zrakové postižení rozděleno na 5 kategorií: lehká a střední slabozrakost, těžká slabozrakost, těžce slabý zrak (zbytky zraku), praktická nevidomost, nevidomost (viz kap. 5). Hodnotí (měří) se zraková ostrost s optimální korekcí (brýlemi) a do stupně postižení je jedinec zařazen podle naměřených hodnot na lepším oku. Takto se dělí zrakové postižení dle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), využívá se v lékařství a má dopad i v sociální sféře.

Ve školním prostředí se kromě určení stupně zrakového postižení zaměřujeme ještě na další schopnosti a dovednosti žáka, protože kvalita těchto schopností a dovedností v kombinaci se zrakovým postižením určuje míru potřebných podpůrných opatření. Jedná se např. o hodnocení úrovně motoriky, grafomotoriky, o schopnost využití tzv. kompenzačních smyslů (sluch, hmat, čich, chuť), o využití intelektových a kognitivních (poznávacích) funkcí, používání kompenzačních pomůcek, seznámení se s rodinným prostředím, s úrovní sebeobsluhy atd. Při speciálněpedagogickém a případně také psychologickém vyšetření v SPC se posuzují schopnosti a dovednosti žáka a jejich ovlivnění zrakovou vadou.

Pro potřeby tohoto dílčího katalogu PO používáme označení slabozraký, tj. žák se zra­kovým postižením, který je schopen pracovat zrakem pomocí černotisku (tj. běžného písma, které je zvětšené nebo jinak upravené). Dále používáme označení žák se zbytky zraku, tj. žák, který využívá pro příjem informací převážně Braillovo písmo, ale pracuje i zrakem a pomocí černotisku, aby si zrakové funkce uchoval co nejdelší dobu. Např. cvičí čtení černotisku pomocí kamerové televizní lupy, píše silným fixem do širokých řádků, využí­vá zrak při orientaci v prostoru. Žáci se zrakovými funkcemi v pásmu zbytků zraku trpí nejčastěji některou ze zrakových vad progresivního charakteru, tzn. že se jejich zrakové funkce postupně zhoršují. Označení nevidomý používáme pro žáka, který může mít zachovány některé zrakové funkce (vnímání světla), ale informace přijímá a zpracovává pomocí kompenzačních smyslů, tj. především sluchem a hmatem. Takový žák využívá při čtení a psaní Braillovo písmo.