Katalog podpůrných opatření

4.2.1

Způsoby výuky adekvátní pedagogické situaci

  • Jana Janková
Oblast podpory:
  • Modifikace vyučovacích metod a forem
Cílové skupiny:
  • ZŠ - 1. stupeň
  • ZŠ - 2. stupeň


Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

  • Žák se straní svých vrstevníků (spolužáků).
  • Žák má potíže v oblasti kognitivních schopností.

Popis opatření

V čem spočívá

Učitel vždy volí takové postupy (organizaci vyučování, metody práce apod.), aby dosáhl cílů daných ve vyučovací hodině, stanovených vzdělávacím programem pro týden, měsíc, školní rok. Tyto postupy volí učitel také s ohledem na speciální potřeby žáků. To znamená, že podle situace organizuje vyučování např. frontálně, jindy individualizovaně, někdy skupinově, jindy k dosažení cíle využije mimoškolní pobyty. Pedagog využije i situace, které nastaly spontánně, bez přípravy a mají spojitost s právě probíraným učivem nebo u nichž pedagog cítí potřebu v konkrétní situaci „učit“.

Čemu pomáhá

  • Učiteli se daří lépe motivovat žáky k činnostem, které jsou pro ně obtížné (zraková práce, čtení Braillova písma, používání optických pomůcek).
  • Vytváří podmínky k aktivizaci žáků.
  • Zlepšuje efektivitu vyučování.
  • Dává předpoklady k přirozenému začleňování žáků do kolektivu třídy.
  • Vytváří předpoklady k získávání klíčových kompetencí daných RVP.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Rozhodující pro volbu způsobu výuky je plánovaný obsah učiva a věk žáků. Způsob výuky pak učitel přizpůsobí druhu a stupni zrakového postižení – viz stupně podpory.

Na co klást důraz

  • Při uplatňování tohoto PO mají výhodu pedagogové, kteří jsou se žáky společně větší část rozvrhu hodin. Mohou tak klást větší důraz na výchovné aspekty vyučování, lépe poukazovat na využitelnost poznatků nabytých při vyučování.
  • Výborně je možné tohoto PO využít při vyučování mimo prostory školy (např. návštěvy kulturních akcí, sportovních akcí, školy v přírodě, lyžařské kurzy apod.).

rizika

  • Někdy je náročné zajistit pro žáka se slabozrakostí vhodnou názornou pomůcku.
  • Nevidomým je nutné některé skutečnosti pouze slovně popsat, protože není možnost zprostředkovat vnímání této skutečnosti náhradními smysly.
  • Nákup nových potřebných pomůcek je ovlivněn nedostatkem peněz ve škole.

Ilustrační příklad

Návštěva divadelního představení, které doplňuje učivo v ČJ. Žáci 2. stupně ZŠ. V hodinách ČJ se žáci dopředu seznámí s obsahem díla, s dramatikem, který divadelní hru napsal. Cestou do divadla dělá pedagog v dopravních prostředcích doprovod žákovi se ZP. V divadle zajistí takové místo, z kterého žák dobře uslyší, případně ze kterého dobře uvidí (nemusí to být vždy vpředu). Při použití PM (prizmatický monokulár) může žák nejlépe vidět z místa uprostřed hlediště. Je dobré, sedí-li žák se ZP společně s pedagogem, který může odpovídat na případné otázky během představení. Je dobré nezapomenout na vhodný doprovod i na sociální zařízení v divadle a bezpečný doprovod zpět do školy. Na doprovodu na podobné akce je možné se domluvit s rodiči.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Ve všech věkových skupinách volí učitel takové způsoby výuky, které odpovídají obsahu učiva. Kde je to vhodné, využívá pobyt v přírodě (vycházky, výlety), jindy návštěvy kulturních či sportovních akcí. Pedagog vnímá situace, při nichž může u žáka dojít k přechodnému oslabení zrakových funkcí (např. záněty spojivek, alergické reakce, „rozkapání“ oka při lékařské prohlídce, poruchy barvocitu), a na tyto situace reaguje slovním doprovodem, vysvětlením, individuální pomocí apod. Po návratu žáka do třídy po nemoci volí učitel takové postupy, které umožní zapojení nově příchozího žáka do společné činnosti třídy. Pro žáky s právě probíhající terapií poruch binokulárního vidění (zakrývání oka okluzorem) pedagog promyslí a vytvoří dostatek názorných pomůcek k učivu (pomůcky dostatečně velké, obrazy jednoduché, silně konturované apod.), nezapomene na bezpečnost při po­hybu žáka po třídě i v jiném prostředí.

Stupeň 2

V tomto stupni podpory využívá učitel postupy, které jsou určeny především obsahem učiva, daným cílem hodiny a věkem žáků. U slabozrakých žáků je třeba se dobře seznámit s dopady zrakového postižení na možnosti zrakové práce (podrobně zpracuje SPC), na bezpečnost žáků (ovlivnění zrakových funkcí přebytkem nebo nedostatkem světla, omezení fyzické námahy, minimalizace rizika úderu do hlavy a prudkého otřesu hlavy apod.) a tomu přizpůsobit činnosti v reálných situacích a pomůcky, které mají žákům přiblížit obsah učiva.

Stupeň 3

Ve všech věkových kategoriích využívá učitel i v tomto stupni podpory postupy, které jsou určeny především obsahem učiva, věkem žáků a stupněm zrakového postižení. Podle doporučení SPC se učitel předem seznámí s možnostmi zrakové práce žáků. Počítá s delšími časovými limity na zrakovou práci (snižuje obsah učiva), podporuje práci s kompenzačními pomůckami (speciální optické pomůcky). Pro těžce slabozrakého žáka připraví individuální pomůcky (zvětšení textů, úprava textů, obrazový materiál, přírodniny apod.), aby se žák mohl aktivně účastnit vyučování. Dle doporučení SPC využíváme podporu asistenta pedagoga např. při tělesné výchově.

Stupeň 4

Ve všech věkových kategoriích využívá učitel i v tomto stupni podpory postupy, které jsou určeny především obsahem učiva, věkem žáků a stupněm zrakového postižení. Žáci v tomto stupni podpory pracují pomocí kompenzačních smyslů (hmat, sluch, čich, chuť). Tomu je nutné přizpůsobit i všechny didaktické pomůcky, získat a případně vytvořit speciální didaktické pomůcky. V některých případech je nutné zjednodušit obsah, upravit ho nebo snížit objem probírané látky, např. práce s mapou, laboratorní práce v přírodních vědách, geometrie a další. V konkrétních případech postupujeme dle doporučení SPC. Počítáme s delšími časovými limity na splnění zadaného úkolu. Dbáme na bezpečnost pohybu žáka po třídě a v prostorách školy. Využíváme podporu asistenta pedagoga v rozsahu dle doporučení SPC.

Stupeň 5

V tomto stupni podpory se nacházejí žáci se souběžným postižením více vadami, z nichž jedno je postižení zraku. Zde vycházíme z individuálních speciálních potřeb žáka a těm je třeba přizpůsobit výukové metody, postupy a obsah učiva. Konkrétní doporučení (jakým způsobem pracovat, co upřednostnit, co je nutné upozadit) získá učitel od SPC.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BASLEROVÁ, P. a kol. Metodika práce se žákem se zrakovým postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3307-3.

2. FINKOVÁ, D.. LUDÍKOVÁ, L.. RŮŽIČKOVÁ, V. Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1857-5.

3. HAMADOVÁ, P.. KVĚTOŇOVÁ, L.. NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-159-1.