Při výše popsaném zrakovém postižení a oslabení zrakových funkcí vznikají žákům problémy při vzdělávání. Problémy ve vzdělávání, které vznikají z méně závažných poruch, z oslabení zrakového vnímání, i ty, které vznikají při lehčím postižení zraku, jsou hůře iden­tifikovatelné a pedagog či rodiče je objevují těžko. Žáci je většinou neradi přiznávají a někdy je neumějí „přiznat“, protože žáci s potížemi od raného věku nevědí, jak mají „správně vidět“. Dále popisované problémy se zrakovým vnímáním ve školním prostředí platí nejen pro poruchy binokulárního vidění, ale i pro všechny žáky se zrakovým postižením.

Porušené binokulární vidění je pro žáka při učení velký problém, který je nutné řešit co nejdříve. Vycházíme z individuálních potřeb žáka. Míra podpory je závislá na závažnosti poruchy BV. Při čtení je porušené BV ve většině případů příčinou záměny písmen, slabik nebo celých slov v textu, výrazné chybovosti, výrazně nižší rychlosti čtení a zadrhávání. Čtení není plynulé, žák si často domýšlí slova, má problém s přechodem z jedné řádky na druhou, je patrná zhoršená orientace ve čteném textu a celkový nezájem o čtení.

Psaní je pro žáka velice náročná činnost, která předpokládá dobré zrakové vnímání, správné BV, souhyby očí, představivost, orientaci v prostoru aj. Při poruchách BV bývá ve větší či menší míře postižena zejména velikost a úhlednost písma. Nejčastěji dochází k potížím typu psaní mimo řádky, psaní nad nebo pod linku, chybovost v psaném textu, obtahování, chybovost v opisech z tabule, křečovité sevření psacího náčiní, špatná senzomotorická koordinace (koordinace oko – ruka), celkový nezájem o psaní.

V matematice se setkáváme se záměnou číslic, chybovostí při opisech z tabule. Žáci mají neupravené písmo, nedodržují sloupce při písemném počítání, mají problémy při rýsování – nepřesnosti, chybí prostorová představivost, nesprávně přepisují čísla aj.

Problémy při poruchách BV mohou být velmi lehce zaměňovány za nedbalost, nepozornost, nezralost, nedůslednost. Proto je nesmírně důležité znát projevy chování, které nás na případnou poruchu BV nebo jinou zrakovou vadu mohou upozornit. Ve všech třech důležitých školních aktivitách (čtení, psaní, počítání) najdeme tyto společné znaky: poruchy zrakové diferenciace – hledání rozdílů nebo shod mezi číslicemi, písmeny, šablonami, obrysy, obrázky, symboly (Co nepatří do řady?), poruchy vnímání barev, vnímání čáry, řádku, prostoru, potíže při překreslování, obkreslování, hledání detailu v textu, obrázku, neschopnost spojování teček podle předlohy, vpisování do čtverečků, orientace na řádku, v textu, chybovost v přepisování textu. Při čtení, psaní i počítání má žák problém při přechodu z jedné řádky na druhou (tracking), problémy se sledováním řádky (tracing), s orientací na ploše. Dalšími projevy jsou poruchy pozornosti a soustředění, zvýšená chybovost jak při čtení, tak i při psaní a počítání, rychlá a zvýšená unavitelnost, bolesti hlavy až zvracení, slzení, pálení očí, mrkání, tik, natáčení hlavy aj.

Za aktivní spoluúčasti dítěte, používáním korekčních brýlí a aplikací správně zvoleného systému speciálních cvičení můžeme dosáhnout obnovení porušeného BV do normálního, nebo alespoň uspokojivého stavu. Odstranění nebo nápravu poruch BV je však možné provádět pouze podle doporučení oftalmologa nebo ortoptisty. Náprava může trvat několik měsíců, ale i několik let, proto je důležitá speciálněpedagogická podpora žáka při vzdělávání. U některých žáků se souběžným postižením více vadami často nelze poruchu napravit. U těchto žáků je důležité včas poskytnout podpůrná opatření, např. texty ve větším typu písma, izolaci řádku, podložení řádku záložkou, volbu řádkové lupy, zvětšení mezer mezi řádky, zvětšení mezer mezi znaky apod.

Větší či menší problémy se zrakovým vnímáním u žáků se zrakovým postižením se projevují ve všech vzdělávacích oblastech i vzdělávacích oborech. Kromě čtení, psaní a počítání jsou obtížné činnosti jako práce s mapou, drobné manuální činnosti, prohlížení přírodnin, využití přehledových tabulí na stěně učebny, orientace a činnost v tělocvičně a mnoho dal­ších. Specifické problémy se objevují u žáků, kteří při vzdělávání zrak používat vůbec nemohou. Tito žáci potřebují podpůrná opatření nejen k získání znalostí, dovedností, ke splnění školních výstupů, ale i výcvik v mnohých speciálních dovednostech. Teprve využíváním speciálních dovedností (práce s kompenzačními pomůckami, sebeobsluha atd.) si mohou tito žáci osvojovat klíčové kompetence.

Dopady těžkého zrakového postižení na vzdělávání konkrétního žáka řeší vždy pedagog školy se speciálními pedagogy speciálněpedagogického centra.