Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák je kvůli snížené schopnosti koncentrace a pomalému pracovnímu tempu hůře přijímán
• třídním kolektivem.
• Žák je vyčleněn z kolektivu třídy.
• Žák je účastníkem šikany.
• Žák má obtíže při navazování sociálních vazeb v rámci třídního kolektivu.
• Žákova schopnost sociálního, praktického úsudku (schopnost řešit problémové si­tuace) je v případě přehnaně ochranitelského přístupu rodiny oslabena.
• Třídní kolektiv je přesycen dlouhodobou zvýšenou pozorností pedagogů určenou pouze integrovanému žákovi.
• Příprava na příchod spolužáka.
• Uvědomění si problematiky zrakového postižení v širokém kontextu vztahů ve třídě (malá soudržnost třídy, kde se žák integruje, nepřijetí žáka jeho spolužáky apod.), nepříznivé klima třídy.

Popis opatření

V čem spočívá

Popis technik a metod zaměřených na tvorbu a podporu zdravého třídního klimatu. Při integraci žáka se často mění klima třídy, které má významný vliv na utváření osobnosti dítěte, sociální vztahy, mění se žákovské pozice, status a role ve školním kolektivu. vztahuje se na všechny pracovníky školy v každodenních činnostech. Učitel si může na pomoc při práci se třídou přizvat výchovného poradce, školního psychologa nebo speciální pedagoga.

Práce se třídou může probíhat i mimo školu, např. na adaptačních pobytech. Adaptační po­byt spočívá v nabídce školy pro všechny žáky a studenty ve třídě s podporou účasti žáka se ZP. Třídní kolektiv a míra přijetí žáka se zrakovým postižením je důležitou podmínkou úspěšnosti integrace.

Čemu pomáhá

• Umožňuje systematické sledování jedinců se zrakovým postižením v integrované třídě.
• Mapuje soudržnost třídy, zjišťuje spokojenost žáků a postavení integrovaného žáka ve třídě.
• Změna prostředí a další zaměřené aktivity podpoří či vzbudí zájem o komunikaci ve skupině, o tvorbu a respektování skupinových a komunikačních pravidel.
• Prohloubí a upevní vztahy mezi žáky, třídním učitelem a ostatními pedagogy.
• Pomáhá vzájemnému sebepoznání a sbližování žáků v rámci třídy, je nástrojem k poznání schopností, dovedností žáků a studentů.
• Neformální prostředí změní jednání a chování všech zúčastněných, čehož nelze nikdy dosáhnout během vzdělávacího procesu ve škole.
• Pomáhá začlenit děti a žáky se zrakovým postižením mezi vrstevníky s cílem vytvářet rovnocenné partnerství mezi jedinci bez postižení a s postižením v různorodých aktivitách.
• Společné prožitky působí na úspěšnost sociální integrace žáka, rozvinutím a prohloubením sociálních vazeb mezi žáky je možné více začlenit žáka se zrakovým postižením do třídy jako sociální skupiny.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Aplikaci tohoto opatření předchází monitoring třídy (standardizované a nestandardizované techniky). V oblasti zkoumání klimatu ve třídě a práce se třídou jsou hlavními nástroji: pozorování žáků při různých řízených a neřízených činnostech, rozhovor, dotazník, analýza produktů a školní výkonnosti žáka a třídy. Ve třídě domluvíme společná pravidla, která v ní budou fungovat, rozdělení činností, způsoby řešení konfliktů a nedorozumění.

Pro všechny stupně podpory jsou možnosti osvěty na téma jedinec se zrakovým postižením v obecné rovině stejné.

1. Tematické vyučování.

2. Projekty na téma „Nevidomí a slabozrací mezi námi“.

3. Školy v přírodě.

4. Adaptační a zážitkové pobyty.

5. Návštěvy tematických akcí a výstav.

6. Uspořádání sbírky a charitativních akcí na podporu spolužáka.

7. Besedy s lidmi se zrakovým postižením.

8. Aktivity (hry), prožitkové semináře – zaměřené na potřeby a požadavky třídy, aby se žáci ve své skupině identifikovali a prožitky z her spojovali s každodenním životem.

9. Nasazení simulačních brýlí pomáhá přiblížit ostatním žákům a pedagogům problematiku zrakového postižení, aby si sami spolužáci a pedagogové uvědomili, jaké má žák specifické potřeby.

10. Uspořádání společných turnajů ve speciálních aktivitách – vyzkoušení goalballu, showdownu či jízdy na tandemovém kole všemi žáky ve třídě.

11. Čtení integračních pohádek, příběhů, v nichž je žákům předložena jinakost v různých modifikacích, s následnou diskusí, jejich přehrávání ve skupině, hraní rolí.

12. Promítání filmů s tematikou zrakového postižení s následnou diskuzí.

Prožitkové semináře provádíme v blocích po sobě jdoucích:

• seznamovací;
• zahřívací – pohybové;
• tvořivé;
• smyslové hry a týmová práce – spolupráce;
• posílení empatie pro druhého, poznání sebe sama;
• reflexe.

Adaptační pobyty (mimoškolní pobyty a výcviky) probíhají kdykoliv v průběhu vzdělávání žáků, např. po nástupu do první třídy, po zahájení prvního ročníku víceletých gymnázií nebo střední školy, při přechodu na jinou školu.

Na co klást důraz

• Postoj učitele k žákovi je zcela zásadní nejen pro samotného žáka, ale i pro ostatní spolužáky a pedagogy.
• Na základě rozhovoru s intaktními spolužáky je třeba domluvit způsob chování, tolerance a způsob pomoci žákovi se ZP. Je vhodné určit dobrovolné patrony, kteří budou žákovi pomáhat i při mimoškolních aktivitách.
• Doporučuje se pozorovat chování všech dětí a pravidelně si se spolužáky vyměňovat zkušenosti a diskutovat s nimi o jejich pocitech.
• Potřebná je znalost osobních charakteristik žáka, způsobu jeho komunikace, sebeprosazování a postavení v kolektivu.

rizika

• Vyjadřování negativních postojů vůči žákovi před ostatními spolužáky.
• Podceňování nebo naopak přeceňování problémů žáka.
• Neřešení závažného problémového chování žáka.
• Neochota a nespolupráce dětí či ze strany spolužáků a pedagogů.
• Nepochopení zadání.
• Nedostatek času.
• Nesouhlas rodičů ke snímání dat ze sociometrických měření, s adaptačním pobytem.
• Neúčast žáka.
• Adaptační pobyt není v nabídce školy.
• Nevhodný ubytovací objekt s ohledem na zrakové postižení žáka.

Ilustrační příklad

Příklad I.

Žák s těžkým zrakovým postižením přichází do nově vznikajícího kolektivu. Je vhodné:

1. Navázat osobní kontakt se zákonnými zástupci.

2. Seznámit se s dokumentací dítěte.

3. Seznámit se všemi zjištěnými údaji ostatní pedagogy.

4. Zorganizovat setkání SPC pro ZP s ostatními pedagogy.

5. Seznámit zákonné zástupce zdravých dětí s integrací žáka a jeho způsobem práce při vyučování.

6. Připravit třídu. Hovořit se žáky citlivě o zrakovém postižení. hovořit o jinakosti a odlišnostech. je dobré, aby žáci věděli o specifikách dětí a žáků se zrakovým postižením. prodiskutovat, s čím a jak by se jim dalo pomoci (např. orientace ve škole, pomoc s učením atp.).

7. Než začne proces integrace, měli bychom žákovi ukázat prostory školy, seznámit ho s ostatními pedagogy. Měl by vědět, na koho se může v případě potřeby obrátit s žádostí o pomoc – žák by měl znát své pedagogy (zejména třídního učitele a metodika prevence).

8. Žáka by měl uvádět do třídy třídní pedagog.

9. Důležité je sledovat proces adaptace žáka na nové prostředí v průběhu celého školního roku.

Příklad II.

Žák se zrakovým postižením přichází do dříve vytvořeného kolektivu. Nový žák ve třídě – rizikový moment pro vznik šikany.

1. Pro prevenci je možné vyzkoušet alternativní program pro ulehčení jeho adaptace, roz­ptýlení možných obav a lepší akceptaci jedince skupinou.

2. Je dobré vytipovat alespoň dva žáky ve třídě, kteří se stanou (s jejich svolením) pomocníky, „patrony“ integrovaného dítěte.

3. Je důležité dbát na prevenci tím, že seznámíme třídu se změnou, koordinujeme a průběžně kontrolujeme integraci a postavení žáka v kolektivu.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Klima třídy nezávisí na stupni zrakového postižení, s kolektivem pracujeme přiměřeně věku žáků. Proto toto podpůrné opatření není specifikováno v jednotlivých stupních podpory.

MŠ

Čtení integračních pohádek – pohádek, kde je dětem předložena jinakost v různých modifikacích.

Aktivity – kooperativní, komunikativní, prožitkové hry.

ZŠ

Čtení integračních pohádek a příběhů, které léčí, a jejich přehrávání.

Diskuse v kolečku.

Aktivity:

• „Icebreakové“ – na prolomení ledů, např. řazení na čáře, gordický uzel.
• Sociometrie v prostoru, dynamická sociometrie (žáci v prostoru v pohybu).
• Kooperativní, komunikativní, prožitkové hry a hry pro získání pocitu síly.

Sebehodnocení v žákovských knížkách – v oddíle „Sebehodnocení“ si žáci hodnotí na konci první­ho čtvrtletí úroveň některých zvládnutých sociálních a občanských kompetencí.

SŠ

Aktivity – kooperativní, komunikativní, prožitkové hry.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BASLEROVÁ, P. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem se zrakovým postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3376-9.

2. FRANC, D.. ZOUNKOVÁ, D.. MARTIN, A. Učení zážitkem a hrou. Praktická příručka pro instruktora. Brno: Computer Press, a. s., 2007. ISBN 978-80-251-1701-9.

3. HANUŠ, R.. CHYTILOVÁ, L. Zážitkově pedagogické učení. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2816-2.

4. HERMOCHOVÁ, S. Hry pro život 1. Praha: Portál, 1994. ISBN 80-85282-80-1.

5. HERMOCHOVÁ, S. Hry pro život, sociálně psychologické hry pro děti a mládež. Praha: Portál, 1994. ISBN 80-85282-79-2.

6. LISÁ, E. A kol. Hry k rozvoji sociálních kompetencí žáků 1. stupně ZŠ. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-746-6.

7. MALACH, J. Základy didaktiky. Ústí n. L.: Pedagogická fakulta UJEP, 2003. ISBN 80-7042-266-1.

8. PRŮCHA, J.. WALTEROVÁ, E.. MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-252-1.

9. SÝKORA, J. Zážitkové kurzy jako nástroj pedagoga volného času. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006. ISBN 80-7041-380-8.