Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák v důsledku snížené úrovně zrakových funkcí není schopen dosahovat adekvátních výsledků při domácí přípravě oproti výsledkům intaktních spolužáků.
• Rodiče žáka nejsou schopni realizovat domácí přípravu obvyklým způsobem (např. nevidící rodiče).
• Žák není schopen učit se z běžných učebnic, špatně se orientuje ve vlastních zápisech ze školy, nenosí úkoly.

Popis opatření

V čem spočívá

Pravidelný kontakt a dobré vztahy mezi pedagogy a rodiči jedinců se zrakovým postižením velmi přispívají k úspěšnosti vzdělávání. Rodiče a pedagogové mají společný zájem a jsou partnery. Komunikace mezi školou a rodinou je obtížnější, když je žák uzavřený a o škole doma málo mluví. Kontakt školy a rodiny může mít více podob. Mohou to být konzultace, sešity pro komunikaci mezi školou a rodinou, písemné zprávy, e-mail či školní dokumenty. Domácí studijní činnost je důležitým spolučinitelem rozvíjení a posilování studijních a životních kompetencí žáka, motivačním činitelem k další individuální sebevzdělávací aktivitě, ale i prostředkem kontroly postupu vzdělávání žáka a zpětnou vazbou pro učitele, žáky i jejich rodiče.

Domácí příprava na výuku je druhotným doplňkem. Primární učení žáka probíhá ve školním vyučování. Cílem domácích úkolů u žáků se zrakovým postižením je především pro­cvičování praktických dovedností (patří sem i obsluha kompenzačních pomůcek), opakování a upevnění probrané látky.

Při dostatečné motivaci a dobrém rodinném zázemí se žáci cca od 2. stupně ZŠ připravují samostatně z učebních textů (učebnice, pracovní sešity), popř. z vlastních výpisků, jejichž kvalita ovšem může být nedostačující. V případě potřeby studijní materiály doplňují vyučující či asistent pedagoga.

Čemu pomáhá

• Dobré koordinaci s výukou ve škole.
• Spolupráci školy a rodiny.
• Respektování individuálních potřeb a dovedností.
• Vedení k samostatnosti, odpovědnosti za své úkoly.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

1. Domácí příprava v MŠ – dle instrukcí pedagoga, asistenta pedagoga, tyflopeda v domácím prostředí. Procvičujeme zejména:

• rozvoj motorických dovedností – hrubá a jemná motorika;
• rozvoj grafomotoriky;
• reedukační cvičení (pleoptická cvičení u dětí s poruchami binokulárního vidění);
• rozvoj zrakového vnímání (zrakový trénink – vhodný výběr výukového materiálu dle potřeb dítěte: světelné pomůcky, obrázky ve vhodné velikosti s vhodnou liniaturou, kontrastem atd;);
• vizuomotorická koordinace;
• rozvoj prostorové orientace;
• rozvoj sluchového vnímání;
• seznamování s kompenzačními pomůckami (TV lupa, Pichtův stroj atd.);
• předbraillská příprava u dětí s těžkým postižením zraku.

2. Domácí příprava v ZŠ – odvíjí se od stupně zrakového postižení a samostatnosti žáka. Při plné, dostatečné samostatnosti žáka se zrakovým postižením si žák zapsané úkoly ve škole dokáže plnit sám. Ve většině případů má však žák se zrakovým postižením problém se zapsáním domácích úkolů – instrukce týkající se domácích úkolů si nemusí stihnout zaznamenat, neboť tato činnost mu trvá déle a je pro něj náročnější.

• Proto je v mnoha případech důležitá každodenní kontrola vyučujícího, zda má žák úkoly zapsány v deníčku a jestli je zadání úkolu srozumitelné pro rodiče.
• Rodiče žáka by měli vědět, co a jakým způsobem se žák ve škole učí, aby domácí příprava probíhala stejným způsobem. Přesto ale rodič, stejně jako u ostatních žáků, nezodpovídá za věcnou správnost úkolu. Naopak, chyby, které žák dělá, jsou pro pedagoga důležitou zpětnou vazbou o tom, co žák zvládá a co je potřeba znovu procvičit. Rodič by dle potřeby měl mít možnost popsat průběh domácího úkolu (čas, nepochopení, orientace v textu aj.).
• Možností je i v rámci integrace věnovat žákovi se zrakovým postižením časový prostor navíc, kdy se může pedagog, asistent pedagoga či speciální pedagog věnovat žákovi individuálně mimo standardní rozvrh, což úzce souvisí s režimem výuky. při vyšší míře podpory v rámci individuálního vzdělávacího plánu je tato péče nezbytná.
• Vhodná je eliminace domácích povinností tak, aby učební činnosti nebyly přesouvány ze školy domů (stále nepřekonaná tendence „vypomáhat si“ v případech, kdy se naplánované učivo nestihne probrat či procvičit ve škole, zadáním části školní učební práce jako domácího úkolu – „To si dokončete doma.“).
• Při zadávání množství úkolů a jejich četnosti je třeba zohledňovat priority ve vzdělávání žáka, nekumulovat úkoly z různých předmětů.
• Používání sešitů tak, aby i doma měli rodiče okamžitou možnost porovnání školní práce a domácí práce. (Výhodou je potom i vybavení si učiva ze školy – „vzorové řešení úkolů“).
• Vhodné je předejít neefektivnímu zatížení žáků domácími úkoly, které po stránce věcné i časové nevedou k naplňování individuálních vzdělávacích cílů žáka se zrakovým postižením. U žáků, kteří používají jako kompenzační pomůcku PC, je možné plnit zadání domácích úloh touto alternativní formou (využití flash disku, e-mailu).
• Domácí přípravu je vhodné v rámci IVP obohatit i podporou v oblasti POSP, sebeobsluhy (IVP lze konzultovat s SPC).
• myslem domácí přípravy je nabídnout žákovi příležitost potenciálu samostatného rozhodování, myšlení a tvořivosti. Žák má dostávat zadání domácích úkolů tak, aby pro něj jejich plnění mělo smysl a přinášelo mu nové kompetence. Jinak může docházet k negativnímu přístupu k domácím úkolům a potažmo k veškerým sebevzdělávacím aktivitám v mimoškolním prostředí.

3. Domácí příprava na SŠ – odvíjí se od stupně zrakového postižení a samostatnosti žáka, schopnosti využívání kompenzační pomůcky.

• U žáků, kteří používají jako kompenzační pomůcku PC, je možné plnit zadání domácích úloh touto alternativní formou (využití flash disku, e-mailu).
• Možností domácí přípravy je i využití záznamů z diktafonu, které si žák pořídil ve škole.
• Využívání zvukových knih (doporučená literatura).
• Domácí přípravu je vhodné v rámci IVP obohatit i podporou v oblasti POSP, sebeobsluhy (IVP lze konzultovat s SPC).
• Vhodné je předejít neefektivnímu zatížení žáků domácími úkoly, které po stránce věcné i časové nevedou k naplňování individuálních vzdělávacích cílů žáka se zrakovým postižením.

Na co klást důraz

• Nepřeceňovat nebo nepodceňovat domácí přípravu.
• Volit úkoly úměrné individuálním možnostem žáka. (Úroveň vyhotovených úloh může být zpětnou kontrolou pro pedagoga.)
• Při odevzdávání domácího úkolu nehodnotit ani známkou, ani formou postihů.
• Vyhnout se nevhodně zadanému úkolu – neupevněné učivo, které ještě žák sám nezvládne (např. v cizích jazycích).
• Vyvarovat se velkého objemu domácích úloh (násobí se úkoly z různých předmětů).
• Navázat dostatečnou spolupráci s rodiči (pedagog nemá informaci, jestli je rodič schopen pomoci – dá se řešit i jednoduchými smajlíky).

rizika

• Pokud žák používá kompenzační pomůcky, rizikem je nedostatečné zacvičení či využívání kompenzačních pomůcek.
• Přetížení žáka mimoškolními aktivitami.
• Domácí úlohy zadává žákovi pedagog, asistent pedagoga může žákovi s domácí přípravou pomoci pouze na půdě školy.

Ilustrační příklad

Příkladem dobré praxe je:

Dívka s kombinovaným postižením – zrakové v pásmu slabozrakosti, lehké sluchové. Na druhém stupni ZŠ používá notebook jako kompenzační pomůcku. Pedagog jí před probíranou látkou dá k dispozici výukový materiál na flash disku (forma prezentace, zápis z výuky). Dívka se v hodině může plně soustředit na výklad, neboť není zdržována a zatížena pro ni náročným zápisem. Dle potřeby si může doplňovat své poznámky. S tímto zápisem bude pracovat i v domácím prostředí. Pedagog jí zadá jako domácí úkol najít k určitému bodu informace na internetu. Zjištěná fakta může poslat učiteli e-mailem. Případně může napsat, zda by potřebovala individuální dovysvětlení konkrétní probírané látky. V některých hodinách dostává předem vytištěný materiál v černotisku ve vhodné velikosti s prostorem pro vlastní poznámky.

Příkladem špatné praxe je:

Dívka se zrakovým postižením v pásmu slabozrakosti na prvním stupni ZŠ. Dostává domů velmi objemné domácí úlohy (především na dopisování), které nestačí doma splnit. Paní učitelka nabádá matku, aby doma doplnila úlohy za dceru.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Podpůrné opatření není rozepsáno do stupňů, neboť souvisí spíše s individuální podporou jed­notlivého žáka. Používáme stejné metody a postupy jako při práci ve škole.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BASLEROVÁ, P. a kol. Metodika práce se žákem se zrakovým postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3307-3.

2. BASLEROVÁ, P. a kol. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem se zrakovým postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3376-9.

3. HÁJKOVÁ, V.. STRNADOVÁ I. Inkluzivní vzdělávání. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3070-7.

4. HAMADOVÁ, P.. KVĚTOŇOVÁ, L.. NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-159-1.