Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má horší odhad vzdálenosti, velikosti překážky, hloubky překážky, opožděnou reakci na překážku, obtížně chytá míč apod.
• Žák se orientuje pomocí kompenzačních smyslů.
• Žák se obtížně orientuje pomocí zraku, zároveň využívá kompenzační smysly.
• Žák využívá omezených zrakových funkcí, výrazně reaguje na světelné podmínky (světlo­plachost, šeroslepost).
• Žák se souběžným postižením více vadami, z nichž jedno je postižení zraku. Zde záleží na stupni zrakové vady a kombinaci postižení. Různé obtíže např. při pohybu v makro- i mikroprostoru.

Popis opatření

V čem spočívá

Náplní opatření je vhodná úprava makroprostoru (třída, škola) i mikroprostoru (pracovní místo ve třídě) s ohledem na potřeby žáka s daným typem zrakové vady.

Čemu pomáhá

• Samostatnosti a pružnosti při práci se studijním materiálem.
• Snížení zrakové únavy.
• Rozvoji schopnosti samostatného pohybu žáka, posilování přirozeného sebevědomí, snižování závislosti žáka na pomoci druhé osoby.
• Sociální adaptaci žáka (např. samostatný pohyb v prostorách třídy, školní budovy).

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Realizujeme vždy takový komplex opatření, který v daném okamžiku odpovídá potřebám žáka a kompenzaci jeho omezení či znevýhodnění. Vzhledem ke specifické náplni tohoto opatření není možné přesně stanovit rozložení jednotlivých úprav do věkových kategorií. Dochází k jejich prolínání od úrovně MŠ až po SŠ.

Základním opatřením je dodržování pravidel zrakové hygieny při práci. To můžeme bez dalších úprav provádět v každé cílové skupině z hlediska věku. Realizace má význam i u žáků s přechodně sníženou zrakovou percepcí (např. u žáků bez diagnostikované zra­kové vady v pooperačním stavu, posttraumatickém stavu). Toto opatření musíme realizovat vždy.

• Časté střídání činností – zrakovou práci dělíme do kratších úseků a prokládáme činností nenáročnou na zrakové vnímání.
• Zajistit vhodné osvětlení – odpovídající ČSN EN 12464-1 (ve znění změny Z1/2005).
• Čistota brýlové korekce.

V další fázi realizujeme úpravu pracovního místa žáka tak, aby lavice byla přizpůsobena dobré ergonomii práce a nenarušovala fyziognomii žáka. Kombinujeme s úpravou makroprostoru.

• Lavice se sklopnou deskou u žáka se sníženým vizem do blízka.
• Upravíme pracovní místo žáka tak, aby měl možnost odkládat kompenzační pomůcky na vhodná místa (např. spojení dvou lavic).
• V případě, že má žák kompenzační postavení hlavy (natáčí hlavu v určitém úhlu), volíme polohu místa s ohledem na nejvyšší tělesnou a zrakovou pohodu žáka a zároveň tak, aby mohl komunikovat s pedagogem i se spolužáky. U žáka se sníženým vizem do dálky musíme zajistit, aby pracovní místo bylo co nejblíže tabuli, a kdykoliv umožníme žákovi volný přístup k tabuli.
• V makroprostoru provedeme úpravu světelných podmínek instalováním vhodných závěsů, žaluzií, či naopak instalací lokálního přisvícení (např. lampička, bodová svítilna) přímo na pracovní místo žáka.
• Kritické body z hlediska prostorové orientace (např. hrany schodů, nekontrastní plochy, rohy, místa, kde může dojít k oslnění) vhodně označíme.
• Pro žáka slabozrakého označíme kritické body kontrastně (např. páska, nátěr, barevné rozdělení plochy).
• Pro žáka nevidomého označíme kritické body hmatně (označení dymopáskou, hmatnými značkami, hmatnými vodicími liniemi, vytvořením rozhraní povrchu, např. koberec/dlažba), vytvoříme vhodný hmatový plán školní budovy, příp. tříd se specifickým vybavením (učebna chemie, fyziky, odborné učebny).

Na co klást důraz

• Důraz klademe na přirozenou realizaci všech opatření (aby žák nebyl sociálně vyčleněn).
• Při realizaci opatření dbáme na bezpečnost žáka i spolužáků.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Nelze jednoznačně stanovit hranice mezi opatřeními pro jednotlivé stupně, protože se vzhledem k obecné platnosti mnohých zásad prolínají.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. Červinka, P. Mapy a orientační plány pro zrakově postižené. Praha: Aula, 1999. ISBN 80-90-26-67-4-6.

2. Jesenský, J. Uvedení do rehabilitace. Praha: Federální výbor svazu invalidů, 1987. ISBN 40-087-87.

3. Keblová, A. Zrakově postižené dítě. Praha: Septima, 2001. ISBN 80-7216-191-1.

4. Wiener, P. Orientace zrakově postižených. 2. vydání, přepracované. Praha: MŠMT, 1998.

5. ČSN EN 12464-1. Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1.: Vnitřní pracovní prostory. Praha: CEN, 2012.

5

PŘEHLED ZÁKLADNÍCH POJMŮ SPECIÁLNĚPEDAGOGICKÉ TERMINOLOGIE

Martina Hamplová, Jana Janková,
Zuzana Ličeníková

Fáze vývoje jednoduchého binokulárního vidění u dítěte:

• 0–2 měsíce – fixační reflex: v tomto období se dítě dívá pouze jedním okem, druhé může fyziologicky zašilhat.
• 2. měsíc – binokulární fixační reflex: dítě začíná používat obě oči současně (společně).
• 3. měsíc – reflex konvergence a divergence: v tomto období dítě sleduje bližší i vzdálenější předměty oběma očima.
• 4. měsíc – reflex akomodace: dítě dokáže zaostřit na bližší i vzdálenější předměty.
• 6. měsíc – reflex fúze: fúze znamená spojení obrazů z pravého a levého oka v jeden smys­lový vjem v centrálním nervovém systému (dále jen CNS). zdokonalení a upevnění konvergence a akomodace.
• 9. měsíc – upevnění binokulárních reflexů, začíná se vyvíjet hloubkové a prostorové vidění.
• do 1. roku – rozvoj prostorového vidění (stereopse) = zdokonalení vztahu mezi konvergencí a akomodací.
• do šesti let věku dítěte – upevnění binokulárních funkcí vidění, binokulární reflexy se zdokonalují a stabilizují.

Klasifikace zrakového postižení podle doporučení WHO:

• Lehká a střední slabozrakost – zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18 (0,30) – minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10). 3/10–1/10.
• Silná slabozrakost – zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 (0,10) – minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05). 1/10–10/20.
• Těžce slabý zrak – a) zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 (0,05) – minimum rovné nebo lepší než 1/60 (0,02). 1/20–1/50,
• b) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů.
• Praktická nevidomost – zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena.
• Úplná nevidomost – ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí.

Stupně jednoduchého binokulárního vidění:

• Superpozice – schopnost překrýt oběma očima nestejné obrázky.
• Fúze – spojení dvou obrázků v různě velkém rozsahu. U fúze je důležitá šířka fúze, tj. rozsah konvergence, divergence a výšky, ve kterých dítě udrží obrázky obou očí spojeny.
• Stereopse – schopnost vytvořit spojením dvou obrazů hloubkový vjem (3D obraz).

6

Slovníček odborných pojmů

Astenopické potíže	Obtíže vznikající z nezřetelného, špatného, neostrého vidění.
CVI – Cortikal Visual Impairment	(Centrální postižení zraku, korová slepota) je poruchou funk­ce mozku a zrakových drah. Projevuje se výraznou proměnlivostí zrakových funkcí a velkou variabilitou projevů (crowding – simul­tánní agnosie, obtíže při rozlišení tvarů, obtíže při rozlišení kontur, obtíže při rozlišení barev, obtíže při rozlišení objektů – věcí, přírodnin, zvířat, předmětů, jsou-li vnímány z jiného úhlu, než je dotyčný má nacvičeny z obrázků a fotografií, obtíže při roz­lišení mimických projevů, obtíže při rozpoznání osob, obtíže při vnímání prostorových vztahů, obtíže při vnímání statických objektů nebo naopak pohybujících se objektů, včetně nestálosti vnímaného zrakového vjemu). Většinou je přítomno několik obtíží z výše uvedeného.
Černotisk	Běžný tisk používaný v knihách a učebnicích.
Diplopie	Dvojité vidění.
Haptika	Tzv. aktivní hmat, poznávání objektů prostřednictvím hmatu.
Informační deficit	Omezení množství přijímaných informací způsobené zrakovou vadou.
Kompenzace	Speciálněpedagogická metoda využívající náhradní funkce za funk­ci poškozenou. Pro osoby se zrakovým postižením mají kompenzační funkci např. sluch, hmat aj.
Monokulus	Jedinec pouze s jedním funkčním okem.
Nystagmus	Bezděčné rytmické pohyby většinou obou očí zároveň v několika nebo ve všech pohledových směrech. Může být vrozený i získaný a bývá průvodním jevem řady onemocnění (např. při hrubé poruše cen­trálního vidění v raném dětství).
Okluzor	Prostředek k zakrytí oka používaný při léčbě dětské tupozrakosti.
Okluzní terapie	Léčba rozvoje vizu (zrakové ostrosti) oka okluzí druhého oka (zakrytím). Může jít o jednostranné, ale i střídavé zakrývání, podle požadavků léčby. Samostatné zakrytí není efektivní bez řízené činnosti zrakové práce na blízko, zahrnující spolu­práci oko–ruka.
Ortoptista	Specialista zabývající se nápravami poruch binokulárního vidění.
Pleoptická cvičení	Může být buď pasivní, kdy žák sleduje podněty na přístrojích, nebo aktiv­ní. Aktivní cvičení spočívá v zapojení slabšího oka pomocí her. Cvičení je tím účinnější, čím více dítě musí u hry přemýšlet a koordinovat zrak s hmatem a pamětí. Jedno­duchá cvičení mohou být: navlékání korálků, vystřihování, modelování, obkreslování obrázků, zapínání knoflíků, lepení suchých zipů, pexeso.
Poruchy barvocitu	Neschopnost vidění barev v celém spektru – úplná barvoslepost je velmi vzácná, častěji se jedná o poruchy ve vnímání určitých barev.
Poruchy binokulárního vidění	Mají za následek v motorické části šilhavost a v senzorické změny ve zrakovém vnímání. Zpravidla dochází ke snížení zrakové ostrosti, k excentrické fixaci, k poruchám vnímání prostoru.
POSP	Prostorová orientace a samostatný pohyb – soubor dovedností jedince s těžkým zrakovým postižením vedoucí k bezpečnému pohybu v prostoru.
Reedukace	Speciálněpedagogická metoda využívající a cvičící poškozenou funkci. Reedukační charakter mají např. nápravy poruch binokulárního vidění, stimulace zraku aj.
Refrakční vady	Myopie – krátkozrakost. hypermetropie – dalekozrakost. astigmatismus – zpravidla vzniká nepravidelným zakřivením rohovky, vyvolává rozostřený obraz.
Sítnice	Vrstva (blána) v oku, kde jsou uloženy nervové buňky reagující na podráždění světlem (tyčinky, čípky) a kde vzniká zrakový vjem. V centru sítnice je oblast nejostřejšího vidění, tzv. žlutá skvrna (macula lutea).
Světloplachost (fotofobie)	Oko citlivě reaguje na světlo. I nepříliš jasné světlo mu připadá ostré a nepříjemné, potíže mu dělá přechod ze světla do tmy. Při kontaktu se světlem člověk přivírá oči, slzí a často pociťuje tlak či bolest. Spojivka je zarudlá, víčko nateklé a člověk může mít pocit cizího tělesa v oku.
SVP – speciální vzdělávací potřeby	Tj. vzdělávací potřeby vznikající na podkladě zrakového po­stižení žáka.
Šeroslepost (hemeralopie)	V horších světelných podmínkách se výrazně snižují zrakové funk­ce oka.
Tracking	Schopnost při čtení přecházet z konce jedné řádky na začátek druhé.
Trailing	Schopnost při čtení sledovat řádek, ale také při chůzi bez podpory zraku sledovat linie, např. stěny chodby prsty na ruce.
Vizus	Zraková ostrost.
Zásady zrakové hygieny	Dostatek světla, vhodné jsou např. nastavitelné stolní lampy;
	správné posazení žáka;
	úprava pracovního prostředí – nastavitelná pracovní deska při psaní;
	na tabuli dbát na kontrastní písmo (na černou žlutě, bíle, na bílou tabuli tmavé fixy), okna by měla mít závěsy, aby nemohlo dojít k osvětlení sluncem;
	velikost písma a obrázků, silné kontury, na psaní používat náčiní se silnou stopou, dostatečně velké písmo;
	časový interval pro práci do blízka by neměl přesáhnout 5–15 mi­nut;
	využití optických pomůcek, brýlí, lup, učitel by měl dohlížet na používání optických pomůcek;
	respektovat další omezení, např. pohybová – některé pohyby mohou způsobit zhoršení vidění (skoky, cvičení v předklonu apod.);
	respektovat individuální zvláštnosti.
Zraková stimulace	Cílené působení na rozvoj a podpora rozvoje zrakových funkcí. Může být aktivní (práce s kontrastním barevným materiálem na tmavém povrchu nebo práce na světelném panelu, na iPadu), nebo pa­sivní (kdy vytvoříme prostředí podporující fixaci, sledování a pohyb za stimulačním vjemem podporující uchopení, manipulaci apod.).

Seznam zkratek:

AP asistent pedagoga

BV binokulární vidění

CNS centrální nervová soustava

IVP individuální vzdělávací plán

JBV jednoduché binokulární vidění

MŠ mateřská škola

NKS narušená komunikační schopnost

OŠD odklad školní docházky

PAS poruchy autistického spektra

PO podpůrné opatření

POSP prostorová orientace a samostatný pohyb

PPP pedagogicko-psychologická poradna

RVP rámcový vzdělávací program

SP sluchové postižení

SPC speciálněpedagogické centrum

SŠ střední škola

SVP speciální vzdělávací potřeby

SZn sociální znevýhodnění

ŠPP školní poradenské pracoviště

TP tělesné postižení

ZP zrakové postižení, zdravotní postižení (dle významu)

ZZn zdravotní znevýhodnění

ZŠ základní škola

7

SEZNAM ORGANIZACÍ DŮLEŽITÝCH PŘI VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKA SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM

Zuzana Ličeníková

• Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS ČR), Krakovská 21, 110 00 Praha 1, tel.: 221 462 462, fax: 221 462 461, web: www.sons.cz. Kontakty na oblastní pracoviště naleznete na webových stránkách.

TyfloCentra:

• TyfloCentrum Brno, o. p. s., web: www.centrumpronevidome.cz.
• TyfloCentrum Hradec Králové, o. p. s., web: www.tyflocentrum-hk.cz.
• TyfloCentrum Jihlava, o. p. s., web: www.tyflocentrumjihlava.cz.
• TyfloCentrum Karlovy Vary, o. p. s., web: www.tyflocentrum-kv.cz.
• TyfloCentrum Liberec, o. p. s., web: www.liberec.tyflocentrum.cz.
• TyfloCentrum Olomouc, o. p. s. web: www.tyflocentrum-ol.cz.
• TyfloCentrum Ostrava, o. p. s., web: www.tyflocentrum-ova.cz.
• TyfloCentrum Pardubice, o. p. s., web: www.tcpce.cz.
• TyfloCentrum Plzeň, o. p. s., web: www.tc-plzen.cz.
• TyfloCentrum Praha, o. p. s., web: www.praha.tyflocentrum.cz.
• TyfloCentrum Ústí nad Labem, o. p. s., web: www.tyflo-usti.cz.
• TyfloCentrum Zlín, o. p. s., web: www.tyflocentrum.zlin.cz.
• Tyflokabinet České Budějovice, o. p. s., web: www.tyflokabinet.cb.cz.

Tyfloservisy:

Společná webová stránka pro všechny Tyfloservisy v ČR: www.tyfloservis.cz.

Tyfloservisy najdete v těchto městech ČR: Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Praha, Ústí nad Labem, Zlín.

SPC pro zrakově postižené:

Společná webová stránka pro všechna SPC v ČR: www.apspc.cz.

SPC pro ZP najdete v těchto městech ČR: Praha, Benešov (od 1. 9. 2015), Moravská Třebová, Litovel, Opava, Brno, Jihlava, Hradec Králové, Plzeň, České Budějovice, Liberec, Karlovy Vary, Ústí nad Labem.

• Adresa SPC: nám. Míru 19, PSČ 120 00, Praha 2, telefon: 224 252 771, 222 520 269, e-mail: spc@skolazrak.cz, www.skolazrak.cz.
• Adresa SPC: Horáčkova 1095, PSČ 140 00, Praha 4, telefon: 241 731 406, 604 563 786, e-mail: spc.mshorackova@email.cz, SPC je detašovaným pracovištěm Střední školy Aloise Klara, ředitelství školy: Vídeňská 28, Praha 4.
• Adresa SPC: Loretánská 19, PSČ 100 00, Praha 1, telefon: 220 514 481, e-mail: spc.jjezka@centrum.cz, www.integracezrak.cz.
• Adresa SPC: Zachariášova 5, PSČ 370 04, České Budějovice, telefon: 387 435 831, 725 932 612, e-mail: spccb@mybox.cz, www.mscb.unas.cz.
• Adresa SPC: Nad Týncem 38, PSČ 312 18, Plzeň, telefon: 377 263 569, e-mail: spczrak@volny.cz.
• Adresa SPC (soukromé SPC Démosthenes): Mírová 2, PSČ 400 11, Ústí nad Labem, telefon: 475 259 317, e-mail: spc@demosthenes.cz, www.demosthenes.cz.
• Adresa SPC: Tyršova 1, PSČ 460 01, Liberec 5, telefon: 482 710 332, 485 312 875, 725 961 643, e-mail: spzs.nemocnice@seznam.cz, www.zsnemlib-spc.cz.
• Adresa SPC: Šimkova 879, PSČ 500 03, Hradec Králové, telefon: 495 518 261, e-mail: sms.spc.hk@gmail.com, www.spczphk.wbs.cz.
• Adresa: Komenského 287, PSČ 571 01, Moravská Třebová, telefon: 461 310 467, e-mail: spc-mt@seznam.cz.
• Adresa SPC: Demlova 28, PSČ 586 01, Jihlava, telefon: 567 323 512, e-mail: smsji@seznam.cz.
• Adresa SPC: Kamenomlýnská 2, PSČ 603 00, Brno, telefon: 543 321 303, e-mail: spc@sss-ou.cz,www.sss-ou.cz.
• Adresa SPC: Tomkova 411/42, PSČ 779 00, Olomouc – Hejčín, telefon: 581 580 932, e-mail: m.spurnik@gmail.com, pavlinabaslerova@seznam.cz.
• Adresa SPC: Mostní 2397, PSČ 760 01, Zlín, telefon: 577 005 800–805, 605 977 286, e-mail: spc@ddskolyzlin.cz, SPC je zařazeno k SPC Duha Zlín, Lazy, www.ddskolyzlin.cz.
• Adresa SPC: Havlíčkova 1, PSČ 746 01, Opava, telefon: 553 623 438, e-mail: spczrak.opava@seznam.cz, www.zshavlickova.opava.cz.
• Adresa SPC (od 1. 9. 2015): Táborská 458, PSČ 256 01 Benešov, telefon: 224 826 860, e-mail: spc@eda.cz, www.eda.cz.

Raná péče:

• Společnost pro ranou péči, adresa: Klimentská 2, PSČ 110 00, Praha 1, telefon: 224 826 858,
  e-mail: centrum@ranapece.cz, www.ranapece.cz.
• Středisko pro ranou péči Liberec, o. p. s., Matoušova 406, 470 07 Liberec 7, e-mail: liberec@ranapece.eu, www.ranapece.eu.
• Středisko pro ranou péči Plzeň, o. p. s., Tomanova 5, 301 00 Plzeň, e-mail: plzen@ranapece.eu, www.ranapece.eu.
• Raná péče Eda, o. p. s., Trojická 2/387, 128 00 Praha 2, e-mail: praha@ranapece.eu, www.ranapece.eu.
• Středisko rané péče pro děti se zrakovým postižením, adresa: Nerudova 321/7, 602 00 Brno, telefon: +420 541 236 743, e-mail: brno@ranapece.cz.

Další důležité organizace z oblasti péče o osoby se zrakovým postižením:

• Pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko pro nevidomé Dědina, o. p. s., web: www.dedina.cz.
• Okamžik – sdružení pro podporu nejen nevidomých, www.okamzik.cz.
• Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Ve Smečkách 15, Praha 1, 115 17, tel.: 222 210 492, web: www.kt.cz.
• Centrum zrakových vad, s. r. o., areál FN v Motole, budova č. 16, V Úvalu 84/1, Praha 5, 150 06 – Motol, web: www.iczv.cz.

8

LITERATURA

1. FINKOVÁ, D.. LUDÍKOVÁ, L.. RŮŽIČKOVÁ, V. Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007. ISBN 978-80-244-1857-5.

2. BASLEROVÁ, P. a kol. Diagnostické domény pro žáky se zrakovým postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3051-5.

3. BASLEROVÁ, P. a kol. Metodika práce se žákem se zrakovým postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 798-80-244-3307-3.

4. KEBLOVÁ, A. Integrované vzdělávání dětí se zrakovým postižením. Praha: Septima, 1996. ISBN 80-85801-65-5.

5. KEBLOVÁ, A. Náprava poruch binokulárního vidění. Praha: Septima, 2000. ISBN 80-7216-121-0.

6. MORAVCOVÁ, D. Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vizem. Praha: Triton, 2004. ISBN 80-7254-476-4.

7. MORAVCOVÁ, D.. MATOUŠKOVÁ, E. Rozvoj dovedností zrakového vnímání. Praha: IAZT, 2011. ISBN 978-80-254-9877-4.

8. NIELSENOVÁ, L. Učení zrakově postižených dětí v raném věku. Praha: ISV Nakladatelství, 1998. ISBN 80-85866-26-9.

9. SCHINDLEROVÁ, O. a kol. Kapitoly ze sebeobsluhy nevidomých a slabozrakých. Praha: Tyfloservis, 2007. ISBN 978-80-239-8822-2.

10. URBÁNKOVÁ, M. Reedukace zrakového vnímání tupozrakých a šilhavých dětí předškolního věku. Brno: KPÚ, 1985.