Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má obtíže při navazování sociálních vazeb v rámci třídního kolektivu.
• Žák má nedostatečnou zkušenost se sociálními  vazbami.
• Žákova schopnost sociálního, praktického úsudku (schopnost řešit problémové si­tuace) je v důsledku mentálního postižení oslabena.
• Žák hůře odhaduje důsledky svého jednání, má snížené sociální cítění.
• Třídní kolektiv je přesycen dlouhodobou zvýšenou pozorností pedagogů adresovanou pouze integrovanému žákovi.

Popis opatření

V čem spočívá

Oblast úpravy režimu školních aktivit je zaměřena na žáka, který má obtíže při navazování sociálních vazeb v rámci třídního kolektivu, nemá dostatečnou zkušenost s těmito vazbami nebo jehož schopnost sociálního praktického úsudku je snížena v důsledku mentálního postižení. Věnuje zvýšenou pozornost žákům z rizikového rodinného prostředí (dysfunkční vztahy rodičů, zanedbávající či nedostatečná péče, psychická onemocnění rodičů, závislost na návykových látkách, kriminální činnost, agresivní chování, fyzické násilí). Vyžaduje pečlivé sledování a pravidelné vyhodnocování rozvoje vztahů mezi žáky, aktivizaci jejich sociálního cítění a empatie, zapojování do cílevědomé pomoci poskytované žákovi, spolupodílení se na posilování jeho zkušeností. Cílem je pomoci žákovi začlenit se do třídního kolektivu, úspěšně navazovat a udržovat sociální vazby s vrstevníky. Aktivita využívá žákovy schopnosti a dosavadní zkušenosti, respektuje jeho limity, míru sociálního úsudku. Snaží se vztahy v rámci třídy ovlivňovat a rozvíjet takovým způsobem, aby bylo možné budovat a posilovat sociální, praktické kompetence žáka s mentálním postižením. Cílem je eliminace, vyloučení nežádoucích konfliktů v rámci kolektivu.

Čemu pomáhá

• Pomáhá žákovi začlenit se do třídního kolektivu.
• Úspěšně navazovat a udržovat sociální vazby se spolužáky.
• Posiluje schopnost sociálního úsudku, rozšiřuje náhled na vlastní jednání.
• Zvyšuje praktické kompetence žáka.
• Eliminuje riziko konfliktů.
• Snižuje riziko izolace žáka.
• Zabraňuje nebezpečí šikany.
• Upevňuje sebepojetí žáka.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Podmínkou úspěšné práce je dobrá znalost struktury třídního kolektivu (zde je nezbytné v široké míře uplatňovat princip spolupráce všech zainteresovaných – tedy pedagogů, školních psychologů, školských poradenských psychologů ze střediska výchovné péče, případně PPP, speciálních pedagogů, sociálních pracovníků atd.) a schopnost předvídat rizikové situace (opět je vhodné využívat podpory školního psychologa nebo poradenského psychologa, např. při vytváření a vyhodnocování sociogramů, mapování množství kladných a záporných vazeb jednotlivých žáků s ostatními členy skupiny apod.). Při práci s třídním kolektivem aplikujeme následující postupy:

• Sledování a zaznamenávání potřeb, zájmů, návyků, cílů, přání, hodnotových žebříčků, postojů, sebekontroly a emocí žáka.
• Podchycení sociální citlivosti žáka vůči dění ve skupině, sledování jeho aktivity či pasivity, zájmu o členy kolektivu, porozumění potřebám jiných dětí, jeho sociální roli.
• Srovnávání norem skupiny, vytyčení společných cílů.
• Podpora a rozvoj orientace žáka v základních společenských normách.
• Orientace žáka na sociálně zdatné spolužáky, osvojení respektovaných norem, vytvoření pozitivního vzoru (konkrétní žák, literární nebo filmový hrdina…).
• Nácvik orientace v problémové situaci při využití vzorových modelových situací.
• Společné vyhodnocování možných variant řešení problémové situace.
• Nácvik zvládání konfliktu.
• Zvýšená pozornost věnovaná rizikům během spontánních činností, zejména během přestávek.
• Posilování kompetencí žáka, zpětná vazba, fixace (upevnění) správných postupů.

Na co klást důraz

• Dobrá znalost osobnostních rysů žáka, jeho způsobů komunikace a sebeprosazování, postavení v rámci daného kolektivu.
• Dobrá znalost rodinného zázemí žáka.
• Zvýšená pozornost věnovaná nácviku možných problémových situací, společnému hledání možných variant jejich řešení v rámci kolektivu, vyhodnocení správnosti řešení.
• Jasné nastavení a dodržování stanovených pravidel.
• Zvýšená kontrola, dohled, zaměstnání dítěte.
• Zabezpečení (v rámci možností) rizikového mimoškolního prostoru (doprovod žáka kompetentní osobou po vzájemné dohodě s rodiči žáka).
• Edukace rodičů, podpora jejich účasti při posilování sociálního cítění žáků. Vhodná je spolupráce se sociálními pracovníky v případě sociálně slabších rodin (ve spolupráci s pedagogem).

rizika

• Významnější snížení intelektových schopností žáka, závažné psychické onemocnění limitující jeho kompetence.
• Narušená důvěra mezi žákem a pedagogem.
• Benevolence pedagoga vůči nežádoucím projevům, rizikovému chování žáků.
• Málo podnětné rodinné prostředí, zanedbávající, s nevhodným výchovným působením.
• Nezájem či špatná spolupráce rodiny se školou.
• Snížená adaptabilita.
• Snížená frustrační tolerance (snížená odolnost vůči psychické zátěži).
• Nedostatečná zkušenost v důsledku patologické izolace rodiny, případně v důsledku těžké citové deprivace.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1–5

Realizace ve vyšších stupních vyšší mírou intenzity, podle aktuální potřeby žáka využití možnosti odborné intervence psychologa, speciálního pedagoga.