Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má oslabení v oblasti poznávacích funkcí (vnímání, paměť, učení, myšlení, pozornost).
• U žáka se projevuje snížení intelektových schopností nebo nerovnoměrné rozložení intelektových schopností.
• Žák trpí sníženou úrovní adaptability (přizpůsobivosti).
• U žáka se projevuje snížená frustrační tolerance (snížená odolnost vůči psychické zátěži).
• U žáka pozorujeme projevy snížení úrovně aktivity a pozornosti.
• Žák jedná impulzivně.
• Žák je ve zvýšené míře unavitelný.
• Žák má smyslové postižení, omezení hybnosti různého stupně a rozsahu nebo poruchy chování.
• Žák je pod vlivem medikace (utlumenost, hypoaktivita, spavost, unavitelnost, snížení výkonu).
• Žák má zdravotní znevýhodnění, závažné zdravotní obtíže trvalého či přechodného rázu, pooperační stavy, psychiatrická onemocnění.

Popis opatření

V čem spočívá

Úpravy režimu výuky a školních aktivit využíváme u žáka, který má obtíže související s typem a hloubkou zdravotního postižení či zdravotního znevýhodnění, s kombinací faktorů oslabujících nebo významně omezujících jeho výkon. Podstatou jsou na základě provedené psychologické a speciálněpedagogické diagnostiky vhodně zvolené přístupy k žákovi, míra a rozsah výukových nároků v souladu s doporučeným a aplikovaným vzdělávacím programem. Při práci se žákem vycházíme ze základní diagnózy, zároveň však musíme vždy brát v úvahu také aktuální zdravotní a psychický stav dítěte, vliv užívaných léků a současně také vliv rodinného zázemí. Organizace školních aktivit by měla napomáhat žákovi zvládat v rámci jeho možností a schopností nároky vzdělávání, překonávat pocity sníženého sebevědomí, odolávat psychické zátěži, dosahovat pocitu úspěchu, nacházet efektivní strategii řešení problému, úspěšněji organizovat a plánovat činnosti, budovat si zdravé sebevědomí. Umožňuje mu lépe se začlenit do třídního kolektivu, úspěšněji navazovat a udržovat sociální vazby s vrstevníky. Využívá aktuálních schopností a dovedností žáka, respektuje jeho limity, posiluje zejména prakticky využitelné dovednosti. Omezuje prohlubování neúspěchů, vyčleňování z kolektivu vrstevníků, zamezuje narůstání psychosomatických potíží.

Čemu pomáhá

• Stabilizaci žáka v procesu výuky.
• Posílení schopnosti kvalitněji řešit problémy, zpracovávat nové informace, pružně je začleňovat do systému již dříve osvojených a upevněných poznatků.
• Účelnému rozvoji schopností a dovedností žáka v rámci jeho aktuálních možností.
• Zvyšování sebepojetí a sebehodnocení, nárůstu motivace k pracovnímu výkonu.
• Lepšímu zvládání psychické zátěže.
• Začlenění do třídního kolektivu, pozitivnímu přijetí kolektivem.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Postupy práce se žákem je nutno volit v souladu s nároky vzdělávacího programu a v souladu s individuálním plánem vzdělávání dítěte. Nezbytné je citlivě rozlišovat míru nutné podpory. V žádném případě nelze plnit úkoly za žáka, je zapotřebí pouze dbát na správnost pochopení a následného plnění stanovených postupů, ověřovat, zda žák správně plní zadání, pečlivě rozlišovat mezi snahou žáka ulehčit si práci, přenášet plnění úkolu na druhou osobu a sníženým porozuměním úkolu, případně takovou náročností úkolu, jež přesahuje schopnosti žáka. Při realizaci opatření dodržujeme následující zásady:

• Zaznamenáváme úspěšnost či naopak neúspěšnost využívaných postupů, strategií, podporujeme aktivitu a snahu žáka, poskytujeme mu přiměřenou míru povzbuzení, pochvaly.
• Podporujeme samostatnost žáka, nesnažíme se mu pomáhat za každou cenu, aby se pomoc v budoucnu nestala spíše brzdou jeho přirozeného vývoje.
• Respektujeme aktuální zdravotní a psychický stav žáka, pokud pravidelně užívá léky, konzultujeme s rodiči jejich možný vliv na výkonnost, pozornost a aktivitu žáka.
• Průběžně konzultujeme s pedagogy úspěšnost či potíže při zvládání úloh, sledujeme optimální časovou dotaci.
• Reagujeme na zvýšenou únavu žáka, ponecháváme mu dostatečný prostor pro potřebnou psychohygienu, relaxaci, vždy však dbáme na to, aby tyto relaxační momenty nenarušovaly práci kolektivu.
• Kontrolujeme, zda jsou připraveny pomůcky nezbytné pro výuku žáka, zda se nevyskytly překážky, jež by znemožňovaly jeho práceschopnost (např. prostorové).
• Dbáme na to, aby naše činnost nebyla pro ostatní žáky třídního kolektivu rušivým elementem.
• Znalost třídního kolektivu nám pomůže podporovat a udržovat zdravé sociální vazby v rámci třídy.

Na co klást důraz

• Dobrá znalost problému žáka.
• Znalost dopadu postižení na výkon žáka, uvědomování si omezení vyplývajících ze zdravotního postižení či ze zdravotního znevýhodnění.
• Znalost osobnostních rysů žáka, jeho způsobů komunikace, sebeprosazování.
• Obeznámení se s rodinným zázemím žáka (citová naplněnost, podnětnost, zájem o dítě, přiměřenost nároků na ně kladených, míra očekávání rodičů).
• Pružný přístup, přiměřená motivace.
• Průběžné konzultace s pedagogy a rodiči.
• Kladná zpětná vazba žákovi.
• Podpora zdravého sebepojetí, sebevědomí.
• Podpora při zvládání neúspěchu.
• Respektování požadavků zákonných zástupců, citlivá korekce jejich příp. nepřiměřených nároků a očekávání.
• Spolupráce se všemi zainteresovanými odborníky z resortu školství, zdravotnictví, sociálními odbory a se zákonnými zástupci žáků.
• Předávání informací, poznatků.
• Pečlivé zaznamenávání důležitých dat, postupů, jejich pravidelné vyhodnocování.

rizika

• Nesprávné vyhodnocení aktuálního zdravotního stavu žáka.
• Nepřiměřené nároky na žáka – ať již vysoké, nebo naopak nízké.
• Špatná spolupráce s rodinou, utajování zdravotních rizik.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Varianty zvolených opatření závisejí na druhu zdravotního postižení a zdravotního znevýhodnění, na míře závažnosti postižení, případně souběhu více postižení.