Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák není schopen požadovaný rozsah a obsah učiva zvládnout v rámci práce ve škole.
• Žák potřebuje více času a příležitostí k zafixování probíraného učiva, jeho utřídění a zařazení do systému vědomostí.
• Rodiče žáka nejsou schopni realizovat domácí přípravu obvyklým způsobem.

Popis opatření

V čem spočívá

U žáků s mentálním postižením má procvičování ve formě domácích úkolů či revize látky značné opodstatnění zejména z důvodu změn v paměťových schopnostech, kdy opakování posiluje upevnění a zapamatování alespoň minimálního penza informací.

Mezi jednotlivými stupni existuje v otázce domácí přípravy (rozsahu i obsahu) velká diferenciace. Podpůrné opatření je tak náročné jak pro pedagoga, který musí zadávat požadavky na domácí přípravu v souladu s požadavky příslušného vzdělávacího programu, upravovat rozsah úloh s ohledem na využití specifických metod výuky a pomůcek, tak pro zákonné zástupce samotné a jejich vzájemnou spolupráci. U žáků s mentálním postižením je k zajištění efektivity domácí přípravy ve větší či menší míře potřebná účast dospělé osoby.

Čemu pomáhá

• Stanovení přiměřeného rozsahu domácí i školní práce příslušného žáka.
• Posílení spolupráce školy se zákonnými zástupci.
• Aktivní zapojení zákonných zástupců.
• Modifikace učebních nároků na žáka.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Navazujeme na obsah výuky, která vychází z obsahu příslušného vzdělávacího programu, event. IVP. Se zákonnými zástupci probereme podmínky domácí přípravy, aby příprava probíhala v klidném prostředí, bez rušivých podnětů (TV, rádio apod.). U žáků s MP je vhodné dodržovat denní režim – soustředit domácí přípravu do určité pravidelné doby. Poskytujeme dostatek času k relaxaci a mimoškolním aktivitám – prevence přetěžování.

Abychom předcházeli nespolupráci rodičů při domácí přípravě, přiblížíme jim a zdůrazníme rizika související s vynecháváním domácí přípravy v souvislosti se specifiky žáka (rychlé zapomínání – následný nárůst množství učiva, to vede k přetížení; omezení možnosti zvládnout další učivo, které navazuje na předchozí látku; omezení v běžném životě a soběstačnosti – např. počítání, platba v obchodě, veřejných dopravních prostředcích, orientace v čase apod.).

Na co klást důraz

• Volíme ta opatření, která nejvíce podpoří osvojování učiva.
• Vyhneme se drilování.

Rizika

• Zákonní zástupci nebudou ochotni spolupracovat.
• Je třeba zajistit kontinuitu spolupráce a pravidelné schůzky se zákonnými zástupci, jinak bude efekt vzájemných dohod minimální.
• Přetížení žáka (zejména na druhém stupni): žáka vyučuje více učitelů. Vhodná je spolupráce mezi kantory při stanovování množství úkolů z určitého předmětu, aby nedocházelo k jejich kumulaci, tzn. pravidelnější rozvrstvení domácích úkolů na celý týden.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

1. stupeň ZŠ

Opatření je realizováno ve vyučovacích předmětech, v nichž čelí žák nejvýraznějším obtížím. Upřednostňujeme především názorné pomůcky a vycházíme z praktických příkladů (např. ČJ – měkké a tvrdé kostky, matematika – použití počitadla, hracích peněz, tabulky násobků, číselné osy apod.). Dospělý při domácí přípravě pomáhá propojovat poznatky a vytvářet logické vazby mezi získanými znalostmi a mezi předměty navzájem.

Pedagog připravuje pro žáka příležitostně nebo pravidelně individuální domácí úkoly, jejichž prostřednictvím si žák procvičuje a rozvíjí ty schopnosti, dovednosti či znalosti, které jsou pro další práci ve výuce klíčové a které doposud (na rozdíl od spolužáků) nemá fixované.

Modifikace domácích úkolů může mít následující formy:

• Žák vypracovává úkoly související s probíraným učivem, které mu pedagog okopíruje nebo vybere zvlášť, ostatní žáci mají jiné úkoly.
• Jestliže žák nezvládá dokončit svoji práci v průběhu standardní výuky, necháme ho dokončit práci v domácím prostředí formou domácího úkolu, avšak už nevyžadujeme domácí úkol, který byl zadán ostatním žákům. Nebo volíme opačnou variantu, tedy zadáme žákovi stejný domácí úkol jako zbytku třídy a nepožadujeme dokončení nezvládnuté práce z vyučovací hodiny. Postupujeme vždy takovým způsobem, abychom co nejvíce posílili porozumění učivu, jeho procvičení a zvládnutí postupů zpracování dané výukové problematiky.

Pro rozvoj čtenářské gramotnosti žáků tvoříme individuální seznam titulů, které má žák přečíst, a to v souladu s jeho potřebami – pokud žák neovládá náležitě techniku čtení, volíme publikace, které jsou psány dostatečně velkými písmeny, se širokým řádkováním, texty jsou krátké a přehledné, doplněné obrázky nebo úkoly, které s textem pracují a nutí žáka k jeho opakovanému čtení, apod. Pokud žák zvládá techniku čtení, ale porozumění složitějším textům je pro něj náročné, zadáváme mu jednodušší tituly (pohádkové knihy, krátké a jednoduché příběhy doplněné množstvím obrázků apod.), volíme literaturu pro mladší žáky. Při rozvoji čtenářské gramotnosti nejde primárně o množství přečtených titulů, ale o budování vztahu ke knihám, o rozvoj dovednosti práce s textem apod.

2. stupeň ZŠ, SŠ

Vzhledem k častým poruchám paměťových funkcí je při domácí přípravě důležitá forma učiva adekvátní typu paměti konkrétního žáka – audionahrávky, barevné rozlišení učební látky, schémata, využití obrazového materiálu, praktické situace apod.

Dospělý (někdy je potřeba spolupráce s vyučujícím) při domácí přípravě pomáhá propojovat poznatky, vytvářet logické vazby mezi získanými znalostmi a mezi předměty navzájem, vysvětluje nové, abstraktní pojmy. Pomáhá s výběrem toho, co je podstatné, ověřuje porozumění zadání, postupu atp. Další postupy týkající se modifikace domácí práce jsou totožné s opatřením pro žáky 1. stupně ZŠ.

Stupeň 2, 3

1. stupeň ZŠ

Opatření je realizováno ve všech vyučovacích předmětech. Pedagog pravidelně zadává žákovi odlišné domácí úkoly, než jsou zadávány ostatním žákům ve třídě. U těchto kategorií dospělá osoba pomáhá žákovi zejména s pochopením zadání (např. necháme žáka vlastními slovy formulovat zadání a kontrolujeme správnost pochopení – ostatní žáci pracují samostatně), se zvolením adekvátních pomůcek (např. při procvičování i/y necháme žáka vybrat mezi tvrdými/měkkými kostkami a přehledem vyjmenovaných slov, vždy požadujeme zdůvodnění jevu, tedy „Proč se v tomto slově píše i/y?“, v případě neznalosti znovu vysvětlíme), dbáme na dodržování stanovených postupů (např. u nácviku čtenářských dovedností dodržování vázaného slabikování s pomocí obloučkování, i když spolužáci již čtou plynule bez podpory; kladení otázek zaměřených na porozumění textu).

Domácí příprava by měla být přiměřená (max. 2 hodiny), aby nedocházelo k přetížení dítěte (riziko např. psychosomatických obtíží s možným negativním dopadem na chování apod.).

Modifikace domácích úkolů může mít následující formy: žák zpracovává domácí úkol ze speciálně vybraných učebnic, cvičebnic či pracovních listů, procvičuje si základní dovednosti, které nemá dostatečně rozvinuté a brání mu v osvojování dalšího učiva (např. ostatní žáci dostanou příklady z učebnice, dotyčný žák dostane cvičení zaměřená na nácvik představy číselné řady, osvojování prostorové orientace, grafomotoriku, orientaci v prostoru, rozvoj čtenářských dovedností apod.).

2. stupeň ZŠ, SŠ

Na 2. stupni ZŠ účast dospělé osoby při plnění domácí přípravy snižujeme, přesto vysvětlujeme nové pojmy nebo terminologii (přírodopis, fyzika), vybíráme z textu podstatné informace (barevné zvýraznění, výpisy z učebnice), můžeme obsah učiva vysvětlovat v multidisciplinárním kontextu (např. procvičování převádění měrných jednotek při praktických činnostech – vaření). Důležité je, aby procvičování probíhalo s využitím shodných metod a pomůcek jako ve škole, seznámíme s nimi tedy zákonné zástupce. Využíváme názorných pomůcek (např. u porovnávání zlomků – překládáním papíru na 1/2; 1/3; 1/4) a adekvátního učebního stylu (viz výše).

Pro rozvoj čtenářské gramotnosti žáků tvoříme individuální seznam titulů, které má žák přečíst. Je-li pro něj porozumění složitějším textům náročné, nezvládá číst tituly, které čtou ostatní žáci ve třídě, pak modifikujeme seznam povinné četby z hlediska obsahu a zadáváme žákovi jednodušší tituly (pohádkové knihy, krátké a jednoduché příběhy doplněné množstvím obrázků apod.). Vybíráme takové tituly, které budou žáka bavit, s nimiž se mu bude dobře pracovat z hlediska formátu. Domácí příprava by neměla přesahovat více než dvě hodiny.

Stupeň 4

Požadavky se v daném stupni výrazně liší od požadavků na intaktní žáky. Nutné je pamatovat zejména na odlišnosti ve využívání učebních metod (např. globální čtení, sociální čtení, v případě závažnějších obtíží v oblasti dorozumívání pak používání piktogramů, jiných vizuálněkomunikačních systémů, nácvik psaní tiskacím písmem, event. pomocí kartiček s písmeny, pomocí komunikačních knih apod.). Jak pro výuku, tak pro domácí přípravu je možné využít řady PC programů nebo vícevzkazových komunikátorů (např. firma Petit Olomouc – odkaz viz literatura). Domácí příprava bude soustředěna zejména na procvičování a udržení základních dovedností a znalostí.

Stupeň 5

V případě žáků definovaných v 5. stupni se nejedná o klasickou domácí přípravu, ale spíše o procvičování a udržování režimových opatření, základních dovedností v oblasti sociálních dovedností (např. komunikace v případě využívání AAK – viz výše firma Petit Olomouc, rodina by měla dodržovat principy daného komunikačního systému i v domácím prostředí, využívat shodnou komunikační metodu jako ve škole), pracujeme na rozvoji zrakového, sluchového vnímání, sebeobsluhy, jemné a hrubé motoriky. U žáků definovaných v tomto stupni je možné využít např. metody Portage.

Mohou být využívány především prvky bazální stimulace, zrakové, sluchové, vestibulární stimulace, udržování a rozvoj základních motorických funkcí manipulačními činnostmi. Dále je vhodné dodržovat např. terapeutické krmení, pokud je indikováno, apod.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. Blažková, R.; Matoušková, K.; Vaňurová, M.; Blažek, M. Poruchy učení v matematice a možnosti jejich nápravy. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-89-3.

2. JUCOVIČOVÁ, D. et al. Individuální vzdělávací plán pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami: se specifickými poruchami učení a chování, s mentálním postižením (v MŠ i ZŠ), se sociálním znevýhodněním, z cizojazyčného prostředí. Praha: D + H, 2009. ISBN 978-80-87295-00-7.

3. ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-821-X.

4. VALENTA, M.; MÜLLER, O. Psychopedie. Praha: Parta, 2003. ISBN 80-73200 635.

5. ŠAROUNOVÁ, J. Metody alternativní a augmentativní komunikace. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0716-0.

6. Tematická komunikační tabulka (Školy Gabriely Pelechové).

7. Pomůcky na stránkách firmy Petit: http://www.petit-os.cz/komunikatory.php.

8. Bazální stimulace: http://www.bazalni-stimulace.cz/.

9. Feuersteinovo instrumentální obohacování: http://www.centrum-cogito.cz/; http://userweb.pedf.cuni.cz/kpsp/index.php?p=138.

10. Metoda Portage – např.: http://www.klubnejmensich.cz/terapie/portage/.

11. Montessori pomůcky: http://www.montessori-eshop.cz/kovove-zlomkove-kruhy-s-podstavci-pi-27.html?noresize=1.

12. http://www.saak-os.cz/ – společnost pro alternativní a augmentativní komunikaci (vzdělávání, půjčovna pomůcek atd.).