Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák je pasivní k verbálním aktivitám.
• Žák je pasivní k verbální interakci.
• Žák je pasivní k přijímání úkolů.

Popis opatření

V čem spočívá

Specifické opatření u skupiny žáků s NKS (kromě standardního využití pro školní výkon) je intenzivně využito na řečové chování žáka. Směřuje na rozsah, místo, způsob motivace pro řečový (komunikační) výkon žáka, aby nedocházelo k vyhýbání se těmto situacím, aby žák aktivizoval a rozvíjel své dosud osvojené řečové prostředky. Opatření se zaměřuje na to, aby docházelo k přenosu řečového výkonu do všech situací jak školního, tak mimoškolního života. Opatření má minimalizovat dlouhodobé setrvávání na jedné úrovni, má podpořit potřebu osvojovat si další řečové dovednosti.

Čemu pomáhá

• Aktivizuje mluvní apetit.
• Minimalizuje vyhýbavé komunikační chování.
• Podporuje samostatnost v komunikačních situacích.
• Podporuje socializaci a začlenění žáka do skupiny.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Ve škole se hodně zaměřujeme na využívání a zavádění motivace pro komunikaci kognitivní – potřeba něco sdělit, vyjádřit se, vtáhnout partnera do stejného tématu. Pro praktický život ve školním prostředí zavádíme motivaci ke komunikaci zjišťovací a orientační – ptáme se, abychom se lépe vyznali v názorech toho druhého, v tématu, o kterém se mluví. Orientujeme se na základě informací z jiných zdrojů (kamarád, učitel, školník, kuchařka, vedoucí oddílu). Pro posílení základních kompetencí pro komunikaci využíváme motivaci sdružovací – chceme navázat vztah, chceme ukojit potřebu bližšího kontaktu. Zejména na preprimárním stupni a v začátku povinné školní docházky aplikujeme motivaci požitkářskou – jen tak pro radost. Motivačním hodnocením často zahajujeme u vstupní fáze – porozumění či aktivní naslouchání. V podmínkách MŠ je vztah motivačního hodnocení k řečovému výkonu velmi těsný. Motivační hodnocení učitelky MŠ podporuje dítě k verbální interakci, k rozvoji mluvního apetitu. Pro motivační hodnocení můžeme používat následující: povzbuzování, objasňování, parafrázování, zrcadlení pocitu, shrnutí, ocenění.

Na co klást důraz

• Znalost osobnosti žáka, jaká motivace a kdy je nejvíce účinná.

Rizika

• Přetrvávání zvýšené motivace.
• Nevhodný způsob motivace.
• Nepřiměřený rozsah motivace.
• Dočasnost použití této podpory.
• Komunikace není vnímána pozitivně (negace, odmítání komunikace).

Varianty opatření dle stupňů podpory

Neaplikuje se dle stupňů. V každém stupni lze využít motivačního hodnocení. Je potřeba kontrolovat přínos takového opatření, aby nevedlo žáka k tomu, že bez motivace nepracuje. Toto podpůrné opatření se může využít nárazově (na začátku školního roku), v jiném prostředí (exkurze, výlet), s novou osobou ve třídě (návštěva, nový učitel aj.).

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. MEŠKOVÁ, M. Motivace žáků k efektivní komunikaci. Praha: Portál, 2012. 135 s.

ISBN 978-80-262-0198-4.

2. GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido, 2005. ISBN 80-7315-104-9.

3. SCHIMUNEK, F. Slovní hodnocení žáků. Praha: Portál, 1994. ISBN 80-85282-91-7.

4. SLAVÍK, K. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-262-9.

5. PETTY, G. Moderní vyučování, Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7367-172-7.

6. KREJČOVÁ, L.; MERTIN, V. Pedagogická intervence u žáků ZŠ. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN 978-80-7357-603-5.

7. SKLENÁŘOVÁ, N. Interakce a komunikace učitele v edukačním procesu. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2013. 147 s. ISBN 978-80-7464-391-0.