Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Krátkodobé propady od obvyklé úrovně (kvality).
• Žák má nevyrovnané výkony, jeho hodnocení v rámci krátkého časového období by bylo zkreslující.
• Častější výkyvy ve výkonech žáka (potřeba analýzy výkonů pro vysledování aspektu, který mění jejich charakter).
• Školní neúspěšnost žáka (celkově nebo jen v určité oblasti) a snížená motivace žáka k úkolovým činnostem.
• Narušené sebehodnocení žáka (neobjektivní náhled na své schopnosti – nadhodnocování či podceňování nebo celkový rozpor v přístupu k sebehodnocení).
• Sociální znevýhodnění integrovaného žáka v kolektivu – náročnější budování pozice (vyzdvižením pozitivních a silných stránek žáka upevňujeme jeho místo v kolektivu).
• Žák se projevuje jako zvýšeně unavitelný a má sníženou schopnost koncentrace pozornosti.

Popis opatření

V čem spočívá

Portfoliové hodnocení: Učitel klade důraz na shromažďování žákovských prací v portfoliu. Učitel analyzuje uspořádaný soubor prací žáka sebraných za určitou dobu výuky, který poskytuje rozmanité informace o jeho zkušenostech a pracovních výsledcích. Učiteli umožňuje hodnocení na základě žákových produktů a dalších záznamů o žákovi (různé výrobky, exponáty, písemné práce, pracovní listy, umělecká díla aj.). Učitel může s časovým odstupem sledovat za pomoci různých sebraných materiálů vývoj či zlepšení žáka – dítě i rodiče mají možnost porovnat výkon např. při psaní na začátku, v pololetí či na konci roku.

Vyhodnocování IVP: Učitel dle stanovených kritérií shromažďuje žákovské práce a ve stanovených cyklech je vyhodnocuje (společně s kolegy, s odborníky ze speciálněpedagogického centra).

Hodnocení pragmatických komunikačních a řečových dovedností (úroveň samostatnosti): Učitel se zaměřuje na posun v úspěšnosti (samostatnosti) v opakované komunikační situaci. Hodnotí zdatnost zvládnutí komunikační situace (žák s mutismem, balbuties). Předpokládá uplynutí časového úseku mezi organizací prvního a následujícího opakování. Vyžaduje dobré pozorovací dovednosti pedagoga.

Čemu pomáhá

• Umožňuje zabezpečit komplexní pohled na žáka.
• Minimalizuje aktuální výkyvy v podávání výkonu.
• Umožňuje formulovat prognózu v cílech, postupech, tempu, rozsahu podpory.
• Učí žáky strukturovat a třídit, prezentovat své produkty, pečovat o ně.
• Posiluje samostatnost a vlastní zodpovědnost.
• Nabízí žákovi možnost podílet se na struktuře materiálů.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Dlouhodobé sledování žáka předpokládá zformulování, co (chceme sledovat), čím (jakým způsobem), jak dlouho (za jakou dobu zhodnotíme změny u žáka). Tyto informace si musí učitel ujasnit před vlastní sběrem a evidencí materiálů. V oblasti řeči jde často o písemný záznam toho, co žák řekl.

Portfoliové hodnocení – může být bez pravidel, řádu, může být strukturované a kategorizované (na 1. stupni nedoporučujeme dle předmětů, ale dle jiných kritérií (např. zajímavosti, pracovní listy, samostatná práce, kronika, sebehodnocení aj.). Role a význam se mohou v průběhu měnit (od dokumentační, sběrné až po prezentační, sebehodnotící). V hodnocení nejdříve využíváme vlastního hodnocení, postupně přidáváme hodnocení spolužáky.

Vyhodnocování IVP – má pevně stanovenou formu, časový harmonogram. Je organizováno dle platné legislativy. Je stanoven minimální počet zhodnocení (2× ročně), ale může být doplňován či upravován v průběhu školního roku.

Hodnocení pragmatického zvládnutí komunikační situace (samostatnosti) – nemá pevně stanovenou organizaci, vychází z hloubky a typu řečového postižení. Zaměřuje se praktické využití nabytých dovedností v situaci přibližující se přirozené situaci.

Na co klást důraz

• Důkladné promyšlení, aby došlo k zachycení změn, vývoje žáka.

Rizika

• Hlídat, aby materiál byl vždy označen datem vzniku.
• Zajistit pravidelnost ve sběru materiálu.
• Nepromyšlený sběr libovolného produktu žáka.
• Zajistit např. audio-/videonahrávku (souhlas zákonného zástupce).
• Zvýšené nároky na učitele.
• Prostorové omezení třídy, přesuny žáků mezi místnostmi.
• Simulace přirozené situace je náročná na časovou dotaci, stejně tak přesun do situace blížící se přirozené.
• Neschopnost dobře formulovat obsah sledování.
• Financování portfolia (krabice, šanony, diskety aj.).
• Nedostatek prostoru pro shromažďování materiálů.
• Časové propasti (období zaneprázdněnosti) v materiálech.
• Zajišťování audio-/videonahrávek.
• Posílání portfolií domů.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Neaplikuje se ve stupních. U každého žáka s NKS lze aplikovat toto podpůrné opatření. U žáků s NKS dlouhodobě sledujeme právě řečové a komunikační chování (které komunikační situace již zvládnou, jak jsou samostatní v zjišťování informací, jak zahajují interakci s vrstevníky, jak přesné je vyjádření aj.).

MŠ: V podmínkách MŠ je nesmírně významné, učitelka si vede průběžně strukturované záznamy. Dlouhodobé sledování eliminuje krátkodobé propady (např. po onemocnění), ukazuje tempo zlepšování, umožnuje vidět učitelce dítě v celistvosti.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. SCHIMUNEK, F. Slovní hodnocení žáků. Praha: Portál, 1994. ISBN 80-85282-91-7.

2. SLAVÍK, K. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-262-9.

3. PETTY, G. Moderní vyučování, Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7367-172-7.

4. KREJČOVÁ, L.; MERTIN, V. Pedagogická intervence u žáků ZŠ. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN 978-80-7357-603-5.