Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má nedostatky v přijetí, zpracování a porozumění informací.
• Žák má obtíže v oblasti paměti – ukládání, zpracování a vybavování.
• Žák s narušením komunikační schopnosti v jazykových rovinách: zvukové, obsahové, gramatické i pragmatické.
• U žáka se projevují poruchy pozornosti, zvýšená únava, přetížení.
• Žák má problémy ve čtení (technika čtení, orientace v textu, porozumění textu) a psaní (hlásková analýza a syntéza, fonematické rozlišování, paměť, motorická realizace, aplikace pravidel pravopisu, gramatických pravidel).
• Žák má nedostatky v oblasti vnímání a orientace v prostoru, časové orientaci, plánování a organizování činností.
• Motivace a zájem žáka jsou sníženy.

Popis opatření

V čem spočívá

Modifikací rozsahu a obsahu učiva (krátkodobou i dlouhodobou), modifikací informací s ohledem na individuální specifika žáka uzpůsobuje učitel podmínky výuky a učení individuálním speciálním vzdělávacím potřebám žáka. Vhodným obohacováním učiva (i nad rámec školního vzdělávacího programu) v souladu s potřebami žáka učitel rozvíjí oslabené oblasti, zájmy žáka i motivaci k učení, ovlivňuje tak často i sociální postavení žáka ve třídě.

Čemu pomáhá

• Zohledňuje krátkodobé i dlouhodobé individuální vzdělávací potřeby žáka.
• Respektuje individuální specifika v oblasti percepčních a kognitivních schopností žáka.
• Kompenzuje překážky v osvojování učiva, umožňuje zvládnout požadavky školy.
• Školní plán rozvoje žáka či IVP s výstižným hodnocením průběhu a výsledků jeho plnění se stává podkladem pro práci učitele v následujícím ročníku.
• Individuální zájem žáka je výrazným motivačním činitelem v dalším vzdělávání, může také přispět k jeho profesní orientaci.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Učitel reaguje krátkodobou úpravou obsahu i rozsahu učiva na aktuální podmínky žáka (delší absence, neukončená reedukace výslovnosti apod.). Dlouhodobější a výraznější modifikace obsahu a rozsahu učiva je realizována prostřednictvím navrženého zohlednění nebo IVP na základě návrhu ŠPZ.

IVP vypracovává učitel pro žáka se zdravotním postižením (vadou řeči) na základě doporučení SPC. Tvorba IVP je týmová práce. Podílejí se na ní třídní učitel i učitelé jednotlivých předmětů, výchovný poradce nebo školní speciální pedagog, konzultant školského poradenského zařízení, asistent učitele (působí-li ve třídě), rodiče žáka a další přizvaní odborníci – podle individuálních potřeb žáka. IVP je aktualizován a doplňován na základě praktických zkušeností v průběhu školního roku. Za zpracování a realizaci IVP odpovídá ředitel školy.

Pokud to charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka vyžaduje, školské poradenské zařízení vypracovává doporučení k uzpůsobení závěrečných zkoušek na střední škole nebo doporučení ke konání státní maturitní zkoušky.

Na co klást důraz

• Ochota a schopnost učitelů orientovat se v základní úrovni problematiky narušení komunikační schopnosti.
• Spolupráce všech vyučujících.
• Dostatek empatie a respektování speciálních vzdělávacích potřeb žáka.
• Spolupráce s rodinou.

Rizika

• Učitel nezohlední odpovídajícím způsobem přetrvávající dílčí oslabení.
• Zohlednění, IVP je vnímán pouze formálně, opatření nejsou aplikována ve všech oblastech – nejsou zainteresováni všichni vyučující.
• Větší nároky na práci učitele.
• Zvýšené finanční nároky na učební materiály, pomůcky, kopírování, foliování.
• Zvýšené finanční nároky na funkci asistenta pedagoga.

Ilustrační příklad

Příklad dobré praxe: Žák na prvním stupni ZŠ nerozlišoval sykavky, zaměňoval R za L, Ř za Ž, vynechával písmena v souhláskových shlucích v diktátech. Paní učitelka se informovala na třídní schůzce, kdo z žáků chodí na logopedii a jaký je aktuální stav reedukace hlásek. Chyby v diktátech, které vznikaly v souvislosti s vadou výslovnosti, pouze evidovala, tolerantně hodnotila. Procvičovala se žáky fonematické rozlišování, hláskovou analýzu a syntézu, dbala na správnou výslovnost hlásek, které byly ve fázi automatizace. Problémy postupně vymizely.

Příklad špatné praxe: Žák s vývojovou dysfázií ve 2. třídě je trvale neúspěšný při psaní pětiminutovek z matematiky. Početní příklady, které vidí, počítá správně. Diktovaný příklad si nedokáže představit (vnímá jej jako slova, která si nezapamatuje). Paní učitelka mu na základě špatných známek z pětiminutovek zhoršila známku z matematiky. Po intervenci SPC žák dostává příklady napsané – počítá správně a v časovém limitu.

Žák s vývojovou dysfázií v 7. třídě je neúspěšný v zeměpise. Není schopen se orientovat ve slepých mapách, ani přes velké úsilí při domácí přípravě se nedokáže naučit zpaměti hlavní města států Evropy. Nový učitel zeměpisu nebyl seznámen se speciálními vzdělávacími potřebami daného žáka, nerespektoval doporučená zohlednění. Po intervenci pracovníka SPC došlo k nápravě – proběhla schůzka vyučujících, výchovného poradce, pracovníka SPC. Byly znovu konzultovány možnosti uplatnění individuálního přístupu ve stanovení rozsahu učiva při zachování základního povinného obsahu učiva i možnosti využívání kompenzačních pomůcek – tabulky, mapy apod.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Učitel zohlední aktuální stav výslovnosti (zejména v 1. a 2. ročníku probíhající logopedická péče – vyvozování a upevňování hlásky, skupiny hlásek), tolerantně hodnotí (např. v diktátech i ve čtení záměny hlásek, které ještě nejsou automatizovány; nedostatky v oblasti verbální paměti – žák si nepamatuje zadání příkladu při pamětném počítání, pro správný výpočet potřebuje zadání vidět apod.). Spolupracuje s odborníkem – logopedem, získá představu, co žák již zvládá a kde dosud nemůže být úspěšný. Podporuje automatizaci správné výslovnosti ve vyučování, rozvíjí fonematický sluch, zrakovou a sluchovou paměť. V případě potřeby obohacuje učivo (zvláště v prvním a druhém ročníku) o cvičení zaměřená na rozvoj fonematického sluchu, fonematického uvědomování apod. Průběžnou kontrolou se ujišťuje, zda žák zachytil informaci, zapsal si kvalitně zápis učiva, úkoly k domácímu procvičování apod. Zajistí předání informací nutných pro kvalitní přípravu žáka na vyučování, poskytne zápis učiva (v případě delší absence žáka, nebo když si žák nedokáže učivo v daném čase zapsat).

MŠ: Paní učitelka má podchyceny děti, které jsou v péči logopeda. V rámci individuál­ního plánu rozvoje dítěte se více zaměřuje na oslabené oblasti (slovní zásoba, paměť, správná výslovnost nacvičených hlásek, fonematické rozlišování, schopnost rytmizace, detekce první hlásky ve slově apod.).

Stupeň 2

Zahrnuje úpravu ve stupni 1, žák je vyšetřen v SPC. To vydává doporučení k zohlednění speciálních vzdělávacích potřeb žáka či doporučí vypracovat IVP zpravidla pro vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace i zohlednění specifických obtíží v dalších vzdělávacích oblastech. Učitel specifikuje základní učivo. Individuálně zjišťuje kvalitu porozumění, opakuje informaci, poskytne širší vysvětlení, využívá názor, vyznačí klíčová slova apod. Při obtížích v předmětu cizí jazyk poskytne překlad pokynů do mateřského jazyka, modifikuje obtížnost úkolů.

MŠ: V rámci individuálního přístupu k dítěti se učitel více individuálně zaměřuje na rozvoj oslabených funkcí v rámci běžných činností výběrem a nabídkou speciálních aktivit, které jsou zaměřeny na posilování oslabené funkce (např. slovní zásoby a pohotovosti ve vyjadřování, fonematického sluchu, motoriky, zrakového vnímání, paměti, pravolevé orientace, grafomotoriky apod.). Sleduje, zda dítě správně zachytí a porozumí sdělení, opakuje, případně zjednodušuje informace, více pracuje s názorem.

Stupeň 3

Zahrnuje stupně 1 i 2, IVP je navržen i pro další vzdělávací oblasti. SPC může doporučit také podporu asistenta pedagoga po určitou část vyučování. Učitel ve větší míře pro žáka modifikuje informace, instrukce k úkolům, obtížnost i délku úkolů. Učitel nebo asistent pedagoga pomáhá žákovi zachytit hromadně sdělované instrukce a porozumět jim, při čtení zjednodušeného textu zadání, vysvětlí význam ne úplně jasných slov, pomáhá s formulací odpovědí či s výběrem správné odpovědi z nabídky, učí žáka pracovat s individuálními pomůckami apod.

MŠ: Zahrnuje stupně 1, 2. Učitel podporuje porozumění vizualizací. Upravuje pro dítě pracovní listy a další úkoly s ohledem na jeho dosaženou úroveň. Vypracuje ve spolupráci s SPC plán individuálního rozvoje dítěte. Nejvhodnější pro realizaci předškolního vzdělávání se jeví speciální třída MŠ.

Stupeň 4

Zahrnuje stupně 1, 2, 3, předpokládá výraznější roli asistenta pedagoga. Učitel modifikuje informace na bazální úroveň podle individuálních schopností žáka. Používá ve zvýšené míře obrázky, manipulační pomůcky, přehledy, tabulky, piktogramy.

MŠ: Jako ve stupni 3, obvykle s dopomocí asistenta pedagoga a využitím prvků AAK.

Stupeň 5

Zahrnuje stupně 1, 2, 3, 4 s největší mírou individuálního přístupu podle individuálních vzdělávacích potřeb daného žáka s podporou asistenta pedagoga. Pro podávání informací učitel využívá prvky náhradního komunikačního systému.

MŠ: Jako ve stupni 4 s ohledem na další přidružené obtíže.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. KLENKOVÁ, J. Logopedie. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1110-9.

2. POKORNÁ, V. Vývojové poruchy učení v dětství a dospělosti. Praha: Portál, 2010.

ISBN 978-80-7367-773-2.

3. ŠKODOVÁ, E.; JEDLIČKA, L. a kol. Klinická logopedie. Praha: Portál, 2003.

ISBN 80-7178-546-6.

4. VRBOVÁ, R. a kol. Metodika práce se žákem s narušenou komunikační schopností. Olomouc: UP. ISBN 978-80-224-3312-7.