Základním metodologickým a metodickým principem pedagogických diagnostických metod je systémově-strukturální a analyticko-syntetický přístup, který usiluje o obsahové a procesuální analýzy výkonů žáků a jejich hodnocení podle kritérií kvality a kvantity výkonů.

ÚSTNÍ ZKOUŠKY

Ústní zkoušky patří k nejčastěji používaným metodám. Jejich podstatou je učitelova otázka a žákova odpověď. Otázky mohou směřovat k odpovědím různé šířky, hloubky, k znalostním strukturám a k přehledu učiva. Otázky mohou mít charakter problémových úkolů, které mají vést žáka k přemýšlení.

Ústní zkoušky mohou mít tři roviny.

• V případě volné odpovědi žák odpovídá na obšírnou otázku v celku a učitel nezasahuje do jeho odpovědi.
• Odpověď plánovitě řízená v celku i po částech dílčími otázkami. Zkouška postupuje tak, že otázky, které směřují k přehledu učiva, jsou střídány s otázkami analytické povahy.
• Kombinované odpovědi, kde první část zkoušky umožňuje samostatné odpovídání a další část je řízena podle potřeby. Učitel si všímá úrovně vědomostí, chyb, kvantity i kvality odpovědi.

PÍSEMNÉ A GRAFICKÉ ZKOUŠKY

Písemné a grafické zkoušky jsou u pedagogů oblíbenější než ústní zkoušky. V krátké době lze vyzkoušet více žáků najednou. Otázky lze předem připravit a sledovat systémy i struktury poznatků a analyticko-synteticky všechny faktory obsahu. Žák své odpovědi zaznamenává různými grafickými způsoby:

• Písemně – slovem, větou, rozborem, popisem, definováním jevů atd.
• Písemně – číslem, přepočítáváním, tabulkami atd.
• Graficky – obrazem, technickými symboly, výkresy atd.
• Kombinovaně – slovem, číslem, kresbou, symbolicky atd.
• Projektem – písemným, grafickým návrhem řešení problému spojeným s legendou, s výpočtem objektu, návrhem organizačního postupu atd.

METODA ANALÝZY CHYB NEBO ŠPIČKOVÝCH VÝKONŮ

Pedagog registruje chybné výkony v průběhu činnosti a v jejích výsledcích. Všímá si aktivity žáka a hodnotí úroveň procesu.

Sleduje zejména výsledky písemných prací, kreseb, manipulačních aktivit a sleduje také chování žáka. Zároveň se musí sledovat i vynikající výkony. Analýza chyb se dá provádět ve všech oblastech vyučování a výchovy:

• analýza chyb v jazykových výkonech;
• analýza chyb v matematických výkonech;
• analýza chyb v grafických výkonech;
• analýza chyb v pracovně-technických a laboratorních výkonech;
• analýza chyb v tělovýchovných, sportovních a branných výkonech;
• analýza chyb ve společenském jednání.

METODA ANALÝZY A HODNOCENÍ PÍSEMNÉHO PROJEVU

Pedagog sleduje písemný projev z hlediska toho, jak žák zvládl tento projev a jak vyhověl normám, které určují šířku a hloubku tohoto projevu. Gramatický rozbor je v podstatě analýzou chyb a správný výkon udávají pravidla jazyka, osnovy a učebnice.

METODA ANALÝZY A HODNOCENÍ ČTENÍ A POROZUMĚNÍ PSANÉMU TEXTU

Proces čtení je sledován komplexně. Sleduje se přednes, dechové a hlasové projevy, rychlost, intonace, artikulace, vyslovování hlásek, dramatické projevy, logické vyjadřování, pauzy, citový prožitek a osobní zaujatost. Zároveň učitel zjišťuje, jak žák chápe přečtený text, jak pochopil význam celku, jednotlivých slov, smysl textu, skryté myšlenky.

METODA CHÁPÁNÍ VÝZNAMU OBRAZU A DĚJE

Rozlišují se obrazy již dříve vnímané, jejichž obsah je žákům známý a popis obrazu prozradí úroveň zvládnutí poznatků. Nejtěžší jsou pro pochopení smyslu obrazy zcela neznámé obsahem a principem využití. Speciální pedagogika a psychiatrie používá tyto diagnostické metody často. Jde o jednoduché děje vyjádřené na obraze nebo o děj zachycený na fotografii, průsvitné fólii, filmu. Diagnosticky lze využít i některé reálné životní situace.

METODY ANALÝZY A HODNOCENÍ SOUVISLÉHO ÚSTNÍHO PROJEVU

Tato diagnostika je v principu lingvistickou diagnostikou. Posuzuje se schopnost vyjadřování, vyprávění, souvislého odpovídání na otázky, mluvení na veřejnosti. Na vyšších stupních jsou hodnoceny rétorické schopnosti, schopnost přednášet i náročnou monologickou metodou.

METODA ANALÝZY A HODNOCENÍ MATEMATICKÝCH VÝKONŮ

Nejvýznamnějším úkolem je zjistit matematické schopnosti, které jsou charakterizovány jako schopnosti řešit matematické úkoly, jež jsou zadávány ve škole. Diagnosticky je sledována zejména úroveň matematického myšlení, které se váže na cvičitelný proces řešení matematických problémových úloh v oblastech, kde se matematika uplatní.

Hodnotí se myšlenkové operace, na jejichž základě jsou žáci schopni zevšeobecnit matematický materiál a samostatně objevit princip řešení modelové úlohy.

ANALÝZA A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ČINNOSTI

Analýza a hodnocení výsledků činnosti žáka se zaměřuje na rozbor konečného efektu žákovy pracovní, studijní a herní aktivity, jako jsou písemné práce, matematické úlohy, výkresy, technické výrobky, modely, makety, uspořádání pomůcek atd.

Výsledek prozradí úroveň použitých znalostí a dovedností, účast myšlení a tvořivosti, originalitu, nadání, kulturu práce, přesnost, funkčnost, estetickou stránku, dodržování pravidel.

DIDAKTICKÉ TESTY

Jejich podstatou je série dotazů zadaných všem žákům najednou, které vyžadují krátkou, jednoznačnou odpověď vybíranou z několika možných variant odpovědí. Jedná se o standardizovaný postup, kterým se vyvolává jistá aktivita, jejíž výsledek se pak měří a hodnotí tak, že individuální výsledek se porovnává s výsledky dosaženými u jiných jedinců ve stejné situaci.

METODA DLOUHODOBÉHO SYSTEMATICKÉHO POZOROVÁNÍ

Metoda dlouhodobého pozorování umožňuje poznávat především složitější vlastnosti, které se projevují v systémech řízení při každém vyučování a ve výchovném působení, ve škole i mimo školu. Tuto metodu lze spojit s hlubokým rozborem výkonů v mnoha situacích, a proto je realizována několika učiteli najednou. Poznatky pozorovatelů se sjednocují, zpřesňují a zevšeobecňují. Učitel si všímá symptomů jevů, které sleduje, podmínek a interpretace. Zaznamenává si úroveň znalostí žáků, jejich dovednosti, návyky, postoje, aktivity, a to vždy ve vztahu k vyučování.

METODA POZOROVÁNÍ ŽÁKA V MEZNÍCH SITUACÍCH

V krajních situacích je žák výrazně zainteresován v nutnosti řešit konkrétní situace, na kterých mu velmi záleží. Musí se projevit, neboť mu jde o prestiž, o čest, o společenskou pozici. Žák se proto projevuje bez přetvářky.

DOTAZNÍKY

Problémem dotazníků je, že kladou mnoho otázek, což ochuzuje aktivitu respondentů. Subjektivita odpovědí spočívá v podezřívavosti respondentů, že odpověď může být zneužita, a to i tehdy, když jsou dotazníky anonymní.

Stejně subjektivní je i jiná diagnostická metoda – anamnéza, která zjišťuje zejména u problémových žáků jejich minulý vývoj, výchovné podmínky, zdravotní stav. Subjektivní anamnéza může být zdrojem omylů a předsudků, objektivní anamnéza je podložena důkazy.

ANALÝZA PEDAGOGICKÉ DOKUMENTACE
(RVP, ŠVP, ZÁZNAMY O ŽÁCÍCH, PORTFOLIA)

S její pomocí si lze lépe uvědomit širší rámec výuky. Informace z této dokumentace umožňují hlouběji porozumět žákovi a sledovat např. i vývoj určité jeho dovednosti (např. portfolio).

ANALÝZA UČEBNICE A UČEBNÍCH POMŮCEK

Přináší charakteristiky textů z hlediska informačního obsahu, grafické stránky, srozumitelnosti atd.

HRA

Jde o významný diagnostický prostředek, kterého lze využít nejen u dětí předškolního věku. U starších žáků sledujeme výběr her, uplatnění fantazie, soustředění, motoriku, úroveň komunikace a sociální kontakty vznikající při hře i další faktory.