Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák je zvýšeně dráždivý, labilní, snadno unavitelný, má pomalé psychomotorické tempo; sníženou či kolísavou pozornost; problémy v oblasti zapamatování a uchování informací.
• Žákův vývoj v oblasti jednotlivých funkcí souvisejících s daným postižením je nerovnoměrný, z toho vyplývají i menší zkušenosti v oblasti sociální.
• Žák má omezenou schopnost zrakové a sluchové diferenciace, má potíže s nácvikem čtení a psaní.
• Žákův opožděný motorický vývoj se projevuje v oblasti prostorových vztahů a matematických představ.
• Žák má problémy v komunikaci, projevuje se u něj dysartrie, poruchy intonace, v mezním případě nekomunikuje vůbec.

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření reaguje na projevy postižení, které zahrnuje široké spektrum potíží. Tyto potíže se netýkají pouze pohybového aparátu, ale většinou se promítají i do dalších oblastí vývoje souvisejících s postižením CNS. U těchto žáků je nutné respektovat obtíže, které nemohou sami ovlivnit. Velmi vhodné je ještě před nástupem do školního zařízení seznámit pedagogy i spolužáky s problematikou daného postižení a jeho projevy.

Konkrétní opatření:

• Pracovní činnosti je třeba upravit, časově zkrátit, aby byl žák schopen danou činnost zvládnout, nesrovnávat jej se zdravými spolužáky.
• Poučení a zácvik pedagogů školy ve využívání speciálních metod, postupů, pomůcek.
• Zařazení hodin speciální péče.
• Zřízení funkce asistenta pedagoga (ve spolupráci se speciálním pedagogem z SPC).
• Trpělivost a tolerance (zavedení např. alternativních komunikačních systémů na doporučení a ve spolupráci s SPC).

Čemu pomáhá

• Zapojení do vzdělávání, které respektuje schopnosti a možnosti žáka.
• Sociálnímu rozvoji žáka ve školním prostředí.
• Zvyšování samostatnosti v oblasti sebeobsluhy i vzdělávání.
• Získání soběstačnosti při využívání nezbytných technických pomůcek.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Každé opatření je realizováno v konkrétním prostředí, škole, třídě, podílí se na něm konkrétní pedagogové, spolužáci, pracovníci školského pedagogického zařízení, zákonní zástupci a žák s postižením. Na všech zúčastněných záleží, zda bude tento žák respektovaným členem kolektivu a jeho vzdělání bude v maximální možné míře odrazem jeho možností v oblasti rozumové, pohybové i sociální. Tato opatření se realizují v oblastech vnímání, paměti, rozvoje kognitivních funkcí, komunikace, sociálních dovedností i sebeobsluhy. Vždy se musí jednat o týmovou spolupráci, kde každý má svoji nezastupitelnou roli. Jeho aplikace by měla být realizována v součinnosti s ostatními podpůrnými opatřeními, která směřují do oblasti respektování individuálních potřeb konkrétního žáka.

Na co klást důraz

Týmová spolupráce zákonných zástupců, pedagogů, pracovníků ŠPZ, případně dalších odborníků z řad lékařů, fyzioterapeutů aj.

rizika

Porozumění a vhled do náročné problematiky současného poradenství a legislativy s ním související – a to jak u rodičů, tak i u některých pedagogů.

• Velmi početné třídy.
• Nedostatek potřebných pomůcek.
• Nedostatečná metodická a speciálněpedagogická odbornost některých pedagogů.
• Riziko vytvoření závislosti žáka na přiděleném asistentovi pedagoga (mnozí v dobré víře dělají za žáka věci, které by byl schopen zvládnout sám).

Ilustrační příklad

Chlapec s dg. DMO, imobilní (dílčí potíže i u motoriky horních končetin), intelektové předpoklady v pásmu průměru, je v péči SPC od předškolního vzdělávání. Do MŠ docházel na 4 hodiny denně, po celou dobu jeho přítomnosti v MŠ byl ve třídě asistent pedagoga. Rozvoj jemné a hrubé motoriky, rozvoj kresby a grafomotoriky, komunikace a řeči, rozvoj rozumových schopností a všeobecné informovanosti, zrakové a sluchové percepce a rozvoj pracovních schopností byl po dva roky před zahájením školní docházky zajišťován pravidelně 2× měsíčně (ambulantně) speciálním pedagogem v SPC. Při zahájení školní docházky byla doporučena pedagogická asistence také po celou dobu výuky. Tato podpora byla v souvislosti s osamostatňováním chlapce od 2. třídy postupně snižována. Aktuálně již chlapec navštěvuje 4. třídu a asistentku pedagoga má k dispozici na ١٠ hodin týdně. Při každé metodické návštěvě se naskytne velmi pěkný obraz pomoci ze strany spolužáků, který vidíme zejména v hodinách bez pedagogické asistence. Paní učitelka při výuce asistenta také nepotřebuje, protože ve třídě má pouze 15 žáků a nezbytnou pedagogickou podporu je schopna zabezpečit sama. Pedagogická asistence je nutná pouze při TV, PV , VV, rýsování a zajišťování přesunů a nezbytných sebeobslužných činností, které chlapec z důvodu svého postižení není schopen zvládat sám.

Cílové skupiny

MŠ, ZŠ 1. stupeň, ZŠ 2. stupeň, SŠ.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Respektování specifických zvláštností žáka v MŠ, ZŠ i SŠ uplatňuje učitel kmenové třídy využíváním individualizace výuky, diferenciace, pedagogických a didaktických metod a postupů, které jsou v kompetenci každého pedagoga.

Stupeň 2

Lze využít podpory kolegů učitelů na MŠ, ZŠ i SŠ (na mnoha školách pracují na nižším stupni speciální pedagogové), nebo pokud má škola ŠPP, spolupracovat se speciálním pedagogem z tohoto pracoviště. V tomto stupni podpory lze využít vzdělávání s podporou, tzv. plán pedagogické podpory.

Stupeň 3

Respektování specifických zvláštností žáků na MŠ, ZŠ a SŠ realizují pedagogové škol s podporou speciálních pedagogů ŠPP nebo ŠPZ, kteří doporučí vhodné metody, postupy, modifikaci a úpravy obsahu vzdělávání, případně doporučí a zajistí realizaci hodin speciálněpedagogické péče v předmětech, kde se objevují největší obtíže. Pro výuku v těchto předmětech bude vytvořen IVP.

Stupeň 4

Vzdělávání jedinců s těžkým postižením realizují pedagogové škol (MŠ, ZŠ, SŠ) s doporučením a podporou speciálního pedagoga ŠPZ. Jedná se o žáky s těžkým tělesným postižením nebo tělesným postižením v kombinaci s mentálním postižením, vzdělávané dle přílohy RVP pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením nebo podle vzdělávacího programu pro speciální školy. Při realizaci tohoto podpůrného opatření je zřízena funkce asistenta pedagoga podílejícího se na výuce. Dále jsou nezbytné speciální a kompenzační pomůcky doporučené příslušným ŠPZ.

Stupeň 5

Jedná se o žáky ZŠ, případně SŠ, s těžkým tělesným postižením, těžkým zdravotním znevýhodněním (např. onkologicky nemocní po aplikaci chemoterapie) nebo v kombinaci s mentálním postižením. Při realizaci tohoto podpůrného opatření je nutná spolupráce s ŠPZ a vždy je zřízena funkce asistenta pedagoga podílejícího se na výuce po celou dobu pobytu těchto žáků ve škole. Dále jsou nezbytné speciální a kompenzační pomůcky, doporučené příslušným ŠPZ.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. VÁGNEROVÁ, M.; HADJ-MOUSSOVÁ, Z.; ŠTECH, S. Psychologie handicapu. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-929-4.

2. ČADOVÁ, E. a kol. Metodika práce se žákem s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3308-0.

3. ČADOVÁ, E. a kol. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3378-3.

4. Vyhláška č. 73/2005 Sb. ze dne 9. února 2005, o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb., s účinností k 1. 9. 2011.

5. Zákon č. 472/2011 Sb. ze dne 20. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.