DIAGNOSTIKA ÚROVNĚ ZVLÁDÁNÍ ŠKOLNÍCH DOVEDNOSTÍ

Školní dovednosti mají komplexní charakter. V případě obtíží diagnostikuje učitel aktuálně dosaženou úroveň žáka, která je východiskem dalšího individuálního působení. Analyzuje dovednosti a sleduje, která z vývojových etap či dílčích dovedností může být příčinou obtíží.

ÚROVEŇ ČTENÍ

Zvládnutí čtení s porozuměním a především dovednost pracovat s textem jsou předpokladem dalšího vzdělávání. Hodnotíme rychlost čtení, správnost (chybovost), techniku čtení (čte po písmenech, slabikách, slovech, čte celé věty se správným přízvukem) a porozumění. Jednotlivé ukazatele se vzájemně ovlivňují. Čím lépe žák zvládá techniku čtení, tím více energie může věnovat porozumění čtenému textu.

ÚROVEŇ PÍSEMNÉHO PROJEVU

Prostředkem je opis textu, přepis tiskacího textu do psaného, diktát, psaní na volné nebo dané téma nebo též zápisy v naukových předmětech. V diagnostice psaní sleduje pedagog úroveň následujících dílčích dovedností: úroveň grafomotoriky, znalost tvarů písmen a dovednost je napodobit, zvládnutí hláskové stavby slov, znalost gramatických pravidel a dovednost je aplikovat. Při volném psaní se uplatňují stylistické dovednosti, dovednost tvořit příběh, fantazie žáka a úroveň jeho emocionálního prožívání apod. Zápisy, poznámky nebo sdělení žáků ukazují na aktivní ovládání gramatického učiva, neboť žáci se soustředí především na obsah sdělení a aplikují zautomatizovaná gramatická pravidla.

ÚROVEŇ MATEMATICKÝCH DOVEDNOSTÍ

Neexistuje jedna celistvá matematická schopnost. Úroveň výkonu v matematice je ovlivněna řadou dovedností dílčích: rozumovými schopnostmi, soustředěním, motivací, úrovní grafomotoriky při psaní čísel (čitelně a v požadovaném tempu), prostorovou orientací (v geometrii, při orientaci na stránce, v sešitě), u starších žáků matematickou logikou.
Diagnostiku specifických poruch učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie) zajišťují pedagogicko-psychologické poradny.

ÚSPĚŠNOST V NAUKOVÝCH PŘEDMĚTECH

Úspěšnost v naukových předmětech je ovlivněna řadou výše uvedených dovedností a také vnějšími faktory. Příčiny neúspěchu nebo zdůvodnění velmi dobrých výkonů spočívají většinou v následujících oblastech: zájem žáka, porozumění tématu a výkladu, které předpokládá zvládnutí předcházejícího učiva, pochopení pojmů použitých ve výkladu, zapamatování si učiva, soustředění se na ně, dovednost vybavovat si osvojené poznatky, dovednost učit se, uspořádat myšlenky, hledat souvislosti, motivace pro dané učivo (např. příjem vizuálních nebo auditivních informací může být negativně ovlivněn nedostatečným vývojem sluchového vnímání, malou slovní zásobou, obtížemi ve čtení, vnitřní motivací k učivu). Předávání informací ovlivňuje vada řeči, psychický stav jedince apod.

CHOVÁNÍ

Chování dítěte je projevem jeho vnitřního života a reakcí na vnější podněty. Při analýze projevů se ptáme: co reakci předcházelo, jaké výhody tím dítě získalo, co následovalo. Každý přestupek žáka není projevem poruch chování, jejichž diagnostika by spadala do pracovní náplně pedagogicko-psychologických poraden.

Dobře zpracovaná charakteristika žáka pomůže vysvětlit příčiny obtíží dítěte, aby pedagogové dokázali s využitím podpůrných opatření vytvářet pro žáka přiměřené vnější podmínky a klást na něj takové požadavky, které je schopen zvládnout.

Pokud i po nastavení opatření v prvním stupni podpory žákovy problémy přetrvávají, je třeba upozornit rodiče, že je vhodné kontaktovat školské poradenské pracoviště (PPP, SPC). Ve školském poradenském zařízení je pak provedena speciálněpedagogická diagnostika.