Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má obtíže při navazování sociálních vazeb v rámci třídního kolektivu nebo nemá dostatečnou zkušenost s navazováním sociálních kontaktů.
• Vzájemná interakce a pozitivní atmosféra ve třídě je narušena a žák je vyčleňován z kolektivu třídy.
• Třídní kolektiv hůře reaguje na dlouhodobou zvýšenou pozornost pedagogů určenou integrovanému žákovi s tělesným postižením (nebo onemocněním).
• Žákova schopnost sociálního, praktického úsudku (schopnost řešit problémové situace) je v případě přehnaně ochranitelského přístupu rodiny oslabena.

Popis opatření

V čem spočívá

Klima třídy úzce souvisí s celkovým klimatem školy, jsou to propojené psychosociální charakteristiky vzdělávacího procesu (Mertin, 2013). Atmosféra třídy a školy je pro integraci žáka zásadním bodem. Vedení školy vytváří podmínky pro práci učitelů, učitel pak vytváří prostředí a atmosféru třídy svým příkladem, svými postoji a hodnotami, respektem, podporou, kterou žákům poskytuje, kvalitou výuky, pravidly, která ve třídě nastaví. Mertin (2013) hovoří o managementu třídy. V takové třídě lze nastavovat podmínky bezpečí pro všechny žáky.

Čemu pomáhá

• V celé třídě může učitel rozšiřovat komunikační dovednosti (komunitní kruhy).
• Žáci vyjadřují svůj názor, učí se naslouchat názoru druhých.
• Umožňuje rozvoj sociálních dovedností.
• Podporuje zdravé interpersonální vztahy ve třídě.
• Učí žáky diskutovat, vyjadřovat své názory, tolerovat odlišná stanoviska.
• Předchází výskytu rizikového chování.
• Vhodně vedené třídnické hodiny mohou pomoci v reflexi společně dosažených vzdělávacích cílů.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Společné akce třídy (výlet, exkurze) svojí neformálností, dostatečným časem, společnými zážitky v jiném než školním prostředí „otvírají cestu“ k tomu, aby se žáci i jejich pedagogové o sobě více dozvěděli, poznali se v jiných, reálnějších a mnohdy nových situacích, v méně známém prostředí, vzájemně se obohatili, ocenili, naučili se reprezentovat společně školu. Je vhodné využívat i třídnické hodiny, komunitní kruhy, kruh přátel, dětský parlament.

Na co klást důraz

• Učitel, který akceptuje skutečnost, že je to právě on, kdo jde příkladem v odborných i osobních postojích.
• Nepodceňovat význam atmosféry školy, třídy, procesu utváření vztahů.
• Překážkou v socializaci žáka může být i přílišný důraz pouze na studijní výsledky.
• U integrovaných žáků někdy bývá obtížné prosadit nezanedbatelný význam společných tzv. teambuildingových či mimoškolních aktivit.
• U plánovaných akcí je někdy nutné vybočit ze zavedených stereotypů: např. škola jezdí do zařízení, které je bariérové (lze se spojit s agenturami, které dokáží vytipovat bezbariérové rekreační budovy).
• Třídnická hodina je zařazena v odpoledních hodinách, kdy je integrovaný žák již zvýšeně unavený v důsledku zdravotního problému a tento čas raději využije pro relaxaci či k dohánění učiva.
• Pěvecký soubor mívá zkoušky v místnosti, kam vedou schody (student je na vozíku a do místnosti se sám nedostane), atd.
• V případě, kdy si pedagog neví rady se vznikajícími problémy v třídním kolektivu, je možné obrátit se na metodika prevence, výchovného poradce, přizvat odborníky z rezortu MŠMT (SPC, PPP, SVVP, centra primární prevence, NNO).

rizika

• Nepochopení podstaty a významu práce se třídou.
• Upřednostňování výukových cílů před procesem utváření pozitivních vztahů.
• Přehlížení výchovných a sociálních problémů v kolektivu.
• Nedostatečná podpora aktivit utvářejících prosociální klima třídy.
• Vyčleňování integrovaných žáků ze společných akcí a aktivit třídy a s tím související problematické vytváření vrstevnických vztahů.
• Podcenění budování vztahů a spoluzodpovědnosti žáků za to, „jaká je naše třída“, „co společně zažíváme“, „v čem jsme společně dobří“, „kde jsme společně byli, co jsme viděli, poznali“, „jak hezkou máme třídu a jak ji můžeme vylepšit“, „jaký program předvedeme na školní besídce“, „jak jsme pomohli společně vyřešit prostor ve třídě a její uspořádání tak, aby se v ní mohl pohybovat spolužák na vozíku“ atd.
• Různé technické obtíže nebo podcenění schopností žáka, nerespektování jeho zájmů a přirozené chuti i potřeby rozšiřovat své poznání (vozík není diagnóza), přeceňování překážek, např. schodů, špatná dopravní dostupnost, nepohodlí aj.
• Nedostatečné další dovzdělání pedagogů v této oblasti (např. kurzy nabízené NIDV).
• Nedostatek finančních prostředků na DVPP.

Ilustrační příklad

Na jedné škole využili při seznamovacím pobytu studentů prvního ročníku pro nově nastupující studentku na vozíku a pro její spolužáky přítomnost staršího studenta školy, který měl podobnou diagnózu a byl také na vozíku. Sám se nabídl, že předá své dosavadní zkušenosti, pohovoří o „úskalích a doporučeních“ pro celý kolektiv a také pro novou studentku. Osobně přijel do místa, kde se konal seznamovací kurz. Vedení školy a učitelský sbor i studenti jeho aktivitu akceptovali a pozitivně ocenili.

Cílové skupiny

MŠ, ZŠ 1. stupeň, ZŠ 2. stupeň, SŠ.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Žák je zapojován společně s ostatními spolužáky bez zvláštních výjimek. Řada zdánlivých bariér je řešitelná, pokud se v postojích všech považuje akce za důležitou, významnou, užitečnou. Pokud jsou aktivity související s utvářením klimatu třídy chápány jako důležité většinou učitelského sboru, pedagogové jsou dostatečně profesně kompetentní, výchovný poradce spolupracuje na koordinaci akcí utvářejících klima školy, automaticky se hledají cesty k možnosti zapojení všech studentů.

Stupeň 2

Třída se přizpůsobila, žáci společně přemýšlejí, co by jejich integrovaný spolužák potřeboval, společně hovoří o možnostech úprav (prostor, uspořádání lavic, úpravy rozvrhů, plány akcí tak, aby se dopředu zajistily vhodné podmínky i pro tohoto žáka), učitel i spolužáci pomáhají integrovanému žákovi, aby měl možnost dělat vše s nimi.

Stupeň 3

Pro zapojení integrovaného žáka do společných aktivit jsou nezbytné bezbariérové úpravy (ližiny na překonání schodů) či dopomoc ze strany spolužáků, učitelů. Je třeba zajistit dopravu na akce mimo školu. Žák pracuje ve třídě také ve spolupráci s asistentem pedagoga.

Stupeň 4

Jsou nezbytné trvalejší úpravy bariér (plošina, výtah do společenské místnosti, sálu, auly školy), žák se může akce účastnit jen s dopomocí asistenta pedagoga. Pro akce mimo školu je nezbytná speciální doprava, úprava prostředí dle potřeb žáka.

Stupeň 5

Více nezbytných opatření a úprav bariér (asistent pedagoga i asistent osobní v případě pobytových akcí apod.), spolupráce s dalšími organizacemi (dobrovolníci, nadace, NNO, rodinní příslušníci).

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. MERTIN, V.; KREJČOVÁ, L. Výchovné poradenství. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. ISBN 978-80-7478-356-2.