Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák či jeho okolí (rodiče, vychovatelé atd.) nejsou ochotni změnit dosavadní návyky, nejsou motivováni k podpoře dítěte.
• Žák v důsledku tělesného postižení nebo závažného onemocnění není schopen dosahovat adekvátních výsledků při domácí přípravě jako jeho zdraví vrstevníci.
• Žák je často nemocen a jeho absence ve škole s sebou nese zvýšené nároky na domácí přípravu.
• Žák potřebuje více času a příležitostí k zafixování probíraného učiva, jeho utřídění a zařazení do systému vědomostí.
• Rodiče žáka nejsou motivováni k podpoře žáka.

Popis opatření

V čem spočívá

Základní funkce domácích úkolů a domácí studijní činnosti lze spatřovat jednak tradičně v upevnění školního učiva, čímž je sledováno směřování k formálním cílům vzdělávacího procesu, a druhou, stejně významnou (ne-li významnější) funkcí je pak rozšíření vzdělávacích možností za hranice školního vyučování, tedy směřování k individuálním sebevzdělávacím cílům a k rozvoji potenciálu žáka. V tomto směru může škola ovlivňovat rozsah i náplň sebevzdělávacích aktivit, působit na formování postojů a kompetencí dětí k vlastnímu seberozvoji.

Domácí studijní činnost je dále neopomenutelným spolučinitelem rozvoje a posilování studijních a životních kompetencí žáka, motivačním činitelem k další individuální sebevzdělávací aktivitě a v neposlední řadě je prostředkem kontroly postupu vzdělávání u žáka a zpětné vazby pro učitele, žáky i jejich rodiče.

Čemu pomáhá

Právě pravidelná domácí příprava může být jednou z cest naplňování požadavků nového pojetí vzdělávání. Vhodně zadaný domácí úkol může dítěti nejen pomoci upevnit si učivo probírané ve škole, ale také si je propojit s dalšími informacemi, vědomostmi, zkušenostmi, a rozšířit si tak obzory na základě vlastních zájmů. Možnost individuálního, cíleného zaměření domácích úkolů podle potřeb a zájmů dítěte je nespornou předností této formy výuky. Je jedním z prostředků pedagogické součinnosti školy a rodiny. Může se stát účinným prostředkem motivace dítěte pro sebevzdělávání a zpětně vnáší do práce školy podněty z mimoškolního prostředí. Domácí úkoly však s sebou nesou také mnohé obtíže, které pak mohou být jedním z důvodů často se vyskytujícího formálního přístupu k této formě učební práce jak ze strany učitelů, tak ze strany žáků a jejich rodičů. Smysl domácí přípravy je často spatřován pouze v procvičování a opakování učiva. V tom je skryta i tendence požadavku, aby se děti doučily doma to, co nezvládly ve škole.

Cíle domácích úkolů:

• Procvičování učiva (zejména v praktických souvislostech).
• Rozvoj smyslu pro povinnost.
• Rozvoj schopnosti žáků samostatně se učit.
• Učitel motivuje žáka (nejen) pro nové učivo.
• Učitel, žák, rodič získávají zpětnou vazbu.
• Rozvoj schopnosti organizovat čas.
• Rozšíření kompetencí žáků (doplňkový cíl).

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Domácí úkol je práce zadaná žákům učitelem na jakémkoli vzdělávacím stupni. Jedná se většinou o procvičování látky z minulého vyučování nebo také o přípravu na vyučování budoucí. Domácí příprava žáků by mohla být chápána jako specifická organizační forma výuky, v níž se realizují konkrétní učební cíle v podmínkách nepřímého řízení žákovy práce v době mimo výuku, měla by být pojímána nejen jako pokračování školní práce ve smyslu opakování a procvičování již probraného učiva, ale zejména jako pověřování žáků určitými požadavky na samostatné osvojování nového učiva a řešení problémů s cílem rozvoje učební aktivity a samostatnosti i osvojení návyku a techniky učení. V takovém pojetí je pak reálným stimulem pro přebírání iniciativy žákem směrem k sebevzdělávání. Domácí úkoly pojímané jako dynamická součást vyučovacího procesu však vyžadují od učitele plánovitý postup s jasně vytyčeným cílem.

Přednosti domácí učební činnosti oproti práci školní spočívají zejména:

• V individualizaci a variabilitě času pro učební aktivity.
• V bezpečném domácím prostředí, které může dítěti poskytnout zázemí pro plné soustředění (dítě není rozptylováno aktivitou spolužáků).
• V mnohostranných možnostech učebních prostředí (učení není vázáno prostorem školy a třídy, může probíhat v různých prostředích, i takových, která nejsou původně určena pro učební činnosti – v knihovně, koncertní síni, v přírodě apod.).
• V možnostech diferenciace učebních úloh dle individuálních potřeb žáka.
• V potenciálu skýtat příležitosti pro samostatné rozhodování, myšlení, tvořivost.

Na co klást důraz

• Na prevenci neupřesněného smyslu zadávaných úkolů (nedocenění funkcí úkolů ze strany učitele a následně absence vědomí smyslu zadaného úkolu ze strany žáků).
• Efektivní zatížení žáků domácími úkoly (po stránce věcné, kdy zadávané úkoly nevedou k naplňování vzdělávacích cílů v jejich plné šíři, i po stránce časové, kdy v současné době nejde tolik o časovou náročnost jako spíše o nekoordinovanost požadovaných domácích učebních činností).
• Nepřesouvat učební činnosti ze školy domů (stále nepřekonaná tendence „vypomáhat si“ v případech, kdy se naplánované učivo nestihne probrat či procvičit ve škole, zadáním části školní učební práce jako domácího úkolu („To si dokončete doma.“).

rizika

Nedostatky spojené se zadáváním domácích úkolů v důsledku přispívají k vytváření negativního přístupu k domácím úkolům a potažmo k veškerým sebevzdělávacím aktivitám v mimoškolním prostředí. V žácích je posilován záporný vztah ke škole a k učení obecně.

Ilustrační příklad

Příkladem dobré praxe je následující kazuistika: Žák ze sociálně slabé rodiny se spastickou diparézou nemá vytvořeny pracovní návyky, trpí nedostatkem vůle (hypobulie). Navštěvuje 5. ročník běžné základní školy. Při řešení domácích úkolů nemá žádnou podporu ze strany maminky samoživitelky. Maminka však na doporučení SPC zajistila pravidelné doučování (dvakrát týdně) studentkou pedagogické fakulty VŠ. Studijní výsledky žáka se zlepšily.

Cílové skupiny

ZŠ 1. stupeň, ZŠ 2. stupeň, SŠ.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Opatření uplatňujeme pouze ve vyučovacích předmětech, v nichž čelí žák nejvýraznějším obtížím. Pedagog připravuje pro žáka příležitostně nebo pravidelně individuální domácí úkoly, jejichž prostřednictvím si žák procvičuje a rozvíjí ty schopnosti, dovednosti či znalosti, které jsou pro další práci ve výuce klíčové a které doposud (na rozdíl od spolužáků) nemá fixované. Žák vypracovává úkoly související s probíraným učivem, které mu pedagog okopíruje nebo vybere zvlášť, ostatní žáci mají jiný úkol.

Jestliže žák nezvládá dokončit svoji práci v průběhu standardní výuky, necháme ho dokončit práci v domácím prostředí formou domácího úkolu, avšak nevyžadujeme domácí úkol, který je zadán ostatním žákům. Pro rozvoj čtenářské gramotnosti žáků tvoříme individuální seznam titulů, které má žák přečíst, a to v souladu s jeho potřebami – pokud žák neovládá náležitě techniku čtení, volíme publikace, které jsou psány dostatečně velkými písmeny, se širokým řádkováním, texty jsou krátké a přehledné, doplněné obrázky nebo úkoly, které s textem pracují a nutí žáka k jeho opakovanému čtení, apod. Pokud žák zvládá techniku čtení, ale porozumění složitějším textům je pro něj náročné, zadáváme jednodušší tituly (pohádkové knihy, krátké a jednoduché příběhy doplněné množstvím obrázků apod.), volíme literaturu pro mladší žáky. Při rozvoji čtenářské gramotnosti nejde primárně o množství přečtených titulů, ale o budování vztahu ke knihám, o rozvoj dovednosti práce s textem apod.

Vzhledem k častým poruchám paměťových funkcí je při domácí přípravě důležitá forma učiva – adekvátní typu paměti konkrétního žáka: audionahrávky, barevné rozlišení učební látky, schémata, využití obrazového materiálu, praktické situace atp.

Stupeň 2

Opatření je realizováno ve všech vyučovacích předmětech. Pedagog pravidelně zadává žákovi odlišné domácí úkoly, než jsou zadávány ostatním žákům ve třídě. U těchto kategorií dospělá osoba pomáhá žákovi zejména s pochopením zadání (např. necháme žáka vlastními slovy formulovat zadání a kontrolujeme správnost pochopení). Je nutné respektovat aktuální zdravotní stav dítěte a přizpůsobit tomu objem zadávaných domácích úkolů a požadovaných výstupů. Vzhledem k možným poruchám paměťových funkcí je při domácí přípravě důležitá forma učiva – adekvátní typu paměti konkrétního žáka: audionahrávky, barevné rozlišení učební látky, schémata, využití obrazového materiálu, praktické situace atp.

Stupeň 3

Je třeba respektovat aktuální zdravotní stav dítěte a přizpůsobit tomu objem zadávaných domácích úkolů a požadovaných výstupů. Umožnit alternativní formu požadovaného výstupu (využití PC atd.). Modifikace domácích úkolů může mít následující formy: žák zpracovává domácí úkol ze speciálně vybraných učebnic, cvičebnic či pracovních listů, procvičuje si základní dovednosti, které nemá dostatečně rozvinuté a to mu brání v osvojování dalšího učiva (např. ostatní žáci dostanou příklady z učebnice, dotyčný žák dostane cvičení zaměřená na nácvik představy číselné řady, na osvojování prostorové orientace, na grafomotoriku, rozvoj čtenářských dovedností apod.).

Stupeň 4

Je třeba respektovat aktuální zdravotní stav dítěte a přizpůsobit tomu objem zadávaných domácích úkolů a požadovaných výstupů. Požadavky se v tomto případě výrazně liší od intaktních žáků. Nutné je pamatovat zejména na odlišnosti ve využívání učebních metod (např. globální čtení, sociální čtení, v případě závažnějších obtíží v oblasti dorozumívání pak např. používání piktogramů, jiných vizuálně-komunikačních systémů). Domácí příprava bude soustředěna zejména na procvičování a udržení základních dovedností a znalostí. Umožníme alternativní formu požadovaného výstupu (využití PC atd.). Poskytujeme delší časovou dotaci pro plnění domácích úkolů. Využíváme možnost podpory terénního pedagogického pracovníka.

Stupeň 5

Je třeba respektovat aktuální zdravotní stav dítěte a přizpůsobit tomu objem zadávaných domácích úkolů a požadovaných výstupů. V případě žáků definovaných v tomto stupni se vždy nemusí jednat o klasickou domácí přípravu, ale spíše o procvičování a udržování režimových opatření, základních dovedností v oblasti sociálních dovedností (např. komunikace v případě využívání AAK – viz výše firmu Petit Olomouc; rodina by měla dodržovat a rovněž v domácím prostředí využívat shodnou komunikační metodu jako ve škole), je třeba pracovat na rozvoji zrakového, sluchového vnímání, sebeobsluhy, jemné a hrubé motoriky. U žáků definovaných v tomto stupni je možné využít např. metody Portage. Vhodné je umožnit alternativní formu požadovaného výstupu (využití PC atd.). Poskytujeme delší časovou dotaci pro plnění domácích úkolů. Využíváme možnost podpory terénního pedagogického pracovníka. Minimalizujeme objem zadávaných domácích úkolů, výstupy přizpůsobujeme aktuálním možnostem dítěte.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BĚLOHRADSKÁ, J.; SOLFRONK, J.; URBÁNEK, P. Problematika zatíženosti žáků základní školy domácí přípravou. In: Nové možnosti vzdělávání a pedagogický výzkum. Sborník z IX. celostátní konference ČAPV s mezinárodní účastí. Ostrava: Pedagogická fakulta OU, 2001. S. 264–268. ISBN 80-7042-181-9.

2. MAŇÁK, J. Problém domácích úkolů na ZŠ. Spisy PF Masarykovy univerzity v Brně, svazek 45. Brno: Masarykova univerzita, 1992. 155 s. ISBN 80-210-0388-1.