Vážená paní učitelko, vážený pane učiteli,

do rukou se Vám dostává dílčí část Katalogu podpůrných opatření, zaměřená na žáky s po- třebou podpory ve vzdělávání z důvodu tělesného postižení a závažného onemocnění.

Cílem této dílčí části je nabídnout pedagogickým pracovníkům přehledný sumář in- formací o tělesném postižení, ukázat cestu, jak pracovat se žákem, který má obtíže kvůli svému onemocnění, i jak pracovat s třídním kolektivem, ve kterém se tento žák nachází. Jedná se o organizační úpravy, metody práce, pomůcky a další opatření, která bychom měli ve výchovně- vzdělávacím procesu s takovým žákem používat, aby se cítil ve škole spoko- jený, stal se přirozenou součástí třídního kolektivu, mohl se plně rozvíjet a později zapojit do společnosti a uplatnit v životě podle svých přání a snů. (Pro zjednodušení používáme v textu pojem „žák“ pro všechny sledované věkové kategorie, tedy jak pro děti v mateřské škole, žáky na základní a střední škole, tak i studenty vyšších odborných škol.)

Moderní společnost má zaručit rovné příležitosti všem lidem, tedy i lidem se zdravotním postižením nebo zdravotním či sociálním znevýhodněním. To platí také pro oblast vzdě- lávání – všichni žáci by měli mít rovnocenné šance dosáhnout plnohodnotného vzdělání. Pokud je nějaký žák znevýhodněn z důvodu zdravotního či sociálního, je zapotřebí mu poskytnout adekvátní podporu, aby se toto znevýhodnění minimalizovalo. Tomu může na- pomoci celá řada podpůrných opatření. Mnohá opatření jsou ve školách běžně používána, jiná nemají své zakotvení v oblasti legislativní (aplikace léků či léčebné zákroky související se zdravotním stavem žáka).

Všechna v současnosti obvyklá či dostupná podpůrná opatření jsou popsána v této dílčí části katalogu. Zcela nové je jejich řazení do oblastí a stupňů podpory z pohledu připravo- vané novely školského zákona. Vzdělávací systém již nenahlíží na žáka z hlediska druhu postižení či znevýhodnění. Nově je k naplnění jeho speciálních vzdělávacích potřeb přistou- peno z hlediska míry potřeby podpůrných opatření. Klíčem k posouzení jejich naplnění se stává úroveň dosažených klíčových kompetencí žáka. Mnozí žáci s tělesným postižením či závažným onemocněním jsou schopni svůj nepříznivý zdravotní stav kompenzovat svými schopnostmi, dovednostmi, znalostmi nebo díky zásadní podpoře ze strany své rodiny. Všechny tyto individuální podmínky je třeba vhodným způsobem rozvíjet.

Posouzení rozsahu podpůrných opatření a zařazení žáka do příslušného stupně podpory je záležitostí školského poradenského zařízení (ŠPZ), kterým je v našem případě speciál- něpedagogické centrum (SPC) pro tělesně postižené. To zároveň plní funkci metodickou, poradenskou a intervenční v oblasti inkluzivního i speciálního vzdělávání žáků s tělesným postižením či závažným onemocněním.

Základem úspěšného vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je vzá- jemná spolupráce školy, rodiny, příslušného poradenského zařízení, odborníků z řad lékařů i spolupracujících organizací. Na vzdělávání je nutno pohlížet nejen z hlediska edukačního. Jde nám také o rozvoj jedince v oblasti sociální adaptace, sociální komunikace, po stránce tělesné i psychologické. Věříme, že tato publikace bude při vytváření optimálních podmínek pro vzdělávání žáků s tělesným postižením a žáků se závažným onemocněním přínosným pomocníkem.

Uvedený systém podpůrných opatření (a jejich zpracování ve formě jednotlivých karet) je zaměřen na poskytnutí podpory žákovi v situacích, kdy tuto podporu pro vyrovnání svého znevýhodnění potřebuje. Rozhodně nemá v úmyslu snižovat přirozené schopnosti a dovednosti žáků. Vždy je třeba respektovat individualitu každého z nich. Pokud jsou v některé části konkrétních podpůrných opatření použity formulace o „nedostatečnosti dovedností či výkonu“ žáka, vždy je třeba mít na paměti, že se nemusí vyskytovat u všech žáků zařazených do téhož stupně podpory. Praktická aplikace podpůrného opatření je dokladem pedagogické úrovně a svého druhu mistrovství každého učitele.

Autoři na závěr děkují desítkám pedagogů, kteří jimi navržená podpůrná opatření v průběhu roku 2014 v praxi ověřili a poskytli dostatek podnětů, které mohly být využity při závěrečné redakci.