Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák nedokáže kvůli snížení úrovně zrakových funkcí (zraková ostrost, barvocit, zorné pole) plnit školní výstupy stejně jako ostatní žáci.
• Jeho hodnocení musí zohledňovat jeho možnosti vyplývající ze snížené schopnosti využívat při vzdělávání zrakové funkce.

Popis opatření

V čem spočívá

Úprava hodnocení je potřebná v případech, kdy je nutné respektovat možnosti a schopnosti žáka vzhledem k jeho diagnóze a stupni zrakového postižení.

Jedná se zejména o úpravy v počátečním čtení a psaní, aritmetice, geometrii, zeměpise, v praktických činnostech v rámci předmětů přírodovědného základu (chemie, fyzika, přírodověda, biologie) a ve výchovách. Konkrétní úpravy popsané v následujícím textu se týkají především úprav hodnocení na 1. stupni (respektive 2. stupni) ZŠ. Obecně lze říci, že naším zájmem je úpravy v hodnocení postupně eliminovat na nejnižší možnou míru, abychom připravili žáka v co nejvyšší míře pro konkurenceschopnost na trhu práce. Proto na střední škole omezujeme důsledně úpravy hodnocení na činnosti, které souvisejí s úrovní zrakových funkcí a které nejsou zásadní pro pozdější výkon povolání (např. čtení map v zeměpise u žáka směřujícího ke studiu překladatelství). Následující text se rovněž nezabývá hodnocením v MŠ.

Čemu pomáhá

• Respektování možností žáka, který je limitován svou diagnózou a stupněm zrakového postižení.
• Snižování závislosti žáka na druhé osobě.
• Posilování schopnosti žáka ve vývoji přirozeného sebehodnocení.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Jednotlivé úpravy mají oporu v IVP žáka, který je prostřednictvím poradenského pracovníka popisuje. K jeho aplikaci je nezbytně nutné, aby všichni vyučující respektovali požadavky uvedené v IVP. Respektování individuálních zvláštností a speciálních vzdělávacích potřeb žáka se děje efektivněji tam, kde se ve výuce střídá méně vyučujících a kde je dobrá komunikace mezi učitelským sborem v oblasti sjednocení požadavků kladených na žáka. Přirozeně se zvyšujícím se počtem vyučujících se zvyšuje riziko rozdílných nároků. Nejméně problémů s rozdílností nároků na žáka (a s ní spojeným hodnocením) je na prvním stupni základní školy, kde ve třídě působí zpravidla jeden, nejvýše však tři pedagogové – elementaristé, kteří přikládají všem vyučovaným předmětům přibližně stejnou váhu. Problémy s rozdílným hodnocením (s rozdílnými nároky na žáka vedoucími ke stejné známce) vzrůstají dramaticky na druhém stupni ZŠ a zejména pak na střední škole. Zde jednotlivé předměty vyučují oboroví specialisté, často přesvědčení, že právě jejich předmět je pro budoucnost konkrétního žáka nejdůležitější, a někdy nejsou ochotni slevit ve svých nárocích na znalosti a dovednosti (i přes doporučení poradenských pracovníků). U osob se zrakovým postižením jde hlavně o dovednosti související se stupněm ztráty zrakových funkcí. U žáků se zrakovým postižením musíme spíše než u žáků intaktních („nepostižených“) přemýšlet o jejich budoucí profesní dráze a směřovat výstupy jednotlivých předmětů (jejich hodnocení) do oblastí budoucího možného profesního uplatnění.

K hodnocení vybíráme vhodné příklady. V okamžiku, kdy žák selhává, přemýšlíme, zda zadání úkolu bylo dobře zadáno. Vzhledem ke koordinaci oko–ruka ani PV, TV, HV, VV nejsou oddychové předměty, jsou velmi náročné z důvodu náročné zrakové kontroly, proto je nutné upravit hodnocení. Zlatým pravidlem hodnocení je, že žáka hodnotíme za to, co umí, a ne za to, co nezvládá.

Navržené úpravy v jednotlivých předmětech:

Počáteční psaní (žák má zpravidla problémy s orientací na stránce, je nutné používat sešity se zvýrazněnými širokými linkami, přesto má žák často problém s udržením linky a čitelností písma). Hodnotíme zejména správnost grafických tvarů písmen (ne krasopis!). U žáků se zrakovým postižením není vhodné používat k nácviku písma metodu Comenia Script, protože právě vázanost jednotlivých grafémů v klasickém písmu pomáhá žákovi se zrakovým postižením udržet čitelnost písma. Písmo hodnotíme z hlediska čitelnosti, přijatelnosti grafického projevu, umístění v lince, správnosti grafémů a celkové úpravy a čistoty psaného projevu.

Počáteční čtení (opět hraje velkou roli orientace na stránce. Ke čtení používáme zvětšené texty a zvětšovací lupy – dle doporučení SPC). Hodnotíme plynulost čtení s respektováním pomalejšího tempa a úroveň porozumění textu.

Aritmetika (problémy jsou především se zápisy čísel při písemných početních operacích). Tam, kde nám jde o pochopení zadané úlohy žákem a samotný mechanický výpočet není cílem, dovolíme žákovi používat kalkulátor se zvětšeným zobrazením čísel. Hodnotíme pochopení postupu početní operace, logické myšlení (při slovních úlohách), tolerujeme pomocné výpočty na kalkulátoru. Respektujeme pomalejší pracovní tempo, zadáváme k hodnocení menší počet příkladů.

Geometrie (žák může mít problémy s orientací na stránce – např. zúžení zorného pole, zpravidla všichni žáci se ZP mají problémy s přesností rýsování a rozlišením slabé stopy tužky používané při rýsování a znaků na rýsovacích pomůckách). Tolerujeme nepřesnosti v rýsování. V hodnocení preferujeme pochopení učiva před přesností provedení. Pro rýsování poskytneme více času (snížíme počet úloh).

Zeměpis (největší problémy jsou se čtením map a orientací na mapě). Při práci s mapou hodnotíme zásadně pouze na základě ústního zkoušení, při němž můžeme pomocnými otázkami kontrolovat pochopení zadaných úloh. Žákovi nepředkládáme slepé mapy s více prvky (např. pohoří, řeky, města na jedné mapě), využíváme monotematické mapy. Hodnotíme práci na reliéfních mapách (pro nevidomé) a mapách se zvýrazněnými konturami (pro slabozraké).

Výtvarná výchova – v hodnocení preferujeme motivaci k práci, schopnost uspořádat si pracovní plochu, spolupráci rukou a oka.

Tělesná výchova – hodnotíme pouze ty tělovýchovné činnosti, které žák smí vykonávat na základě stanovené diagnózy a doporučení ošetřujícího lékaře reprodukovaného pracovníky SPC. V hodnocení preferujeme vztah žáka k pohybovým aktivitám a jeho volní úsilí. Pokud hodnotíme výkon, nehodnotíme jej v poměru k ostatním spolužákům, ale k výkonu daného žáka za uplynulé hodnocené období. K podpoře inkluzivního vzdělávání je vhodné zařazovat do TV bezpečné kolektivní hry, ve kterých můžeme hodnotit nejen přínos žáka se zdravotním postižením pro samotnou hru, ale i zapojení jeho spolužáků.

Hudební výchova – zde není třeba žádných úlev (snad jen kromě hodnocení čtení notopisu), ale časté hudební aktivity žáků se zrakovým postižením mohou být motivací pro ostatní žáky a vhodnou příležitostí k vyzdvižení schopností a dovedností žáka se zrakovým postižením (tam, kde se cílevědomě věnuje hudebnímu vzdělání, což je u zrakově postižených velmi žádoucí).

Pracovní vyučování – hodnotíme pochopení úkolu, správnost pracovního postupu, schop­nost udržet si pořádek na pracovišti. Tolerujeme nepřesnosti v provedení cílového výrobku (úkolu), poskytneme pro provedení úkolu více času.

Praktické a laboratorní práce v přírodovědných předmětech – dbáme zvýšené bezpečnosti při provádění laboratorních prací (často nutný dozor dospělé osoby), hodnotíme pochopení a správnost provedení pracovního postupu, tolerujeme nepřesnosti v provedení i ve výsledku práce. Poskytneme více času nebo omezíme počet úloh.

Na co klást důraz

• Na vzájemnou komunikaci všech zainteresovaných (hodnotících) pedagogů.
• Na stanovení jednotných priorit ve vzdělávání a zajištění jednotného přístupu k hodnocení.

rizika

• Nejednotnost přístupu jednotlivých pedagogů.
• Úlevy pedagogů tam, kde nejsou nutné (nejsou doporučeny).
• Nebezpečí, které vyplývá z toho, že ve třídě nebyly vysvětleny důvody vedoucí k odlišnému hodnocení žáka.

Ilustrační příklad

Petr je žákem 7. ročníku základní školy a je motivován a směřován ke studiu na střední škole výpočetní techniky. V rámci přípravy a hodnocení IVP bylo doporučeno, aby bylo vyžadováno úplné naplnění očekávaných školních výstupů v informatice, pro posílení dovedností v AJ mu bude do rozvrhu vřazena jedna hodina individuální výuky AJ týdně namísto biologických praktik. Při hodnocení laboratorních prací bude hodnocen stupeň pochopení učiva, ne však praktická dovednost pokus provést.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Individualizace hodnocení je uplatňována na základě zhodnocení možností žáka vyplývajících ze stupně jeho zrakového postižení. Zejména v období počátečního vzdělávání by však hodnocení mělo zohledňovat osobnostní charakteristiku žáka, úroveň aspirace, možné psychické problémy související se zdravotním stavem, a to vše s cílem pozitivní motivace ke vzdělávání.

Z tohoto důvodu nelze uvést, která opatření k úpravě hodnocení náleží k jednotlivým stupňům podpory. Toto opatření aplikujeme po důkladném zvážení dopadů úprav hodnocení na cíl vzdělávání (v 1. stupni podpory) a na základě konkrétního doporučení poradenského pracovníka ŠPZ (ve 2.–5. stupni podpory).

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BASLEROVÁ, P. a kol. Metodika práce se žákem se zrakovým postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3307-3.