Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák není schopen pracovat ve stejném tempu jako zbytek třídy.
• Žák není schopen porozumět předkládanému učivu, nechápe výklad látky, abstraktní pojmy.
• Žák není schopen plnit úkoly zadané třídě.
• Žák nemá zajištěnu výuku speciálních dovedností.
• Žákovy kompenzační smysly nejsou rozvíjeny.

Popis opatření

V čem spočívá

Žáci s těžkým zrakovým postižením vzdělávání formou individuální integrace v běžných školách plní školní vzdělávací program dané školy. K jejich specifickým potřebám však nejčastěji patří poskytování delšího času na vypracování úkolů, písemných prací, prohlédnutí názorných obrázků atd. Pro naplnění těchto specifických potřeb je většinou třeba upravit rozsah a obsah učiva.

U rozsahu učiva dochází většinou k jeho snižování tak, aby žák mohl pracovat společně se spolužáky, byl plně zapojen do výuky a učivu porozuměl. Pokud chce pedagog respektovat žákovo pracovní tempo, neměl by po něm vyžadovat stejný kvantitativní výkon jako po jeho spolužácích.

Obsah učiva by měl při vzdělávání žáků zůstat beze změn, avšak jsou potřeba časté modifikace podávané informace (viz níže). K omezení obsahu učiva dochází zejména v geometrii, v zeměpisu, v chemii apod.

Často je naopak nutné obsah učiva doplnit o výuku specifických dovedností – psaní všemi deseti, nácvik prostorové orientace, nácvik samostatného pohybu, zrakové stimulace, nácvik obsluhy kompenzačních pomůcek, nácvik samostatného podpisu atd.

Čemu pomáhá

• Respektuje specifické vzdělávací potřeby žáka.
• Poskytuje žákovi dostatek času na pochopení podstaty sdělovaného (např. Bez ohledu na počet vypočítaných příkladů) tak, aby byl schopen s informacemi dále pracovat.
• Doplnění obsahu učiva o nácvik specifických dovedností pomáhá žákovi k samostatnosti a ke zvýšení jeho sebedůvěry.
• Nácvik specifických dovedností pomáhá k celkovému rozvoji žáka a k jeho inkluzi do společnosti.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Úprava rozsahu učiva slouží k tomu, aby žák látku pochopil a byl schopen s danou informací dále pracovat a využívat ji v dalším vzdělávání. Podpůrné opatření vyžaduje vysokou míru individuálního přístupu. Klademe důraz na pochopení učiva – tj. kvalita převažuje nad kvantitou. Realizace obvykle spočívá např. v plnění menšího počtu příkladů, v psaní kratší písemné práce (většinou se udává poloviční rozsah písemného výstupu ve stejném čase, nebo stejný rozsah práce s poskytnutím dvojnásobku času). Žákovi je dán větší časový prostor k osvojení učiva ve smyslu rčení „Méně je někdy více.“.

Snížení obsahu učiva uplatňujeme zejména v případech, které jsou nad rámec žákových možností – úprava obsahu učiva geometrie, orientace na podrobných mapách, laboratorní práce atd. Vycházíme z toho, co je pro žáka podstatné.

Zvýšení obsahu učiva spočívá zejména v zařazení výuky specifických dovedností do běžného vyučování (např. výuka prostorové orientace může probíhat v hodinách tělesné výchovy) nebo v zařazení hodin individuální péče nad rámec vyučování (výuka prostorové orientace může být zařazena jako samostatná vyučovací hodina – před vyučováním nebo po něm).

Na co klást důraz

• Na naplnění specifických potřeb žáka.
• Na odhadnutí celkové schopnosti výkonu žáka – respektování jeho individuality.
• Na přípravu pedagoga – je potřeba, aby si vyučující předem promyslel, jaký rozsah práce a jaký obsah učiva bude po žákovi požadovat.
• Na přípravu vyučovacích hodin s ohledem na celou třídu (příp. práci asistenta pedagoga).
• Na erudovanost pedagoga – znalost metodiky výuky specifických dovedností (např. výuka prostorové orientace, Braillova písma atd.).
• Na pochopení látky před množstvím příkladů, učiva. používání názorných pomůcek, používání kompenzačních pomůcek, vytváření modelů, slovní popis, vedení ruku v ruce, volba odlišných či jednodušších postupů práce, volba jiného způsobu zápisu stejného učiva, redukce rozsahu písemných prací, poskytnutí potřebného času na osvojení učiva, snížení rozsahu písemných prací, prostřídání písemného a ústního projevu žáka.

rizika

• Zajištění objektivního hodnocení žáka – při snížení rozsahu je těžké hodnotit žáka za polovinu provedené práce. Naopak při ponechání rozsahu práce s poskytnutím delšího času na vypracování by měl pedagog tolerovat zvýšenou unavitelnost žáka.
• Časová – pokud je žákovi poskytnut potřebný čas na osvojení učiva či na vypracování práce, měly by k tomu být zajištěny i podmínky – klidné prostředí na práci a soustředění. Je nutné přizpůsobení průběhu výuky zbytku třídy.
• Přetížení žáka.

Ilustrační příklad

Žákovi je pomocí IVP v posledních ročnících ZŠ upraven učební plán podle očekávané profesní orientace. Žák zaměřený na humanitní obory bude mít posílenu tuto oblast vzdělávání na úkor oblasti přírodovědné (konkrétně např. místo chemických praktik bude mít možnost navštěvovat dějiny umění), žák zaměřený na matematiku a její aplikaci bude mít posílenu tuto oblast na úkor jiné. Záleží na ŠVP školy.

Dochází i k dalším úpravám dle potřeb žáka:

– pedagog zodpovědně zváží množství práce, kterou po žákovi požaduje v daném čase. ohodnotí pouze odvedenou práci.

– pedagog vyžaduje po žákovi stejný rozsah práce a vytvoří mu podmínky k jejímu dokončení, včetně časové dotace (to však neznamená, že ji dá žákovi za domácí úkol navíc nebo žák píše poloviční rozsah písemných prací).

– žákovi jsou poskytnuty hodiny individuální péče nad rámec vyučování k vyrovnání učiva – s vyučujícím daného předmětu, k výuce učiva – např. nácvik podpisu nevidomého žáka.

– konkrétní případy snížení obsahu učiva: v zeměpise je požadována pouze základní orien­tace na mapě, v geometrii žák rýsuje základní nárysy.

– konkrétní případy úpravy obsahu učiva: do tělesné výchovy je navíc zařazena výuka prostorové orientace, do výtvarné výchovy je zařazen nácvik podpisu.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

MŠ

U dětí tupozrakých a šilhavých jsou do výuky v MŠ zařazena cvičení na rozvoj zrakových funkcí.

Stupeň 2

MŠ, ZŠ, SŠ

Při vzdělávání jedinců se zrakovým postižením v tomto stupni většinou není potřeba upravovat ani obsah, ani rozsah vzdělávání. Samozřejmě za podmínky zajištění specifických potřeb žáků. Rozsah se snižuje, pokud žáci nestačí tempu třídy, zvýšení obsahu se v případě potřeby aplikuje zařazením nácviku speciálních dovedností.

Stupeň 3

MŠ, ZŠ, SŠ

U žáků se zrakovým postižením se většinou jedná o snížení rozsahu textů, příkladů. Je jim poskytován dostatek času pro práci s kompenzačními pomůckami. Dochází k zařazování hodin individuální péče pro dokončení úkolů, probíhá individuální práce učitele se žákem. Je zařazena výuka specifických dovedností – práce na sklopné desce, zásady zrakové hygieny atd. Dochází i ke snížení obsahu učiva s ohledem na možnosti žáka (ome­zení složitých konstrukcí v geometrii, orientace v mapách v zeměpisu, v tělesné výchově omezení s ohledem na diagnózu).

Stupeň 4

MŠ, ZŠ, SŠ

Obsah učiva je doplňován o nácvik a výuku specifických dovedností – obsluha kompenzačních pomůcek, výuka prostorové orientace, sebeobsluhy, nácvik podpisu u nevidomých, zraková stimulace atd. Rozsah učiva se snižuje dle aktuálních možností žáka.

Stupeň 5

Totéž jako ve stupni 4, je nutné přihlížet i k přidruženému postižení či znevýhodnění, mít na zřeteli rychlou unavitelnost žáka, myslet na jeho specifické potřeby (odpočinek, polohování, možnost využití pomůcek apod.).

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BASLEROVÁ, P. a kol. Metodika práce se žákem se zrakovým postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3307-3.

2. FINKOVÁ, D.. LUDÍKOVÁ, L.. RŮŽIČKOVÁ, V. Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1857-5.