Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák nechápe učivo.
• Žák je zvýšeně unavitelný, přetížený.
• Žák je pasivní.

Popis opatření

V čem spočívá

Modifikaci (obměnu, úpravu, přizpůsobení) podávané informace využíváme u žáků se zrakovým postižením pro pochopení podávané látky v průběhu vzdělávání.

Čemu pomáhá

• Respektuje specifické vzdělávací potřeby žáka.
• Napomáhá žákovi pochopit sdělované informace.
• Napomáhá žákovi pochopit podstatu probíraného učiva.
• Rozvíjí žákovy kompenzační smysly.
• Zajišťuje názornost učiva.
• Preferuje žákovo pochopení učiva – zabraňuje verbalismu.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Podstata modifikace učiva spočívá v úpravě a uzpůsobení výchozího sdělení do takové formy, která je pro žáka přijatelná a které žák rozumí a chápe ji. Toto opatření slouží k tomu, aby žák látku pochopil a byl schopen s danou informací dále pracovat a využívat ji v dalším vzdělávání. Podpůrné opatření vyžaduje vysokou míru individuálního přístupu. Je třeba ověřit, zda a jak žák látce rozumí, a poté přistoupit k její modifikaci nejvhodnější formou (např. používání názorných pomůcek, používání kompenzačních pomůcek, vytváření modelů, slovní popis, vedení ruku v ruce, volba odlišných či jednodušších postupů práce, volba jiného způsobu zápisu stejného učiva).

Na co klást důraz

• Na žákovy specifické potřeby.
• Na odhadnutí celkové schopnosti výkonu žáka – respektování jeho individuality.
• Na pedagogovu přípravu na výuku.
• Na využití všech možných kompenzačních a názorných pomůcek.
• Na praktičnost.
• Na výklad probírané látky, množství abstraktních pojmů, které jsou pro žáky s těžkým zrakovým postižením těžko pochopitelné, představitelné a vysvětlitelné.

rizika

• Neznalost žákových specifických potřeb.
• Unavitelnost žáka, nerespektování jeho pomalejšího pracovního tempa.
• Přetížení žáka.
• Nevhodná volba pomůcek a pracovních materiálů.

Ilustrační příklad

Nevidomý žák běžné základní školy má předem připravovány názorné pomůcky ke správnému utváření představ o probírané látce i konkrétních předmětech. Jedná se zejména o učivo matematiky, geometrie, výtvarné i pracovní výchovy, zeměpisu, tělesné výchovy, informační technologie. Žák má od vyučujících k dispozici speciální haptické pracovní listy i 3D modely. V geometrii se nevidomý žák učí např. sestrojit dvě rovnoběžky pomocí speciální rýsovací soupravy a jednoho posuvného pravítka, ostatní žáci klasickým způsobem pomocí dvou pravítek. V matematice krátí zlomky pomocí jiného zápisu. V informatice pracuje pomocí speciálních programů pro osoby se zrakovým postižením, učitelé respektují naučenou obsluhu počítače. V tělesné výchově nemusí „házet na koš“, ale hází do vyhrazeného ozvučeného místa atd. Těžce slabozraký žák při rýsování pod televizní lupou nemusí přenášet vzdálenosti po­mocí kružítka, ale pomocí záložky, na kterou si fixou vzdálenost zaznamená.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

MŠ, ZŠ, SŠ

Aplikuje se u dětí a žáků s poruchami barvocitu, a to úpravou pomůcek, popisem barvy, volbou nákresů.

Stupeň 2

MŠ, ZŠ, SŠ

Při vzdělávání jedinců se zrakovým postižením a zrakovým znevýhodněním v tomto stup­ni většinou není aplikace potřeba, samozřejmě za podmínky zajištění specifických potřeb žáků.

Stupeň 3

MŠ, ZŠ, SŠ

U žáků slabozrakých se většinou jedná o úpravu textů (zvětšování, zvýrazňování detailů, zajištění optimálního kontrastu) a práci s kompenzačními pomůckami. Doporučuje se zvětšování textů, pracovních listů a příprava textů ve větším typu písma na PC. Vhodné je zvýrazňování obrysů černou, tmavě modrou konturou na zvětšených ilustracích, mapách, zvýrazňování detailů, doplňkově také používání pomůcek podporujících i jiné smysly a zajišťujících ucelené vjemy: 3D názorné pomůcky, hmatové kontury, hlasový výstup. Vhodný je rovněž slovní komentář všech činností ve výuce, volba jednoduššího zápisu, jiného postupu práce, např. měření s přesností na centimetry při zvýraznění pravítka, nepřenášení vzdáleností pomocí kružítka při práci pod televizní lupou, ale pomocí záložky se zaznamenáním vzdálenosti. využívání zjednodušených map, lze využít zvýraznění kontury reliéfní konturpastou, barevné a hmatné orientační plánky.

Stupeň 4

MŠ, ZŠ, SŠ

Nutná je příprava vyučovacích hodin, příprava názorných pomůcek a metodické vedení asistenta pedagoga. Je třeba tolerovat žákovo pomalejší pracovní tempo nejen při prohlížení reliéfních plánků, map, obrázků, ale i při rýsování, tyflografickém znázorňování ve výtvarné i pracovní výchově.

Nutná je volba vhodného výkladu učiva, názornost, zajištění individuálního přístupu vycházejícího z úrovně žákových schopností využívat kompenzační smysly. Je třeba ověřit, zda žák učivo pochopil, zda u ně nedochází k verbalismu. Příklady: zjednodušení, zvětšení, zvýraznění, převedení do 2D, 3D, hlasový výstup, názornost apod. Žák např. nerýsuje geometrický útvar, ale vybírá stejný z 2D tvarů, určuje chemické prvky či látky čichem, hází míč na ozvučený cíl, ne do basketbalového koše, místo kresby modelu žák podle něj modeluje.

Stupeň 5

Nutno přihlížet i k přidruženému postižení či znevýhodnění, mít na zřeteli rychlou unavitelnost žáka, myslet na jeho specifické potřeby (odpočinek, polohování, možnost využití pomůcek).

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BASLEROVÁ, P. a kol. Metodika práce se žákem se zrakovým postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3307-3.

2. FINKOVÁ, D.. LUDÍKOVÁ, L.. RŮŽIČKOVÁ, V. Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1857-5.

3. HAMADOVÁ, P.. KVĚTOŇOVÁ, L.. NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-159-1.