Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• U žáka se projevují snížené motorické, percepční, kognitivní schopnosti.
• Žák má diagnostikován těžší stupeň mentálního postižení.

Popis opatření

V čem spočívá

Podpůrné opatření spočívá ve výběru vhodných pomůcek, pomocí kterých působíme na rozvoj orgánů či funkcí, které jsou u žáků narušeny nebo oslabeny, ale alespoň částečně zachovány. V případě orgánů či funkcí, které jsou již tak závažně zasaženy, že jejich rozvoj není možný, vybíráme pomůcky, které tento orgán či funkci nahrazují.

Čemu pomáhá

• Reedukační pomůcky jsou zaměřeny na rozvíjení všech postižených nebo narušených, případně oslabených orgánů a funkcí v procesu vzdělávání.
• Kompenzační pomůcky pomáhají rozvoji a nácviku náhradních činností všude tam, kde není do žádoucí míry možná reedukace původní funkce.
• Usnadňují vzdělávání.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

• U žáků s oslabením kognitivního výkonu většinou neaplikujeme žádné speciální reedukační a kompenzační pomůcky, při edukaci vycházíme z běžných didaktických pomůcek, případně z jejich modifikací.
• U žáků s lehkým mentálním postižením aplikujeme pomůcky, které jsou zaměřeny na oblast reedukace, a to zejména reedukace percepce, jemné motoriky a vizuomotorické koordinace, řečových funkcí a poznávacích funkcí.
• U žáků s těžšími formami mentálního postižení se již většinou přidružují další postižení (tělesná, smyslová, PAS), takže na ně můžeme pohlížet spíše jako na žáky s kombinovaným postižením. Při aplikaci vhodných reedukačních a kompenzačních pomůcek musíme vycházet z potřeb žáka a z doporučení příslušného speciálněpedagogického centra. Je zřejmé, že se zde budou využívat i pomůcky pro jiný druh postižení, zejména reedukační pomůcky pro žáky s tělesným postižením (rozvoj motoriky a hybnosti), v případě žáků imobilních i speciální kompenzační pomůcky usnadňující pohyb, včetně úpravy prostředí, apod.
• Pomůcky určené pro vyšší stupeň podpory můžeme využívat i pro nižší stupně – například snoezelen. Před aplikací se musíme s pomůckou seznámit, je třeba vědět, k čemu je příslušná pomůcka určena a jak se správně používá. Některé pomůcky lze také zapůjčit v příslušném speciálněpedagogickém centru.

Na co klást důraz

• Reedukační a kompenzační pomůcky vybíráme tak, aby odpovídaly zjištěným potřebám žáka a doporučení příslušného speciálněpedagogického centra.
• Při pořizování pomůcek jsou většinou limitující finanční možnosti školy, proto se zákonnými zástupci žáka komunikujeme o tom, co je v možnostech školy (a pro vzdělávání nezbytné), a o které pomůcky se musejí postarat sami.
• Další finanční zdroje na zakoupení vhodných pomůcek vyhledáváme nejen u sponzorů, nadací, ale je také možné získat prostředky v rámci dotačního programu MŠMT.
• Kompenzační pomůcky technického charakteru vyžadují neustálou přípravu, obsluhu (nejedná se o jednorázovou přípravu).

Rizika

• Nedostatek finančních prostředků.
• Zákonní zástupci nebudou ochotni spolupracovat.
• Nepoučený pedagog, který pomůcce nerozumí nebo ji používá nesprávně.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

(Žáci všech stupňů studia.) Většinou nejsou nutné žádné speciální reedukační a kompenzační pomůcky. Využíváme především didaktické pomůcky.

Stupeň 2

Většinou nejsou nutné žádné speciální reedukační a kompenzační pomůcky. Využíváme především didaktické pomůcky.

Stupeň 3

MŠ a 1. stupeň ZŠ

Reedukační pomůcky pro rozvoj percepce:

Reedukační pomůcky si vytváříme většinou sami ze všech dostupných zdrojů, např. ze sbírek (neúplných i starých) v kabinetech, z nepotřebných věcí v domácnosti apod.

• Reedukační pomůcky pro rozvoj percepce:
• Sluch: např. kovové plechovky s různým materiálem (šrouby, sirky, vata, papír atd.), nástroje s různými zvuky (trubka, píšťalka) apod.
• Zrak: např. barevné domino, pracovní listy pro vybarvování okének, omalovánky, barevné kostky apod.
• Hmat: např. drobný materiál k třídění, geometrická tělesa k třídění, hadříky z různého materiálu, různě těžké krabičky, různé povrchy, teplý – studený atd.
• Čich: např. lahvičky s tekutinami různých pachů, rozkrájené ovoce, kosmetické a hygienické přípravky apod.
• Chuť: např. látky různých chutí (neutrální, sladké, slané, kyselé atd.).

Pomůcky pro rozvoj motoriky a vizuomotorické koordinace:

• např. trojhranný program, modelovací hmota na modelování písmen, omalovánky, předepsaná nebo tečkovaná písmena na obtahování, Lego, tečkované  obrazce, skládanky, tělové schéma, kostky, motorický labyrint, grafomotorické listy a panely, korálky k navlékání.

Pomůcky pro rozvoj řečových funkcí:

• např. popisky věcí, obrázků, reálií ve třídě, loutkové divadlo, slova a obrázky k přiřazování, karty s podobnými písmeny (b – d, m – n) a podobně znějícími slovy (bram – pram) na rozvoj fonematického sluchu, píšťalky a svíčky, větrník.

Pomůcky pro rozvoj myšlení:

• např. obrazový a textový materiál (učebnice, pracovní listy pro ZŠP, ZŠS), obrázkové knížky, pohádky, slovníky, encyklopedie, konkrétní předměty k manipulaci nebo třídění (obrázky), věci, stavebnice, kostky, geometrické tvary, reálné předměty, číselné řady, barevné krabičky s číslicemi a příslušnými počty teček, obchod – počítání peněz, tabulka násobků, vkládačky.

Pomůcky pro rozvoj paměti:

• např. pexeso, Kimovy hry.

Pomůcky pro rozvoj pozornosti:

• např. dva podobné obrázky k hledání rozdílů, obrázek s chybami.

Stupeň 4

Pomůcky pro usnadnění pohybu a přemístění, vybavení třídy:

• např. chodítko, vozíky, rehabilitační kočárky, tříkolky, schodolezy, zvedáky, snadno přemístitelný a nastavitelný nábytek (stoly, židle), lehátko (i polohovací), žíněnka, kuličkový bazén, polohovací vaky atd.

Pomůcky, které usnadňují psaní a kreslení:

např. Colorball (kreslicí kulička), pera a tužky, které mají ergonomicky tvarovaný úchop, různé nástavce (molitanové, plastové), trojhranné nástavce, protismykové podložky, prstové barvy atd.

Pomůcky pro rozvoj manuálních dovedností:

• např. hračky (dřevěné, plyšové), textilní didaktické hračky, předměty lepené na suchý zip, skládačky, vkládačky, jednoduché konstrukční skládačky, stavebnice, pískovnička (i prosvětlená), kreslí se prsty, hřebeny apod., tvarovací hmoty (např. modelína, modurit, hrnčířská hlína), silikonová rehabilitační hmota Theraflex (cvičení prstů a dlaní), „kouzelný písek“ atd.

Pomůcky využívané při komunikaci (AAK):

• Motivační pomůcky: např. zvukové hračky, maňásci, loutkové divadlo apod.
• Předměty: např. trojrozměrné symboly, které mají hmatovou strukturu, je s nimi možná manipulace a jsou snadno rozpoznatelné.
• Fotografie: dvojrozměrné znázornění reality, pro žáky je v mnoha ohledech srozumitelnější než obrázek či grafický symbol.
• Systémy grafických symbolů: např. piktogramy, které mohou být černobílé nebo barevné, pomáhají pochopit strukturu prostředí, sled činností v čase, stavbu věty. Pomáhají při výuce čtení, ale také při komunikaci (vyjádření potřeby).
• Komunikační tabulky: prostředek pro komunikaci, symboly jsou sestaveny do komunikační tabulky, tabulka vychází z potřeb a možností žáka (velikost, motorické možnosti – ukazuje prstem, světelným paprskem apod.).
• Komunikátory: pomůcky s hlasovým výstupem, slouží k podpoře komunikace, umožňují opakovaně nahrát a opakovaně vyvolat jednoduchý vzkaz. Určeny jsou zejména pro nemluvící žáky. Dělí se podle obtížnosti na velkoplošná tlačítka s hlasovým výstupem a na tabulkové komunikátory.
• PC s dotykovým monitorem, s upravenou klávesnicí a myší, iPady.

Programy pro alternativní komunikaci:

Využívají se zejména následující programy:

• Boardmaker: pomocí programu se zhotovují a tisknou komunikační tabulky (obsahuje cca 3000 barevných symbolů ze všech oblastí – i specifické české symboly).
• AC Keyboard: komunikuje s českým hlasovým výstupem, umožňuje hlasité čtení slov nebo vět dle vlastního výběru. Uživatel si může sestavit libovolné množství vlastních tabulek s volitelnou velikostí kláves a využít jakýchkoliv obrázků.
• Altík: jednoduchý grafický editor na vytváření komunikačních tabulek pro děti. Je určen pro pedagogy i rodiče dětí.
• Altíkovy úkoly: multimediální výukový a vzdělávací program, který je zaměřen na poznávání symbolických obrázků a sestavování jednoduchých vět z těchto obrázků (symboly jsou ozvučeny, takže lze kromě pojmů k obrázkům přiřadit i zvuk).
• Altíkův slovník: multimediální výukový a vzdělávací program, který pomáhá při výuce alternativní a augmentativní komunikace a globální metody čtení. Obsahuje cca 1400 různých objektů v různých grafických podobách (barevný, kreslený, piktogram apod.) a také 629 videosekvencí, které doplňují program o znakovou řeč.

Pomůcky využívané v rehabilitační tělesné výchově:

• Roller (pojízdné prkno): kompenzační funkce – možnost náhradního pohybu pro děti s DMO, rehabilitační funkce – posílení zádového svalstva a svalstva horních končetin, zejména pletence ramenního.
• Balanční chodníček: stimulace rovnovážného ústrojí, stimulace plosky nohy (plantární cvičení), stimulace zádového a břišního svalstva vedoucí ke správnému držení těla (postulární cvičení).
• Velké balanční míče: dynamické posilování zádového a břišního svalstva, uvolňování meziobratlových plotének.
• Koloběžky, trojkola: kompenzační funkce – možnost pohybu i pro děti, které neudrží rovnováhu na běžném kole, posílení svalstva dolních končetin, vestibulární stimulace.

Pomůcky používané v rámci konceptu bazální stimulace:

• Somatické podněty: např. polohovací vaky, masážní trojhránky atd.
• Vestibulární podněty: např. vodní postel, velké rehabilitační míče, deky (na houpání) apod.
• Vibrační podněty: např. vibrační masážní strojek, vibrační hračky, kalimba (vnímání vibrací), trampolíny.
• Akustické podněty: např. elektronické klávesy, zvukové hračky, pomůcky pro muzikoterapii, krabičky od léků nebo plastové láhve naplněné různými drobnými předměty, válce, zvukové pexeso atd.
• Vizuální podněty: např. logopedické zrcadlo, předměty výrazných barev, bublifuk, CD zavěšená na rybářském vlasci, předměty se svítícími efekty ve snoezelenu, obrázky z kontrastních barev.
• Orální podněty (čich, chuť): např. voňavé pytlíčky s bylinkami, krabičky s různými vůněmi, gelové polštářky (teplé, studené) apod.
• Taktilně-haptické podněty: např. předměty různě strukturovaných povrchů, látky různého druhu (kožešina, plyš, fleece, hrubě strukturovaný materiál) apod.

Stupeň 5

Speciálně vybavené místnosti pro psychorelaxaci:

• Snoezelen (kombinace slov „snuffelen“ – čichat a „doezelen“ – dřímat, výraz vznikl v Nizozemsku), představuje novou formu práce se žáky s těžkým a hlubokým mentálním postižením. Základní myšlenka vychází ze skutečnosti, že tito žáci jsou ve vnímání odkázáni na primární smyslové vjemy, jejichž prožití a zpracování bývá však v běžném životě značně omezeno. Nabízí jim možnost přejít z běžného prostředí do jiných prostor, ve kterých mohou naplno prožívat své pocity, kde mohou získat jiné a nové zkušenosti. Snoezelen je samostatná místnost bez oken (nebo se zatemněním), vybavená vodním lůžkem (k ležení a pohybu ve vlnách), světelnými válci, které vytvářejí v zatemněné místnosti různé světelné efekty, a zvukovou aparaturou pro pouštění relaxační hudby. Různé voňavé předměty v rámci aromaterapie podporují čichové vjemy, koberec, plyš, nádoby plněné různým materiálem, případně předměty s různými povrchy nabízejí možnosti pro vjemy hmatové. Pro zpříjemnění pobytu se může používat trampolína (houpání), různě velké míče, masážní strojky, vibrační masážní podložka apod. Cílem je celkové uvolnění žáka, proto ho do ničeho nenutíme, necháváme mu volnost a čas pro zvolení předmětů a činností, které považuje za příjemné a chce se jimi zabývat. Plně respektujeme jeho zájem a seberealizaci. Důležité je ale neztratit (udržet si) při tom vzájemný kontakt.
• Dalšími modifikacemi speciálně upraveného prostředí pro žáky s těžkým a hlubokým mentálním postižením jsou psychorelaxační místnost (někdy také označována jako „bílý pokoj“) a „zahrada pocitů“. Psychorelaxační místnost je pokoj, který je izolován od vlivů okolního prostředí. Pomocí barevných tlačítek (červená, modrá, zelená, žlutá) ovládá žák s těžkým mentálním postižením různá technická zařízení, a vytváří tak prostředí, které odpovídá jeho potřebám. Vytváří si svět plný zvuků, barev a fantazie. „Zahrada pocitů“ vzniká úpravou přírodního prostředí a představuje další možnosti k získání nových prožitků a seberealizaci žáků s těžkým mentálním postižením.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. ČADOVÁ, E. a kol. Metodika práce se žákem s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3308-0.

2. VALENTA, M.; MÜLLER, O. Psychopedie. 3. vyd. Praha: Parta, 2009. ISBN 978-80-7320-137-1.

3. VALENTA, M.; PETRÁŠ, P. Metodika práce se žákem s mentálním postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3311-0.