Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Mluvní apetit žáka je omezený.
• Žák má malou mluvní pohotovost.
• Žák má omezený slovník.
• Žákův projev je nesrozumitelný.
• U žáka s koktavostí se projevuje psychická tenze spojená s nutností komunikovat mluvenou řečí.

Popis opatření

V čem spočívá

Učitel využívá různé metody pro propojení vyučovací činnosti (na jedné straně) a učebních aktivit žáka (na straně druhé) se společným (výukovým) cílem. Každá metoda má své výhody a limity, o kterých učitel musí dobře vědět, aby volil efektivně vzhledem k třídě, tématu a cíli, ale také vzhledem ke zdravotnímu postižení. Žáci s NKS jsou oslabeni pro všechny „verbální“ metody (monologické, dialogické, diskuze aj.). Volba organizace a metod práce je rozhodujícím prostředkem k dosahování cílů jak v hodině, tak i z dlouhodobého hlediska. Z různých klasifikací organizačních forem vybíráme tu základní: podle vztahu k osobnosti žáka – mluvíme pak o 1. výuce hromadné, kolektivní (práce učitele s celou třídou, různé typy vyučovacích hodin: motivační, výkladová, opakovací, zkoušecí, kombinovaného typu; samostatná práce žáků); 2. výuce skupinové (skupinové vyučování); 3. výuce individuální (každý žák má svého učitele); 4. výuce individualizované (každý žák pracuje podle svého programu, učitel tuto práci řídí; diferenciace).

Čemu pomáhá

• Respektuje aktuální stav žáka.
• Reguluje chování a postoje žáka.
• Respektuje struktury a složení třídy/skupiny.
• Posiluje pozitivní vztah z procesu učení.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Žák s NKS se může aktivně účastnit všech uváděných forem. Vzhledem ke svým vrstevníkům více profituje z výuky individualizované. Cílem učitele v průběhu každého školníku roku je přibližovat maximálně žáka s NKS ke zvládnutí skupinových a frontálních forem práce, kooperace. Slovní metody u žáků s obsahovým deficitem v řeči (dysfázie, OVŘ) vždy v počátcích učitel kombinuje s podporou o názor, člení na menší celky. V průběhu ověřuje uchopení základní myšlenky. Spojuje řečový postup se schématem. Pedagog se pohybuje na ose od individualizované formy přes skupinovou/frontální až ke kooperující.

Na co klást důraz

• Na flexibilitu pedagoga reagovat na aktuální situaci.
• Promyšlenost a volbu postupů.

Rizika

• Časové nároky na dobu trvání komunikačního procesu.
• Ve snaze vytvořit podporu žákům s NKS dlouhodobé setrvání u zjednodušování úrovně, obtížnosti (rozsah, délka textu).

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Umožňuje volbu jedné metody s lehkými úpravami, nepatrné nároky na zvýšení časové dotace pro průběh interakce. Pedagog nechá žákovi vysvětlit učivo spolužákem, volí práci ve dvojici, dává žákovi v průběhu výuky ověřovací otázky, má připravená schémata a pojmy k danému tématu.

Při výuce pedagog pečlivě pozoruje žáky, snaží se zachytit signály od žáků v různé kvalitě a intenzitě. Signály mohou být intenzivní, potom jsou lehčeji zachytitelné. Častěji dochází k tomu, že signály jsou nevýrazné (pasivita žáka, nečinnost, nezahájení práce, jiná činnost, opoždění ve verbálních reakcích aj.). Učitel volí oslovení, otázku, pobídnutí k prvnímu kroku práce, zopakování informace/instrukce, připomenutí opory v místnosti aj. Zejména v době zahájení školní docházky učitel řeší srozumitelnost v odpovědích žáka.

Stupeň 2

Vyžaduje vždy doplňkové metody ke slovním metodám, vyšší stupeň komunikačních dovedností učitele, navýšení časové dotace na průběh komunikace s daným žákem o cca 30 % času (rozuměj – za stejný čas se učitel zeptá cca 3 žáků intaktních). K získání ústní odpovědi od jednoho žáka s NKS učitel musí počítat s trojnásobkem času ve srovnání s běžným žákem. Člení text na menší celky, podporuje žáka názornými ukázkami, prokládá výklad, vyprávění okamžiky s ověřením pochopení děje, souvislostí. Pro zvýšení efektivity je vhodné obohacovat výklad hlasovou modulací, výraznou mimikou, živou gestikulací. Souběžně pracujeme s pojmy, které se v textu (vyprávění, výklad, diskuze) objevují. Vyžaduje výběr materiálu, velikosti, barvy pro názorně-demonstrační metody.

MŠ: Pedagog vždy kombinuje metody, opírá se o názor. Využívá zjednodušené struktury věty, opakuje informace, vyžaduje opakování informací, hledají se společně souvislosti. Podporuje vytváření strategií a představ.

Stupeň 3

Vyžaduje časovou dotaci na zpracování, pojmovou práci se slovníkem před použitím slovních metod, vždy kombinaci metod (se slovními), časová dotace na průběh komunikace je navýšena o 50 %, schematizace pravidel výpovědi v komunikaci. Vyžaduje případnou úpravu a modifikaci s ohledem na obtíže v motorice a orientaci žáků s NKS. Za stejnou dobu učitel promluví s cca 5 žáky intaktními (= 1 žák s NKS).

MŠ: Pedagog pracuje s pojmy před i po práci, upevňuje pojmový slovník, podporuje uložení a vybavení informací a vytvoření souvislostí. Učitel zjednodušuje obtížnost věty, délku větného vyjádření.

Pro žáky s NKS v logopedických školách (skupinová forma integrace) je vhodné volnější/pomalejší tempo řeči, opakování hlavních/důležitých informací, opora o schémata, diagramy, tabulky. Žáci s NKS profitují z průběžných otázek při výkladu/vyprávění, při kterém dochází k upevnění pojmového aparátu. Výklad je pro žáky s NKS vhodný, protože získávají učivo v pevném, logickém celku, uspořádání. Třídy s menším počtem dětí umožňují využívat ve vyšších třídách rozhovor (a dialog), v němž se učitel snaží vhodnými otázkami ověřit poznatky, získat nové informace. Touto cestou zabezpečuje pozornost žáků s NKS, posiluje jejich paměť, délku a kvalitu soustředění, porozumění.

Stupeň 4

Využití AP k zajištění komunikace, efektivita komunikace, strukturace komunikačního procesu, schémata, tabulky pro slovní metody, časová dotace na průběh komunikace navýšena o více než 60 % (za stejný časový úsek učitel promluví se 7 žáky intaktními). Zapojení zprostředkovává AP, případně individuální práce s asistentem pedagoga.

MŠ: Pedagog člení podporu na menší části než u vrstevníků, má vytvořenou představu o pojmech, které dítě má mít s tématem/prací/úkoly spojené, plánuje si práci, aby získal časový prostor pro komunikaci s dítětem.

Stupeň 5

Maximální rozsah, užívání AAK, vždy kombinace ústní formy s vizuálním doplněním, využití technických prostředků, AP, převaha názorně-demonstračních a dovednostně-praktických metod v kombinaci se slovním doprovodem oproti metodám verbálním.

MŠ: Učitelka plánuje práci společně s asistentem pedagoga, dítě pracuje individuálně s výraznou podporou dospělého.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BADEGRUBER, B. Otevřené vyučování ve 28 krocích. Praha: Portál, 1994.

ISBN 80-85282-76-3.

2. DOSTÁL, J. Učební pomůcky a zásada názornosti. Olomouc: Votobia, 2008.

ISBN 978-80-7409-003-5.

3. FISHER, R. Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-120-7.

4. MAŇÁK, J. Rozvoj aktivity, samostatnosti a tvořivosti žáků. Brno: MU, 1998.

ISBN 80-210-1880-1.