Katalog podpůrných opatření

4.2.3

Strukturalizace výuky

  • Jana Brozdová
Oblast podpory:
  • Modifikace vyučovacích metod a forem
Cílové skupiny:
  • ZŠ - 1. stupeň
  • ZŠ - 2. stupeň


Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

  • Žák není schopen samostatně se orientovat v čase, číselné řadě, prostoru a tělesném schématu.
  • Žák se cítí z výše uvedených důvodů nejistý.

Popis opatření

V čem spočívá

Pedagog zajišťuje ve výuce pravidelné časové, prostorové a pracovní uspořádání. Především u žáků s vývojovou dysfázií, verbální dyspraxií a opožděným vývojem řeči se velmi často objevují obtíže s orientací v čase, číselné řadě, prostoru a tělesném schématu. U těchto žáků je velmi vhodné výuku strukturalizovat. Takový způsob výuky jim umožňuje lépe se zorientovat ve výše uvedených oslabených oblastech.

Čemu pomáhá

  • Nácvik orientačních dovedností pomáhá pedagogovi, aby dítěti nebo žákovi správně vysvětlil zadání obsahující více instrukcí.
  • Vede k pochopení časové souslednosti, ke schopnosti orientovat se v praktickém životě (např. pochopení řazení dnů v týdnu, měsíců v roce, rozlišování hodin) a ke schopnosti pravolevé orientace na sobě, druhé osobě a ploše.
  • Učení se sekvenčnímu myšlení a posloupnostem je důležité v mnoha vyučovacích předmětech – např. v matematice, fyzice, chemii, ale i v přírodovědě a dějepise.
  • Usnadňuje pedagogovi rozvoj funkční komunikace žáků.
  • Pomáhá uplatňovat samostatnost v plnění úkolů.
  • Rozvíjení pocitu bezpečí.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Pedagog pravidelným režimem, algoritmem postupu, opakovanými mechanismy, vizualizací pomáhá žákovi předvídat, jaký bude průběh hodiny, v jakém pořadí budou aktivity následovat. Např. pravidelný rituál při zahájení hodiny pomáhá lepší orientaci ve struktuře vyučování. Princip vizualizace může pedagog uplatnit např. pomocí názorných kartiček či piktogramů, vyprávění příběhů dle obrázků, které skládá dle časové posloupnosti. Osvojení jednotlivých pojmů může pedagog podpořit dalšími souvislostmi (např. měsíce v roce nebo roční období se žák učí zároveň s přiřazováním číslic dle jejich pořadí). Nácvik sekvencí a posloupností je možno využít také v matematice – např. žák doplňuje číslo nižší a vyšší vzhledem k danému číslu, doplňuje např. desítky, mezi kterými určité číslo stojí, apod. Dále používáme doplňování číselné řady dle určitého klíče atd.

Na co klást důraz

  • Opakovaně komentovat pojmy týkající se orientace v čase, prostoru a tělesného schématu, pedagog by se měl při každé instrukci v této oblasti přesvědčit, zda žák pojmy opravdu pochopil.
  • V co největší možné míře tyto výrazy a situace vizualizovat.
  • Pedagog by měl počítat s delší časovou dotací na pochopení úkolu.
  • Podpořit žáka u problémových témat kartičkami, obrázky a piktogramy. Je nutno připravovat dítěti pracovní listy navíc, využívat kompenzační pomůcky ve formě kartiček s písmeny, slovy a čísly.

Rizika

  • Nemožnost využití materiálů pro strukturalizaci výuky v každé potřebné situaci.
  • Náročnost na přípravu pedagoga nebo asistenta pedagoga, nutnost vytváření pomůcek – kartičky s čísly, kartičky s písmeny, slovy a obrázky, tabulky s čísly a písmeny.
  • Zavádění příliš mnoha parametrů najednou (postupné zavádění pravidel).
  • Očekávání okamžitého používání pravidel strukturované výuky.

Ilustrační příklad

Chlapec s vývojovou dysfázií si ještě na konci 3. třídy nebyl schopen zapamatovat pořadí ročních období. Díky systematické práci asistenta pedagoga se stálým opakováním, komentováním a přiřazováním kartiček s nápisem názvu jednotlivých ročních období k jednotlivým obrázkům vztahujícím se k této tematice se to chlapci podařilo pochopit a tuto schopnost zautomatizovat. Obdobné problémy měl s určováním pořadí dnů v týdnu a měsíců v roce. Nyní se už orientuje v čase zcela bezpečně. Posílilo se tím i jeho sebevědomí, neboť ostatní spolužáci se mu za tuto jeho neschopnost začali posmívat.

Varianty opatření dle stupňů podpory

U tohoto opatření neuplatňujeme zařazení do stupňů podpory, protože strukturalizace výuky by měla procházet dle aktuálních potřeb dítěte/žáka napříč celým vyučováním bez ohledu na míru jeho obtíží v této oblasti.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. POKORNÁ, V. Cvičení pro děti se specifickými poruchami učení. Praha: Portál, 1998.

2. ZELINKOVÁ, O. Dyslexie v předškolním věku. Praha: Portál, 2012.

ISBN 978-80-262-0194-6.