ROZDÍLY VE STUPNÍCH PO
Důležitým parametrem souboru podpůrných opatření je popis stupňů představujících různou míru intenzity podpory. Tato míra podpory je v jednotlivých částech Katalogu konzistentní, a to včetně nároků na finanční a personální zajištění. Určité odlišnosti vyplývají ze specifik různých cílových skupin žáků. V následujícím textu uvádíme základní aspekty rozdílů v přiznávání jednotlivých stupňů podpory a v délce jejich aplikace.
TRVALÉ NASTAVENÍ STUPNĚ OPATŘENÍ
První stupeň má mezi PO specifické postavení. Je vnímán jako krok k celkové proměně školy, která nereaguje pouze na zvýšené potřeby některých žáků, ale zahrnuje efektivní práci učitele s důrazem na podpůrný přístup pro všechny žáky; cílem je zlepšení kvality školy, jejího klimatu a prevence nežádoucích jevů. Zavedení vybraných opatření představuje pro učitele velkou časovou i intelektuální investici, ovšem první stupeň je zároveň pojat jako prevence. Aplikace 1. stupně může zamezit rozvoji patologických jevů a nutnosti použít podpůrná opatření ve vyšším stupni, která jsou náročnější personálně, finančně nebo vyžadují vyšší učitelovu invenci.
Např. PO Kooperativní učení žáků je obecným principem, který promění strategii řízení celé třídy a těžit z něj budou všichni žáci. Ve třídě se v ideálním případě zlepší klima, a zamezí se tak výskytu nežádoucích jevů.
NASTAVENÍ STUPNĚ OPATŘENÍ NA PŘECHODNOU DOBU
Zdravotní postižení ani sociální status dítěte není zpravidla (s výjimkou těžkých stavů) stabilní. S proměnou míry postižení nebo znevýhodnění, s proměnou sociokulturního prostředí žáka je nutné upravit stupeň podpůrného opatření. Lze předpokládat, že v průběhu aplikace PO bude učitel nucen dělat časté revize užitého stupně opatření a variovat míru zvolených stupňů podle potřeby žáka.
Uplatňování stupňů podpůrných opatření u žáka je tedy dynamický proces. Díky aplikaci PO se změní strategie řízení třídy, která může žákovi napomoci (učitel zařadí nové formy hodnocení), i míra žákova znevýhodnění (škola a rodina spolupracuje). Původní stupeň podpůrného opatření nebude odpovídat novým okolnostem a bude třeba udělat revizi. Nejnižší doporučená frekvence revidování přínosů PO pro žáka je čtvrtletní.
Např. při příchodu žáka s odlišným mateřským jazykem do školy je potřeba bez prodlení uplatnit vyšší stupně opatření „Jazyková příprava pro žáky s odlišným mateřským jazykem“ a „Jazyková podpora v češtině jako druhém jazyce“, důležitou podmínkou pro úspěšné zapojení žáka je aplikace opatření „Metodická intervence směrem k pedagogům ze strany poradenského pracoviště“ a „Individuální práce se žákem“. Postupně se snižuje intenzita uplatnění těchto opatření a přidruží se např. „Jazykové vzdělávání ve všech předmětech“ nebo „Vizualizace obsahu a procesu vzdělávání“. Vše je dobré podpořit opatřeními směřujícími k práci s dynamikou školní třídy, např. „Příprava na příchod a následná adaptační fáze po příchodu žáka s SVP do třídy“ nebo „Ovlivňování žáků v přijímání různosti“. Výčet opatření je pouze ilustrativní. V reálné případové studii škola aktivně využila cca 20 opatření, žák se v průběhu jednoho školního roku úspěšně zapojil do vzdělávání.
V rámci prostupnosti stupňů opatření se může nastavování adekvátní podpory žákovi stát složitým procesem, jenž vyžaduje koordinaci odborné autority, která má přehled o žácích a jejich potřebách. V ideálním případě tuto činnost systémově provádí školní psycholog, speciální pedagog, výchovný poradce, metodik prevence – odborníci školního poradenského pracoviště. Tento tým však v našich školách zatím není běžný, a proto je vhodné při nastavování podpůrných opatření v 1. stupni podpory využít možnosti konzultace s příslušným školským poradenským zařízením. Podpůrná opatření 2.–5. stupně jsou vždy ve škole realizována na základě doporučení ŠPZ.
Zásadním požadavkem při aplikaci PO je aktuálnost. Například sociální znevýhodnění se u žáka může projevit náhle, i v průběhu roku (žák se přistěhuje z jiné země, rodiče žáka se rozvádějí, žák se stane obětí šikany), proto je nezbytné na žákovy projevy reagovat neodkladně, aby PO odpovídalo jeho aktuální potřebě. Princip aktuálnosti je nejdůležitější při zahájení intervence, ale též při změně stupně opatření, kdy reagujeme max. v řádu týdnů. Lze proto doporučit, aby se tým školního poradenského pracoviště stal ve školách běžným standardem, a škola tak mohla při aplikaci PO a stupňů jednat aktuálně a v případě potřeby s oporou odborné garance ŠPZ.