Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák není schopen nebo je schopen jen v omezené míře plnit školní výstupy stanovené školním vzdělávacím programem (ŠVP).
• Žák nenaplňuje klíčové kompetence.
• Žák má nevyrovnané výkony, jeho hodnocení v rámci krátkého časového období by bylo zkreslující.
• Žák dosahuje při naplňování klíčových kompetencí malých pokroků, je třeba upravit očekávané výstupy pro dané období.
• Žák má sníženou schopnost dosáhnout úspěchu (příp. úplné znemožnění dosažení úspěchu) v dané činnosti, oblasti, učivu vlivem primární diagnózy či změny stavu (např. dočasné zhoršení zdravotního stavu).
• Žák je nedostatečně vnitřně motivován k učení, k plnění zadaných úkolů, nebo motivaci ztratil vlivem časté neúspěšnosti.

Popis opatření

V čem spočívá

Klíčové kompetence jsou souhrnem vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které jsou důležité pro osobní rozvoj a uplatnění každého jedince ve společnosti. Jejich osvojování je dlouhodobý proces, který začíná v předškolním vzdělávání a plynule pokračuje základním a středním vzděláváním. Úroveň klíčových kompetencí, které žáci v průběhu vzdělávání dosáhnou, nelze považovat za ukončenou, ale základ, který si v průběhu vzdělávání vytvoří, je důležitý pro vstup do samostatného života a pracovního procesu. Vzdělávací proces je tedy na jedné straně prostředek k osvojení klíčových kompetencí, na straně druhé vede postupné naplňování klíčových kompetencí ke zkvalitňování vzdělávacího procesu.

Opatření spočívá ve volbě a využití vhodných způsobů hodnocení klíčových kompetencí (kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské a pracovní) u dětí s PAS a dalšími psychickými onemocněními s ohledem na vývojovou úroveň a na specifické potřeby těchto žáků vyplývající ze základní diagnózy, z přidružených diagnóz, nespecifických rysů a aktuálního zdravotního stavu. Cílem tohoto opatření je naplnit v průběhu vzdělávání obsah kompetencí v maximální možné míře v souladu s možnostmi každého dítěte.

Čemu pomáhá

• objektivnímu posuzování dosažené úrovně klíčových kompetencí dítěte v souladu s jeho možnostmi a vytyčenými cíli intervence;
• přispívá k naplňování vzdělávacího obsahu, aktivit i činností, které ve škole probíhají.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Stěžejní pro aplikaci tohoto opatření je dobře vytvořený edukační plán, který stanoví reálný postup k dosažení dílčích cílů u jednotlivých kompetencí. Pokud dítě nemá edukační plán vytvořen, postupujeme v naplňování klíčových kompetencí dle RVP, resp. ŠVP. Reálný postup v nastavení rozvoje klíčových kompetencí musí být co nejkonkrétnější, aby hodnocení naplňování vytyčených cílů bylo maximálně objektivní a umožňovalo další plánování a rozvoj kompetencí. K zajištění úspěšnosti velkou měrou přispívá průběžné hodnocení dosažené úrovně jednotlivých kompetencí. V případě, že se je nedaří naplňovat, je třeba přehodnotit vytyčené cíle a nastavit nové, které jsou v souladu s možnostmi dítěte.

Na co klást důraz

• Na možnosti konkrétního jedince v rozvoji klíčových kompetencí a jejich uplatňování v reálném životě.

Rizika

• nereálnost vytyčených cílů;
• podceňování významu kompetencí pro naplňování obsahu vzdělávání;
• přeceňování úlohy kompetence k učení na úkor dalších kompetencí;
• formalismus při jejich naplňování;
• tendence pedagogů srovnávat při hodnocení žáky s PAS a s dalšími psychickými onemocněními s intaktní populací v úrovni dosahování výsledků při naplňování klíčových kompetencí;
• nadměrná očekávání v naplňování dílčích kompetencí ze strany pedagogů – vzhledem k závažnosti postižení nelze u řady žáků předpokládat naplnění všech kompetencí v plném rozsahu;
• rizikem je očekávání pedagogů, že pokud žák bez větších problémů zvládá obsah vzdělávání, zvládá i uplatňování norem chování, nevykazuje žádné problémové chování apod.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Dlouhodobé sledování výsledků žáka je aplikovatelné u všech cílových skupin a ve všech stupních podpory. Bez rozlišení stupňů podpory je při jeho aplikaci vhodné zaměřit se na tvorbu portfolia žáka, které ho doprovází v průběhu vzdělávacího procesu a ve kterém jsou co nejkonkrétněji pojmenovány jednotlivé klíčové kompetence a úroveň jejich naplňování konkrétním žákem. V nižších stupních podpory (1.–2. stupeň) aplikujeme toto opatření u všech žáků z cílové skupiny v rámci plánu pedagogické podpory. Ve vyšších stupních je hodnocení klíčových kompetencí součástí hodnocení individuálního vzdělávacího plánu.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Edukačně hodnotící profil žáka s poruchou autistického spektra (8–15 let). Praha: IPPP, 2005. ISBN 80-86856-12-7.
2. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Tvorba individuálních vzdělávacích plánů pro děti s poruchou autistického spektra (metodický materiál). Praha: IPPP, 2006. ISBN 80-86856-17-8.
3. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Strukturované učení. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-475-5.
4. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3309-7.
5. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3377-6.
6. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Edukačně hodnotící profil žáka s poruchou autistického spektra (do 7 let). 3. vyd. Praha: APLA Praha, střední Čechy, o. s., 2012. ISBN 978-80-86856-32-2.
7. Metodický portál RVP.cz.