Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má poruchu v oblasti autistického spektra nebo trpí psychickým onemocněním; průvodním znakem obou je porucha v oblasti sociálních vztahů.
• Žák má obtíže při navazování sociálních vazeb v rámci třídního kolektivu.
• Žák má slabý sociální úsudek jako výsledek deficitu řešení problémů, z důvodu samotné diagnózy je oslabena také schopnost uplatnit naučené sociální dovednosti v praxi.
• Třídní kolektiv je přesycen dlouhodobou zvýšenou pozorností pedagogů určenou zejména integrovanému žákovi.

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření spočívá v každodenní práci pedagoga s kolektivem třídy, v poskytování informací o specifických projevech žáka, ve hledání způsobů, jak mohou vrstevníci těmto spolužákům pomoci a porozumět jim, a současně i v eliminaci patologických jevů ve skupině.

Čemu pomáhá

• snazšímu zapojení dítěte do kolektivu vrstevníků;
• při vytváření podmínek pro vzájemnou spolupráci a porozumění mezi žáky, bez snahy „normalizovat“ dítě s postižením;
• vrstevnické skupině pomáhá přijímat jinakost, stát se tolerantnějšími a vnímavějšími k potřebám jiných.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Opatření aplikujeme prostřednictvím rozhovoru se žáky, který může provést třídní učitel nebo pracovník školního poradenského pracoviště nebo školského poradenského zařízení. S rozsahem poskytovaných informací musí souhlasit rodič žáka s postižením. Rozhovor by měl objasnit specifika v chování tohoto žáka (nemusí zaznít diagnóza) a na základě rozhovoru by se měl pedagog domluvit s dětmi ve třídě na způsobu chování a poskytované pomoci vůči žákovi. Po tomto rozhovoru by měl pedagog průběžně sledovat chování žáků a přiměřeně jim pomáhat. Rozhovory by se měly opakovat, děti by si měly vzájemně vyměňovat zkušenosti a diskutovat o tom, jak se jim pomoc i tolerance daří. Současně by měly mít i možnost vyjádřit, co jim na spolužákovi s postižením vadí, a radit se, jak překonávat tyto problémy. Rozhovory s vrstevnickou skupinou vždy probíhají bez přítomnosti žáka s postižením.

Na co klást důraz

• vytváření pozitivního klimatu ve třídě či skupině;
• hledání pozitivních momentů v chování žáka a jejich prezentace;
• spolupráce s rodiči či zákonnými zástupci.

Rizika

• podceňování diagnózy a navržených speciálněpedagogických opatření ze strany pedagoga.
• bagatelizování či naopak nadměrné vyzdvihování problémů dítěte.
• vyjadřování negativistických postojů vůči žákovi s postižením před jeho vrstevníky.
• neřešené závažné problémové chování žáka s postižením ve vrstevnické skupině a snaha pedagoga přesvědčit žáky, aby to přecházeli.
• projevy skryté šikany, proti které se žák neumí účinně bránit, hovořit o ní, a dokonce není schopen ji ani správně vyhodnotit.
• nesouhlas zákonných zástupců se sdělováním informací o dítěti před spolužáky, případně jejich rodiči.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupně 1–5

Aplikujeme v průběhu vzdělávání dle specifických potřeb konkrétního žáka a vrstevnické skupiny.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. ATTWOOD, T. Aspergerův syndrom. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-979-8.
2. BĚLOHLÁVKOVÁ, L.; VOSMIK, M. Žáci s poruchou autistického spektra v běžné škole. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-687-2.
3. BOYD, B. Výchova dítěte s Aspergerovým syndromem. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-834-0.
4. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Specifika výchovy, vzdělávání a celoživotní podpory lidí s Aspergerovým syndromem. Praha: IPPP, 2006. ISBN 80-86856-20-8.
5. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Vzdělávání žáků s PAS ve střední škole. Praha: IPPP, 2007. ISBN 978-80-86856-62-9.
6. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Specifika vzdělávání dětí, žáků a studentů s Asper­gerovým syndromem. Praha: IPPP, 2007. ISBN 978-80-86856-36-0.
7. ČADILOVÁ, V.; JŮN, H.; THOROVÁ, K. a kol. Agrese u lidí s mentální retardací a autismem. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-319-2.
8. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Strukturované učení. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-475-5.
9. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3309-7.
10. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3377-6.
11. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Rozvoj sociálních dovedností u dětí s autismem. Praha: Pasparta, 2013. ISBN 978-80-905576-2-8.
12. PATRICK, N. J. Rozvíjení sociálních dovedností u lidí s poruchami autistického spektra. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-867-8.
13. SCHOPLER, E.; MESIBOV, G. B. Autistické chování. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-133-9.
14. SCHOPLER, E.; LANSING, M.; WATERS, L. Výukové aktivity pro děti s autismem. Praha: Modrý klíč, 2000. ISBN 80-902494-3-4.
15. THOROVÁ, K. Poruchy autistického spektra. Praha: Portál, 2006. ISBN 978-80-7367-091-7.
16. THOROVÁ, K. Školní pas pro děti s PAS. Praha: APLA Praha, střední Čechy, o. s., 2008.
17. THOROVÁ, K. Výjimečné děti – Aspergerův syndrom. Praha: APLA Praha, střední Čechy, o. s., 2008.