Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má obtíže v komunikaci.
• Žák je vyčleněn z kolektivu třídy.
• Žák je předmětem šikany.
• Žák má obtíže při navazování sociálních vazeb v rámci třídního kolektivu.
• Třídní kolektiv je přesycen dlouhodobou zvýšenou pozorností pedagogů určenou integrovanému žákovi.

Popis opatření

V čem spočívá

PO začíná s nástupem integrovaného žáka do školy a reaguje na dva typy obtíží, kterým může žák čelit: 1) příchod do nového kolektivu, který se již vzájemně zná; 2) obtíže v komunikaci, která může být náročná pro nového žáka i jeho spolužáky (ať již z důvodu klasického zasedacího pořádku, při skupinové práci a hlasitém hovoru více lidí najednou, ale především kvůli nedostatku informací o sluchovém postižení mezi žáky i pedagogy).

PO zahrnuje škálu aktivit, které významně pomáhají při adaptační fázi nového kolektivu a monitorování vztahů ve třídě. Zaměřuje se především na:

• dynamiku skupiny;
• rozvoj osobních i sociálních kompetencí jednotlivých žáků;
• téma různorodosti;
• role, které žáci ve třídě zaujímají;
• emoce žáků, způsob jejich vyjádření i zvládnutí.

Cílem je nabídnout celé třídě bezpečné místo k vyjádření bez ohledu na způsob komunikace nebo přítomnost sluchového postižení za spolupráce pedagoga a asistenta pedagoga, případně pracovníka SPC nebo školního psychologa.

Čemu pomáhá

• Plynuleji zapojujeme žáka do nového kolektivu.
• Přispíváme k utváření vlastního kolektivu třídy tak, aby se všichni žáci cítili ve třídě vítáni a mohli pracovat v bezpečném prostředí.
• Zpřístupňujeme informace o sluchovém postižení, světě neslyšících a prohlubujeme vzájemnou důvěru celé skupiny.
• Přispíváme k chápání principu rovnosti.
• Rozvíjíme pozitivní sebepojetí dítěte, včetně pochopení jeho role ve skupině.
• Umožňujeme vyšší míru participace žáků na jejich vlastním vzdělávání.
• Pomáháme žákům chápat a respektovat různosti (vzezření: sluchadlo, kochleární implantát; odlišnost ve verbálním projevu: artikulace některých hlásek, respektive použití znakového jazyka apod.).
• U žáků rozvíjíme alternativní formy vyjádření názoru, hodnocení či vlastní emoce.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Práce s třídním kolektivem začíná již před příchodem integrovaného žáka do třídy a pokračuje po celou dobu školní docházky. Lze ji rozčlenit do několika oblastí aktivit:

1. Aktivity orientované na vzájemné představení a z nich odvozené aktivity zaměřené na rozvoj různých forem komunikace (zohledňují problematiku kompenzačních pomůcek a různých druhů komunikace).

2. Společná domluva pravidel, která budou ve třídě fungovat – rozdělení zodpovědnosti za určité činnosti mezi dětmi, řešení konfliktů a nedorozumění (pravidla komunikace, formy vyjádření a hodnocení: verbálně, neverbálně – rytmem, gestem, postavením těla v místnosti apod.).

3. Poznání odlišné kultury Neslyšících (např. návštěvou divadelního představení hraného slyšícími a neslyšícími herci, které kombinuje různé druhy komunikace).

4. Vzájemné poznání žáků podle dovedností, silných a slabých stránek (hledání shodných rysů, nikoli rozdílů), např. pomocí aktivit obličeje nebo profilu na jednu stránku.

Jednotlivé aktivity podpůrného opatření se pravidelně aplikují v různých obměnách tak, aby se staly jistotou, na kterou se žáci mohou spolehnout:

• rituál pozdravení, začátku dne, týdne, práce, jejich ukončení a zhodnocení,
• sdílení informací a zážitků, sdílení obav,
• ocenění druhých,
• zpracování konfliktů nebo problémových situací pomocí dramatizace nebo hraní rolí.

Na tyto pravidelné aktivity navazuje tematická činnost věnovaná (např. každý měsíc jiné) dovednosti, zkušenosti nebo znalosti, kterou předává jeden žák nebo skupina žáků zbytku třídy. Nabízejí se dvě varianty: ١) význam odlišnosti a její přínos: s ohledem na integrovaného žáka to může být znakový jazyk jako doplňkový předmět pro celou třídu; ٢) význam společných zájmů a důraz podobnosti: sdílení dovedností, ve kterých sluchové postižení nehraje roli, např. práce s diabolem, breakdance nebo řešení hlavolamů.

Aktivity je možné začlenit jak do vyučovací, tak do třídnické hodiny, případně jako součást adaptačního pobytu.

Na co klást důraz

• Společné vytvoření pravidel komunikace a jejich dodržování (i při skupinové práci nebo soutěžích apod.).
• Vytvořit z aktivit pravidelnou součást výuky a skupinové práce v průběhu celého roku (rituál, rytmus, zvyk).

Rizika

• Časová náročnost (některé z aktivit se nedají stihnout během pěti minut a třída si na ně také musí zvyknout).
• Postoj rodičů žáka, kteří se z různých důvodů nechtějí se svým dítětem věnovat problematice komunity Neslyšících (je vhodné situaci s rodiči prodiskutovat například za přítomnosti pracovníka SPC nebo společně s asistentem pedagoga nebo školním psychologem).

Ilustrační příklad

Příklad dobré praxe nabízí jedna švédská základní škola ve městě o 20 000 obyvatelích, která integrovala na 1. stupeň dva žáky se sluchovým postižením. Jeden z nich byl uživatelem znakového jazyka, přestože komunikoval ve švédštině, druhý nikoli. Škola se na základě přijetí těchto dvou žáků rozhodla zaměřit na téma netradičních kulturních menšin, mimo jiné na neslyšící. Téma zpracovávala v průběhu jednoho školního roku.

Třídám, kam byli integrováni neslyšící žáci, byl nabídnut jako doplňkový předmět znakový jazyk pod vedením neslyšícího pedagoga. Ze 40 žáků si jej vybralo a absolvovalo 25. Rodiče druhého žáka, který znakový jazyk neovládal, byli zpočátku proti. Škola tedy požádala o pomoc krajské poradenské zařízení, které pedagogovi a rodičům žáka zprostředkovalo setkání s pedagogy ze školy pro sluchově postižené a neslyšícími rodiči druhého žáka. Kurzu se tak posléze zúčastnili i oba integrovaní žáci a třídní pedagogové daných tříd.

V současné době je předmět nabízen pravidelně žákům celé školy i pedagogickému sboru a stal se díky novému školskému zákonu a nově vzniklému kurikulu součástí švédského národního kurikula.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupně ١–5

Opatření se aplikuje na všech stupních především při příchodu žáka do školy hlavního vzdělávacího proudu, při přechodu na 2. stupeň ZŠ a při příchodu na SŠ.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. HERMOCHOVÁ, S. Skupinová dynamika ve školní třídě. Praha: Aisis, o. s., 2005. 170 s. ISBN 80-239-5612-4.

2. KOMORNÁ, M. Psaná čeština českých neslyšících – čeština jako cizí jazyk. Praha: ČKTZJ, 2008. ISBN 978-80-87153-44-4.

3. KOSINOVÁ, B. Neslyšící jako jazyková a kulturní menšina. Praha: ČKTZJ, 2008. ISBN 078-80-87153-20-8.

4. Nápadník 65 aktivit: Třída v pohodě – aneb aktivity pro podporu dobrých vztahů mezi žáky. Dostupné na: http://pohoda.scio.cz/content/download/napadnik.pdf.

5. SITNÁ, D. Metody aktivního vyučování: spolupráce žáků ve skupinách. Praha: Portál, 2013. 152 s. ISBN 978-80-262-0404-6.

٦. ŠEDIVÁ, V. Metodika skupinové práce a její hodnocení u žáků střední školy. Článek na RVP.cz. Dostupné na: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/gu/1218/METODIKA-SKUPINOVE-PRACE-A-JEJI-HODNOCENI-U-ZAKU-STREDNI-SKOLY.html/.