Katalog podpůrných opatření

1

STRUČNÉ VYMEZENÍ SLUCHOVÉHO POSTIŽENÍ A OSLABENÍ SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ

  • Kolektiv autorů
Řez uchem (převzato z: http://www.interton.cz/Professionals/hearingLoss/theEar)

Řez uchem (převzato z: http://www.interton.cz/Professionals/hearingLoss/theEar)

Než přistoupíme k aplikaci podpůrných opatření ve výchovně-vzdělávacím procesu žáků se sluchovým postižením a žáků s oslabením sluchového vnímání, je nezbytné načerpat informace o samotném postižení a důsledcích, které mají vliv na kvalitu i kvantitu přijímaných informací a rozvoj mluvené řeči jedince se sluchovým postižením, potažmo na celé vzdělávání. V této kapitole poskytujeme přehled sluchových vad a jejich třídění podle různých kritérií.

Sluchové vady dělíme:

PODLE MÍSTA VZNIKU

Vady periferní

  • Převodní vady sluchu – je poškozeno zevní nebo střední ucho. Vzniká blokádou nebo přerušením dráhy zvuku (např. tekutinou ve zvukovodu, srůstem sluchových kůstek, infekcí středního ucha aj.). Bývá narušeno slyšení hlubokých tónů, jedinec s postižením slyší hlasitou řeč i šepot, avšak intenzita slyšené řeči a okolních zvuků je menší. Příkladem takové vady jsou záněty zvukovodu, bubínku, středního ucha nebo vrozené vady středouší. Převodní vada nemusí být trvalá, často se dá vyléčit léky nebo chirurgicky.
  • Percepční vady sluchu – poškozeno je vnitřní ucho nebo sluchový nerv a narušeno bývá slyšení vysokých tónů. V tomto případě dochází ke změně kvality i kvantity poslechu, tudíž dochází k obtížím v porozumění řeči. Příkladem percepční poruchy je stařecká nedoslýchavost, poškození sluchu nadměrným hlukem, bakteriální nebo virové infekce, vrozené syndromy a sdružené vady na podkladě genetické poruchy, patří sem i ušní šelest (tinnitus). Percepční vada je trvalá, většinou ji je možno částečně kompenzovat sluchadly nebo kochleárním implantátem.
  • Smíšené vady sluchu – poškozeno bývá jak vnější či střední, tak i vnitřní ucho. Kompenzace probíhá s pomocí léků či chirurgického zákroku a vhodné kompenzační pomůcky.

Vady centrální

Tyto vady postihují podkorový a korový systém sluchových drah a způsobují značné komplikace v porozumění řeči, zatímco vnímání čistých zvuků není narušeno. Jedinec není schopen dekódovat obsah sdělení. Namístě je kvalitní rehabilitace sluchu a reedukace dle doporučení klinického logopeda či speciálního pedagoga ŠPZ.

PODLE DOBY VZNIKU

Vrozené vady sluchu – jsou všechny vady vzniklé před narozením jedince, a to buď na podkladě genetickém, nebo negenetickém.

Získané vady sluchu – jsou vady sluchu vzniklé v období perinatálním – v průběhu porodu či krátce po něm nebo v období postnatálním – po narození.

  • Prelingvální – vznikly před ukončením vývoje řeči (okolo 7 let věku).
  • Postlingvální – dochází k nim po ukončení vývoje řeči.

PODLE STUPNĚ POSTIŽENÍ

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se sluchové vady dělí do několika stupňů podle naměřené kvantity slyšeného (v decibelech):

  • žádná porucha či vada (0–25 dB);
  • lehká porucha či vada (26–40 dB);
  • střední porucha či vada (41–60 dB);
  • těžká porucha či vada (61–80 dB);
  • velmi těžká porucha či vada zahrnující hluchotu (81 dB a více).

Lidé s lehkou a střední nedoslýchavostí mívají obtíže se slyšením v hlučném prostředí nebo při sledování televize. Lidé se středně těžkou nedoslýchavostí již většinou potřebují sluchadla, aby hlasité řeči dobře rozuměli. Jedinci s těžší vadou se bez sluchadel neobejdou. K dobrému rozumění jim pomáhá také odezírání. Těžší vady jsou patrné především v řečovém projevu a kvalitě komunikace. Úplnou hluchotu pomocí sluchadel korigovat nelze. Brání vývoji mluvené řeči a jedinci většinou komunikují prostřednictvím znakového jazyka.

Sluchadla (převzato z www.widex.cz)

Sluchadla zesilují zvuk, předepisuje je odborný lékař – foniatr. Záleží na stupni i typu sluchového postižení, nakolik sluchadla mohou pomoci slyšet zvuky a porozumět mluvené řeči.

 

Pokud není možno vadu korigovat sluchadly ani při nejvyšším možném zesílení, může za určitých podmínek pomoci kochleární implantát.

Kochleární implantát je druhem ušního implantátu, který nahrazuje funkci vnitřního ucha tak, že v hlemýždi stimuluje přímo zakončení sluchového nervu, a to zavedením svazku elektrod přímo do hlemýždě. Vhodným kandidátem je pouze osoba ohluchlá po ukončení vývoje řeči (také dlouhodobě úspěšně kompenzovaná sluchadly, u níž dochází k progresi vady) či dítě s vadou sluchu, která vznikla před ukončením vývoje řeči, a to do sedmi let věku. Úroveň kvality kompenzace ovlivňují faktory jako např. doba implantace po ohluchnutí, přítomnost další vady apod.

Na prvním obrázku vidíme řez uchem a vnitřní část kochleárního implantátu; na druhém vnější část implantátu: zvukový procesor (2) za uchem a cívku s magnetem (4), kterým se připojuje k vnitřní části.

 

Kochleární implantát

Kochleární implantát

(převzato z: http://telemedicina.med.muni.cz/pdm/detska-orl/index.php?pg=ucho–choroby-vnitrniho-ucha–rehabilitace-sluchovych-vad–kochlearni-implantat)


Podkapitoly:

  1. 1.1 VYMEZENÍ SLUCHOVÉHO POSTIŽENÍ A OSLABENÍ SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ V PROCESU VZDĚLÁVÁNÍ
  2. 1.2 STUPNĚ PODPORY