Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák v důsledku snížené úrovně dorozumívacích dovedností není schopen dosáhnout adekvátních výsledků při domácí přípravě, kterých dosahují jeho zdraví vrstevníci.
• Žák má zvýšené nároky na upevnění učiva, potřebuje více času a příležitostí k zafixování probíraného učiva, jeho utřídění a zařazení do systému vědomostí.
• Schází podpora žáka ze strany rodiny.

Popis opatření

V čem spočívá

Domácí příprava je druhotným doplňkem, primární učení žáka probíhá při vyučování ve škole. Cílem domácích úkolů u žáků je důležité procvičování učiva zejména v praktických dovednostech, opakování probrané látky, rozvoj slovní zásoby, vysvětlování neznámých pojmů – abstraktní pojmy, cizí slova atd., rozvoj čtení s porozuměním a rozvoj písemné podoby českého jazyka.

Čemu pomáhá

• Domácí příprava při vhodném vedení pomáhá dobré koordinaci s výukou ve škole.
• Respektujeme individuální potřeby a komunikační dovednosti žáka.
• Rozvíjíme komunikační dovednosti (rozvoj slovní zásoby), což výrazně zvyšuje pravděpodobnost úspěchu ve školním prostředí a ve vyučování, zejména v předmětech, které jsou na přenosu informací mluveným nebo psaným slovem závislé.
• Pomáháme snížit zátěž na žáka, správně informujeme žáka a rodiče (zadání je jasné, konkrétní, rodič nemá pochyby, co má s dítětem dělat).
• Pomáháme zpřehlednit rozsah domácí přípravy, lépe ji plánovat a organizovat v čase.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Zadávání domácích úkolů:

• Učitel dohlédne, aby si žák domácí úkol zaznamenal a úkolu porozuměl, případně se zápisem úkolu pomůže či úkol zaznamená sám.
• Srozumitelnost zadání úkolu je důležitá i pro rodiče, žáci se sluchovým postižením mají problémy s porozuměním či nepochopením při zadání – vhodná písemná forma komunikace s rodiči a pedagogem.
• V množství úkolů a četnosti je třeba se zaměřit na priority ve vzdělávání žáka.
• Pedagog se věnuje žákovi individuálně, což úzce souvisí s režimem výuky, a při vyšší míře podpory je vhodná účast asistenta pedagoga.

Na co klást důraz

• Vzájemná spolupráce pedagoga, rodičů a žáka při domácí přípravě.
• Nepřetěžovat žáka, jedná se o doplnění výuky, je třeba respektovat možnosti žáka.

Rizika

• Nedostatečná spolupráce rodičů či žáka při domácí přípravě.
• Tendence dokončovat školní práci v domácím prostředí při domácí přípravě na vyučování.
• Velké nároky na rodiče v „dovysvětlení učiva“.
• Nedostatečná slovní zásoba žáků v českém jazyce.
• Malý dohled ze strany pedagogů nad zaznamenáváním obsahu domácí přípravy.
• Nevhodně zadaný úkol – žák nemá učivo upevněné (např. cizí jazyky) nebo žákovi rodiče neumí pomoci.
• Kumulování domácí přípravy do krátkého časového úseku.
• Nedostatečná orientace v textu – pochopení obsahové stránky je často komplikováno nesprávným porozuměním výkladům, definicím a vzorcům.
• Přetížení žáka mimoškolními aktivitami.

Ilustrační příklad

Žák s těžkým sluchovým postižením, komunikuje mluvenou řečí za pomoci znaků znakového jazyka pro dobré pochopení obsahu sdělené informace. Rodiče se znakový jazyk nikdy neučili, mají pocit, že jim se synem stačí komunikace pouze na úrovni sociálních potřeb. Rodiče synovi při domácí přípravě na vyučování nepomáhají. Do rodiny začala docházet studentka v rámci praxe, která komunikuje znakovým jazykem. Žákovi pomáhá zejména zdokonalovat se ve čtení s porozuměním, v rozvoji slovní zásoby a psaní. Příprava na výuku se zlepšila a pedagog ji hodnotí velmi kladně zejména v rozvoji slovní zásoby.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Přirozený rozvoj mluvené řeči dítěte a žáka. Žák většinou v tomto stupni opatření nemívá větší problémy s osvojením mluvené řeči a gramatických pravidel jazyka. Komunikace probíhá orální formou – mluvenou řečí.

Je třeba rozvíjet zejména pragmatickou rovinu jazyka – vyprávění, otázky a odpovědi, rozvoj gramatické stavby věty. Obsahově se příprava na vyučování výrazně neliší od intaktních žáků.

Stupeň 2

V mateřské škole je důležitá spolupráce s rodiči, průběžné zadávání úkolů, zejména v souvislosti s rozvojem slovní zásoby, reedukace sluchu a komunikačních dovedností – poskytnutí odpovídajících výukových materiálů, např. popisování dějů obrázků – cíleně vedeme dítě ke gramaticky správné komunikaci.

Na základní škole je třeba více rozvíjet při domácí přípravě slovní zásobu, gramatickou stavbu věty, čtení s porozuměním, dbát na rozvoj písemné podoby jazyka – žáci mohou mít problém např. s diferenciací sykavek (nedostatečná fonematická diferenciace), a žák píše tak, jak slovo slyší: záclona x cáclona. V tomto případě je vhodné, aby rodiče vytvořili spolu se žákem deníček, kde si bude neznámá slova zapisovat a postupně fixovat zrakem.

Na střední škole je třeba domácí přípravu zaměřit na pochopení obsahu učiva a rozvoj slovní zásoby, zejména v oblasti neznámých, cizích slov a odborných výrazů.

Stupně 3, 4

Žáci komunikují mluvenou řečí v kombinaci se znaky znakového jazyka nebo pouze ve znakovém jazyce. Rodiče či osoba, která se se žákem připravuje na vyučování, by měli i v domácím prostředí užívat stejný komunikační prostředek jako žák. Domácí příprava spočívá v rozvoji komunikačních dovedností, rozvoji slovní zásoby, vysvětlování nových pojmů, pomáhá při pochopení zadání a užívání adekvátních pomůcek na vyučování – deník pojmů, deník s gramatickými pravidly, použití počitadla, hracích peněz, tabulky násobků, číselné osy, didaktických materiálů – mapy, glóbus atd. Pokud žák komunikuje ve znakovém jazyce, je vhodný překlad textů do znakového jazyka.

Stupeň 5

Žáci komunikují mluvenou řečí v kombinaci se znaky znakového jazyka, ve znakovém jazyce, případně alternativní formou komunikace. Rodiče či osoba, která se se žákem připravuje na vyučování, by měli i v domácím prostředí užívat stejný komunikační prostředek jako žák. Domácí příprava spočívá v rozvoji komunikačních dovedností, rozvoji slovní zásoby, vysvětlování nových pojmů, pomáhá při pochopení zadání a užívání adekvátních pomůcek na vyučování – deník pojmů, deník s gramatickými pravidly, použití počitadla, hracích peněz, tabulky násobků, číselné osy, didaktických materiálů – mapy, glóbus atd.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. POTMĚŠIL, M. a kol. Metodika práce se žákem se sluchovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012. 42 s. ISBN 978-80-244-3310-3.