Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má obtíže v porozumění řeči.
• Žák trpí nedostatky ve zrakovém a sluchovém vnímání.
• U žáka se projevuje ztráta koncentrace pozornosti.
• Žák má obtíže v oblasti plánování a organizování činnosti.
• U žáka se projevují výrazné změny nálad, neurotické poruchy, úzkosti apod.

Popis opatření

V čem spočívá

Potřeba vytvořit ve třídě další pracovní místo vzniká obvykle tehdy, když žák pracuje po určitou část vyučovací jednotky na jiných úkolech, odlišným tempem či podle jiných učebních materiálů než ostatní spolužáci, individuálně s učitelem nebo asistentem pedagoga. Komunikace mezi žákem a učitelem či asistentem pedagoga může působit rušivě. Je proto vhodné připravit v kmenové třídě takové další místo, které bude této situaci vyhovovat. Pro krátkodobé využívání lze zvolit další pracovní místo v jiné místnosti mimo kmenovou třídu. I žák, jenž využívá jako učební či kompenzační pomůcku PC, potřebuje speciální pracovní místo.

Další pracovní místo pro žáka, ať v kmenové třídě nebo mimo ni, musí odpovídat potřebám žáka velikostí, uspořádáním, nároky na manipulaci s pomůckami apod. Místo mimo kmenovou třídu by se mělo nacházet v její blízkosti a mělo by být využíváno pouze krátkodobě a ne pravidelně.

Čemu pomáhá

• Zohledňuje individuální vzdělávací potřeby žáka.
• Respektuje individuální specifika v oblasti percepčních a kognitivních schopností, individuální pracovní tempo žáka.
• Reaguje na zvýšenou potřebu klidného pracovního prostředí pro soustředění, zvýšenou unavitelnost žáka, potřebu individuální relaxace.
• Umožňuje reagovat na projevy prudkých změn nálad, neurotické poruchy, úzkostné projevy apod.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Učitel podle dostupných informací buď předem, nebo v průběhu školního roku zajistí pro žáka dvě (i více) pracovní místa. Jedno v lavici, kde žák pracuje společně s celou třídou (sedí v přední lavici se spolužákem či sám, případně s asistentem pedagoga), a další pracovní místo v jiné části třídy pro individuální činnosti nebo i jiné (ne příliš vzdálené) pracovní místo mimo třídu. Žák bude zapojen do dění ve třídě a současně, v případě potřeby, bude moci na dalším místě ve třídě pracovat individuálně samostatně nebo s asistentem pedagoga či učitelem, v odůvodněných případech krátkodobě i mimo třídu.

Na co klást důraz

• Promyšlené plánování organizace vyučovací jednotky – společné činnosti, individuální práce.
• Schopnost učitele či asistenta pedagoga aktuálně reagovat na změny žákova chování, prožívání.
• Na vhodné prostorové uspořádání třídy.

Rizika

• Nadužívání možnosti individuálních činností žáka s asistentem pedagoga mimo kmenovou třídu.
• Nevhodné prostorové uspořádání třídy, velikost třídy a počet žáků ve třídě.

Ilustrační příklad

Příklad dobré praxe: Žák v 1. třídě téměř verbálně nekomunikující pracoval společně se třídou v matematice, kterou dobře zvládal. Seděl ve druhé lavici ve střední řadě třídy, potřeboval jen malou míru dopomoci asistenta pedagoga nebo paní učitelky. V českém jazyce pracoval většinou individuálně s asistentkou v jiné části třídy u kulatého stolu nebo s paní učitelkou u tabule. Úkoly a činnosti pro něj paní učitelka výrazně modifikovala vzhledem k jeho individuálním vzdělávacím potřebám. Postupně prostřednictvím čtení a psaní, které zvládá mnohem pomaleji než ostatní žáci, se u něj rozvíjí pasivní i aktivní slovní zásoba. Je stále více schopen samostatně zvládat činnosti v lavici společně se třídou, míra dopomoci asistenta pedagoga či paní učitelky se postupně snižuje. Dvakrát týdně žák také dochází mimo kmenovou třídu do pracovny speciálního pedagoga na hodiny speciálněpedagogické péče.

Příklad špatné praxe: Žák s výraznými obtížemi v porozumění řeči a poruchou pozornosti sedí po celou dobu vyučování ve třídě v zadní lavici s asistentkou pedagoga. Ta s ním hovoří šeptem, žák s ní komunikuje hlasitě – ruší spolužáky v nejbližším okolí. Ve třídě není prostor pro vytvoření dalšího pracovního místa, ani místo pro individuální relaxaci. Žák se dokáže soustředit jen chvilkově na individuálně modifikované úkoly, pak sleduje spolužáky (většinou upozorňuje na negativa v jejich chování). Do společných činností se zapojuje jen po krátkou dobu.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Úprava zasedacího pořádku, posadit žáka ve třídě na místo, kde má nejčastěji přímý kontakt s učitelem, posadit ho vedle orientovaného, samostatného spolužáka. Vytvoření dalšího vhodného místa, např. pro individuální relaxaci žáka.

MŠ: Místo ve třídě pro individuální činnosti s dítětem, např. cílený rozvoj slovní zásoby, cvičení oromotoriky, rozvíjení percepcí apod.

Stupeň 2

Zahrnuje úpravu ve stupni 1, vytvoření dalšího pracovního místa pro individuální činnosti žáka s učitelem či asistentem pedagoga např. v době, kdy ostatní žáci pracují samostatně na jiném úkolu. Snažíme se postupně zvyšovat samostatnost žáka (oddálená asistence), snižovat míru dopomoci, vést žáka k vlastní aktivitě – vyžádat si informaci apod.

MŠ: Zahrnuje úpravu ve stupni 1, vytvoření dalšího klidnějšího místa přímo ve třídě nebo mimo třídu pro logopedickou reedukaci (speciální třídy MŠ).

Stupeň 3

Zahrnuje stupně 1 i 2 a současně umožňuje učiteli/asistentovi pedagoga ve větší míře individuálně pracovat se žákem při společných činnostech nebo v době, kdy ostatní žáci vykonávají s učitelem či asistentem pedagoga jinou činnost.

MŠ: Zahrnuje úpravu ve stupni 1 a 2 i vytvoření místa pro individuální relaxaci či jiné činnosti dítěte s asistentem pedagoga.

Stupeň 4

Zahrnuje stupně 1, 2, 3, předpokládá výraznější roli asistenta pedagoga – ten sedí v blízkosti žáka a dopomáhá mu odpovídajícím způsobem v průběhu výuky.

MŠ: Zahrnuje úpravu ve stupni 1, 2, 3.

Stupeň 5

Zahrnuje stupně 1, 2, 3, 4 s největší mírou individuálního přístupu podle vzdělávacích potřeb daného žáka.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. VRBOVÁ, R. a kol. Metodika práce se žákem s narušenou komunikační schopností. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-224-3312-7.