Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má obtíže v porozumění zadání úkolu.
• Žák není dostatečně samostatný.
• U žáka se projevuje problémové chování.
• Žák má sníženou schopnost koncentrace pozornosti.
• Ve třídě se projevují negativní vztahy mezi žáky.
• Žák nemá dostatečný vizuální kontakt s pedagogem.

Popis opatření

V čem spočívá

Je vhodné změnit prostorové uspořádání třídy tak, aby co nejlépe vyhovovalo potřebám vzdělávání žáka s narušenou komunikační schopností. Může se jednat o vnitřní úpravy třídy nebo jiných prostor ve škole (šatny, odborné učebny, tělocvičny apod.).

Čemu pomáhá

• Zvýšení efektivity vzdělávání žáka.
• Zlepšení porozumění zadávaným pokynům.
• Usnadnění výuky vytvořením samostatného pracovního místa pro žáka.
• Usnadnění kontaktu mezi učitelem a žákem (zrakový kontakt, vzdálenost apod.).
• Vede žáka k samostatnosti.
• Odstraňuje problémové chování žáka.
• Zlepšení vztahů mezi žáky navzájem (např. při stejné vzdálenosti žáků od učitele).
• Navození klidnější atmosféry při výuce.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Vycházíme vždy z individuálních potřeb žáka, které zjistíme provedením diagnostiky (pedagog nebo poradenské zařízení) a hodnocením dané situace na základě vlastních pedagogických zkušeností. Přemístíme nebo jinak uspořádáme stávající zařízení v místnosti, vybavíme místnost jiným nábytkem, využijeme druhé místnosti pro výuku.

Na co klást důraz

• Snažíme se vytvořit podmínky pro to, aby žák mohl být v maximální míře samostatný.
• Zohledníme aktuální potřeby žáka, reagujeme pružně na změny.

Rizika

• Vysoký počet žáků ve třídě.
• Nedostatečné finanční prostředky pro úpravu prostředí.
• Organizační a technické důvody.
• Nedostatečný počet místností ve škole, prostorové podmínky v daném školním zařízení.
• Osobnostní nastavení učitele.

Ilustrační příklad

Příklad dobré praxe ve speciální základní škole: Třída je tvořena dvěma místnostmi, větší a menší. Místnosti jsou spojeny průchodem (dveře lze v případě potřeby zavřít). Ve třídě se vzdělává 14 žáků se zdravotním postižením. Vyučují zde dva pedagogové (jeden na plný, druhý na částečný úvazek). Větší místnost je vybavena interaktivní tabulí, na zemi uprostřed místnosti leží koberec, kolem něj jsou postaveny lavice. Vedoucí pedagog se pohybuje po místnosti, vede výklad u interaktivní tabule, přechází od žáka k žákovi a kontroluje plnění zadaných cvičení. Zapisuje některé úkoly nebo připevní barevné obrázky na flip chart (přenosná magnetická tabule, na kterou se píše mazatelným fixem nebo se připevní obrázky magnety). Pedagog často střídá činnosti, některé probíhají v lavici, jiné na koberci, další u interaktivní tabule. V menší místnosti je pracovní prostor, kde mohou pracovat žáci individuálně s pedagogem nebo s asistentem pedagoga. Střídání míst a poloh při vyučování vede k větší efektivitě a hlavně atraktivitě výuky, vyžaduje ovšem také větší míru kreativity a přípravy pedagoga na vyučování.

Příklad špatné praxe v běžné základní škole: integrovaný žák pracuje po většinu vyučování v odděleném prostoru od ostatních žáků (např. je posazen vzadu ve třídě nebo pracuje v jiné místnosti). Je tím vyčleněn z kolektivních činností, nemůže se účastnit skupinových činností, je segregován od svých spolužáků, kteří by pro něj měli být vzorem a mohli mu pomáhat (poradit, podat pomůcku, ukázat v učebnici apod.).

Příklad dobré praxe v běžné MŠ: Pomocí dětského paravánu vytvoříme ve třídě klidnější místo pro individuální práci s integrovaným dítětem. Paraván je přenosný, dobře se s ním manipuluje. Pedagog ho využije při vybraných činnostech. Dítě má možnost nerušeně pracovat na svém úkolu, přitom však není vyčleněno z třídního kolektivu.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Pedagog vychází z individuálních potřeb žáka a z hodnocení dané situace na základě svých vlastních pedagogických zkušeností. Jestliže se mu jeví stávající prostorové uspořádání třídy (eventuálně jiných prostor) neefektivní, může jej sám změnit a upravit tak, aby lépe vyhovovalo žákovi s narušenou komunikační schopností a přizpůsobilo se jeho potřebám. Například označíme pracovní místo, rozšíříme velikost pracovního místa (žáka posadíme do lavice samostatně), změníme uspořádání lavic ve třídě, využijeme názorných pomůcek k označení pracovního místa (vizualizace – zapojení zraku pro kompenzaci řečové vady). Integrovaného žáka je vhodné posadit do přední lavice, např. vedle nadaného žáka, u kterého lze předpokládat, že bude spolužákovi pomáhat. Pedagog vychází z prostorových podmínek konkrétní místnosti/školy. Opatření je vhodné pro běžný i redukovaný počet žáků. Jedná se o menší úpravy, které podpoří samostatnost žáka. Je velmi vhodné využívat vizualizovaných pomůcek.

Stupeň 2

Úpravy v prostorovém uspořádání, které podpoří samostatnost žáka. Doporučeno je snížení počtu žáků ve třídě, více individuální činnosti pedagoga se žákem. Spolupráce s poradenským zařízením je v tomto stupni vhodná, ale ne vždy nutná. Diagnostiku (speciálněpedagogickou a psychologickou) provádí školské poradenské zařízení.

Stupeň 3

Spolupráce s poradenským zařízením, konzultace proběhne ve škole – úpravy prostorového uspořádání na doporučení speciálního pedagoga nebo psychologa. Pro výuku je nutný individuální přístup všech pedagogů, kteří se žákem pracují. Lze využít vytvoření samostatného pracovního místa, vizualizovaných pomůcek.

Stupeň 4

Žák pracuje dle schématu, ve kterém je vyznačena společná a individuální práce; žák pracuje s podporou asistenta pedagoga a pod dohledem pedagoga. Nutná úprava prostředí, např. vytvoření samostatného pracovního místa.

Stupeň 5

Žák pracuje dle schématu, ve kterém je vyznačena společná a individuální práce; žák pracuje s podporou asistenta pedagoga a pod dohledem pedagoga. Nutná přítomnost asistenta pedagoga. Nutná úprava prostředí – vytvoření samostatného pracovního místa.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. A kol. Metodika práce se žákem s poruchami autistického spektra. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3309-7.

2. VRBOVÁ, R. a kol. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s narušenou komunikační schopností. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3381-3.