Vládní návrh novely školského zákona byl Poslanecké sněmovně postoupen po schválení ve Vládě ČR dne 28. 8. 2014 (vládní návrh, 2014), v Poslanecké sněmovně byl přijat dne 13. 2. 2015.

Novela školského zákona především nadále používá pojem „speciální vzdělávací potřeby“ (dále i jen SVP). Mění však zásadně jeho obsah tak, že opouští dřívější taxativní výčet „druhů“ SVP (zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění, sociální znevýhodnění) a zakotvuje pravidlo, že právo na vzdělání těch osob, které nezbytně potřebují pro jeho naplnění určitou míru podpory, bude řešeno mj. formou poskytnutí podpůrných opatření. Ta budou poskytována všem žákům, kteří je objektivně (nejen podle svého subjektivního mínění) potřebují k překonání nezaviněných překážek bránících uplatnění svého vzdělávacího potenciálu.

Základní věta nového pojetí SVP stanoví, že „žákem s SVP je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností a k realizaci práva na vzdělání na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje podpůrná opatření. Podpůrná opatření se volí tak, aby odpovídala žákovu zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám.“

Žák má podle novely školského zákona, a v případě žáka se zdravotním postižením i podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (2010), právo na odstranění či překlenutí překážek ve společenském okolí žáka, tedy i ve vzdělávání, které mu brání v plnohodnotném zapojení do společenského života na rovnoprávném základě s ostatními.

Podpůrná opatření umožní „vypořádat se“ s nejasným zněním dosavadních pojmů „zdravotní postižení“, „zdravotní znevýhodnění“ a „sociální znevýhodnění“. A to tak, že (viz výše) hovoří o vzdělávacích možnostech a k nim vedoucích podpůrných opatřeních – bez toho, že by taxativně určovala, z jakých příčin budou tato podpůrná opatření poskytována.

Zákon nadále explicitně uvádí druhy znevýhodnění, pro které lze zřídit samostatné školy, třídy a studijní skupiny (§ 16 odst. 7). Jedná se o mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, závažné vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a závažné vývojové poruchy učení a chování. Uvedení těchto termínů v zákoně má význam také pro mezinárodní sledování statistické povahy.

„Podpůrná opatření“ jsou tedy nový legislativní termín zahrnující širokou škálu organizačních opatření, pedagogických dovedností, individualizaci přístupu, speciálněpedagogické metody, vše spojené s určitou mírou nárokovosti a nutných úprav organizace a obsahu vzdělávání, případně i s vyšší finanční náročností.

Podpůrná opatření se podle návrhu zákona dělí do pěti stupňů, a to podle rozsahu, obsahu, náročnosti a míry znevýhodnění, na niž reagují. Stanoví se, že základní míra podpory by měla být součástí standardního modelu vzdělávání. Důvodová zpráva k novele zákona doslova stanoví, že „spočívá především ve zdatnosti pedagoga a měla by vyplývat zcela samozřejmě z toho, že učitel má znát svého žáka a mít k němu osobní a zároveň profesionální přístup. Upravovat v této rovině podpůrná opatření nemá smysl. Pokud by totiž právní předpisy šly tak daleko, že by učiteli ukládaly zamyslet se nad důvody neúspěchu žáka v písemné práci a následně mu látku znovu srozumitelně vysvětlit, nezbyl by již žádný prostor pro působnost odborných metod řízení pedagogické praxe.“ (vládní návrh, 2014)

V prvním stupni se předpokládá poskytování podpůrných opatření, která nevyžadují ani zvláštní institucionální podporu, ani navýšení finančních prostředků na činnost školy. Jejich použití není podmíněno doporučením školského poradenského zařízení. Právo žáka (zákonného zástupce) vyžádat si poradenskou pomoc školského poradenského zařízení není dotčeno. V praxi tak může škola zahájit poskytování PO samostatně, ihned po identifikaci znevýhodnění (či ohrožení, jež ke znevýhodnění může vést nebo vede). Jejich poskytování může doporučit i ŠPZ v případě, kdy se na něj obrátí žák (zákonný zástupce) s požadavkem o stanovení některého z vyšších stupňů PO, a ŠPZ uzná důvod poskytnutí PO v 1. stupni.

Ve druhém stupni již mohou být zařazena náročnější podpůrná opatření vyžadující i případné navýšení prostředků poskytovaných na činnost školy z veřejných rozpočtů. Směrem k pátému stupni se pak dále zvyšuje náročnost podpůrných opatření.

Zákon ve svém textu stanoví vybrané druhy (oblasti) PO, aniž by předurčoval stupeň, v němž budou podzákonným předpisem a tímto Katalogem zařazeny.

Stanoví následující oblasti podpůrných opatření:

• Možnost úpravy podmínek, obsahu, forem a metod vzdělávání.
• Prodloužení standardní délky vzdělávání.
• Úpravy podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání.
• Podporu osob neslyšících a nevidomých.
• Úpravu výstupů vzdělávání včetně vzdělávání podle vzdělávacích programů pro žáky se zdravotním postižením.
• Vzdělávání s využitím individuálního vzdělávacího plánu.
• Využití asistenta pedagoga.
• Stavební a technické úpravy prostor, kde se vzdělávání poskytuje.

Dále stanoví i další opatření spočívající ve:

• Významně zvýšené personální náročnosti vzdělávání ve třídě, kde je žák zařazen (funkce asistenta pedagoga).

Podrobnosti o podpůrných opatřeních, druzích a stupních znevýhodnění, u nichž jsou přiznávána, obsahuje Katalog podpůrných opatření, jehož obecná část je obsahem této publikace. Jednotlivé části Katalogu jsou zpracovány pro šest zdravotních postižení předpokládaných v zákoně a pro oblast sociálního znevýhodnění.

Pozn.: Předpokládá se dopracování Katalogu PO o část věnovanou potřebám dětí, žáků a studentů s vývojovými poruchami učení nebo chování.

K použití opatření zařazeného ve druhém až pátém stupni je nezbytnou podmínkou doporučení školského poradenského zařízení. Vedle této podmínky zákon pro použití podpůrného opatření stanovuje také podmínku informovaného souhlasu žáka nebo zákonného zástupce žáka. Ministerstvo školství je zmocněno, aby vyhláškou upravilo postup školy před přiznáním podpůrného opatření, čímž se rozumí mimo jiné poskytnutí nezbytných informací žákovi nebo jeho zákonnému zástupci, aby byl naplněn požadavek skutečně „informovaného souhlasu“. Výslovně bude zákonem kladena podmínka předchozího písemného souhlasu s poskytováním PO ve druhém až pátém stupni. Poskytování opatření v prvním stupni tolik formalizováno nebude, neboť má mít více operativní povahu.

Zařazení žáka do „speciální“ třídy nebo školy nebude definováno jako podpůrné opatření, ale tyto instituce bude umožněno zřizovat za účelem poskytování vzdělávání dětem s potřebou podpůrných opatření. Budou tedy jedním z možných prostředí, kde je poskytována podpora žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, a to na základě žádosti a doporučení školského poradenského zařízení.

Zákon nadále počítá s tím, že zřízení funkce asistenta pedagoga bude ještě podmíněno souhlasem krajského úřadu (v případě škol zřizovaných ministerstvem souhlasem ministerstva), nyní však pouze v případě, kdy na jeho financování jsou využity prostředky ze státního rozpočtu.

Důvodem nejsou restrikce nebo možnost upřít asistenci tam, kde je potřeba, ale účelné využívání již existujících pracovních míst asistentů. Například tak, aby k žákovi s nově diagnostikovanou potřebou asistenta pedagoga mohl být přiřazen asistent, který již ve škole působí, a škola nepožadovala financování nové funkce asistenta pedagoga.

SOCIÁLNÍ ZNEVÝHODNĚNÍ

Jestliže pojem zdravotní postižení je obecně vnímán jako srozumitelný, a to přes jeho různorodý vnitřní obsah, potom u tzv. sociálního znevýhodnění podle dosavadního znění školského zákona je zvlášť patrná nejasnost pojmu.

Je nesporné, že je téměř nemožné legislativně postihnout výčet všech „možných a měřitelných“ druhů sociálního znevýhodnění. Problémem je také diagnostika této kategorie speciálních vzdělávacích potřeb. Na rozdíl od jednoznačně určitelných druhů sociálního znevýhodnění, kterými je nařízená ústavní nebo uložená ochranná výchova či postavení azylanta, byla vždy velkým problémem identifikace znevýhodnění spojeného s „rodinným prostředím s nízkým sociálně-kulturním postavením a ohrožením sociálněpatologickými jevy“.

Tvůrci Katalogu podpůrných opatření proto přistoupili k vypracování samostatné části Katalogu (část II. – pro žáky se sociálním znevýhodněním), v němž definují projevy žáka, pro něž je možno/nutno zahájit poskytování podpůrných opatření. Prováděcí právní předpis však musí taxativně stanovit subjekt, jemuž bude delegována působnost stanovení PO z uvedeného důvodu. To se týká primárně PO poskytovaných v rámci 2. a výjimečně 3. stupně podpory, o nichž už nemůže samostatně rozhodnout škola (jako je tomu u 1. stupně PO).

Důvodová zpráva k novele zákona výslovně zmiňuje činnost autorských týmů projektu „Systémová podpora inkluzivního vzdělávání“ jako aktivitu spojenou s „věcným vymezením podpůrných opatření a stanovením metodiky jejich využití školami“.

(Pozn.: Autorské týmy projektu proto Katalog PO připravují jako adekvátní naplnění legislativního záměru MŠMT a všechna opatření úzce konzultují s jeho pracovníky.)

Text novely školského zákona upravující vzdělávání žáků s SVP (stav k 13. 2. 2015)

§ 16
Podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

(1) Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta. Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením.

(2) Podpůrná opatření spočívají v

a) poradenské pomoci školy a školského poradenského zařízení,
b) úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálněpedagogické péče a včetně prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání až o dva roky,
c) úpravě podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání,
d) použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek, využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, Braillova písma a podpůrných nebo náhradních komunikačních systémů,
e) úpravě očekávaných výstupů vzdělávání v mezích stanovených rámcovými vzdělávacími programy a akreditovanými vzdělávacími programy,
f) vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,
g) využití asistenta pedagoga,
h) využití dalšího pedagogického pracovníka, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící nebo možnosti působení osob poskytujících dítěti, žákovi nebo studentovi po dobu jeho pobytu ve škole nebo školském zařízení podporu podle zvláštních právních předpisů, nebo
i) poskytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo technicky upravených.

(3) Podpůrná opatření podle odstavce 2 se člení do pěti stupňů podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti. Podpůrná opatření různých druhů nebo stupňů lze kombinovat. Podpůrná opatření vyššího stupně lze použít, shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, žáka nebo studenta nebo k průběhu a výsledkům poskytování dosavadních podpůrných opatření by podpůrná opatření nižšího stupně nepostačovala k naplňování vzdělávacích možností dítěte, žáka nebo studenta a k uplatnění jeho práva na vzdělávání. Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení. Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením školského poradenského zařízení. Škola nebo školské zařízení může místo doporučeného podpůrného opatření přijmout po projednání s příslušným školským poradenským zařízením a s předchozím písemným informovaným souhlasem zletilého žáka, studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka jiné podpůrné opatření stejného stupně, pokud to neodporuje zájmu dítěte, žáka nebo studenta.

(5) Podmínkou poskytování podpůrného opatření druhého až pátého stupně školou nebo školským zařízením je vždy předchozí písemný informovaný souhlas zletilého žáka, studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka.

(6) Podpůrné opatření druhého až pátého stupně přestane škola nebo školské zařízení po projednání se zletilým žákem, studentem nebo zákonným zástupcem dítěte nebo žáka poskytovat, pokud z doporučení školského poradenského zařízení vyplývá, že podpůrné opatření již není nezbytné.

(7) Podpůrná opatření při vzdělávání dítěte, žáka a studenta, který nemůže vnímat řeč sluchem, se volí tak, aby bylo zajištěno vzdělávání v komunikačním systému neslyšících a hluchoslepých osob, který odpovídá potřebám dítěte, žáka nebo studenta. Žákům a studentům vzdělávaným v českém znakovém jazyce se souběžně poskytuje vzdělávání také v psaném českém jazyce, přičemž znalost českého jazyka si tito žáci a studenti osvojují metodami používanými při výuce českého jazyka jako cizího jazyka. Využívá-li škola nebo školské zařízení tlumočníka českého znakového jazyka, zajistí, aby jeho činnost vykonávala osoba, která prokáže vzdělání, nebo praxi a vzdělání, jimiž získala znalost českého znakového jazyka na úrovni rodilého mluvčího a tlumočnické dovednosti na úrovni umožňující plnohodnotné vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta.

(8) Podpůrná opatření při vzdělávání dítěte, žáka a studenta, který při komunikaci využívá prostředků alternativní nebo augmentativní komunikace, se volí tak, aby bylo zajištěno vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá potřebám dítěte, žáka nebo studenta.

(9) Pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem lze zřizovat školy nebo ve školách třídy, oddělení a studijní skupiny. Zařadit do takové třídy, studijní skupiny nebo oddělení nebo přijmout do takové školy lze pouze dítě, žáka nebo studenta uvedené ve větě první, shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, žáka nebo studenta nebo k průběhu a výsledkům dosavadního poskytování podpůrných opatření by samotná podpůrná opatření podle odstavce 2 nepostačovala k naplňování jeho vzdělávacích možností a k uplatnění jeho práva na vzdělávání. Podmínkou pro zařazení je písemná žádost zletilého žáka nebo studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka, doporučení školského poradenského zařízení a soulad tohoto postupu se zájmem dítěte, žáka nebo studenta.

(10) Ke zřízení třídy, oddělení nebo studijní skupiny podle odstavce 9 je v případě škol zřizovaných ministerstvem nebo registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, nezbytný souhlas ministerstva, v případě ostatních škol souhlas krajského úřadu.

(11) Navýšení finančních prostředků poskytovaných na činnost školy ze státního rozpočtu podle § 161 až 163 z důvodu využití asistenta pedagoga je možné pouze, pokud dalo souhlas ministerstvo v případě škol zřizovaných ministerstvem nebo registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, nebo krajský úřad v případě ostatních škol.

§ 16a
Poradenská pomoc školského poradenského zařízení

(1) Školské poradenské zařízení poskytne poradenskou pomoc dítěti, žákovi, studentovi nebo zákonnému zástupci dítěte nebo žáka na základě jeho žádosti nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci podle jiného právního předpisu.

(2) Vyžaduje-li to zájem dítěte nebo nezletilého žáka, doporučí škola nebo školské zařízení jeho zákonnému zástupci, aby vyhledal pomoc školského poradenského zařízení. Škola nebo školské zařízení spolupracuje před přiznáním podpůrného opatření dítěti, žákovi nebo studentovi zejména se školským poradenským zařízením, se zřizovatelem, lékařem a orgánem sociálně-právní ochrany dětí.

(3) Výsledkem poradenské pomoci školského poradenského zařízení jsou zejména zpráva a doporučení. Ve zprávě školské poradenské zařízení uvede skutečnosti podstatné pro doporučení podpůrných opatření. V doporučení uvede závěry vyšetření a podpůrná opatření prvního až pátého stupně, která odpovídají zjištěným speciálním vzdělávacím potřebám a možnostem dítěte, žáka nebo studenta, a to včetně možných kombinací a variant podpůrných opatření a způsobu a pravidel jejich použití při vzdělávání.

(4) Školské poradenské zařízení poskytuje zprávu a doporučení tomu, komu je poskytována poradenská pomoc; škole nebo školskému zařízení, v němž se dítě, žák nebo student vzdělává, poskytuje pouze doporučení. Školské poradenské zařízení poskytne vydané doporučení také orgánu veřejné moci, který svým rozhodnutím uložil zákonnému zástupci dítěte nebo žáka, dítěti, žákovi nebo studentovi povinnost využít odbornou poradenskou pomoc ve školském poradenském zařízení. Nejedná-li se o případ podle věty druhé, školské poradenské zařízení poskytne vydané doporučení také orgánu sociálně-právní ochrany dětí, pokud je o to orgán sociálně-právní ochrany dětí písemně požádá.

(5) Pokud má zletilý žák, student nebo zákonný zástupce dítěte nebo žáka pochybnosti o tom, že škola nebo školské zařízení postupuje v souladu s doporučením školského poradenského zařízení, může řediteli školy nebo školského zařízení navrhnout, aby s ním případ projednal za účasti pověřeného zaměstnance příslušného školského poradenského zařízení, a ředitel je povinen jednání bez zbytečného odkladu svolat.

(6) Projednáním podle odstavce 5 není dotčeno právo zletilého žáka, studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka podat podnět České školní inspekci podle § 174 odst. 5.

§ 16b
Revize

(1) Dítě, žák, student nebo zákonný zástupce může do 30 dnů ode dne, kdy obdržel zprávu nebo doporučení školského poradenského zařízení, požádat právnickou osobu zřízenou a pověřenou ministerstvem prováděním revizí o jejich revizi. O revizi doporučení může požádat také škola, školské zařízení nebo orgán veřejné moci, který svým rozhodnutím uložil zákonnému zástupci dítěte nebo žáka, dítěti, žákovi nebo studentovi povinnost využít odbornou poradenskou pomoc ve školském poradenském zařízení, do 30 dnů ode dne, kdy doporučení obdržely, a Česká školní inspekce.

(2) Právnická osoba podle odstavce 1 posoudí žádost o revizi a zprávu nebo doporučení, a je-li to nezbytné k naplnění účelu revize, prověří se souhlasem zletilého žáka nebo studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka vzdělávací potřeby a možnosti dítěte, žáka nebo studenta. Právnická osoba podle odstavce 1 zajistí, aby prověřování bylo prováděno v místě sídla školského poradenského zařízení, které vydalo zprávu nebo doporučení. Toto školské poradenské zařízení je povinno poskytnout součinnost při prověřování vzdělávacích potřeb a možností podle věty první.

(3) O výsledku posouzení vydá právnická osoba podle odstavce 1 do 60 dnů od obdržení žádosti revizní zprávu, která může obsahovat i novou zprávu nebo doporučení podpůrných opatření, a v takovém případě nahrazuje revidovanou zprávu nebo doporučení. Revizní zpráva se zasílá dítěti, žáku, studentovi nebo zákonnému zástupci, příslušnému školskému poradenskému zařízení a s vyloučením údajů, které jsou pouze obsahem zprávy podle § 16a odst. 3, také škole nebo školskému zařízení. V případě, že orgán sociálně-právní ochrany dětí žádal školské poradenské zařízení podle § 16a odst. 4 o poskytnutí doporučení, zašle školské poradenské zařízení tomuto orgánu také revizní zprávu v rozsahu týkajícím se poskytnutého doporučení.

(4) Do vydání revizní zprávy, která nahrazuje revidovanou zprávu nebo doporučení, se postupuje podle původního doporučení a zprávy vydaných školským poradenským zařízením.

§ 19
Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) konkrétní výčet a účel podpůrných opatření a jejich členění do stupňů,
b) u podpůrných opatření druhého až pátého stupně pravidla pro jejich použití školou a školským zařízením a normovanou finanční náročnost pro účely poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu podle tohoto zákona,
c) postup školy nebo školského zařízení před přiznáním podpůrného opatření dítěti, žákovi nebo studentovi,
d) organizaci poskytování podpůrných opatření,
e) organizaci a pravidla vzdělávání ve třídách, odděleních a studijních skupinách a školách zřízených podle § 16 odst. 9,
f) průběh a organizaci poradenských služeb školy a činnosti školských poradenských zařízení, základní zásady používání diagnostických nástrojů a pravidla spolupráce školských poradenských zařízení se školami, školskými zařízeními a dalšími osobami a orgány veřejné správy,
g) náležitosti zprávy a doporučení vydávaných školským poradenským zařízením,
h) podmínky pro využití asistenta pedagoga a pravidla jeho činnosti a podmínky působení osob poskytujících dítěti, žákovi nebo studentovi po dobu jeho pobytu ve škole nebo školském zařízení podporu podle zvláštních právních předpisů,
i) náležitosti individuálního vzdělávacího plánu,
j) náležitosti informovaného souhlasu s poskytnutím podpůrného opatření podle § 16 odst. 4 a 5 a žádosti podle § 16 odst. 9,
k) pravidla a náležitosti zjišťování vzdělávacích potřeb nadaných dětí, žáků a studentů, úpravu organizace, přijímání, průběhu a ukončování jejich vzdělávání a podmínky pro přeřazování do vyššího ročníku.