Katalog podpůrných opatření

1.2.3

TIKOVÉ PORUCHY A TOURETTŮV SYNDROM

  • MUDr. Magdalena Ryšánková
  • MUDr. Robert Kulísek, Ph.D.

CHARAKTERISTIKA A PŘÍZNAKY

Tato skupina poruch je charakterizována náhlými krátkými a různě často se opakujícími záškuby svalů, případně kombinací pohybů a/nebo zvuků, které jsou prakticky nezávislé na vůli člověka. Lze je sice vůlí na určitou dobu potlačit, ale následuje epizoda zhoršení. Typicky se projevují častěji ve stresu, radostném vzrušení nebo při únavě, ke zlepšení může dojít ve spánku a při klidném soustředění.

U předškolních či mladších školních dětí, převážně u chlapců, je velmi častá tzv. přechodná motorická tiková porucha. Je charakterizována jednou nebo více periodami tikových projevů převážně v oblasti hlavy, krku a ramen (tj. např. mrkání, cukání koutkem, otáčení hlavy, otvírání úst, záškuby rameny), které mohou být spuštěny stresem a mohou samovolně odeznít.

U některých geneticky disponovaných dětí se období tikových projevů opakovaně vrací a s postupujícím věkem, tj. během školní docházky, se charakter tiků postupně obměňuje a/nebo se přidávají další pohyby (např. svírání břicha, záškuby nohou, tleskání, dupání, doteky různých míst). Pokud se pohybové tiky kombinují se zvukovými tikovými projevy (např. popotahování nosem, odkašlávání, chrochtání, pískání, výkřiky), hovoříme o tzv. Tourettově syndromu. U jeho těžších forem i jinak velmi slušné děti a adolescenti mimovolně pronášejí nadávky, sprostá slova až obscénnosti. Intenzita tiků může samovolně kolísat a střídají se období výrazného zhoršení a zlepšení. Tikové poruchy se mohou projevovat současně s jinými poruchami (např. s ADHD, OCD nebo i s PAS).

PROŽÍVÁNÍ

U dětí s tikovou poruchou je vysoké riziko sekundárních úzkostných a depresivních reakcí – tiky často nelze vědomě potlačit, a mohou tak představovat značnou stigmatizaci se sociální izolací (např. vyčlenění z kolektivu kvůli posměchu spolužáků či obavám z negativní reakce okolí apod.).

LÉČEBNÝ PŘÍSTUP

Při léčbě se používají preparáty ze skupiny antipsychotik, nejčastěji tiaprid (Tiapridal) a risperidon (Risperdal). Důležitá a účinná je úprava domácího i školního prostředí vedoucí k redukci míry stresu.