Přehled neurovývojových a dalších psychických poruch a onemocnění ukazuje na jejich odlišnou závažnost, různou míru symptomatiky i intenzitu jejich projevů, které mají dopad na zvládání edukačního procesu. Z toho důvodu jsou vytvořeny jednotlivé úrovně podpory, které jsou rozděleny do pětistupňové škály podpůrných opatření. Tyto stupně odrážejí míru poskytované podpory ať už samotnou školou, nebo s účastí dalších institucí, resp. odborníků, a to především pracovníků školních poradenských pracovišť (ŠPP) a školských poradenských zařízení (ŠPZ). Činnosti popsané v nižších stupních podpory jsou většinou obsaženy i v náplni stupně vyššího. Žák s potřebou podpůrných opatření může být během vzdělávání zařazen do různých stupňů podpory. Zařazení by vždy mělo vycházet z jeho vzdělávacích potřeb v kontextu posouzení aktuálního fyzického, psychického i sociálního stavu.

1. STUPEŇ

Pro první stupeň podpory je klíčovým faktorem především individuální přístup k žákovi. Individualizovaný přístup, přizpůsobení metod a forem práce a respektování specifických zvláštností žáka, stejně jako zohlednění jeho speciálněpedagogických potřeb při hodnocení problémů žáka je zcela v kompetenci pedagogů školy. Současně není nutné žákovi měnit nebo modifikovat obsah vzdělávání.

Tento stupeň podpory využívají především žáci selhávající ve výuce z důvodu častých absencí nebo z důvodu delšího onemocnění. U žáků s PAS se tento stupeň neaplikuje, ale je využíván u žáků s lehkou mírou symptomatiky některých psychických onemocnění. Tato míra podpory je realizována po dobu nezbytně nutnou, nejdéle však šest měsíců. Pokud během uvedené doby při aplikaci těchto opatření nedochází ke zlepšení či eliminaci příčin, které jsou důvodem pro uplatňování podpůrných opatření v prvním stupni, je nutné, aby škola, případně školní poradenské pracoviště, pokud je ve škole zřízeno, navrhlo ve spolupráci s rodinou další postup. Následným krokem je vyšetření žáka ve školském poradenském zařízení, které pro něj doporučí odpovídající podporu, případně navrhne další vyšetření na specializovaných pracovištích.

2. STUPEŇ

Péče o žáky s potřebou podpůrných opatření zařazených do druhého stupně podpory vyžaduje spolupráci rodiny žáka a školy se školským poradenským zařízením. Při vzdělávání je nutné uplatňovat speciální postupy, metody a formy práce za současného respektování specifických zvláštností žáka při hodnocení jeho výsledků vzdělávání. V opodstatněných případech se může na vzdělávání dítěte spolupodílet formou individuální práce také školní speciální pedagog, případně psycholog. Obsah učiva může být s využitím edukačních plánů modifikován, ne však redukován. Tato úroveň podpory je doporučována pro většinu žáků využívajících vytvořené vizualizované pomůcky, které jim usnadní překonávání problémů se zvládáním učiva.

Typologie žáka s poruchou autistického spektra a/nebo s psychickým onemocněním:

• Žák s PAS s lehkou mírou symptomatiky, bez závažných deficitů v oblasti komunikace a sociálního chování, bez přítomnosti obtížně zvladatelného chování a bez dalších přidružených poruch a onemocnění.
• Žák s psychickým onemocněním, které má dlouhodobější dopad na školní výkon a manifestuje se častými absencemi, emoční nestabilitou, výkyvy nálad i výkonu, obtížemi v soustředění a sebeorganizaci, impulzivní reaktivitou, nadměrnou pasivitou, neschopností plnit zadané úkoly v takové míře, jaká je po žákovi požadována, obtížemi se zapojením do kolektivu apod.

3. STUPEŇ

Pokud byla v minulosti u žáka aplikována podpůrná opatření 1. a 2. stupně a nepomohla eliminovat jeho obtíže ve vzdělávání, je třeba žáka zařadit do 3. stupně. Stejně tak bude do 3. stupně zařazen žák, jehož rozsah problémů ovlivňuje vzdělávání a je překážkou při absolvování procesu vzdělávání bez uplatnění vyššího stupně podpory. Podkladem pro zařazení žáka do tohoto stupně podpory je komplexní diagnostika ve školském poradenském zařízení (ŠPZ). Charakter obtíží žáka spojených se vzděláváním vyžaduje dílčí úpravy v organizaci a průběhu vzdělávání, stanoví postupy, metody a formy práce, které povedou k eliminaci obtíží žáka a doporučí vytvoření individuálního vzdělávacího plánu. Rozsah těchto opatření zahrnuje zejména úpravy vzdělávacích podmínek, režimová opatření, úpravu prostředí, ve kterém je žák vzděláván, a rozsah domácí přípravy. U žáků zařazených do třetího stupně podpory je vyžadována odborná speciálněpedagogická a psychologická intervence, která je realizována buď přímo ve škole, nebo v ŠPZ, případně v rodině žáka.

Obsah učiva může být v odůvodněných případech nejen modifikován, ale také redukován. Kromě běžných výukových materiálů jsou využívány i speciální učebnice, didaktické, kompenzační a rehabilitační pomůcky. Často je navržena úprava pracovního prostředí. Někdy je uplatňováno podpůrné opatření ve formě snížení počtu žáků ve třídě, které se může týkat jak kolektivu celé třídy, tak i snížení počtu žáků pouze ve vybraných předmětech. V odůvodněných případech je vhodné zřídit funkci asistenta pedagoga. Asistent pedagoga v tomto případě pracuje ve třídě jen v některých předmětech či na část vyučování. Pro studenty středních a vyšších odborných škol je možné využít prodloužení délky vzdělávání. Důležitými podpůrnými opatřeními, která pomohou žákům zvládnout vzdělávací proces, jsou kriteriální úpravy hodnocení, uzpůsobení podmínek při přijímacích a závěrečných zkouškách na středních školách.

Typologie žáka s poruchou autistického spektra a/nebo s psychickým onemocněním:

• Žák s lehkou až středně těžkou symptomatikou autismu s deficitem v oblasti sociálního chování, s potřebou využití upravených učebních pomůcek při vzdělávání (pracovní listy, učebnice atd.).
• Žák s poruchou autistického spektra s lehkou symptomatikou autismu s přidruženou vývojovou poruchou řeči, jejíž důsledky se promítají do zvládání učiva. Je nutná podpora asistenta pedagoga na omezenou dobu (např. na český jazyk, naukové předměty, pobyt mimo školu).
• Žák s poruchou autistického spektra s lehkou symptomatikou autismu s přidruženou poruchou aktivity a pozornosti, jejíž důsledky ovlivňují vzdělávací proces především nízkou mírou adaptability a soustředění. Je nutná podpora asistenta pedagoga na omezenou dobu.
• Žák s poruchou autistického spektra s lehkou symptomatikou autismu s přidruženým oslabením v oblasti kognitivního výkonu (subnormní a hraniční intelekt, nerovnoměrný profil kognitivních schopností, vývojové poruchy učení apod.) nebo s lehkým mentálním postižením. Je nutná podpora asistenta pedagoga na omezenou dobu.
• Žák s lehkou až středně těžkou symptomatikou autismu se závažnějším deficitem v oblasti sociálního chování, jehož důsledkem je obtížně zvladatelné chování. Vhodné je využití vizualizovaných pomůcek především při organizaci volného času (přestávky, volné hodiny, mimoškolní akce), příp. pomoc asistenta pedagoga při organizaci volného času nebo v předmětech, které nejsou jasně strukturovány (výchovné předměty).
• Žák s psychickou poruchou, která výrazně ovlivňuje jeho možnosti při vzdělávání (omezená docházka do školy, velmi časté absence apod.). Takový žák má problémy se zvládáním učiva vyplývající z diagnózy (OCD, úzkostné poruchy, úzkostně-depresivní symptomatika, sociální fobie, schizofrenie atd.).

4. STUPEŇ

Pokud podpůrná opatření z nižšího stupně podpory nepřinesla takové výsledky, které by pomohly eliminovat žákovy problémy ve vzdělávání, je nutné zařadit ho do vyššího stupně podpory. Pro realizaci tohoto stupně je nezbytná podrobná a komplexní diagnostika ŠPZ. Charakter problémů žáka ve vzdělávání vyžaduje podstatné úpravy v organizaci a průběhu vzdělávání, stanovení postupu při jejich nápravě i formy nápravy a vytvoření individuálního vzdělávacího plánu. Pro zajištění odborné speciálněpedagogické a psychologické intervence ve škole je třeba zařadit hodiny speciálněpedagogické péče, které je nutné zaměřit na konkrétní potřeby žáka s ohledem na typ postižení a projevy s ním spojené. Pracovníci ŠPZ se průběžně věnují speciálněpedagogické intervenci u žáka a monitorují jeho vzdělávací potřeby, které by měly být průběžně upravovány.

Na této úrovni podpůrných opatření je nutné přizpůsobit vzdělávacím potřebám žáka obsah vzdělávání i využívané metody a formy práce. Základem je individuální přístup při respektování specifických zvláštností žáka v souladu s jeho možnostmi, což se promítá také do úpravy hodnocení výsledků vzdělávání. Obsah učiva může být modifikován a redukován, není to však podmínkou realizace podpůrných opatření. Při vzdělávání je nutné využívat speciálně upravené učebnice, speciální didaktické pomůcky, lze zde uplatnit také finančně náročnější kompenzační pomůcky a ve většině případů je nezbytná i rozsáhlejší úprava pracovního prostředí třídy i úprava samotného pracovního místa.

U některých žáků je nutné při podpoře komunikace ve výuce využívat alternativní a augmentativní formy komunikace s podporou potřebných technických pomůcek (komunikátory, PC, iPad, speciální klávesnice apod.).

V tomto stupni podpory je obvyklá potřeba dalšího pedagogického pracovníka nebo další osoby podílející se na práci se žákem, např. zřízení funkce asistenta pedagoga buď na část výuky, nebo s možností jeho využití po celou dobu výuky, s odbornou kvalifikací odpovídající jeho náplni práce. Jako jedno z podpůrných opatření může být využíváno i snížení počtu žáků ve třídě.

Typologie žáka s poruchou autistického spektra a/nebo s psychickým onemocněním:

• Žák se středně těžkou až těžkou symptomatikou autismu se závažnými deficity v oblasti sociálního chování, komunikace a představivosti s potřebou využití upravených učebních pomůcek při vzdělávání (pracovní listy, učebnice atd.).
• Žák s poruchou autistického spektra se středně těžkou symptomatikou autismu s přidruženými poruchami a onemocněními (ADHD – porucha aktivity a pozornosti, vývojová porucha motorických funkcí, vývojová porucha řeči, OCD – obsedantně-kompulzivní porucha, SPU – specifické poruchy učení, SPCH – specifické poruchy chování apod.), jejichž důsledky se manifestují v oblasti obtížně zvladatelného chování i ve zvládání vzdělávacího procesu. Je nezbytná podpora asistenta pedagoga (ne nutně po celou dobu výuky), dále využití vizualizovaných pomůcek, struktury prostředí, pracovního místa, snížený počet žáků apod.
• Žák se středně těžkou symptomatikou autismu s přidruženým deficitem v oblasti kognitivních funkcí s dopadem do oblasti vzdělávání. Je nutné využití vizualizovaných pomůcek, struktury prostoru, času i místa, podpora asistenta pedagoga po celou dobu výuky, snížený počet žáků ve třídě, úprava učebního plánu.
• Žák s psychickou poruchou, která výrazně ovlivňuje jeho možnosti při vzdělávání (výrazně omezená docházka do školy, časté hospitalizace apod.). Tento žák má problémy se zvládáním učiva vyplývající z diagnózy (OCD, úzkostné poruchy, sociální fobie, schizofrenie atd.), které se manifestují závažnými problémy v chování. Je nutná přítomnost asistenta pedagoga, snížený počet žáků ve třídě, úprava učebního plánu.

5. STUPEŇ

Tento stupeň podpory je realizován u žáků s nejvyšší mírou potřeby podpůrných opatření. Jde o žáky se závažným stupněm zdravotního postižení, většinou v kombinaci s dalšími poruchami a onemocněními. O žáky, u kterých by aplikace nižších stupňů podpory nepřinesla dostačující zlepšení a ovlivnění symptomů provázejících základní diagnózu. Podkladem pro přiznání nejvyššího stupně podpory je podrobná komplexní diagnostika ŠPZ. Charakter obtíží žáka ve vzdělávání vyžaduje nejvyšší míru uzpůsobení organizace, obsahu, forem i metod vzdělávání vzdělávacím potřebám žáka a respektování jeho možností a omezení při hodnocení výsledků vzdělávání. Obsah učiva je zpravidla modifikován a redukován vzhledem k jeho potřebám. Při vzdělávání je nezbytné využít speciální učebnice a dalších upravené či vyrobené výukové materiály, speciální didaktické, často finančně náročné kompenzační pomůcky. Nutná je úprava pracovního prostředí školy i třídy.

Obsah výuky předmětů speciálněpedagogické péče je modifikován pro potřeby žáka a je zajišťován s využitím terapeutických metod a postupů, s podporou speciálních pomůcek. Tento způsob výuky může zajišťovat pouze pedagog s příslušnou odbornou kvalifikací. Výuka je realizována individuální formou, případně ve skupině s podporou dalšího pedagogického pracovníka.

Vzhledem k závažnosti postižení bývá často nutné v rámci školy poskytovat individuální speciálněpedagogickou péči také v době mimo vyučování. Zřízení funkce asistenta pedagoga vyžaduje navýšení časové dotace nejen na celou dobu výuky, ale také na přípravu a na výrobu pomůcek. Asistent pedagoga se podílí na přímé práci se žákem nejen ve třídě, ale často i mimo třídu. Podmínkou je odpovídající kvalifikace. Ve třídách, které jsou zřízeny jako třídy speciální pro žáky s autismem, je nutné zajistit také druhého pedagoga ve třídě a uplatnit další podpůrná opatření, jako je například snížení počtu žáků ve třídě.

V případě potřeby a po konzultaci s pracovníky školského poradenského zařízení (z důvodu zdravotního stavu žáka a na doporučení lékaře) je možné využít i individuální výuku v domácím prostředí zajišťovanou pedagogy školy.

Typologie žáka s poruchou autistického spektra a/nebo s psychickým onemocněním:

• Žák s těžkou symptomatikou autismu se závažnými deficity v oblasti sociálního chování, komunikace a představivosti s potřebou využití upravených učebních pomůcek při vzdělávání (pracovní listy, učebnice atd.), úpravou pracovního místa, kombinací individuální výuky a zapojení do kolektivu, v opodstatněných případech s realizací výuky mimo třídu. Je nutná podpora asistenta pedagoga.
• Žák s poruchou autistického spektra s těžkou symptomatikou autismu s přidruženými poruchami a onemocněními (ADHD, vývojová porucha motorických funkcí, vývojová porucha řeči, OCD, SPU, SPCH apod.), jejichž důsledky se manifestují v oblasti obtížně zvladatelného chování. Je nutná podpora asistenta pedagoga, využití vizualizovaných pomůcek, struktury prostředí, pracovního místa, snížený počet žáků ve třídě, úprava učebního plánu. Součástí vzdělávání jsou nácviky sociálních dovedností a práce s třídním kolektivem.
• Žák s těžkou symptomatikou autismu s přidruženým deficitem v oblasti kognitivních funkcí s dopadem do oblasti vzdělávání a chování. Je nutné využití vizualizovaných pomůcek, struktury prostoru, času i místa, podpora asistenta pedagoga po celou dobu výuky, snížený počet žáků ve třídě, úprava učebního plánu.