Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má deficit v oblasti porozumění a/nebo vyjadřování, v celkové kvalitě komunikace.
• U žáka se objevuje oslabení v oblasti paměti a pozornosti.
• Žák má deficit v oblasti exekutivních funkcí.
• Žák má oslabenu oblast nápodoby a učení se nápodobou.
• Žák má sníženou schopnost aplikovat naučené dovednosti do praxe.
• Žák má závažné problémy s motivací k výkonu, je nedostatečně vnitřně motivován, nebo motivaci ztratil vlivem časté neúspěšnosti při plnění zadaných úkolů.

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření spočívá v průběžné a pravidelné kontrole porozumění osvojovanému učivu formou otázek, v kontrole plnění zadaných úkolů a v podpoře aplikace naučených dovedností do praxe. Pedagog průběžnou kontrolou reaguje na případné nedostatky v pochopení učiva (např. procvičováním), může osvojované učivo vizuálně podpořit, případně může přizpůsobit pracovní tempo a metody práce individuálním vzdělávacím potřebám daného žáka. Při kontrole pochopení učiva využívá vhodné pomůcky, které pomohou žákovi interpretovat a aplikovat osvojené učivo. Eliminací důsledků nepochopení probíraného učiva pedagog zajišťuje návaznost ve výuce, a podporuje tak větší efektivitu vzdělávání. Pochopením učiva zvyšujeme rovněž úspěšnost žáka.

Čemu pomáhá

• zajišťuje osvojení učiva a umožňuje žákovi úspěšně zvládat navazující učební látku;
• umožňuje přizpůsobit pracovní tempo individuálním vzdělávacím potřebám žáka;
• napomáhá kompenzovat žákovy nedostatky v oblasti paměti a pozornosti;
• podporuje efektivnější interakci mezi žákem a pedagogem;
• slouží k aktivizaci žáka při plnění úkolů;
• pomáhá při prevenci neúspěchu, nejistoty, únavy a nechuti ke spolupráci.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Při výkladu nové látky pedagog seznamuje žáky s již známými souvislostmi, postupně objasňuje nové pojmy a se žáky nové učivo procvičuje. V průběhu výkladu klade kontrolní otázky, ověřuje, zda žáci novému učivu porozuměli. U žáka s PAS či jiným psychickým onemocněním sleduje jeho reakce, individuálně se ho doptává, komunikuje s ním intenzivněji o nové látce.

K ověřování porozumění pedagog využívá jak ústní, tak písemnou formu. Pokyny podporuje vizualizací (např. využívá různé pomůcky, kontrolní otázky napíše, barevně označí). Pro zvýraznění souvislostí vytváří pedagog se žáky osnovy, myšlenkové mapy, využívá zjednodušený zápis učiva apod.

Po výkladu by měl žák s mírnou dopomocí umět učivo aplikovat na jednoduchých příkladech, po zopakování samostatně využít již osvojené dovednosti. Pokud je u žáka výrazný deficit v oblasti porozumění, pedagog instrukce zjednoduší, případně je žákovi individuálně dovysvětlí nebo mu poskytne návodný příklad řešení. Pro lepší orientaci žáka v nových pojmech daného učiva, pro upevnění a snadnější vybavování pojmů je výhodné založit výkladový slovník pojmů, se kterým může žák průběžně pracovat a využívat ho také v rámci domácí přípravy. S touto podporou by měl žák umět aplikovat naučené dovednosti a samostatně pracovat při upevňování i ověřování učiva.

Na co klást důraz

• Průběžné sledování porozumění, podpora při plánování a organizaci jednotlivých kroků postupu při osvojování nového učiva, využití vizuálních pomůcek k objasnění učiva.
• Individuální přístup – přizpůsobení pracovního tempa, sdělování informací při respektování specifických potřeb žáka.
• Učit žáka využívat nabízené vizualizované pomůcky (např. tabulky, přehledy), které pomohou zprostředkovat proces zapamatování a udržení pozornosti.
• Na vzájemnou spolupráci mezi pedagogy i mezi pedagogy a rodiči.

Rizika

• velký počet žáků ve třídě neumožňuje pedagogovi zajistit individuální přístup k žákovi.
• malá schopnost pedagoga přizpůsobit učební styl potřebám žáka.
• nevhodně kladené otázky při zpětném ověřování pochopení učiva.
• časový tlak na výkon, nedostatek času pro individuální kontrolu porozumění.
• málo tolerantní a méně vstřícná atmosféra ve třídě.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Drobné výpadky žáka při osvojování učiva kompenzujeme podporou v konkrétních situacích, které jsou spojeny s osvojováním nové látky. Tuto kompenzaci zajistíme individuálním přístupem k žákovi v konkrétní situaci, objasněním nepochopeného, dovysvětlením s využitím verbální podpory (např. v MŠ dítě poslouchá výklad paní učitelky k výrobě dárku pro maminku, při samotné realizaci však paní učitelka zpětnou kontrolou zjistí, že dítě zadání nepochopilo a je třeba mu znovu postup objasnit; ve výuce českého jazyka na ZŠ vysvětluje paní učitelka aplikaci vyjmenovaných a příbuzných slov, při opakování žák váhá, ne vždy dokáže odvodit slovo příbuzné atd., proto paní učitelka věnuje takovému žákovi pozornost, a dostane-li se žák do stejné situace, vysvětlí mu, jak postupovat).

Stupeň 2

Častější problémy žáka při osvojování učiva kompenzujeme podporou v konkrétních situacích, které jsou spojeny s osvojováním nové látky. Tuto kompenzaci zajistíme individuálním přístupem k žákovi v konkrétní situaci, objasněním nepochopeného, dovysvětlením s využitím verbální podpory. Pedagog se snaží využívat v maximální možné míře různé pomůcky, které žákovi umožní pochopit novou látku a s jejichž pomocí dokáže aplikovat naučenou látku do praxe.

Stupeň 3

Vzhledem k častým problémům v pochopení nové látky vyžaduje žák individuální podporu při některých činnostech souvisejících s výukou či v některých částech vzdělávacího procesu. Tuto podporu poskytujeme prostřednictvím speciálních vizualizovaných pomůcek, jejichž forma musí odpovídat aktuální úrovni žáka (např. různé přehledy, pracovní a procesuální schémata v předmětové, obrázkové či psané formě) a které slouží ke zpětné kontrole pochopení učiva. Podporujeme ty činnosti, které přímo souvisejí s osvojováním nové látky (např. neporozumění výkladu, neschopnost aplikovat naučené dovednosti do praxe), ale ve kterých žák selhává. Pro zvýšení porozumění využíváme strukturalizaci činností, např. využití pracovních schémat, úpravu pracovních listů, učebnic, písemných prací a testů, poskytujeme procesuální schémata k zajištění dodržování postupů činností, které vedou k určitému cíli. Tyto formy vizualizovaných prostředků používáme i u dětí s narušenou krátkodobou pamětí.

Stupeň 4

Žák se potýká se závažnými problémy v oblasti osvojování nového učiva, proto vyžaduje ve vzdělávacím procesu komplexní podporu, kterou poskytujeme prostřednictvím vizualizovaných pomůcek a strukturalizací činností. Zpětná kontrola pochopení učiva je realizována vždy individuálně vzhledem ke konkrétnímu žákovi jak ve volbě přiměřené formy vizualizace a strukturalizace, tak i nácviku jejich využívání a následné podpory prostřednictvím asistenta pedagoga.

Stupeň 5

Řešení problémů s osvojováním nového učiva vyžaduje vytvoření specifických podmínek pro pravidelnou kontrolu pochopení. K tomu je potřeba využívat vizualizované prostředky v takové formě, které bude žák rozumět (např. přehledy učiva, plány aktivit, pracovní a procesuální schémata). Nezbytné je rovněž využít principu strukturalizace všech činností a aktivit a podpořit ho motivačními pobídkami, které přispějí k usnadnění osvojení a využití alespoň některých naučených dovedností v praktických situacích. Při nácviku i využívání naučených dovedností je nezbytná podpora asistenta pedagoga.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BĚLOHLÁVKOVÁ, L.; VOSMIK, M. Žáci s poruchou autistického spektra v běžné škole. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-687-2.
2. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Specifika výchovy, vzdělávání a celoživotní podpory lidí s Aspergerovým syndromem. Praha: IPPP, 2006. ISBN 80-86856-20-8.
3. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Specifika vzdělávání dětí, žáků a studentů s Asper­gerovým syndromem. Praha: IPPP, 2007. ISBN 978-80-86856-36-0.
4. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Vzdělávání žáků s PAS ve střední škole. Praha: IPPP, 2007. ISBN 978-80-86856-62-9.
5. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Strukturované učení. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-475-5.
6. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3309-7.
7. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3377-6.
8. THOROVÁ, K. Poruchy autistického spektra. Praha: Portál, 2006. ISBN 978-80-7367-091-7.
9. THOROVÁ, K. Školní pas pro děti s PAS. Praha: APLA Praha, střední Čechy, o. s., 2008.
10. THOROVÁ, K. Výjimečné děti – Aspergerův syndrom. Praha: APLA Praha, střední Čechy, o. s., 2008.