Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• U žáka se projevuje oslabení v oblasti kognitivních funkcí.
• Žák není schopen v důsledku oslabení jazyka a jazykových funkcí pochopit předkládané učivo v plném rozsahu.
• Žákovi při vzdělávání brání oslabení v sociální a emoční oblasti, v oblasti smyslové integrace.
• U žáka je oslabena oblast představivosti a jsou narušeny exekutivní funkce.
• Žák má obtíže v oblasti motorických funkcí.

Popis opatření

V čem spočívá

Didaktické pomůcky jako předměty, které zprostředkovávají a napodobují realitu, napomáhají k větší názornosti a usnadňují výuku. Jejich využití zvyšuje efektivitu vzdělávacího procesu a umožňuje žákům vytvořit si konkrétní představu o probíraném učivu, pomáhá jim zevšeobecňovat nabyté vědomosti a využívat je v praktických situacích. Opatření spočívá ve využití dobrého vizuálního vnímání žáka prostřednictvím didaktických pomůcek, které nabízejí možnost různého zobrazení, seznamují žáky s realitou způsobem, kterému rozumějí, protože pracují s konkrétními předměty, se kterými mohou manipulovat, porovnávat je s jinými předměty, případně se symboly (komponenty pro strukturované úkoly, pracovní listy, sešity, individuálně upravené učebnice, soubory konkrétních předmětů, obrázkových a textových karet, vizuálních scénářů apod.). Mezi didaktické pomůcky patří i moderní výpočetní technika, jejímž využitím se rozšiřuje i variabilita použití běžných didaktických pomůcek. Řadu didaktických pomůcek je nutné upravit vzhledem ke konkrétním potřebám dítěte (viz opatření Speciální pomůcky).

Čemu pomáhá

• názorně zprostředkovat učební látku;
• lépe porozumět učivu;
• aplikovat teoretické poznatky do praxe;
• lépe udržet žákovu pozornost u probíraného učiva;
• prostřednictvím pomůcek se stává učivo zajímavější;
• práce se zajímavou pomůckou může být pro dítě výrazně motivující;
• pomůcky jsou voleny individuálně dle zájmu a potřeb dítěte, čímž se samy o sobě stávají motivací k práci.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Opatření aplikujeme v souladu s potřebami konkrétního dítěte, s ohledem na jeho aktuální vývojovou úroveň a v souvislosti s aktuálně probíraným učivem. Při vlastní aplikaci je důležité věnovat zvýšenou pozornost volbě vlastní pomůcky a posoudit její vhodnost pro konkrétního žáka (např. zda s ní dokáže dobře manipulovat, rozumí jí, dokáže ji funkčně použít v situacích, pro které je určena). Funkčnímu použití určité didaktické pomůcky může předcházet individuální nácvik, při kterém pedagog učí žáka s pomůckou pracovat a využívat ji přiměřeně vzhledem k okolnostem.

Na co klást důraz

• Důraz je třeba klást na pravidelné využívání didaktických pomůcek v co nejširší míře vzhledem k potřebám konkrétního žáka.
• Co největší názornost, která usnadní pedagogovi objasnění učiva a žákovi pomůže lépe pochopit osvojované učivo.

Rizika

• nerespektování vývojové úrovně dítěte, což má za následek špatně zvolené pomůcky, které nebudou plnit svůj účel.
• neznalost metodiky využívané při vzdělávání žáků s PAS, případně s dalším psychickým onemocněním, která vede k nevhodně aplikovaným postupům při volbě didaktických pomůcek (špatně zvolená forma vizuální podpory, nevhodně strukturovaný úkol, univerzálně vyrobená pomůcka neodpovídá potřebám konkrétního dítěte apod.).
• malá variabilita pomůcek; opakovaným používáním ztrácejí motivační charakter a nepřispívají k aplikaci naučených dovedností.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Žák pro zvládnutí vzdělávacího procesu a učení se novým dovednostem využívá běžné didaktické pomůcky, v ojedinělých případech vyžaduje jejich drobné úpravy (např. zatržení nebo barevné označení úlohy v učebnici nebo v pracovním sešitě, větší řádky v sešitě, zvětšené písmo, využití jen části pracovního listu, barevné zvýraznění důležitých informací).

Stupeň 2

Žák pro zvládnutí vzdělávacího procesu a učení se novým dovednostem vyžaduje ve většině případů úpravu didaktických pomůcek (např. kopírování a zvětšování obsahu pracovních listů, sešitů a učebnic, stříhání a lepení dílčích úkolů, laminování, úprava písemné práce – např. v matematice může mít žák každý příklad na zvláštním listu papíru). Pro přípravu pomůcek je využíván např. laminátor, fotoaparát, diktafon.

Stupeň 3

Žák pro zvládnutí vzdělávacího procesu a učení se novým dovednostem využívá technické pomůcky (např. tablet, notebook, interaktivní tabuli). Tyto technické pomůcky mohou pomoci vizualizovat výuku, zajistit lepší soustředění a motivaci žáků (např. žák v MŠ může hrát různé didaktické hry, využívat je ke komunikaci; žák v ZŠ s deficitem v oblasti porozumění řeči si může k výkladu pedagoga vyhledávat obrázky, grafy, schémata apod.), lze využít např. různé programy pro komunikaci – SymWriter, Boardmaker; žák s dysgrafií může s využitím technických pomůcek pořizovat zápisy z výkladu, psát diktát, písemnou práci, slohové cvičení; žák s poruchou motorických funkcí má např. na hodinu tělesné výchovy nahranou na videu vlastní rozcvičku.

Stupeň 4

Žák využívá při vzdělávání různé technické pomůcky (např. tablet, notebook, PC, komunikátory jednoduché i vícevzkazové), které mu pomáhají udržet pozornost při výuce, motivují ho k aktivitě, pomáhají mu dorozumět se s okolím. Prostřednictvím těchto pomůcek mohou pedagogové také podporovat žáka, komunikovat s ním a učit ho novým dovednostem vizualizovanými prostředky.

Stupeň 5

Využívání široké škály pomůcek od jednoduchých konkrétních předmětů přes různá symbolická znázornění, textové pomůcky až po technické pomůcky je pro výuku žáka nezbytné. Bez didaktických pomůcek se žák není schopen učit novým dovednostem.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BĚLOHLÁVKOVÁ, L. Rozvoj sociálních dovedností. Praha: APLA Praha, střední Čechy, o. s., 2010.
2. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Edukačně hodnotící profil žáka s poruchou autistického spektra (8–15 let). Praha: IPPP, 2005. ISBN 80-86856-12-7.
3. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Tvorba individuálních vzdělávacích plánů pro děti s poruchou autistického spektra (metodický materiál). Praha: IPPP, 2006. ISBN 80-86856-17-8.
4. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Strukturované učení. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-475-5.
5. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Sebeobslužné a praktické dovednosti. Praha: APLA Praha, střední Čechy, o. s., 2010.
6. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3309-7.
7. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3377-6.
8. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Edukačně hodnotící profil žáka s poruchou autistického spektra (do 7 let). 3. vyd. Praha: APLA Praha, střední Čechy, o. s., 2012.
9. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Rozvoj sociálních dovedností u dětí s autismem. Praha: Pasparta, 2013. ISBN 978-80-905576-2-8.
10. KOLEKTIV AUTORŮ. Praktické metodické postupy při edukaci dětí a žáků s PAS. Brno: ZŠ, Brno, Štolcova, 2014. ISBN 978-80-7392-214-6.
11. SCHOPLER, E.; LANSING, M.; WATERS, L. Výukové aktivity pro děti s autismem. Praha: Modrý klíč, 2000. ISBN 80-902494-3-4.
12. PELÁNOVÁ, V. Obrázkový slovníček pro žáky nejen s autismem. Brno: Tribun EU, 2010. ISBN 978-80-7399-114-2.
13. http://www.apomucky.cz.
14. http://www.autismus-a-my.cz.
15. http://www.do2learn.com.
16. http://www.widgit.com.
17. http://www.4bambini.cz.
18. http://www.nomiland.cz.
19. http://www.material-montessori.cz.
20. http://www.petit-os.cz.
21. http//www.benjamin.cz.
22. http//www.aurednik.cz.