Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• U žáka se projevuje oslabení v oblasti kognitivních funkcí.
• Žák není schopen v důsledku oslabení jazyka a jazykových funkcí pochopit předkládané učivo v plném rozsahu.
• Žákovi ve vzdělávání brání oslabení v sociální a emoční oblasti a v oblasti smyslové integrace.
• U žáka je oslabena oblast představivosti a jsou narušeny exekutivní funkce.
• Žák má obtíže v oblasti motorických funkcí.

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření spočívá ve využití speciálně vyrobených pomůcek (pomůcky pro tvorbu strukturovaných úloh, sebeobsluhu, pomůcky pro výchovné předměty, vizuální, haptické či zvukové pomůcky, šablony, vytvořené společenské hry apod.), které pomáhají žákům lépe zvládnout vzdělávací proces a vytvářejí podporu při rozvoji nových dovedností (motorických, zrakových, sluchových, sociálních, komunikačních apod.). Opatření spočívá ve tvorbě nových pomůcek sloužících konkrétnímu dítěti či skupině dětí. Využití těchto pomůcek napomáhá zvyšovat efektivitu vzdělávacího procesu a přispívá k větší samostatnosti a nezávislosti dítěte na okolí.

Čemu pomáhá

• snadněji rozvíjet nové dovednosti zaměřené na konkrétní oblast vývoje dítěte;
• zohledňovat individuální potřeby dítěte;
• učení může být pro řadu dětí smysluplnější, snadněji pochopitelné, zajímavější a samo o sobě motivující.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Aplikaci tohoto opatření předchází ohodnocení vývojové úrovně žáka zaměřené na konkrétní oblast vývoje a posouzení možnosti tvorby pomůcky s ohledem na potřeby konkrétního dítěte, jeho aktuální zájmy a motivaci k učení. Speciální pomůcky často aplikujeme v situacích, kdy rozvoj určité dovednosti běžnými metodickými postupy a s využitím dosud používaných pomůcek selhává.

Na co klást důraz

• Vytvářené pomůcky by měly být názorné, jejich používání by mělo být vizuálně zřejmé bez potřeby verbálního vysvětlování, jak s nimi manipulovat, jak je používat, apod.
• Funkčnost pomůcky v závislosti na kognitivní úrovni žáka, jeho motorických dovednostech a s přihlédnutím k deficitům v oblasti senzorického vnímání.

Rizika

• rigidita a nedostatečná kreativita pedagogických pracovníků, kteří ve své intervenci často využívají zaběhlé a pro děti často málo motivující pomůcky.
• nerespektování vývojové úrovně dítěte, rovněž tak neznalost metodiky využívané při vzdělávání dětí s PAS, případně s dalším psychickým onemocněním.

Ilustrační příklad

Tříleté dítě s diagnózou dětský autismus, dle sociálního chování typ pasivní, mělo problém při nácvicích motorické nápodoby. Na nápodobu druhé osoby nereagovalo, motivační pobídky selhávaly. Když paní učitelka zcela náhodně chlapce viděla sledovat příběh o Mickey Mouseovi a jeho spontánní snahu napodobit jeho pohyby, neváhala, zapůjčila si kostým Mickey Mouse a nahrála krátké video, na kterém Myšák prováděl krátkou rozcvičku. Chlapce video velmi zaujalo a snažil se o jeho nápodobu. V dalším kroku paní učitelka natočila na video matku chlapce, jak cvičí s Myšákem. Při přehrávání videa cvičil chlapec společně s matkou. V závěrečné fázi již chlapec zvládl nápodobu matky, která s ním pravidelně začala nacvičovat motorickou nápodobu. Později si chlapec tuto dovednost přenesl i do školky a napodoboval bez problému paní učitelku i ostatní děti ve třídě.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Při intervenci aplikujeme toto opatření zcela výjimečně.

Stupeň 2

Při intervenci aplikujeme toto opatření zcela výjimečně.

Stupeň 3

Při intervenci aplikujeme toto opatření v souladu s potřebami konkrétního dítěte v situaci, kdy není možné použít běžně dostupnou, případně upravenou didaktickou pomůcku a musíme volit výrobu zcela specifické pomůcky. Pro žáky využíváme strukturované úlohy (krabicové, úlohy v deskách či šanonech). Pro výuku výchovných předmětů využíváme pomůcky zajišťující vizuální podporu (např. v tělesné výchově vizualizujeme strategii jednoduché kolektivní hry, ve výtvarné výchově předkládáme vizualizované postupy kresby určitých objektů, pro rozvoj grafomotoriky používáme šablony, v hudební výchově vizualizujeme slova písně, pro volný čas vytváříme jednoduché stolní hry). K podpoře při komunikaci vytváříme zážitkové deníky, komunikační knihy, výkladové slovníky apod.

Stupeň 4

Při intervenci aplikujeme toto opatření u většiny žáků a vždy v souladu s potřebami dítěte a aktuální situací, protože nelze využít, vzhledem k jejich handicapu, běžné nebo jen upravené pomůcky. Žák pracuje se speciálními strukturovanými úlohami, vytváříme speciální pomůcky pro výchovné předměty a volný čas.

Stupeň 5

Intervence je ve většině případů postavena na využití speciálně vyrobených pomůcek. Většina žáků využívá ke svému rozvoji trojrozměrné předměty, které jsou různě upravovány pro potřebu výuky a stávají se také součástí strukturovaných úloh.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Strukturované učení. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-0-367-75-5.
2. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Sebeobslužné a praktické dovednosti. Praha: APLA Praha, střední Čechy, o. s., 2010.
3. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-0-244-3309-7.
4. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3377-6.
5. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Rozvoj sociálních dovedností u dětí s autismem. Praha: Pasparta, 2013. ISBN 978-80-905576-2-8.
6. KOLEKTIV AUTORŮ. Praktické metodické postupy při edukaci dětí a žáků s PAS. Brno: ZŠ, Brno, Štolcova, 2014. ISBN 978-80-7392-214-6.
7. SCHOPLER, E.; LANSING, M.; WATERS, L. Výukové aktivity pro děti s autismem. Praha: Modrý klíč, 2000. ISBN 80-902494-3-4.
8. http://www.apomucky.cz.
9. http://www.autismus-a-my.cz.