Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• U žáka se projevuje oslabení v oblasti kognitivního výkonu.
• Žák trpí úzkostnou či depresivní symptomatikou, která oslabuje jeho orientaci v prostoru a schopnost plánovat časový průběh vzdělávání.
• Žákovi ve vzdělávání brání oslabení v sociální a emoční oblasti a v oblasti smyslové integrace.
• U žáka je oslabena oblast představivosti a jsou narušeny exekutivní funkce, především oblast orientace, plánování a organizování aktivit a činností.
• Žák má obtíže v oblasti motorických funkcí.
• U žáka je v důsledku oslabení jazyka a jazykových funkcí narušena schopnost přijímat a zpracovávat informace a využívat je při orientaci v prostoru, při organizaci a plánování činností a aktivit.

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření spočívá v kompenzaci pozornostních a paměťových funkcí a využívá různé formy vizuální podpory, které usnadňují samostatné zvládnutí organizace vzdělávání spojené s prostorovým uspořádáním (vymezení prostoru na konkrétní činnost, označení pracovního místa, vymezení prostoru na pomůcky apod.), organizace času (denní režimy, rozvrhy, pracovní schémata apod.) a jednotlivých činností (procesuální schémata, scénáře, mapy a plány apod.).

Čemu pomáhá

• založit a udržet informaci, která je podávána ve formě, které žák rozumí a dokáže ji interpretovat;
• objasňuje verbální informace;
• pomáhá zprostředkovat žákovi časové údaje a plány výuky v souladu s jeho možnostmi orientace v prostoru i v čase;
• zlepšuje schopnost respektovat změnu a přiměřeně na ni reagovat;
• zvyšuje nezávislost a samostatnost žáka;
• dodává mu pocit úspěchu a zvyšuje jeho sebevědomí.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Opatření aplikujeme v souladu s potřebami konkrétního dítěte a s ohledem na jeho aktuální vývojovou úroveň. Zavedení tohoto opatření předchází volba vhodných pomůcek, se kterými bude dítě dobře manipulovat, bude jim rozumět a bude je umět použít v situacích, pro které jsou určeny. Při vlastní realizaci je třeba provést nácvik používání příslušné pomůcky s využitím přiměřené míry speciálněpedagogické podpory, která je postupně ubírána až k úplné samostatnosti dítěte. V závěrečné fázi se stává sama pomůcka podporou ve zvládnutí organizace vzdělávání, dítě s ní samostatně pracuje a využívá ji funkčně v situacích, kdy je potřeba. Správné použití pomůcky zvyšuje kompetence dítěte a posiluje jeho funkčnost ve školním prostředí.

Na co klást důraz

• Výběr a využívání pomůcek, které jsou v souladu s potřebami konkrétního žáka tak, aby co nejpružněji zvládl organizační stránku vzdělávání.

Rizika

• nerespektování vývojové úrovně žáka, což má za následek špatně zvolené pomůcky, které nemohou plnit svůj účel.
• nedostatečná podpora dítěte při nácviku používání zvolené pomůcky.
• pomůcka je používána do té doby, dokud není žák ve výkonu organizačních činností samostatný bez jejího využití. Před odebráním pomůcky je třeba vždy pečlivě zvážit a vyhodnotit, zda je žák schopen bez ní organizační dovednosti zvládnout.
• pomůcky používáme v takové míře, aby žákovi pomáhaly, nebrzdily ho a neomezovaly v aktivitě.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Žák pro zvládnutí organizační stránky vzdělávání vyžaduje drobné úpravy a označení pracovního místa a prostoru k jednotlivým činnostem, individualizovaný denní režim či rozvrh hodin.

Stupeň 2

Žák pro zvládnutí organizační stránky vzdělávání vyžaduje úpravy a označení pracovního místa (např. označení svého místa fotografií, rozčlenění pracovního místa na tři části, barevně označený prostor pracovní plochy a místo na uložení pomůcek), vizuální označení prostoru k jednotlivým činnostem tak, aby žák rozuměl účelu daného prostoru, mohl využívat individualizovaný denní režim či rozvrh hodin.

Stupeň 3

Žák potřebuje pro zvládnutí organizační stránky vzdělávání průběžnou vizuální podporu ve formě různých pomůcek objasňujících časový sled činností (pracovní a procesuální schémata), vyznačení prostoru, zpřehlednění činností (různé typy strukturovaných úloh). Míra a způsob využití pomůcek musí korespondovat s aktuálním stavem dítěte a jeho vývojovou úrovní. Většinu pomůcek využívá dítě dlouhodobě. Při nácviku funkčního využití pomůcek žák často potřebuje podporu pedagoga, která může v ojedinělých případech přetrvávat i při jejich dalším využívání.

Stupeň 4

Žák nemůže být vzděláván bez využití výrazné vizuální podpory ve formě různých pomůcek objasňujících čas a předvídatelnost v něm, časový sled činností a jejich zpřehlednění, vyznačení a zpřehlednění prostoru. Ve většině případů využívá dítě pomůcky dlouhodobě. Při nácviku funkčního využití pomůcek potřebuje podporu pedagogického pracovníka, který nácvik provádí v rámci výuky přímo v procesu vzdělávání nebo individuálně. Podpora někdy přetrvává i při dalším využívání pomůcek.

Stupeň 5

Žák potřebuje výraznou vizuální podporu ve formě různých pomůcek objasňujících časový sled činností, vyznačení prostoru, zpřehlednění činností. Míra a způsob využití pomůcek musí korespondovat s aktuálním stavem dítěte a s jeho vývojovou úrovní. Ve většině případů využívá dítě pomůcky dlouhodobě a při nácviku jejich funkčního využití potřebuje stálou podporu pedagogického pracovníka.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Edukačně hodnotící profil žáka s poruchou autistického spektra (8–15 let). Praha: IPPP, 2005. ISBN 80-86856-12-7.
2. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Strukturované učení. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-475-5.
3. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3309-7.
4. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3377-6.
5. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Edukačně hodnotící profil žáka s poruchou autistického spektra (do 7 let). 3. vyd. Praha: APLA Praha, střední Čechy, o. s., 2012. ISBN 978-80-86856-32-2.
6. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Rozvoj sociálních dovedností u dětí s autismem. Praha: Pasparta, 2013. ISBN 978-80-905576-2-8.
7. GILLBERG, C.; PEETERS, T. Autismus – zdravotní a výchovné aspekty. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-201-7.
8. PEETERS, T. Autismus – od teorie k výchovně-vzdělávací intervenci. Praha: Scientia, 1998. ISBN 80-7183-114-X.
9. SCHOPLER, E.; LANSING, M.; WATERS, L. Výukové aktivity pro děti s autismem. Praha: Modrý klíč, 2000. ISBN 80-902494-3-4.